Voda na pracovišti v daňových souvislostech.* 

Obnovené školkovné i sleva na studenta. Vláda vrací slevy na dani z příjmů.* 

OSVČ a starobní penze: Kolik podnikatelé platí na pojistném a jaký důchod dostanou.* 

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky.* 

Voda na pracovišti v daňových souvislostech.

24.6.2026, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer

Na co si dát pozor při nákupu pitné vody z hlediska daňového?

Dotaz:

Daňový subjekt zajišťuje zásobování pracovišť balenou vodou prostřednictvím balených neochucených minerálních vod a neperlivých vod. Jsou oba druhy vod – minerální i neperlivá – daňový náklad firmy a můžeme si nárokovat DPH? Jestli ano, jakou máme vést evidenci? Rozhodují venkovní teploty? Zaměstnanci jsou venku na stavbách.

Dále nakupujeme neperlivé vody 0,5 l a poskytujeme je při jednání v kancelářích. Je toto také daňový náklad a máme nárok na odpočet DPH?

Odpověď:

V daném případě je velmi důležité v rámci posouzení daňové uznatelnosti daných nákladů posoudit nejenom nakupovaný produkt (balená neochucená minerální voda či neperlivá voda), ale i účel, k němuž je uvedený produkt poskytován. K povinnosti zaměstnavatele zajistit zásobování pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a souvisejícím otázkám se vyjádřilo v červnu 2025 na portálu finanční správy GFŘ. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, je pitnou vodou veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu. Dle § 53 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, musí být prostor určený pro práci zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci. Splnění tohoto požadavku může zaměstnavatel docílit zajištěním pitné vody nebo balené pitné vody.  Pro rozlišení, zda v souvislosti s naplněním výše uvedené povinnosti zaměstnavatele splňuje konkrétní voda zákonné požadavky, je nutné vycházet z celé definice pitné vody uvedené v § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. Jakkoliv tedy může být minerální voda doporučovaná díky nízké mineralizaci bez omezení jako součást každodenního pitného režimu, nesplňuje definiční podmínky pro pitnou vodu dle zákona. Označování balených vod je pak upraveno vyhláškou č. 13/2024 Sb., o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy. Tato vyhláška stanoví mimo jiné požadavky na označování balených přírodních minerálních vod, pramenitých vod a kojeneckých vod. V případě, že zaměstnavatel zajišťuje zásobování pracovišť pitnou vodou prostřednictvím balených neochucených a neperlivých vod, musí tyto vody splňovat výše uvedené požadavky na pitnou vodu a na obalu musí být takto rovněž označeny. Pokud jsou tyto podmínky splněny, lze dané plnění považovat za daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a zároveň za plnění, které pro zaměstnance není předmětem zdanění, protože se jedná o plnění poskytované v souladu s § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.

S ohledem na uvedené stanovisko GFŘ doporučuji pro běžný pitný režim zaměstnanců používat balené pitné vody, pramenité vody, neperlivé vody označené jako pitná/pramenitá voda. U vod označených jako přírodní minerální voda (např. Mattoni, Magnesia, Korunní ad.) vzniká určité daňové riziko. Pokud zaměstnanci pracují na stavbách v létě, může vzniknout povinnost poskytovat nejen pitnou vodu, ale i ochranné nápoje (pitnou vodu musí zaměstnavatel poskytovat vždy). Venkovní teploty u pitné vody nerozhodují. Jiná situace nastává u ochranných nápojů podle § 104 zákoníku práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Pokud je voda pořizována pro ekonomickou činnost zaměstnavatele a plnění pracovněprávních povinností vůči zaměstnancům, vzniká nárok na odpočet DPH podle § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH). Zákon nestanoví konkrétní evidenci. Z pohledu dokazování (§ 92 daňového řádu) a s ohledem na výše uvedené je vhodné mít pro účely evidence zpracovanou interní směrnici a tou se řídit.

