DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na zkrácené úvazky – uplatnění slevy za duben 2026.*
Prominutí spotřební daně z minerálních olejů prodlouženo.*
Nejčastější otázky k elektronické evidenci tržeb (EET 2.0).*
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co se změnilo a kde hledat výhody.*
Uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele na zkrácené úvazky – uplatnění slevy za duben 2026.
19.5.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Slevu je možné uplatnit nejpozději do dne splatnosti, tedy do 20. května 2026.
Praha, 18. května
Zaměstnavatel je povinen splnit všechny povinnosti spojené s podáním měsíčního hlášení v zákonné lhůtě, přičemž slevu na pojistném za zaměstnance pracující na zkrácené úvazky za měsíc duben 2026 může uplatnit nejpozději do dne splatnosti pojistného, tedy do 20. května 2026.
Tato povinnost vychází z § 7c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., a podrobný popis problematiky lze dohledat na odkazu zde: Sleva na pojistném zaměstnavatele (zkrácené úvazky).
Sleva se uplatňuje prostřednictvím měsíčního hlášení, konkrétně v jeho pojistné části, kde zaměstnavatel uvede výši požadované slevy.
Skutečnost, že zaměstnavatel nepodá do tohoto dne kompletní údaje za všechny zaměstnance, nevylučuje možnost následného doplnění opravným hlášením. Po termínu splatnosti pojistného je tedy možné hlášení dále doplňovat a opravovat, ale není možné navýšit částku uplatněné slevy uvedenou v pojistné části hlášení.
Praktický příklad
Zaměstnavatel zaměstnává celkem 1 000 osob, z toho 40 zaměstnanců pracuje na zkrácený úvazek a splňuje podmínky pro uplatnění slevy na pojistném. Každý z těchto zaměstnanců měl za duben vyměřovací základ ve výši 30 000 Kč a celkový úhrn vyměřovacích základů tedy činí 1 200 000 Kč (sleva na pojistném představuje 5 % z této částky, tedy 60 000 Kč).
Pro řádné uplatnění slevy je nutné do 20. května 2026 podat měsíční hlášení, které nebude zamítnuto jako celek, a bude přijata jeho pojistná část, ve které bude mimo jiných údajů uvedena částka uplatňované slevy 60 000 Kč. Pokud zaměstnavatel podá hlášení pouze za část zaměstnanců a zbylé údaje doplní opravnými hlášeními po 20. květnu, zůstává nárok na slevu 60 000 Kč zachován.
Pokud by však zaměstnavatel dodatečně zjistil, že úhrn vyměřovacích základů osob, u kterých bylo možno uplatnit slevu, je vyšší, např. 1 220 000 Kč, částku uplatněné slevy již po 20. květnu na 61 000 Kč již zvýšit nemůže.
Prominutí spotřební daně z minerálních olejů prodlouženo.
26.5.2026, Zdroj: Ministerstvo financí
Vláda vydává další opatření obecné povahy o hromadném prominutí spotřební daně z vybraných minerálních olejů, které navazuje na předchozí.
Toto opatření obecné povahy se vydává, neboť vláda shledala, že jsou nadále naplněny důvody pro prominutí spotřební daně z vybraných minerálních olejů podle § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu, a navazuje na již vydaná opatření obecné povahy ze dne 2. 4. 2026 a ze dne 28. 4. 2026. Cílem předmětného opatření je tedy prodloužit období započaté dne 8. 4. 2026, po které je spotřební daň z vybraných minerálních olejů prominuta, do dne 30. 6. 2026.
Opatření obecné povahy o hromadném prominutí spotřební daně z vybraných minerálních olejů – ke stažení zde.
Nezapomněli jste?
25.5.2026, Zdroj: Finanční správa
Daň z nemovitých věcí je třeba uhradit do 1. června 2026.
Od druhé poloviny dubna rozesílá finanční správa více než 4 milionům poplatníků údaje pro placení daně z nemovitých věcí. Daň je splatná do 1. června 2026, rozhodující je datum připsání částky na účet příslušného finančního úřadu. Pokud by výjimečně poplatník údaje pro placení daně neobdržel prostřednictvím e-mailu, složenky nebo do datové schránky, finanční správa doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad. Všichni poplatníci také najdou informaci o výši daně v daňové informační schránce (DIS+), do které se mohou snadno přihlásit na portálu MOJE daně.
