Vracení DPH zahraničním osobám za rok 2025.* 

Chybujete v daních? Jaké jsou rozdíly mezi opravným a dodatečným přiznáním.* 

Vracení DPH zahraničním osobám za rok 2025.

23.6.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dne 30. 6. 2026 končí lhůta pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v ČR zahraniční osobou v roce 2025.

Pro vrácení DPH za rok 2025 ještě stále platí lhůta podle znění § 83 zákona o DPH před novelou účinnou pro rok 2026, tj. do 30. 6. 2026. Jde o propadnou lhůtu, po jejímž skončení není možné o vracení DPH žádat.

Pokud zahraniční osoba, tj. osoba neusazená v jiném členském státě EU, zaplatila za zdanitelné plnění s místem plnění v ČR, může požádat o její vrácení. Podmínkou je, že v ČR neuskutečnila jiná plnění než dovoz, osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH nebo osvobozená podle § 69, plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň odběrateli, plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Žádost nelze podat elektronicky.

Nelze žádat o DPH zaplacenou za plnění pro osobní spotřebu, spojené s reprezentací, cestovní náklady a náklady na ubytování a stravování, telefonní poplatky, taxislužbu a pohonné hmoty.

Seznam států, u nichž je pro rok 2025 splněn princip vzájemnosti pro vracení DPH, byl zveřejněn ve Finančním zpravodaji číslo 21/2024. Těmito státy jsou:

• Bosna a Hercegovina,
• Norské království,
• Spojené království Velké Británie a Severního Irska,
• Švýcarská konfederace.

Od roku 2026 se pak uplatní jiná pravidla, o kterých zase příště.

Přehledná schémata Vám pomohou velice rychle a snadno najít řešení Vašeho problému v DPH.

Chybujete v daních? Jaké jsou rozdíly mezi opravným a dodatečným přiznáním.

Hned v úvodu růžového tiskopisu přiznání k dani z příjmu, které podnikatelé odevzdávají každý rok, vyplňují povinně políčko s označením DAP. Vybírají si ze tří variant – řádné, dodatečné či opravné. Přečtěte si, kdy máte právo či povinnost podat opravné a kdy dodatečné přiznání a jaké jsou mezi nimi rozdíly.

10.06.2026 | BusinessInfo.cz

Řádné přiznání k dani z příjmu je vždy tím prvním, které finančnímu úřadu odevzdáte či odešlete, za určitých okolností pak následují opravná a dodatečná přiznání, jež mají ovšem své podmínky a svá specifika.

Pro jistotu připomínáme termíny pro podání řádného daňového přiznání. Každoročně je to první dubnový pracovní den pro ty, kteří stále odevzdávají dokument v papírové podobě, a první květnový pracovní den pro OSVČ, jež musejí komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky.

Na řádné přiznání k dani z příjmu fyzických i právnických za rok 2025 s poradcem či při povinném auditu účetní závěrky mají podnikatelé ještě čas – lhůta pro jeho podání uplyne 1. července 2026.

Opravné přiznání: Napravte chybu v termínu

Opravné daňové přiznání podáváte v případě, že jste v řádném přiznání udělali chybu, sami jste si ji uvědomili případně vás na ni upozornil váš daňový poradce (ještě před zjištěním správce daně), a ještě před nejzazším termínem pro odevzdání DAP chcete tento omyl napravit.

Daňové přiznání: Jaké sankce hrozí opozdilcům?

Opravným daňovým přiznáním se v takovém případě zcela nahrazuje přiznání řádné a finanční úřad to bere v potaz. Pro správce daně jsou tedy rozhodující údaje, které uvedete v opravném přiznání, řádné DAP z pohledu úředníků „zaniká“.

„Opravných přiznání můžete teoreticky podat nekonečně mnoho (a udělat i korekci předchozího opravného DAP). Vždy ale musíte splnit podmínku, že přiznání odevzdáte ještě v termínu. Samozřejmě, že platí to nejnovější,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček. Opravné přiznání podané v řádném termínu pak není spojeno s žádnými sankcemi.

Příklad

Živnostník Novotný, který měl povinnost podat přiznání elektronicky do 4. května, poslal ze své datové schránky původní řádné daňové přiznání 10. dubna. Následně si všiml chyby (jeho daň z příjmu má být vyšší, než přiznal) a vyplnil korektní údaje do opravného přiznání, jež odeslal 4. května. Tím se vyhnul sankcím a finanční úřad bere v potaz výhradně jeho opravné DAP ze 4. 5.