Odlišná situace je u neperlivé vody 0,5 l při jednání v kancelářích. Předpokládám, že se jedná o jednání s klientem či zákazníkem, nikoli např. o interní jednání mezi zaměstnanci (porady apod.). Tyto náklady se považují za pohoštění a tedy reprezentační výdaje, které jsou daňově neúčinné podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Co se týče daně z přidané hodnoty na vstupu, tak ji uplatnit nelze s ohledem na ustanovení § 72 odst. 6 ZDPH. Pokud je při jednáních v kancelářích se zákazníky spotřebovávaná na rozdíl od jiných případů popsaných v zadání dotazu pouze neperlivá voda v „menších“ baleních (0,5 l), tak se nabízí evidovat jako nedaňové náklady nákup vody v balení 0,5 l. Na druhé straně, pokud by byla na pracovišti (v kancelářích) naprostá většina vody spotřebována zaměstnanci a jen velmi nepatrná část zákazníky, domnívám se, že z důvodu zanedbatelnosti by evidence vody spotřebované pro reprezentaci nebyla nezbytně nutná.

---

Obnovené školkovné i sleva na studenta. Vláda vrací slevy na dani z příjmů.

Vláda Andreje Babiše chce znovu zavést slevy na dani z příjmů, které zrušil vládní konsolidační balík v roce 2023. Pro některé OSVČ či pracující studenty by to znamenalo, že ušetří tisíce korun ročně.

06.03.2026 | BusinessInfo.cz

Vláda Andreje Babiše chce znovu zavést slevy na dani z příjmů, které zrušil vládní konsolidační balík v roce 2023. Pro některé OSVČ či pracující studenty by to znamenalo, že ušetří tisíce korun ročně.

Stát ovšem vybere o jednotky miliard méně na daních a opět poroste zadlužení. Do hry se vracejí takzvané školkovné a sleva na studenta. Opozice rozhodnutí vlády kritizuje.

Balík změn a slev má podle Andreje Babiše ulevit rodinám s dětmi, studentům i seniorům. „Půjde o tradiční slevu na dani v rámci umístění dítěte do předškolního zařízení. Ta bude moci být uplatněna už v roce 2027, a to klasicky v daňovém přiznání,“ shrnuje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

„Spolu s EET přicházíme i s doprovodnými daňovými opatřeními, která pomohou domácnostem i podnikatelům. Vracíme daňové úlevy pro rodiny a studenty, jako jsou školkovné a sleva pro pracující studenty,“ doplňuje ministryně financí Alena Schillerová. Změny by měly být schváleny v průběhu letošního roku a platit začnou pravděpodobně od ledna 2027.

Návrat školkovného

Školkovné neboli sleva na dani z příjmu za umístění dítěte do mateřské školy či dětské skupiny odpovídalo před zrušením maximálně výši minimální mzdy za dané zdaňovací období. Zároveň jste ale mohli ušetřit pouze částku odpovídajícího výši školného. Tento princip by měl zůstat zachován i do budoucna.

Za zdaňovací období 2026 by tedy měl být tento bonus maximálně ve výši 22 400 korun. „Důležité je také zmínit, že takzvané školkovné bylo a bude slevou na dani. Částky jsou tedy odečítané přímo z vypočtené daně, nikoliv z jejího základu,“ doplňuje poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

Zároveň platí, že školkovné sníží váš pravidelný odvod státu maximálně na nulu, nezakládá totiž nárok na daňový bonus (tedy přeplatek od státu), jako je tomu v případě daňového zvýhodnění na děti.

Aby se v rámci školkovného v budoucnu vyplácel právě i daňový bonus, požaduje bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Pokud se to bude vracet, tak osobně chci, aby to nebyla jen sleva na dani, ale aby to bylo možné využít i do daňového bonusu, a školkovné bylo podporou i pro rodiče s velmi nízkými příjmy,“ sděluje exministr.

Školkovné bylo zavedeno v roce 2014 a původně jej nemohli uplatňovat poplatníci, kteří využívali výdajové paušály. O čtyři roky později už tuto možnost měli a bude to tak i od roku 2027.

Změny v daních a odvodech 2026: Čemu mají podnikatelé věnovat pozornost?

Školkovné se v podstatě rovná výdaji vynaloženému za umístění dítěte do předškolního zařízení, tedy pomyslnému školnému. „Není proto možné do něj započítávat například výdaje na stravné, dopravu, kroužky nebo náklady na výlety,“ připomíná Jana Jáčová z firmy UOL Účetnictví. Právo na slevu na dani by nemělo být ani do budoucna omezeno věkem dítěte. Zvýhodnění tedy budete moci uplatnit i v případě odkladu školní docházky, pokud budete platit školné.

Sleva na studenta. Vyplatí se vůbec?

Konsolidační balík Fialovy vlády zrušil před dvěma lety také slevu na studenta ve výši 4020 korun ročně. Poprvé ji nebylo možné uplatnit v daňovém přiznání za rok 2024. Důvodem zrušení byla podle vládních legislativců nejen snaha ušetřit (respektive zvýšit daňové příjmy), ale také nízká efektivita zvýhodnění.

