Nastala sezóna brigád: Jaké daně a pojištění (nejen) studenti platí a co se změnilo?* 

Poplatníkům v prvním pásmu paušálního režimu se od července 2026 sníží záloha.* 

Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Pozor na obchodování s firmami na černé listině.* 

Nastala sezóna brigád: Jaké daně a pojištění (nejen) studenti platí a co se změnilo?

Možnost přivýdělku ke studiu stále láká tisíce mladých lidí, a to zejména v letních měsících. Zájem o brigády mají i důchodci či stálí zaměstnanci. Jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně a pojištění, jaké mohou využít daňové slevy a jakých změn se dočkali v roce 2026?

13.07.2026 | BusinessInfo.cz

S příchodem léta přibývá nabídek brigád ve službách, pohostinství i zemědělství. Pro sezónní pracovníky platí letos několik daňových novinek. Některé změny se dotkly výhradně zaměstnavatelů.

Na dohodu o provedení práce (DPP) se od ledna 2026 neplatí sociální ani zdravotní pojistné až do příjmu 12 tisíc korun měsíčně. Sezónní pracovníci ve vybraných zemědělských odvětvích mohou poprvé pracovat na DPP více než čtyřnásobek obvyklého ročního limitu. Pro firmy platí, že musejí nově hlásit státu každého brigádníka, upozorňuje Jakub Klíma, daňový poradce z BDO.

Nejčastějším typem smluv zůstává u sezonních prací dohoda o provedení práce (DPP). „Hranice, od které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, se u DPP od ledna 2026 posunula na 12 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele — loni byla o 500 korun nižší. Do 11 999 korun tedy pojistné nevzniká,“ vysvětluje Jakub Klíma.

Limit je nově navázán na čtvrtinu průměrné mzdy, bude se tak automaticky přizpůsobovat jejímu dalšímu růstu.

Jakub Klíma, BDO

Jaké daně z příjmu platí brigádníci? Záleží na smlouvě

Legislativní úpravy přinesly v uplynulém období změny i v daňové oblasti. Jaké daně z příjmu tedy v současnosti odvádějí brigádníci státu?

Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Sezonní práce jsou primárně sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání. Také z hlediska odvodů na daně z příjmů je mezi oběma dohodami významný rozdíl. DPP je primárně určena pro příležitostné a krátkodobé práce.

Pokud poplatník nepodepíše takzvaný růžový papír, tedy Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, je daň z příjmu do 12 000 měsíčně srážková (15%). To znamená, že ji zaměstnavatel strhne brigádníkovi automaticky a ten dále zdanění svého příjmu neřeší.

Pokud prohlášení podepíšete (lze tak učinit pouze u jednoho zaměstnavatele měsíčně), je daň do zmíněného příjmu zálohová, vyplňujete si daňové přiznání a můžete využít daňových slev a zvýhodnění.

Co je srážková daň?

Srážková daň je daň vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Vybírá ji plátce daně z příjmů (zaměstnavatel) od poplatníka. Finančnímu úřadu ji odvádí sám zaměstnavatel.

„Příjmy ze srážkové daně lze dobrovolně zahrnout do přiznání, pokud se tak zaměstnanec rozhodne. To je výhodné zejména pro studenty a jiné osoby s nízkými příjmy, kteří mohou zpětně získat část daně nazpět díky uplatnění základní slevy na poplatníka,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

V daňovém přiznání tedy můžete uplatnit základní slevu na poplatníka, která je aktuálně ve výši 30 840 korun ročně (2 570 Kč měsíčně), slevy na děti, případně v některých případech i slevu na vyživovanou manželku/manžela. Zrušena byla už v loňském roce sleva na studenta ve výši 4020 korun za kalendářní rok. Současná vláda chce nicméně tuto slevu znovu zavést.

Připomínáme, že minulá vláda rozhodla o úplném zrušení srážkové daně od roku 2027. U dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a u zaměstnání malého rozsahu ji má plně nahradí zálohová daň.