V případě, že by pan Novotný tento termín nestihl, může si ještě pomoci tím, že využije služeb daňového poradce a lhůta se mu posune na počátek července. Pokud svou chybu do některého z termínů nenapraví, bude nucen podat přiznání dodatečné (viz níže).

Opravné přiznání vyplní chybující poplatník kompletně znovu tak, jako by původní řádné přiznání nebylo podáno. Pokud jej odevzdáte včas, nezapomeňte, že v úvodu přiznání musíte u políček DAP zaškrtnout nejen opravné ale i řádné přiznání. Vyplněný dokument pak bude v této části vypadat následovně:

Dodatečné přiznání: Chyby ve výši daně po deadline

Dodatečné přiznání podáváme v případě, že až po nejzazším termínu pro podání řádného (či opravného) přiznání zjistíme, že má být doplácená daň jiná – může být vyšší i nižší – než jsme původně uvedli. Týká se to i daňové ztráty.

„Pokud potřebujete v původním přiznání opravit údaje, které nemají vliv na výši daně nebo ztráty, lze samozřejmě podat dodatečné přiznání také a správce daně upozornit na důvody,“ upozorňuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Daňová ztráta vzniká, pokud daňově uznatelné výdaje podnikatele nebo firmy převýší jejich zdanitelné příjmy. Tento záporný základ daně nevede k placení daně, ale lze jej využít jako odčitatelnou položku v dalších letech.

Pokud podáváte dodatečné přiznání dobrovolně a snižujete původní daň (či zachováte její výši), nehrozí vám žádné sankce a dokonce nemáte ani povinnost tak učinit. Správce daně vám nicméně ponechává tuto možnost, a to do tří let od chvíle, kdy jste daň přiznali. Ve zvláštní příloze musíte uvést i důvody, proč toto přiznání podáváte.

V řádku 03 tiskopisu vyplňují OSVČ, že se jedná o přiznání dodatečné a doplňují datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného DAP.

Logické je, že pokud se daň po opravě zvýší, je vaší povinností opravit původní přiznání, poslat přiznání dodatečné a daň doplatit. Povinnost „opravy“ nicméně trvá, jen dokud běží takzvaná lhůta pro stanovení daně.

Lhůta pro stanovení daně (prekluzivní lhůta) je časový úsek, během kterého může správce daně daň vyměřit nebo doměřit. Standardně trvá tři roky, ve výjimečných případech (například záměrná trestná činnost) může finanční správa lhůtu prodloužit až na deset let.

Dodatečné přiznání musíte odevzdat nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tom, ve kterém jste chybu zjistili vy, nebo ji objevili úředníci.

Dodatečné daňové přiznání je součástí doměřovacího řízení, jehož cílem je opravit již dříve stanovenou daň. Podmínky pro podání dodatečného daňového přiznání nejdete v paragrafu 141 daňového řádu.

Příklad

Pan Dvořák měl loni povinnost podat řádné přiznání do 2. května, což přesně v tento den učinil. Chyba, která mu neoprávněně snížila daň, byla zjištěna 9. října – do 30. listopadu 2025 měl proto povinnost podat dodatečné daňové přiznání s korektními údaji.

Na závěr upozorňujeme, že pokud vás úřad vyzve k vysvětlení nesrovnalostí v již podaném přiznání (takzvaný postup k odstranění pochybností), automaticky nové přiznání nepodáváte.

Nejdříve je nutné na tuto výzvu písemně reagovat a případné nesrovnalosti vysvětlit ve lhůtě uvedené ve výzvě (obvykle do 15 dní). V případě, že nesrovnalosti nevysvětlíte a chybu uznáte, podáte opravené dodatečné DAP.

A v čem se nejčastěji při vyplňování řádného přiznání chybuje? V praxi nejde podle odborníků jen o zapomenuté příjmy, ale i o opomenuté slevy, odpočty nebo žádost o vrácení přeplatku. Daň z příjmu pak vychází v jiné výši, než by měla. Více si přečtěte v článku Podáváte přiznání k dani z příjmu? Dejte si pozor na omyly a nejasnosti na BusinessInfo.cz.