Nastala sezóna brigád: Jaké daně a pojištění (nejen) studenti platí a co se změnilo?* 

Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026.* 

Daňová Kobra odhalila rozsáhlé krácení daní v oblasti provozování taxislužby.* 

Nastala sezóna brigád: Jaké daně a pojištění (nejen) studenti platí a co se změnilo?

Možnost přivýdělku ke studiu stále láká tisíce mladých lidí, a to zejména v letních měsících. Zájem o brigády mají i důchodci či stálí zaměstnanci. Jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně a pojištění, jaké mohou využít daňové slevy a jakých změn se dočkali v roce 2026?

10.07.2026 | BusinessInfo.cz

S příchodem léta přibývá nabídek brigád ve službách, pohostinství i zemědělství. Pro sezónní pracovníky platí letos několik daňových novinek. Některé změny se dotkly výhradně zaměstnavatelů.

Na dohodu o provedení práce (DPP) se od ledna 2026 neplatí sociální ani zdravotní pojistné až do příjmu 12 tisíc korun měsíčně. Sezónní pracovníci ve vybraných zemědělských odvětvích mohou poprvé pracovat na DPP více než čtyřnásobek obvyklého ročního limitu. Pro firmy platí, že musejí nově hlásit státu každého brigádníka, upozorňuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO.

Nejčastějším typem smluv zůstává u sezonních prací dohoda o provedení práce (DPP). „Hranice, od které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, se u DPP od ledna 2026 posunula na 12 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele — loni byla o 500 korun nižší. Do 11 999 korun tedy pojistné nevzniká,“ vysvětluje Jakub Klíma.

Limit je nově navázán na čtvrtinu průměrné mzdy, bude se tak automaticky přizpůsobovat jejímu dalšímu růstu.

Jakub Klíma, BDO

Jaké daně z příjmu platí brigádníci? Záleží na smlouvě

Legislativní úpravy přinesly v uplynulém období změny i v daňové oblasti. Jaké daně z příjmu tedy v současnosti odvádějí brigádníci státu?

Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Sezonní práce jsou primárně sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání. Také z hlediska odvodů na daně z příjmů je mezi oběma dohodami významný rozdíl. DPP je primárně určena pro příležitostné a krátkodobé práce.

Pokud poplatník nepodepíše takzvaný růžový papír, tedy Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, je daň z příjmu do 12 000 měsíčně srážková (15%). To znamená, že ji zaměstnavatel strhne brigádníkovi automaticky a ten dále zdanění svého příjmu neřeší.

Pokud prohlášení podepíšete (lze tak učinit pouze u jednoho zaměstnavatele měsíčně), je daň do zmíněného příjmu zálohová, vyplňujete si daňové přiznání a můžete využít daňových slev a zvýhodnění.

Co je srážková daň?

Srážková daň je daň vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Vybírá ji plátce daně z příjmů (zaměstnavatel) od poplatníka. Finančnímu úřadu ji odvádí sám zaměstnavatel.

„Příjmy ze srážkové daně lze dobrovolně zahrnout do přiznání, pokud se tak zaměstnanec rozhodne. To je výhodné zejména pro studenty a jiné osoby s nízkými příjmy, kteří mohou zpětně získat část daně nazpět díky uplatnění základní slevy na poplatníka,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

V daňovém přiznání tedy můžete uplatnit základní slevu na poplatníka, která je aktuálně ve výši 30 840 korun ročně (2 570 Kč měsíčně), slevy na děti, případně v některých případech i slevu na vyživovanou manželku/manžela. Zrušena byla už v loňském roce sleva na studenta ve výši 4020 korun za kalendářní rok. Současná vláda chce nicméně tuto slevu znovu zavést.

Připomínáme, že minulá vláda rozhodla o úplném zrušení srážkové daně od roku 2027. U dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a u zaměstnání malého rozsahu ji má plně nahradí zálohová daň.

