Zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti od roku 2027.* 

Novinky v DPH od 2027.* 

Prokazování daňových nákladů ve stavebnictví.* 

Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu.* 

Zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti od roku 2027.

29.4.2026, Zdroj: Česká daňová správa

Od zdaňovacího období roku 2027 se již u příjmů ze závislé činnosti nebude uplatňovat daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Jakým způsobem budou tyto příjmy nově zdaněny? Budou mít zaměstnanci povinnost podávat daňové přiznání, nebo bude možné provést roční zúčtování zálohové daně prostřednictvím zaměstnavatele v rámci jednotného měsíčního hlášení? Dozvíte se dále…

Od 1. ledna 2027 je nově zákonem o daních z příjmů upraven způsob zdanění příjmů z dohod o provedení práce a dalších příjmů ze závislé činnosti (zejména dohod o pracovní činnosti) v případech, kdy zaměstnanec neučinil Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (tzv. růžový formulář) a úhrn příjmů za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele nedosáhne částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění na základě dohody o provedení práce a u dalších příjmů částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění.

Do konce roku 2026 bude u těchto příjmů ještě srážena srážková daň podle zvláštní sazby daně. Od 1. ledna 2027 již se bude jednat o zálohu na daň, která se bude počítat sazbou zálohy na daň ve výši 15 %. Výše zdanění bude tedy ve stejné výši v roce 2026 i v roce 2027 sazbou 15 %.

V konečném důsledku se nemění ani způsob, jakým zaměstnanci tyto příjmy po skončení zdaňovacího období vypořádají. Do ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění se tyto příjmy zahrnovat nebudou, tedy jejich výplata od jiného zaměstnavatele nebrání provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Zůstává i nadále možnost (nikoliv povinnost) zahrnout veškeré takto zdaněné příjmy zaměstnance do daňového přiznání a zálohu si započít na celkovou daňovou povinnost. Jedná se o postup, který je na rozhodnutí zaměstnance.

V rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele budou údaje o těchto příjmech jednotlivých zaměstnanců standardně reportovány.

Novinky v DPH od 2027.

27.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ministerstvo financí navrhlo dílčí změny v DPH od příštího roku.

V souvislosti s návrhem zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů má být projednána i novelizace zákona o DPH s účinností od roku 2027. Změny se mají týkat těchto oblastí:

Oprava DPH u nedobytných pohledávek

Současná možnost opravy DPH u pohledávky nepřesahující 10 000 Kč vč. DPH, která je po splatnosti alespoň 6 měsíců, není u ní žádný jiný důvod opravy (žádné řízení) a věřitel 2x písemně vyzval k úhradě, má být rozšířena. Místo limitu na pohledávku 10 000 Kč má platit 20 000 Kč. Má postačovat nově 3 měsíce po splatnosti. Souhrn těchto pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nemá za rok přesahovat 100 000 Kč (aktuálně 20 000 Kč).

Oprava nároku na odpočet DPH u nezaplacených pohledávek

Na straně nároku na odpočet se má zkrátit současné doba 6 měsíců po splatnosti, po jejímž uplynutí nelze mít uplatněný nárok na odpočet DPH, na 3 měsíce.

Snížená sazba DPH na podávání nápojů

Sazba 12 % DPH se má rozšířit i na poskytování nápojů jiných než alkoholických (tedy již nemá jít jen o neupravenou vodu a mléčné nápoje).

Další dílčí změny lze čekat v souvislosti s jinými návrhy změn.

Přehledná schémata týkající se problematiky DPH vyřeší rychle a snadno každý problém v DPH.

Prokazování daňových nákladů ve stavebnictví.

12.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

V případu se řešilo prokazování souvislosti nákladu se zdanitelnými příjmy poplatníka podnikajícího ve stavebnictví.