V DIS+ jsou přehledně uvedené platební údaje včetně QR kódu. „QR kód poplatníkům velmi zjednodušuje úhradu daně, proto jej standardně připojujeme k platebním údajům. Snadné je i zaplacení daně prostřednictvím portálu MOJE daně – stačí se přihlásit do DIS+ pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky, občanského průkazu s čipem, nebo prostřednictvím bankovní identity, kterou pro přihlášení volí většina občanů,“ vysvětluje generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.
Platební informace složenkou
Složenka je zasílána těm poplatníkům, kteří nemají nastaveno doručování platebních údajů e-mailem, do datové schránky nebo neplatí daň prostřednictvím SIPO. Obsahuje předtištěné číslo účtu finančního úřadu včetně předčíslí a kódu banky. Zaplatit daň je možné složenkou na pobočce České pošty nebo lze využít číslo účtu uvedené na složence a daň uhradit bezhotovostním převodem. Více informací o platbě včetně čísel bankovních účtů finančních úřadů naleznete také na webu finanční správy.
E-mailové zasílání údajů usnadňuje úhradu daně
Doručování platebních údajů na e-mail představuje pohodlnější, rychlejší a také bezpečnější alternativu. E-mail obsahuje přehledný rozpis daně podle jednotlivých nemovitých věcí tak, jak jsou uvedeny v daňovém přiznání. Umožňuje i jednoduchou úhradu pomocí QR kódu. Informace je opatřena elektronickým podpisem, který spolu s jejím odesláním z oficiálního e-mailu finanční správy zajišťuje spolehlivou cestu, jak zaplatit na správný účet a nenaletět podvodníkům.
O zasílání platebních údajů e-mailem bylo možné požádat do poloviny března letošního roku. Zájemci, kteří budou chtít tuto službu využívat od roku 2027, naleznou postup přihlášení na webových stránkách finanční správy. Do e-mailu si mohou nechat zasílat informace o dani z nemovitých věcí i držitelé datových schránek, pokud tento způsob z různých důvodů preferují.
Vyšší daň lze uhradit ve dvou splátkách
V případě, že výše daně přesahuje 5 000 Kč nebo se nemovité věci nacházejí ve více krajích, obdrží poplatník více složenek. Daň přesahující 5 000 Kč je možné uhradit ve dvou splátkách.
„Pokud výše daně nepřesáhne 5 000 Kč, je splatná do 1. června 2026. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, lze ji uhradit ve dvou splátkách, a to do 1. června 2026 a do 30. listopadu 2026. V těchto lhůtách musí být částka daně již připsána na účet finančního úřadu,“ dodává Simona Hornochová.
V loňském roce činilo inkaso daně z nemovitých věcí 23,63 miliardy korun. Letos se podle odhadů očekává celkové inkaso v obdobné výši.
Nejčastější otázky k elektronické evidenci tržeb (EET 2.0).
13.5.2026, Zdroj: Finanční správa
Elektronická evidence tržeb (EET 2.0) byla ministryní financí představena veřejnosti 18. února 2026 a bude spuštěna 1. ledna 2027.
Návrh zákona teprve vstoupí do legislativního procesu, Finanční správa ČR však s ohledem na rostoucí zájem veřejnosti zveřejnila odpovědi na vybrané otázky týkající se základních parametrů návrhu.
Nová podoba elektronické evidence tržeb bude z pohledu evidujících poplatníků významně zjednodušená. Nový model vychází ze zkušeností z předchozího fungování systému a zohledňuje technologický vývoj posledních let, zejména v oblasti digitálních plateb. Bude možné využít pokladní zařízení pořízená pro účely předchozí evidence tržeb, pro nejmenší poplatníky poskytne finanční správa webovou aplikaci zdarma. Pro správu údajů bylo zvoleno osvědčené prostředí Daňové informační schránky DIS+ na portálu MOJE daně.