Více si přečtěte v článku Srážková daň z příjmu bude zrušena, brigádníci ale přiznání podávat nebudou.

Letošní novinka jde na ruku zemědělcům

„Nejvýraznější novinkou letošního léta je speciální režim DPP pro sezónní práce v ovocnářství a zelinářství. Brigádníci mohou od dubna do konce listopadu odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 1 280 hodin. Oproti standardnímu ročnímu limitu 300 hodin jde o čtyřnásobek,“ informuje daňový poradce.

Výjimka se vztahuje na ty, kteří sklízejí plodiny jako jsou například jahody, chřest, jablka, hrušky nebo rybíz. Důvodem je velká pracnost.

Na sezónní režim navazuje možnost slevy na sociálním pojistném. „Zaměstnanec, jehož měsíční výdělek nepřekročí průměrnou mzdu, může uplatnit slevu ve výši 7,1 procenta z vyměřovacího základu — tedy celou částku, která by jinak šla na jeho stranu pojistného,“ doplňuje Jakub Klíma.

Brigádníci mohou od dubna do konce listopadu odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 1 280 hodin. Oproti standardnímu ročnímu limitu 300 hodin jde o čtyřnásobek

Jakub Klíma, BDO

Důchodci a rodiče: Na co si dát pozor

Pracující důchodci by si měli uvědomit, že se u nich od roku 2024 (u daně z příjmu) opět uplatňuje sleva na poplatníka. Pro rodiče na rodičovské, kteří si přivydělávají, platí stejná pravidla. Výhodou je například možnost uplatnění slevy na dítě.

Pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, měsíční odměna nad 12 000 korun znamená následující: Sociální a zdravotní pojištění se platí, přičemž zaměstnanec hradí 11,6 procent z hrubé mzdy a zaměstnavatel 33,8 procent z hrubého výdělku. Placena je patnáctiprocentní zálohová daň.

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2026 je 3024 korun měsíčně. Pro OSVČ jsou minimální zálohy ve výši 3306 Kč.

DPČ stále výhodnější?

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. Přesto na jejím základě může zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy maximálně 20 hodin týdně). Novela zákoníku práce se DPČ v tomto směru nedotkla.

DPČ je vhodnější pro pravidelnější výdělek. Zde je hranice pro povinné odvody pojistného stanovena na částku 4 500 korun měsíčně. Pokud tuto částku příjem z dohody přesáhne, zaměstnavatel i zaměstnanec odvádějí sociální a zdravotní pojištění.

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Pokud ale brigádníci podepíší výše zmíněné Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, daňové přiznání podávají a daně platí sami v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmíte tento dokument podepsat u jiného zaměstnavatele.

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká daňová poradkyně Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho každoročně do poloviny února

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane poplatník na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Roční zúčtování pro zaměstnance a dohodáře

Ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 12 000 korun, případně do 4500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Příklady:

Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP

Pan Dvořák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 11 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 12 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Dvořák tedy dostane čistou odměnu 11 000 korun.

Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 11 500 Kč)

Pan Novotný, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Pojištění tedy opět neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

U důchodců pracujících na OSVČ platby sociálního pojištění závisí na jejich hrubém zisku (příjmy z podnikání minus výdaje). Pokud je nižší než rozhodná částka, sociální pojištění neplatí. Tento limit se u podnikání na vedlejší činnost každý rok zvyšuje, pro rok 2026 je 117 521 korun. Uvedená částka platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 50 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Jednotné hlášení se vztahuje i na brigádníky

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnavatelé musejí od dubna 2026 každého pracovníka nahlásit. Od dubna 2026 platí pro všechny zaměstnavatele povinnost podávat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Lonková: Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas

Nově musí zaměstnavatelé hlásit i brigádníky na DPP nebo DPČ, kteří nepřekračují limit pro pojistné — tedy ty, o nichž stát dosud systematicky nevěděl.