Více si přečtěte v článku Srážková daň z příjmu bude zrušena, brigádníci ale přiznání podávat nebudou.

Letošní novinka jde na ruku zemědělcům

„Nejvýraznější novinkou letošního léta je speciální režim DPP pro sezónní práce v ovocnářství a zelinářství. Brigádníci mohou od dubna do konce listopadu odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 1 280 hodin. Oproti standardnímu ročnímu limitu 300 hodin jde o čtyřnásobek,“ informuje daňový poradce.

Výjimka se vztahuje na ty, kteří sklízejí plodiny jako jsou například jahody, chřest, jablka, hrušky nebo rybíz. Důvodem je velká pracnost.

Na sezónní režim navazuje možnost slevy na sociálním pojistném. „Zaměstnanec, jehož měsíční výdělek nepřekročí průměrnou mzdu, může uplatnit slevu ve výši 7,1 procenta z vyměřovacího základu — tedy celou částku, která by jinak šla na jeho stranu pojistného,“ doplňuje Jakub Klíma.

Brigádníci mohou od dubna do konce listopadu odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 1 280 hodin. Oproti standardnímu ročnímu limitu 300 hodin jde o čtyřnásobek

Jakub Klíma, BDO

Důchodci a rodiče: Na co si dát pozor

Pracující důchodci by si měli uvědomit, že se u nich od roku 2024 (u daně z příjmu) opět uplatňuje sleva na poplatníka. Pro rodiče na rodičovské, kteří si přivydělávají, platí stejná pravidla. Výhodou je například možnost uplatnění slevy na dítě.

Pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, měsíční odměna nad 12 000 korun znamená následující: Sociální a zdravotní pojištění se platí, přičemž zaměstnanec hradí 11,6 procent z hrubé mzdy a zaměstnavatel 33,8 procent z hrubého výdělku. Placena je patnáctiprocentní zálohová daň.

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2026 je 3024 korun měsíčně. Pro OSVČ jsou minimální zálohy ve výši 3306 Kč.

DPČ stále výhodnější?

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. Přesto na jejím základě může zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy maximálně 20 hodin týdně). Novela zákoníku práce se DPČ v tomto směru nedotkla.

DPČ je vhodnější pro pravidelnější výdělek. Zde je hranice pro povinné odvody pojistného stanovena na částku 4 500 korun měsíčně. Pokud tuto částku příjem z dohody přesáhne, zaměstnavatel i zaměstnanec odvádějí sociální a zdravotní pojištění.

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Pokud ale brigádníci podepíší výše zmíněné Prohlášení poplatníka k dani z příjmů ze závislé činnosti, daňové přiznání podávají a daně platí sami v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmíte tento dokument podepsat u jiného zaměstnavatele.

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká daňová poradkyně Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho každoročně do poloviny února

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane poplatník na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Roční zúčtování pro zaměstnance a dohodáře

Ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 12 000 korun, případně do 4500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Příklady:

Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP

Pan Dvořák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 11 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 12 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Dvořák tedy dostane čistou odměnu 11 000 korun.

Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 11 500 Kč)

Pan Novotný, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Pojištění tedy opět neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

U důchodců pracujících na OSVČ platby sociálního pojištění závisí na jejich hrubém zisku (příjmy z podnikání minus výdaje). Pokud je nižší než rozhodná částka, sociální pojištění neplatí. Tento limit se u podnikání na vedlejší činnost každý rok zvyšuje, pro rok 2026 je 117 521 korun. Uvedená částka platí při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 50 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Jednotné hlášení se vztahuje i na brigádníky

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnavatelé musejí od dubna 2026 každého pracovníka nahlásit. Od dubna 2026 platí pro všechny zaměstnavatele povinnost podávat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ).

Lonková: Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas

Nově musí zaměstnavatelé hlásit i brigádníky na DPP nebo DPČ, kteří nepřekračují limit pro pojistné — tedy ty, o nichž stát dosud systematicky nevěděl.