Studentům prý postačuje standardní sleva na poplatníka, která při patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob fakticky vylučuje zdanění zhruba u výdělku do 205 000 korun ročně (a studující mají většinou roční příjmy nižší).

Do školkovného není možné započítávat například výdaje na stravné, dopravu, kroužky nebo náklady na výlety

Jana Jáčová, UOL Účetnictví

S tím ale zástupci současné koalice nesouhlasí. Podle nich návrat slevy, která pravděpodobně zůstane ve stejné výši jako do roku 2024, pracujícím studentům uleví.

Výše zmíněné slevy se týkají všech, kteří vyplňují vlastní daňové přiznání a platí daně z příjmů. Mezi poplatníky jsou výjimkou pouze ti, kteří fungují v režimu paušální daně. Ti nevyplňují daňová přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Na dani pak platí ročně symbolických 1200 korun, nemohou ale uplatnit žádné slevy ani odpočty.

Další změna přijde na jaře

Návrat zmíněných slev ovšem není jedinou změnou, jejíž dopad pocítí OSVČ platící daně a minimální odvody na povinné pojistné.

Poslanci nastupující vládní koalice už před několika měsíci předložili do Sněmovny novelu, jejíž přijetí by znamenalo, že se minimální zálohy na sociální pojištění zvýší drobným podnikatelům v roce 2026 méně, než očekávali. Schválena by mohla být letos na jaře.

Živnostníkům se v roce 2026 zvýšily nejnižší možné měsíční zálohy na obě pojištění v součtu o 1079 korun. Podle novely by nicméně platili jen 364 korun za měsíc navíc, a to výhradně ČSSZ. U zdravotního pojištění by ve srovnání s rokem 2025 nenarostla minima vůbec. Radovat se tedy mohou i plátci takzvané paušální daně, jejíž gros tvoří právě zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Špatná zpráva pro živnostníky. Minimální zálohy na pojistné v roce 2026 skokově narostly

Důvodem potenciálně nižších plateb je to, že nastupující vláda prosazuje, aby se minimální vyměřovací základ snížil ze 40 na 35 procent (a vrátil se tak na stejnou úroveň jako v roce 2025).

Návrh koaličních poslanců navíc počítá s tím, že částku, o kterou se letos navýšila záloha, bude stát po schválení novely považovat za přeplatek. Pokud o něj podnikatel požádá, stát mu peníze vrátí.

„Hnutí ANO zastaví zvyšování vyměřovacího základu od roku 2026, takže OSVČ oproti plánům ODS ušetří nejméně 715 korun měsíčně,“ zopakovala předvolební slib ministryně financí Alena Schillerová. Více si přečtěte v článku OSVČ budou zřejmě platit méně na sociální pojištění. Koalice chce změnu zákona na BusinessInfo.cz.

Jakub Procházka

---

OSVČ a starobní penze: Kolik podnikatelé platí na pojistném a jaký důchod dostanou.

Osoby samostatně výdělečně činné neboli OSVČ mají nárok na starobní důchod za stejných základních podmínek jako zaměstnanci. Podnikatelé ale mívají nižší penzi než zaměstnanci se stejným reálným průměrným příjmem.

18.06.2026 | BusinessInfo.cz

Aby mohli podnikatelé odejít do starobního důchodu, musejí i oni získat potřebnou dobu pojištění (v Česku obvykle 35 let). Pojistné ale na rozdíl od zaměstnanců odvádějí sami.

Nevýhodou pro OSVČ je, že se výše starobního důchodu nevypočítává z reálných výdělků, ale z upraveného základu, z něhož se odvádí sociální pojištění. A ten je u podnikatelů nižší než u zaměstnanců.

Jak se důchod vypočítává, kolik musejí živnostníci na sociálním pojištění odvádět a co můžete udělat pro případné zvýšení budoucí penze, si přečtěte v následujícím textu na Businessinfo.cz.

Kdy OSVČ odcházejí do důchodu?

I majitelé živnostenského oprávnění musejí dosáhnout stanoveného důchodového věku, který je pro všechny stejný. Muži a bezdětné ženy aktuálně odcházejí do penze ve 64 letech (týká se ročníků 1961 a 1962).