Nejvyšší správní soud se v rozsudku č. j. 4 Afs 214/2024‑87 ze dne 6. 2. 2026 zabýval daňovou uznatelností nákladů u obchodní společnosti, jejíž ekonomická činnost spočívá v prodeji stavebního materiálu a v realizaci menších stavebních zakázek. Spor se týkal zejména rozsahu důkazního břemene daňového subjektu podle § 24 odst. 1 ZDP. Společnosti byla doměřena daň z příjmů právnických osob, protože neprokázala jejich časovou a věcnou souvislost s dosaženými příjmy ve smyslu § 23 odst. 1 ZDP. Nebyl tedy spor o to, zda náklad vznikl a plnění bylo dodáno reálným dodavatelem.

Důvodem pochybností správce daně bylo mj. to, že společnost fakturovala zakázku dříve, než obdržela faktury za dodávky materiálu.

Hlavní poselství rozsudku spočívá ve shrnutí minimálních požadavků na prokazování před správcem daně:

• Důkazní břemeno zůstává na společnosti, správce daně pouze formuluje pochybnosti.
• Účetní doklady jsou nutnou podmínkou, ale nejsou postačující pro doložení souvislosti nákladů a zdanitelných příjmů.
• Náklady nelze posuzovat paušálně po zakázkách, je nutné vždy zkoumat věcnou i časovou souvislost jednotlivých nákladů.
• Prokazování musí vedeno dostatečně tak, aby nebylo oslabeno důkazní břemeno poplatníka.
• Musí být prokázána funkční vazba mezi vznikem nákladu a zdanitelného příjmu.

Věc byla vrácena krajskému soudu k dořešení.

Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu.

28.4.2026, Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Jaká jsou pravidla pro rozdělení příjmů a výdajů?

Dotaz:

V souvislosti se zpracováním daňového přiznání za rok 2025 řeším následující situaci: matka podniká, má příjmy 600 000 Kč a výdaje (60 %) 360 000 Kč, 7 měsíců uplatňovala daňové zvýhodnění na studující dceru, od srpna (tj. 5 měsíců) již plnoletá dcera nestuduje, matka neuplatňovala odpočet a od srpna rozdělila na dceru 30 % (příjmy 180 000 Kč, výdaje 108 000 Kč, rozdíl 72 000 Kč), což splňuje podmínku max. 15 000 Kč/měsíc (5 x 15 000=75 000). Je to správně?

Nebo se musí příjmy a výdaje matky vydělit 12, vynásobit 5, aby se získaly příjmy a výdaje za 5 měsíců, a z toho teprve počítat 30% spolupráci?

Odpověď:

Podle § 13 odst. 2 zákona o daních z příjmů nesmí přerozdělená částka přesáhnout v celkovém součtu 30 % a zároveň horní hranici vyjádřenou v peněžních prostředcích pro každý měsíc a zdaňovací období. Přitom u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná.

Do konce roku 2014 zákon stanovil, že částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo
15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.

Od roku 2015 zákon stanoví, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. K tomu důvodová zpráva ke změně zákona velmi stručně uvádí, že odstavec 2 upravuje obecné pravidlo o rozdělení příjmů a výdajů, kdy nesmí přerozdělená částka přesáhnout v celkovém součtu 30 % a zároveň horní hranici vyjádřenou v peněžních prostředcích pro každý měsíc a zdaňovací období. Ani zde tedy není zmíněna podmínka, že limit 180 000 Kč se vztahuje pouze na spolupráci po celé zdaňovací období tak, jak tomu bylo do konce roku 2014.

Z celkových příjmů OSVČ ve výši 600 000 Kč představuje 30 % částku 180 000 Kč. Z výdajů 30 % představuje částku 108 000 Kč. Rozdíl je částka 72 000 Kč, takže podmínka 30 % a limitu do 180 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji je splněna. Spolupráce trvala 5 měsíců, což z částky 72 000 Kč odpovídá částce 14 400 Kč měsíčně, takže i druhá podmínka je splněna. V daném případě jsou tedy splněny obě podmínky pro rozdělení příjmů a výdajů tak, jak je uvedeno v dotazu.