Abychom poskytli podnikatelům maximální časový prostor pro přípravu, sestavili jsme soubor odpovědí na základní otázky týkající se předpokládaného fungování EET 2.0. Zájemci zde najdou například informace o tom, koho se evidence tržeb týká a kdo může zvolit jiný režim, jaké platby budou evidovány a za jakých podmínek, jak se bude možné do systému přihlásit, jaké údaje o tržbě budou zasílány finanční správě a podobně. Součástí jsou také odpovědi na modelové situace z praxe.
Seznam otázek a odpovědí bude Finanční správa ČR průběžně aktualizovat a doplňovat.
Dotaz:
Jaké platby podléhají evidenci tržeb?
Odpověď:
Evidenci tržeb obecně podléhají platby hotovostní i bezhotovostní, tedy platby uskutečněné všemi standardními platebními metodami.
Konkrétně jde o platby:
- v hotovosti,
- bezhotovostním převodem peněžních prostředků (platební kartou, platbou uskutečněnou pomocí QR kódu, klasickým bankovním převodem, inkasem),
- virtuálním aktivem (např. tokenem, kryptoaktivy),
- šekem, směnkou nebo cestovním šekem,
- dárkovými kartami, žetony, poukázkami, stravenkami, předplacenou kartou, kterou vydalo obchodní centrum, kartou k čerpání sportovních služeb (např. „multisport“ karty),
- případně jinými obdobnými způsoby.
Zákon však obsahuje další (zužující) podmínku, která musí být splněna, aby taková platba evidování podléhala – z toho důvodu nově definuje pojem tzv. kontaktní platby.
Jedná se o platby (hotovostní i bezhotovostní, jak je uvedeno výše), které jsou uskutečněny v rámci osobního kontaktu s poplatníkem nebo ke kterým dochází v souvislosti s objednáním či přijetím zboží nebo služeb v jeho provozovně.
Bezhotovostní platby, které zároveň nenaplní povahu kontaktní platby, tedy evidenci tržeb nepodléhají (typicky se jedná o platby uskutečněné „bezkontaktním“ způsobem „na dálku“, tedy například pomocí platební brány nebo QR kódu na internetových stránkách v e-shopu).
Hotovostní platby však budou evidenci tržeb podléhat i v případě, že budou uskutečněny mimo osobní kontakt s poplatníkem či mimo jeho provozovnu, a to s jedinou výjimkou:
- tržba uskutečněná v hotovosti se neeviduje, pokud hotovostní platbu přijme od zákazníka prostředník (např. v případě objednání zboží na dobírku) a tento prostředník tuto platbu následně převede na účet poplatníka, nebude taková platba považována za kontaktní a poplatník ji nebude muset evidovat.
Stejně jako v předchozím systému evidence tržeb evidenci podléhá také započtení kauce nebo obdobné jistoty, která byla složena prostřednictvím kontaktní platby (např. použití vratné kauce složené v hotovosti k náhradě škody za poškození vypůjčené věci). Rovněž jsou evidovány platby určené k následnému čerpání nebo zúčtování i toto následné čerpání (pokud jejich podoba splňuje náležitosti pro evidovanou tržbu).
Dotaz:
Budou podléhat evidenci tržeb i platby fyzickým osobám za prodej sezónních přebytků z vlastní zahrady, např. květin, zeleniny, ovoce nebo medu?
Odpověď:
Obecně platí, že příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, evidenci tržeb nepodléhají. Je však třeba sledovat, jestli taková činnost svou povahou nenaplní znaky podnikání, zejména v případě, kdy je prováděna opakovaně za účelem dosahování zisků. Potom by se evidence tržeb vztahovala i na příjmy z této činnosti. Toto rozlišení povahy prováděných činností je důležité už nyní pro účely řádného plnění povinností podle zákona o daních z příjmů, pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob by tedy nemělo být nové. V případě nejistoty/nejasností je možné obrátit se na infolinku finanční správy.
Dotaz:
Bude se evidence tržeb týkat i poplatníků v paušálním režimu?