„Zaměstnavatelé, kteří přijímají brigádníky na dohody, si musí uvědomit, že každý takový pracovní vztah je třeba nahlásit, a to elektronicky do 20. dne následujícího měsíce. Nestačí jen podepsat smlouvu a vyplatit odměnu,“ uzavírá Jakub Klíma z BDO.

Změny přinesly už novely zákoníku, zájem o brigády klesl

Lidé pracující na dohodu se dočkali mnoha novinek, které přinesly novelizace zákoníku práce (ZP) či dalších zákonů, už v uplynulých třech letech. Brigádníci a dohodáři mají nyní podobné pracovní podmínky jako zaměstnanci včetně nároku na dovolenou.

To ale přineslo výrazný pokles poptávky po brigádnících. Zatímco ještě v roce 2023 nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, v náslůedujícíh letech se siotuace změnila. Až do roku 2025 zájem o brigádníky klesal, stejně jako potřeba mladých lidí přivydělávat si sezonními pracemi.

Podnikatelé si stěžovali, že pro ně série novel znamená větší finanční a administrativní zátěž. „Firmy se ve stále větší míře snaží snížit potřebu brigádníků a práci, na kterou je v minulosti najímali, rozdělit mezi kmenové zaměstnance,“ popisuje marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.

Brigády navíc podle odborníků přestávají být sezónní epizodou a stávají se standardní součástí trhu práce. Stále častěji fungují jako most mezi zaměstnáními pro ty, kteří se ocitnou bez práce, a také jako flexibilní forma zapojení pro seniory.

Jakub Procházka

---

Informace pro OSVČ o změně pojistného na důchodové pojištění od 1. 7. 2026.

16.6.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Nová výše záloh na pojistné bude k dispozici v první polovině července na ePortálu ČSSZ ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ.

Praha, 12. června

Česká správa sociálního zabezpečení informuje o změně týkající se výše a placení měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (pojistné) osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost, která nastane od 1. 7. 2026.

S účinností od 1. 7. 2026 dochází ke změně zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Koho se to týká?

Tato změna se dotýká těch OSVČ, které mají v současnosti zálohy na pojistné ve výši 5 720 Kč a následně jejich pojistné pro celý rok 2026 (z podaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok 2025) je taktéž stanoveno ve výši minimálního vyměřovacího základu. V důsledku této změny dochází k poklesu minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné, a to ze 40 % průměrné mzdy (min. záloha na pojistné 5 720 Kč) na 35 % průměrné mzdy (min. záloha na pojistné 5 005 Kč).

Jaká bude nová výše zálohy na pojistné?

Minimální záloha na pojistné (měsíční vyměřovací základ) je stanovena z Vašich příjmů z podnikání v předchozím kalendářním roce. Pokud při hlavní činnosti Váš měsíční vyměřovací základ neboli příjem připadající na jeden kalendářní měsíc činnosti, který odpovídá 55 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti, nedosahoval alespoň částky minima 40 % průměrné mzdy (tj. 19 587 Kč měsíčně), bylo pojistné stanoveno ve výši tohoto minima (5 720 Kč). Nově tak dojde k přehodnocení a nové, nižší minimum 5 005 Kč bude stanoveno těm OSVČ, jejichž měsíční příjem při hlavní činnosti nedosahoval alespoň částky minima 35 % průměrné mzdy (tj. 17 139 Kč měsíčně). Pokud byl však příjem připadající na jeden kalendářní měsíc v roce 2025, popř. v roce 2024, nižší než 19 587 Kč, a přesto vyšší než 17 139 Kč, bude nová výše zálohy na pojistné stanovena z výpočtu Vašeho skutečného měsíčního příjmu (např. pokud měsíční příjem v roce 2025 činil 18 560 Kč, pak nová výše zálohy na pojistné bude od července činit 5 420 Kč).

Jestliže tedy jako OSVČ vykonáváte hlavní činnost a doposud hradíte zálohu na pojistné 5 720 Kč, pak od 1. 7. 2026 (počínaje první zálohou na pojistné za červenec 2026) dojde k přepočtu předpisu výše záloh na pojistné. Ten bude stanoven buď ve výši nového minima 5 005 Kč, nebo na základě výpočtu z Vašich příjmů z podnikání v předchozím kalendářním roce.