„Zaměstnavatelé, kteří přijímají brigádníky na dohody, si musí uvědomit, že každý takový pracovní vztah je třeba nahlásit, a to elektronicky do 20. dne následujícího měsíce. Nestačí jen podepsat smlouvu a vyplatit odměnu,“ uzavírá Jakub Klíma z BDO.

Změny přinesly už novely zákoníku, zájem o brigády klesl

Lidé pracující na dohodu se dočkali mnoha novinek, které přinesly novelizace zákoníku práce (ZP) či dalších zákonů, už v uplynulých třech letech. Brigádníci a dohodáři mají nyní podobné pracovní podmínky jako zaměstnanci včetně nároku na dovolenou.

To ale přineslo výrazný pokles poptávky po brigádnících. Zatímco ještě v roce 2023 nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, v následujících letech se situace změnila. Až do roku 2025 zájem o brigádníky klesal, stejně jako potřeba mladých lidí přivydělávat si sezonními pracemi.

Podnikatelé si stěžovali, že pro ně série novel znamená větší finanční a administrativní zátěž. „Firmy se ve stále větší míře snaží snížit potřebu brigádníků a práci, na kterou je v minulosti najímali, rozdělit mezi kmenové zaměstnance,“ popisuje marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.

Brigády navíc podle odborníků přestávají být sezónní epizodou a stávají se standardní součástí trhu práce. Stále častěji fungují jako most mezi zaměstnáními pro ty, kteří se ocitnou bez práce, a také jako flexibilní forma zapojení pro seniory.

Jakub Procházka

---

Poplatníkům v prvním pásmu paušálního režimu se od července 2026 sníží záloha.

V návaznosti na změnu odvodů na důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dojde od 1. července 2026 ke snížení paušální zálohy v prvním pásmu paušálního režimu. Ta nově klesne z 9 984 Kč na 9 162 Kč měsíčně.

23.06.2026 | Finanční správa ČR (FS ČR)

Poplatníkům, kteří v období od ledna do června 2026 hradili paušální zálohy ve výši 9 984 Kč, zároveň vznikne přeplatek 4 932 Kč. Jak na jeho vrácení?

Novela zákona, která zpětně snižuje odvody OSVČ na důchodové pojištění od 1. ledna 2026, se dotkne také poplatníků v prvním pásmu paušálního režimu. Měsíční paušální záloha se od července sníží o 822 Kč, nová výše zálohy bude poprvé splatná 20. července 2026.

S ohledem na to, že novela také zpětně snižuje již placené paušální zálohy za první pololetí roku 2026, vznikne poplatníkům v prvním pásmu paušálního režimu za období od ledna do června 2026 přeplatek v celkové výši 4 932 Kč.

„Poplatníkům v paušálním režimu doporučujeme zkontrolovat výši červencové zálohy, zejména pokud mají úhradu nastavenou prostřednictvím trvalého příkazu. Jestliže chtějí přeplatek za první polovinu roku vrátit hned, sníží si červencovou zálohu a trvalý příkaz na novou pravidelnou částku nastaví až od srpna,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.

OSVČ zaplatí méně na sociální pojištění. Ušetří tisíce ročně, stát jim vrátí přeplatky

Jak na vrácení přeplatku za první pololetí roku 2026

O přeplatek na paušálních zálohách za období od ledna do června 2026 ve výši 4 932 Kč si mohou poplatníci v prvním pásmu paušálního režimu snížit platbu paušální zálohy splatnou 20. července 2026 nebo některou z dalších měsíčních záloh. Namísto standardní částky 9 162 Kč tak v tomto případě postačí uhradit 4 230 Kč.

Nevyužije-li poplatník možnost snížení úhrady některé paušální zálohy do konce roku 2026, může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení přeplatku.

---

Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Pozor na obchodování s firmami na černé listině.

Jsou zapojeni do podezřelých obchodů, na dani z přidané hodnoty dluží minimálně půl milionu korun, nemají v pořádku příslušné doklady, či neplní lhůty pro povinná podání. V takových případech se stávají podnikatelé či firmy takzvanými nespolehlivými plátci DPH.