Po penzijní reformě Fialovy vlády platí, že se pro další ročníky bude věk odchodu do důchodu postupně zvyšovat a lidé narození v roce 1988 a mladší budou mít nárok až v 67 letech.

U pojištěnců (OSVČ i zaměstnanci) narozených po roce 1973 se důchodový věk stanoví tak, že k věku 65 let a 8 měsíců přičtete počet kalendářních měsíců, odpovídající číselnému rozdílu v počtu let mezi rokem narození a rokem 1973. Příklad: Pan Novák se narodil v roce 1977 (rozdíl je 1977-1973, tedy 4). Nárok na odchod do penzi tedy bude mít přesně v 66 letech.

Pro další vývoj budou rozhodující plány současné vlády Andreje Babiše. Ta původně slibovala, že zastropuje odchod do důchodu na 65 letech, nyní ale tento krok odložila. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky vláda nezavede strop od příštího roku, ale až v letech následujících.

Výši důchodu ovlivňuje:

• doba placení sociálního pojištění,
• to, z jak vysokého základu odvody platíte,
• zda podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost

OSVČ a odvody na důchodové pojištění

Jako osoba samostatně výdělečně činná musíte státu odvádět alespoň minimální zálohy na sociální pojištění. Ty jsou pro rok 2026 u hlavní činnosti ve výši 5720 korun a u vedlejší činnosti 1574 korun měsíčně.

U těch, kteří platí paušální daň, je minimální odvod na sociální pojištění navýšen o patnáct procent. Znamená to, že se jim mírně zvyšuje šance na vyšší penzi.

Slovníček podnikatele: Vedlejší činnost OSVČ

Vyměřovací základ pro výpočet důchodu je totiž u těchto podnikatelů o něco vyšší, což jim při odchodu do penze přinese více peněz (v řádu několika stokorun měsíčně). Paušální daň nicméně mohou využívat OSVČ až od roku 2021, bude se to tedy za čas týkat zejména mladších ročníků.

„Pro nárok na starobní důchod je zpravidla potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění, případně minimálně 30 let čistě příspěvkových dob. Do potřebné doby se vedle zaměstnání nebo podnikání mohou započítat i některé náhradní doby pojištění, například péče o dítě,“ připomíná právník Ondřej Preuss.

Výše důchodu u OSVČ

Jak bylo řečeno výše, částku, jež vám bude v důchodu vyplácena, určují příjmy, z nichž jste odváděli sociální pojištění.

V případě OSVČ (hlavní činnost) je sociální pojištění placeno z 55 procent příjmů po odečtení nákladů. Do hry tedy vstupuje například i výdajový paušál (někteří podnikatelé odečítají od hrubých příjmů 40, jiní 60 či 80 procent). S vyššími výdajovými paušály pak logicky klesá i vypočítaná penze (viz níže).

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Pokud si OSVČ nedoplácí sociální pojistné nad povinný rámec a tím si nezvyšuje základ pro výpočet důchodu, je vypočítaná penze obvykle poměrně nízká.

„Řekněme, že využíváte paušální daň a váš výdajový paušál činí 40 %. Reálně máte na konci měsíce v kapse 50 000 korun, sociální pojištění však platíte z podstatně nižší částky. Hledí se na vás tedy, jako byste za daný měsíc vydělali pouze něco přes dvacet tisíc,“ upřesňuje Ondřej Preuss.

Kalkulačka výpočtu odchodů do důchody OSVČ

Například podnikatel s ročníkem narození 1961 a průměrným měsíčním příjmem 70 tisíc, který využívá čtyřicetiprocentní výdajový paušál a důchodové pojištění odvádí od roku 1985, bude mít měsíční penzi 17 390 korun. V případě, že by od hrubého příjmu odečítal 60 procent paušálních výdajů, bude aktuálně jeho měsíční penze jen 13 230 korun.

Dobu placení důchodového pojištění je samozřejmě nutné vzít v potaz. Čím déle platíte, tím je důchod logicky vyšší. Výpočet je však poměrně složitý (viz níže).

Zaměstnanec ve stejném věku se stejným průměrným příjmem a pojistným placeným od roku 1985 bude mít po letošním odchodu do důchodu penzi zhruba 26 000 korun měsíčně. Rozdíly jsou tedy markantní.

V praxi se často setkáváme s podnikateli, kteří mají vysoké reálné příjmy, ale kvůli minimálním odvodům je čeká důchod jen lehce nad minimální hranicí. Řada klientů mylně předpokládá, že rozhoduje skutečný příjem, nikoli vyměřovací základ pro sociální pojištění.