Skutečný dopad snížení minima na 35 % průměrné mzdy na výsledné pojistné (tj. výši úspory) se projeví až při podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2026. Pokud příjem (55 % dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti) připadající na jeden měsíc nedosáhne alespoň částky 17 139 Kč, bude Vám stanoveno pojistné z tohoto minimálního vyměřovacího základu. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti tak budete mít nižší o 8 577 Kč (při výkonu činnosti po celý kalendářní rok 2026).

Jak lze novou výši záloh zjistit?

S ohledem na účinnost změnového zákona od 1. 7. 2026 naleznete novou výši záloh na pojistné v první polovině července na ePortálu ČSSZ ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ.

Jak to bude se zálohami a platbami před 1. 7. 2026?

Ke změně výpočtu výše záloh na pojistné (snížení) nedochází zpětně k lednu 2026, ale tato změna se uplatní poprvé až pro výši záloh na pojistné od měsíce července 2026. Pokud však v lednu až červnu 2026 činily Vaše měsíční zálohy na pojistné minimální částku 5 720 Kč a v této výši byly hrazeny, můžete nejpozději do konce roku 2026 o vrácení částky, o niž uhrazené zálohy převyšují výši záloh stanovenou podle nové právní úpravy, požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení (kontaktní pracoviště, u kterého je vedena Vaše evidence OSVČ). Lhůta pro vrácení činí 2 měsíce ode dne podání žádosti. Případně lze požádat, aby tato částka byla použita na úhradu záloh na další měsíce.

Např. měsíční záloha od ledna do června 2026 činila 5 720 Kč, kdyby ale změna zákona platila již od ledna 2026, byla by nižší a činila by 5 420 Kč. Zálohy za leden až červen 2026 byly uhrazeny v plné výši (6 × 5 720), a tedy může být vrácen uhrazený rozdíl 1 800 Kč (6 × 300 Kč). Pokud bylo uhrazeno méně než minimum 5 720 Kč, ale více, než činí nový výpočet měsíční zálohy, penále z neuhrazené částky rozdílu (300 Kč) zaniká.

Pro tento účel bude provedeno přepočtení výše záloh na pojistné také pro leden až červen 2026, a to způsobem, jako kdyby změna zákona platila už od ledna 2026. To z toho důvodu, aby bylo možné zjistit, zda bylo za toto období uhrazeno více a kolik, a zda je tedy důvodné si o vrácení žádat (s ohledem na výši zálohy). O vrácení ale není nutné žádat, protože tato částka bude spolu s dalšími zálohami na pojistné na rok 2026 započítána do uhrazeného pojistného při zúčtování přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2026, a bude-li stanoven přeplatek na pojistném, bude vrácena.

Požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení lze elektronicky jakýmkoliv způsobem umožňujícím ověření podávajícího (datová schránka, e-mail s uznávaným elektronickým podpisem), neboť pro tento účel není vytvořen zvláštní tiskopis žádosti. Z žádosti musí být patrné, že je požadováno vrácení části úhrad záloh na pojistné v souvislosti se změnou zákona č. 589/1992 Sb. s účinností od 1. 7. 2026,
a dále musí žádost obsahovat způsob výplaty této částky a číslo účtu, na který má být vrácena. Částku požadovanou k vrácení není třeba uvádět, správa sociálního zabezpečení ji stanoví sama.

Informace týkající se změn v placení nebo vrácení části plateb OSVČ, které jsou v roce 2026 poplatníky v paušálním režimu v prvním paušálním pásmu, podají těmto osobám orgány Finanční správy (příslušný finanční úřad).

---

Daňová Kobra odhalila rozsáhlé krácení daní v oblasti provozování taxislužby.