Odpověď:
Těm nejmenším podnikatelům – poplatníkům v prvním pásmu paušálního režimu, kteří splní zákonem stanovené podmínky, bude umožněno zprostit se evidenční povinnosti, pokud si zvolí zvýšení svých měsíčních paušálních záloh na daň z příjmů (své paušální daně) o nevratnou přirážku ve výši 1 400 Kč.
K přirážce – a tedy ke zproštění povinnosti evidovat tržby – se může přihlásit poplatník, který:
- je poplatníkem v prvním pásmu paušálního režimu,
- jeho příjmy ze samostatné činnosti za bezprostředně předcházející zdaňovací období nepřesahují 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, o jaké jde druhy příjmů z hlediska možnosti uplatnění paušálních výdajů,
- podá včas správci daně oznámení o tom, že se přihlašuje k přirážce.
Poplatníci v prvním pásmu paušálního režimu si tedy mohou místo evidence tržeb vybrat zvýšení paušální daně – musí však sledovat, že jejich příjmy ze samostatné činnosti nepřekročily milion korun (v případě kombinace druhů příjmů totiž mohou být v prvním pásmu paušálního režimu i poplatníci, jejichž tržby dosahují až 2 milionů korun). Pokud by v určitém roce milion překročili, tento rok ještě dokončí bez povinnosti evidovat tržby a od dalšího roku se na ně povinnost evidovat tržby začne vztahovat (i když by stále zůstávali poplatníky v prvním pásmu paušálního režimu).
Dotaz:
Jakých druhů příjmů daňových subjektů se evidence tržeb týká?
Odpověď:
Evidenci tržeb obecně budou podléhat příjmy z podnikatelské činnosti právnických i fyzických osob.
Evidovat se však nebude příjem, který:
- není předmětem daní z příjmů,
- je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,
- podléhá srážkové dani nebo dani ze samostatného základu daně u právnických osob.
V případě fyzických osob tedy evidenci tržeb nepodléhají příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů ani ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů (např. příjmy z příležitostného prodeje přebytků ze zahrádky).
Evidenci tržeb ale nebudou podléhat všechny tržby z podnikání, v zákoně je zakotveno několik doplňujících parametrů, které dále vymezují konkrétní okruh evidovaných tržeb:
- zákon obsahuje výjimky z povinnosti evidovat tržby pro některé podnikatelské obory nebo specifické aktivity,
- zásadní je způsob realizace tržby z podnikání, pro který pro účely vymezení evidované tržby zákon definuje nový pojem „kontaktní platba“,
- důležitá je i formální podoba tržby z podnikání (evidenci budou podléhat hotovostní i bezhotovostní platby).
Dotaz:
Budou tržby evidovat také cizinci?
Odpověď:
U daňových nerezidentů se evidenční povinnost vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky (vymezeno § 22 zákona o daních z příjmů), a to pouze ve vztahu k tržbám uskutečněným na území České republiky.
Pokud by však zahraniční subjekt byl povinen tyto tržby evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o výměně informací, na jejímž základě může finanční správa získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách, není zahraniční subjekt povinen tyto tržby evidovat podle české právní úpravy. Tím je vyloučena dvojí evidence tržeb.
Dotaz:
Týká se evidence tržeb i neplátců DPH?
Odpověď:
Ano, týká. Pro posouzení, zda tržby poplatníka podléhají evidenční povinnosti, totiž není rozhodující, zda poplatník je či není plátcem DPH. Pokud poplatník přijímá tržby formou kontaktní platby, je povinen tyto tržby evidovat.
Samozřejmě stále platí, že se musí jednat o příjmy z podnikatelské činnosti a že se na daný okruh tržeb nevztahuje některá z výjimek. Neplátci DPH z evidence tržeb speciálně vyjmuti nejsou.
Dotaz:
Jak je to s evidencí tržeb v zahraničí?
Odpověď:
Evidence tržeb se vztahuje pouze na evidované tržby poplatníka uskutečněné na území České republiky.
Dotaz:
Proč evidence tržeb?