Ondřej Preuss, právník

U vedlejší činnosti je to tak, že pokud váš čistý zisk z vedlejší činnosti nedosáhne za celý rok zákonného limitu, sociální (důchodové) pojištění státu naplatíte a zisk se do výpočtu důchodu nezapočítá. Limit pro vedlejší činnost činí letos 117 521 korun za rok. Pokud limit překročíte, sociální pojištění odvedete a zisk se do výpočtu důchodu promítne.

Minimální důchod pro podnikatele

„I pro OSVČ platí pravidlo základní výměry penze, která je pro všechny důchodce stejná. Pokud tedy splníte podmínky pro zisk důchodů, bude vám vyplácena minimálně tato základní část,“ upozorňuje Ondřej Preuss.

Minimální důchod se díky penzijní reformě Fialovy v roce 2026 vlády skokově zvýšil. Aktuálně činí minimální penze 9 800 korun měsíčně, což odpovídá 20 procentům z průměrné mzdy.

Další minimální důchody

• Invalidní důchod s invaliditou II. stupně – Minimální hodnota 15 procent průměrné mzdy, v roce 2026 7 350 Kč
• Invalidní důchod s invaliditou I. stupně – Minimální hodnota 13,33 procent průměrné mzdy, v roce 2026 6 534 Kč
• Vdovský a vdovecký důchod – Minimální hodnota 15 procent průměrné mzdy, v roce 2026 7 350 Kč
• Sirotčí důchod – Minimální hodnota 14 procent průměrné mzdy, v roce 2026 6 860 Kč

OSVČ a předčasný důchod

I jako osoba samostatně výdělečně činná máte za určitých předpokladů nárok na předčasný důchod.

Musíte ovšem splnit dvě podmínky – dosáhnout věku 62 let a minimálně po dobu 40 let odvádět státu sociální pojištění. Je ale potřeba počítat s tím, že penze, která vám bude po odchodu do předčasného důchodu vyplácena, bude nižší.

„Předčasný důchod může být výhodným řešením například při zdravotních problémech nebo nenadálém poklesu příjmů. Každý případ je ale potřeba posoudit individuálně, protože nesprávné načasování může znamenat trvale nižší důchod o tisíce korun měsíčně,“ upozorňuje právník.

Omezení také platí v případě, že byste chtěli i v rámci předčasného důchodu pokračovat v podnikatelské činnosti. Platí totiž, že až do doby dosažení důchodového věku nesmíte vykonávat takovou činnost, která by zakládala povinnou účast na platbě pojištění (viz výše zmíněný příjem 117 521 Kč). Jakmile však důchodového věku dosáhnete, můžete opět podnikat bez omezení.

---

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky.

Nárůst minimálních záloh na sociální pojištění bude v roce 2026 pro drobné podnikatele nižší, než očekávali. Odvody na sociální pojištění, které se jim v lednu oproti loňsku výrazně zvýšily, jim opět klesnou, a to od července. Novelu zákona už podepsal prezident Petr Pavel.

08.06.2026 | BusinessInfo.cz

Novela zrušila letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrátila jej na loňských 35 procent (se zpětnou platností od ledna). Živnostníci tak na minimálních zálohách měsíčně ušetří 715 korun.

Za celý rok zůstane OSVČ na účtech o 8580 korun více, než kdyby celý rok platili stejná minima jako v prvním pololetí. Pokud jste plátci paušální daně v prvním pásmu, ušetříte ještě výrazněji.

Částku, o kterou navýšila zálohy Fialova vláda, stát považuje za přeplatek. Pokud o něj podnikatel požádá, sociálka či finanční správa (u paušální daně) mu vrátí peníze ještě letos, případně se jich dočká na počátku roku příštího.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

„Přeplatky za prvních šest měsíců letošního roku dostanete zpětně buď při zúčtování přehledů o příjmech a výdajích za rok 2026 (na jaře 2027). Pokud chcete své peníze dřív, můžete ještě letos požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení, nebo jejich použití na úhradu záloh na další měsíce,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová.

Pro podnikatele s nejnižšími příjmy to znamená drobnou úlevu, stát tím ale přijde až o 3,5 miliardy korun plánovaných příjmů ročně. Podnikatelé navíc budou mít po odchodu do důchodu nižší penze.

Co předpokládala odcházející vláda?

Živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, vláda Petra Fialy nepotěšila, když loni na podzim oznámila tradiční navýšení odvodů.

Jak rostly minimální zálohy na povinná pojištění?

	2023	2024	2025	2026 (do července)	2026 podle novely
minimální zálohy pro ČSSZ v Kč	2944	3852	4786	5720	5005
minimální zálohy na zdravotní pojištění	2722	2968	3161	3306	3306
minimální zálohy na povinná pojištění celkem v Kč	5666	6499	7947	9026	8311

V roce 2026 se jim zálohy u sociálního i zdravotního pojištění meziročně zvedly nejvíc v historii. Radost minulá vláda neudělala ani těm, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy do milionu korun ročně se daň zvýšila o 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak měli připlatit asi patnáct tisíc korun.

Po přijetí novely a jejím podpisu prezidentem v červnu letošního roku bude však paušální daň pro lidi v prvním pásmu 9162 korun měsíčně. Tedy o 446 korun víc než loni, ale o 822 Kč měsíčně méně než letos podle dosud platných zákonů.

Plátcům paušální daně doporučuje Schillerová následující postup: „Pokud chcete přeplatek za první pololetí hned, jednoduše si ho odečtěte od červencové platby. Za sedmý měsíc zaplatíte jen 4230 korun.“

Podle kritiků především z řad senátorů, kteří zákon vetovali, povede přijetí novely k tomu, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu.

Kromě zvýšení průměrné mzdy, jež je pro stanovení záloh určující, došlo za předchozí vlády k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku. Ty zvedaly minima razantněji než obvykle.

Minimální vyměřovací základ do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí Fialovy vlády se ale každý rok zvyšoval o pět procent a v roce 2026 se dostal až na úroveň 40 procent průměrného výdělku. Úměrně tomu samozřejmě rostly odvody většiny podnikatelů státu.

„Nyní tedy vláda vrací základ na 35 procent. U OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstává vyměřovací základ stejný jako loni – tedy 11 procent průměrné mzdy,“ dodává Dvořáček.

Dopady konsolidačního balíku už letos v lednu nepocítili OSVČ s vyššími příjmy, což se týká se i plátců paušální daně s příjmy nad milion ročně. U těchto podnikatelů zůstal vyměřovací základ na 55 procentech daňového základu tak jako v letech 2024 a 2025. K jeho úpravě došlo naposledy v roce 2023.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu za předchozí rok koeficientu pro úpravu VVZ. Pro rok 2026 byla stanovena na 48 967 Kč. Pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění 35 procent z průměrné mzdy (podle Fialovy vlády to mělo být 40 %). Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Nejmenší možná měsíční záloha na sociální pojištění se tedy podle tohoto vzorce vypočítává jako 29,2 procenta z částky 17 140 korun, která odpovídá oněm 35 procentům průměrné mzdy. To je 5005 korun. Živnostníci s nejnižšími výdělky tak budou ve zbytku roku 2026 platit na zálohách pro ČSSZ právě tuto částku.

U minimálních odvodů na zdravotní pojištění je rozhodující pouze výše průměrné mzdy, a ta se nezmění. U plateb pro zdravotní pojišťovny tedy zůstávají minima taková, jak je stanovila předchozí vláda, tedy 3306 korun za měsíc. Pokud sečteme zálohy na obě pojištění, dostaneme částku 8 311 korun, jež měsíčně odcházejí živnostníkům s nízkými příjmy z jejich účtů.

U paušální daně je to složitější

Paušální daň pro lidi v prvním pásmu je tedy od července 2026 9162 korun, což je o 446 korun víc než loni, ale o 822 korun měsíčně méně než v prvním pololetí. V ostatních pásmech zůstává paušální daň stejná jako v roce 2025 i po přijetí novely.

Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna

Paušální daň v prvním pásmu se obecně skládá z minimálních záloh na sociální pojištění (zvýšených o patnáct procent), nejnižších možných odvodů na zdravotní pojištění a daně z příjmu v pevně stanovené výši 100 korun.

Záloh pro lidi, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost ani záloh pro začínající podnikatele se netýkalo mimořádně zvýšení a stejně tak se jich netýká ani úprava prosazená ANO, SPD a Motoristy.

Jejich měsíční odvody byly pro rok 2026 každopádně mírně zvýšeny u vedlejší činnosti na 1574 korun (loni 1496 Kč) a na 3575 korun u začínajících podnikatelů.

Jakub Procházka