19.6.2026, Zdroj: Finanční správa

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ), policejní orgán Generálního ředitelství cel – Odbor pátrání Plzeň a Generální finanční ředitelství – Sekce řízení rizik při správě daní provedli v rámci společného pracovního týmu (tzv. Daňové Kobry) v uplynulých dnech rozsáhlou realizaci trestní věci zaměřené na organizovanou daňovou trestnou činnost v oblasti provozování taxislužby a smluvní přepravy osob prostřednictvím digitálních přepravních platforem.

V rámci trestního řízení vedeného pro zvlášť závažný zločin účast na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1, alinea druhá, trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku bylo zahájeno trestní stíhání proti dvěma skupinám osob, které měly působit v této kriminální oblasti. V těchto dvou skupinách bylo obviněno celkem 8 cizích státních příslušníků a 2 osoby české státní příslušnosti.

Při prověřování celní správou a následným vyšetřováním bylo zjištěno, že organizovaná skupina v období let 2022 až 2026 měla vybudovat a řídit síť obchodních společností působících v oblasti smluvní přepravy osob prostřednictvím digitálních platforem zajišťujících taxislužbu. Cílem této struktury mělo být systematické krácení daňové povinnosti a získání neoprávněné ekonomické výhody oproti konkurenci.

Celníci, policisté a pracovníci finanční správy zadokumentovali fungování rozsáhlé podnikatelské struktury tvořené desítkami vzájemně propojených společností. Obvinění měli podle zjištění vyšetřovatelů využívat nastrčené osoby ve statutárních orgánech, zakládat nové společnosti, převádět mezi nimi vozidla i finanční prostředky a účelově měnit bankovní účty určené pro příjem plateb za poskytované přepravní služby.

Prověřované subjekty měly prostřednictvím digitálních přepravních platforem realizovat ekonomickou činnost v hodnotě stovek milionů korun. Významná část těchto příjmů však podle dosavadních zjištění nebyla řádně vykazována v účetnictví ani v daňových přiznáních. Tímto jednáním měla být České republice způsobena škoda na dani z přidané hodnoty v řádu stovek milionů korun. Konkrétně jedna ze skupin působících v České republice od roku 2023 měla způsobit škodu ve výši 70 milionů Kč. Druhá skupina, která na území České republiky působí již od roku 2022, měla za uvedenou dobu způsobit škodu přesahující 230 milionů Kč.

Vyšetřování dále naznačuje, že členové skupiny měli přesně rozdělené role. Zatímco někteří měli zajišťovat řízení společností, nábor řidičů a komunikaci s obchodními partnery, další osoby měly na starosti účetní servis, správu bankovních účtů, zakládání nových firem a administrativní úkony související s fungováním celé struktury.

Případ je výsledkem dlouhodobé spolupráce NCOZ s Generálním ředitelstvím cel a Generálním finančním ředitelstvím (v rámci tzv. Daňové Kobry) a dále s Finančním analytickým úřadem (FAÚ). Vyšetřovatelé společně analyzovali rozsáhlé množství účetních, bankovních a daňových dokumentů, dat z obchodních registrů i dalších důkazních materiálů. Částečně se na spolupráci podílel i Europol.

Jedná se o závažnou formu organizované hospodářské kriminality, při níž měly být k páchání trestné činnosti využívány desítky obchodních společností a sofistikované systémy převodů finančních prostředků. Případ dokumentuje vysoký stupeň organizovanosti a dlouhodobé plánování trestné činnosti.

V rámci úkonů trestního řízení byly provedeny domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. Došlo k zajištění elektronických nosičů dat, účetní dokumentace a dalšího důkazního materiálu významného pro trestní řízení. Dále bylo zajištěno více než 6 milionů Kč v hotovosti, 8 milionů Kč na bankovních účtech a několik osobních automobilů.

Trestní stíhání sedmi obviněných probíhá vazebně. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným fyzickým osobám tresty odnětí svobody až na 13 let. Věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.