Odpověď:
Cílem zavedení povinnosti evidence tržeb je především narovnat podnikatelské prostředí a eliminovat nežádoucí praxi některých podnikatelů, kteří díky absenci nástroje, který by zajišťoval kontinuální tok informací o tržbách, optimalizují své tržby a tím získávají neoprávněnou konkurenční výhodu. Taková praxe pak snižuje motivaci poctivých podnikatelů řádně plnit svou povinnost, neboť je staví do situace, kdy řádné plnění povinností s sebou nese nižší tržby a horší postavení na trhu.
Dotaz:
Provozuji kamennou prodejnu a zároveň e-shop. Musím tržby z e-shopu evidovat?
Odpověď:
V tomto kontextu je třeba rozlišovat několik situací.
Pokud jsou tržby z e-shopu uskutečňovány výhradně online, kdy internetová aplikace například přesměruje zákazníka na platební bránu, kde zákazník vyplní konkrétní údaje z platební karty a provede tímto způsobem úhradu, nebude naplněna definice kontaktní platby. Tržby přijaté tímto způsobem tedy nemusíte evidovat, přestože máte i kamennou prodejnu.
Pokud v kamenné prodejně přijímáte platby, které evidenční povinnosti podléhají (tzv. kontaktní platby), neznamená to, že byste musel evidovat i tržby uskutečněné online prostřednictvím e-shopu. Pouze zahrnete internetové stránky (e-shop) do seznamu Vašich provozoven, který sdělujete v souvislosti s evidencí tržeb finanční správě.
Pro úplnost uvádíme, že pokud by v kamenné prodejně docházelo pouze k vyzvednutí zboží již zaplaceného prostřednictvím internetových stránek e-shopu (tzn. zákazník si na prodejně pouze vyzvedne již zaplacené zboží, které uhradil prostřednictvím internetové stránky e-shopu), o evidovanou tržbu se nejedná. Pokud by naopak zboží objednané na e-shopu bylo zaplaceno až v okamžiku jeho převzetí na odběrném místě v kamenné prodejně (jakoukoliv formou úhrady), bude naplněna povaha tzv. kontaktní platby a vznikne Vám povinnost tržbu zaevidovat.
Dotaz:
Vztahuje se evidence tržeb i na drobné živnostníky, kteří vykonávají svoji podnikatelskou činnost přímo u zákazníka (např. řemeslníci)?
Odpověď:
Povinnost evidence tržeb se vztahuje na drobné živnostníky, pokud přijímají tzv. kontaktní platby. Jestliže tedy přijímají platby u zákazníka, ať již v hotovosti, platební kartou, prostřednictvím QR kódu nebo jinými způsoby placení, musí tuto tržbu zaevidovat. Naopak platby, které přijímají bezkontaktním způsobem (např. převodem z účtu na účet bez fyzického kontaktu se zákazníkem mimo provozovnu poplatníka), evidenční povinnosti nepodléhají.
Samozřejmě stále platí, že se musí jednat o příjmy z podnikatelské činnosti a že se na daný okruh tržeb nevztahuje některá z výjimek.
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co se změnilo a kde hledat výhody.
Plátci DPH podávají na finanční úřad daňové přiznání, kontrolní či souhrnné hlášení a hradí daň jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Každý přitom nemůže být čtvrtletním plátcem, byť to má nesporné – především administrativní – výhody.
18.05.2026 | BusinessInfo.cz
V České republice je více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odvádějí daň z přidané hodnoty. Na konci roku 2025 šlo o více než 530 tisíc plátců DPH.
Do roku 2022 počet plátců pravidelně stoupal (k 30. 6. 2022 539 tisíc), později mírně poklesl kvůli novele zákona o DPH, která zvýšila limit ročního obratu pro vznik plátcovství z jednoho na dva miliony korun. Od loňského roku jich opět pomalu přibývá.
Asi 44 procent plátců DPH dnes představují společnosti s ručením omezeným, o něco méně je podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.
Měsíčních plátců je stále výrazně více než kvartálních. Ti nicméně převažují u živnostníků a jejich počet stále roste. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH. I do této oblasti (délka zdaňovacího období) zasáhly změny, které přinesla nedávná rozsáhlá novela zákona o DPH, jež platí od roku 2025.
Výhody a nevýhody registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?
Zvolte si výhodnější kvartální zdaňovací období
Novela totiž rozšířila možnosti plátce zvolit si výhodnější čtvrtletní zdaňovací období. V souladu s paragrafem 99a zákona o DPH se plátce může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 korun (donedávna 10 milionů). Shodně jako doposud musí plátce změnu zdaňovacího období oznámit.
Pokud obrat plátce v tuzemsku za kalendářní rok 2026 nepřekročí částku 15 000 000 korun, bude mít plátce možnost již pro rok 2027 změnit zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí. Jak změnu správci daně oznámit si přečtěte níže.
Po registraci jste měsíčním plátcem
Zdaňovacím obdobím pro ty, kteří pravidelně platí DPH, je tedy nejčastěji kalendářní měsíc. Upozorňujeme, že každý, kdo se k dani zaregistruje, se automaticky stává měsíčním plátcem.
Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější
Na čtvrtletní režim můžete až na výjimky přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od listopadu 2024, budete moci režim kvartálního placení a přiznávání DPH využít až v lednu 2027.
„Při splnění určitých podmínek a po určité době se lze stát čtvrtletním plátcem, což přináší jisté výhody včetně administrativních a úsporu času. Daň odvádíte státu jednou za kvartál, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.
Zdaňovací období je doba, za kterou pravidelně finančnímu úřadu podáváte:
- daňové přiznání k DPH,
- kontrolní hlášení,
- souhrnné hlášení (jen někteří),
- odvádíte DPH.
Děje se to vždy nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Pokud 25. den v měsíci vychází na víkend, posouvá se deadline na první následující pracovní den. Letos například na pondělí 27. července.
Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve druhý rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl nově 15 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem
Michal Dvořáček, daňový poradce
Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:
- jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 milionů (10 milionů do roku 2024),
- není nespolehlivým plátcem,
- není skupinou.
Podrobnější informace k jednotlivým statusům plátců DPH (včetně definice skupiny) najdete v článku Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy na BusinessInfo.cz.
Přechod na kvartální přiznávání DPH ušetří plátci čas, náklady spojené s obsáhlejší administrativou v rámci měsíčního plnění a lepší plánování cash-flow (platby na finanční úřad se provádí pouze jednou za tři měsíce).
Změnu jednoduše oznámíte berňáku
Pokud se rozhodne pro změnu a splňuje uvedené podmínky, oznámí to podnikatel finančnímu úřadu nejpozději v lednu příslušného kalendářního roku s daňovým přiznáním za prosinec. Pokud termín nestihne, má smůlu a musí si bohužel rok počkat.
V daňovém přiznání k DPH za prosinec lze změnit zdaňovací období na příští rok prostým vyplněním příslušného kódu (do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“). Změna je možná vždy jen od prvního měsíce v roce.
K dispozici jsou dva kódy:
- Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem,
- M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).
Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.
„Důvody hodné zvláštního zřetele“
Jak bylo zmíněno výše, v drtivé většině případů si lze změnit zdaňovací období až dva roky po registraci.
Přesto se za určitých okolností můžete stát kvartálním plátcem dříve. O změnu na čtvrtletní zdaňovací období mohou podnikatelé požádat finanční úřad už v roce, kdy byli registrováni. V některých případech, kterých ovšem není mnoho, jim berní úředníci vyhoví, a to z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Žádost ale musíte podat do konce října. Postup je popsán v paragrafu 99a odstavec třetí. Oprávněnost vašeho požadavku zhodnotí správce daně.
„Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce, podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok,“ praví zákon.
„Mezi důvody hodnými zvláštního zřetele můžeme zmínit například zvýšenou administrativu pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu, kdy je vyšší pravděpodobnost, že budete splňovat kritéria pro kvartálního plátce i v budoucnu. Je ale čistě na rozhodnutí správce daně, zda vám vyhoví,“ upozorňuje právník Jiří Koukal.
Příklad:
Pan Novák za rok 2020 poprvé překročil milionový obrat (dvoumilionová hranice platí od roku 2023), v lednu následujícího roku se tedy zaregistroval k DPH a stal se automaticky měsíčním plátcem. Už v říjnu 2021 požádal o to, aby se mohl stát plátcem kvartálním, finanční úřad mu ovšem nevyhověl. V lednu 2023 se ale stal čtvrtletním plátcem ze svého rozhodnutí. Stačilo, že v daňovém přiznání na prosinec 2022 do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“ vyplnil kód Q.
Pro jistotu připomínáme, že od roku 2025 platí pro povinnou registraci dokonce dvě hranice obratu. Dnes se plátcem DPH stanete nejen v případě, že máte za celý kalendářní rok obrat přes dva miliony korun (přihlášku k registraci k DPH musíte podat do deseti dnů), ale také v případě, že kdykoli v průběhu roku překonáte obrat ve výši 2 536 500 korun. V tom případě se stáváte plátcem hned druhý den po překročení limitu.
Pokud je váš obrat za uplynulý kalendářní rok vyšší než 15 milionů korun, musíte nadále plnit své povinnosti jednou měsíčně (případně musíte přistoupit ke změně, byl-li jste dosud plátcem čtvrtletním).
Změna pravidel a povinná hlášení
Pokud je váš obrat za předešlý rok mezi dvěma a patnácti miliony korun a povinnosti vůči správci daně plníte kvartálně, můžete si samozřejmě měsíční zdaňovací období zvolit dobrovolně.
Před rokem 2011 platila jiná pravidla. Nově zaregistrovaný subjekt se stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním.
Kontrolní hlášení podávají všichni, ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, jež jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají také takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.
Firmy vs živnostníci
Pozor! Právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího, pokud tento den nepřipadá na sobotu či neděli. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle určeného zdaňovacího období. Souhrnné hlášení pak firmy podávají buď měsíčně nebo kvartálně v návaznosti na typ plnění.
Ten, kdo se tedy k DPH zaregistruje v lednu, musí daňové přiznání i kontrolní hlášení odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).
Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáte letos daňové přiznání nejpozději do pondělí 27. července, pondělí 26. října, a konečně za čtvrté čtvrtletí 2026 do 25. ledna 2027.
Mezi důvody hodné zvláštního zřetele patří například zvýšená administrativa pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu ve zdaňovacím období
Jiří Koukal, právník
Rok 2011, kdy se změnila pravidla, výše připomínáme záměrně. „Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim dodnes automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jste se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ připomíná historii Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.
Zdaňovací období v insolvenci
Zákon o DPH řeší i specifické situace, do kterých se mohou plátci daně dostat, a které mají vliv na plnění jejich povinností. Jednu z nich popisuje paragraf 99b zákona o DPH.
Týká se insolvenčního řízení se subjektem, který DPH odvádí. „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí,“ píše se v zákoně.
Pro následující období je (až do skončení insolvenčního řízení) zdaňovacím obdobím míněn výhradně kalendářní měsíc. Na obratu ani dalších podmínkách v tomto případě nezáleží.
V zákoně je rovněž uvedeno, že plátce nemůže změnit zdaňovací období v kalendářním roce, který následuje po ukončení insolvenčního řízení. Musí si tedy opět minimálně dvanáct měsíců počkat.
Identifikovaná osoba nepodává přiznání vždy
Daň z přidané hodnoty platí i takzvané identifikované osoby. Jejich povinností ovšem není podávat pravidelně daňová přiznání a kontrolní hlášení
Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ.
Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost a zapíší do něj jen přeshraniční plnění. Pokud nejste plátcem DPH ani identifikovanou osobou, přiznání nepodáváte.
K tématu DPH na BusinessInfo.cz
- Ulehčete si odvod DPH při prodeji přes hranice. Pomůže vám registrace do OSS
- Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Obchodům se subjekty na blacklistu se vyhněte
- Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?
- Reverse charge jako nástroj proti podvodům? ČR jej zatím plošně nezavedla, dostává ale víc času
- Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k dani z přidané hodnoty jsou postihy přísnější
- Daňová evidence u DPH: Jak si usnadnit práci s komplikovanou administrativou
Jakub Procházka