22.06.2026 | BusinessInfo.cz

Subjektů, které porušují pravidla správce daně, v posledních letech stále přibývá, byť pomaleji než v minulosti. Na obchodování s nimi by si měli dát podnikatelé pozor.

V minulých letech bylo u daně z přidané hodnoty zavedeno několik nástrojů pro boj s daňovými úniky případně karuselovými podvody. K těm nejúčinnějším patří kontrolní hlášení nebo rozšíření systému reverse charge.

Nespolehlivých plátců přibývá pomaleji

„Přesto v Česku počet takzvaných nespolehlivých plátců i nespolehlivých osob stále roste. Na blacklistu se každým rokem objevuje více firem i podnikatelů než v roce předchozím, byť tempo přírůstku výrazně zpomaluje,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Například v roce 2022 přibylo v České republice 2 159 subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH nebo jsou označeny jako nespolehlivé osoby. Předloni jich bylo za první pololetí 500 a za celý rok 2025 pouze několik desítek.

Na černé listině bylo v srpnu 2024 26 523 firem a podnikatelů – z toho 5 469 nespolehlivých plátců DPH a 21 054 nespolehlivých osob. Na konci roku 2025 to už bylo celkem 26 601 subjektů. To je v součtu zhruba o šestnáct procent víc než na počátku roku 2022. Analýza společnosti Dun & Bradstreet ukázala, že dlouhodobě nejvíc hříšníků podniká v oblasti pronájmu a správy nemovitostí, služeb, velkoobchodu a stravování.

Jak jsou definováni nespolehliví plátci a nespolehlivé osoby a jak se zařazení na blacklist vyhnout se dočtete v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem DPH? Nepovinná registrace může být výhodná

Ze zákona je nespolehlivým plátcem DPH obecně ten, který závažným způsobem porušuje či neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. Stručnou a obecnou definici upřesňuje na svých webových stránkách generální finanční ředitelství. Podrobnosti najdete v paragrafu 106a zákona o DPH.

Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem DPH, stává se současně nespolehlivým plátcem. Nespolehlivým plátcem může ovšem být i skupina spojených osob (plátců daně).

Kdy se osoba povinná k dani stává plátcem, si přečtěte v článku Plátci DPH se dočkali změn v povinné registraci k dani. Co přinesly novelizace zákona? na BusinessInfo.cz. Od 1. ledna 2025 nastala v této oblasti řada změn. Plátcem DPH se stáváte v případě překročení jednoho ze dvou obratových limitů.

Hříšníkem je v zásadě ten, kdo závažným způsobem porušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně (a kvůli němuž dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru DPH) a o kterém správce daně následně rozhodne, že se nespolehlivým plátcem stává.

Čím jsou pro vás nespolehliví plátci nebezpeční?

Pro ostatní podnikatele, kteří platí DPH a s těmito subjekty obchodují, jsou nespolehliví plátci nebezpeční tím, že pokud od nich odeberou zboží nebo službu, sami ručí za odvod daně. A finanční úřad ji od nich bude vymáhat.

„Proto bych podnikatelům doporučoval sledovat registr plátců DPH a pečlivě prověřovat své obchodní partnery. Každý nespolehlivý plátce je označen v celostátním registru plátců DPH, zveřejněném na stránkách Ministerstva financí,“ upozorňuje Dvořáček.

Podnikatelům bych doporučoval sledovat registr plátců DPH a vždy pečlivě prověřovat své obchodní partnery

Michal Dvořáček, daňový poradce

Vyhledávání v registru je snadné. Příslušného plátce najdete buď podle daňového identifikačního čísla (DIČ), nebo přímo podle údajů o nespolehlivosti. Zadáte-li do vyhledávání „nespolehlivý plátce“ nebo „nespolehlivá osoba“, daňový portál vám rizikový subjekt a údaje/informace o něm zobrazí.

V čem je registr užitečný?

Registr plátců DPH obsahuje údaje o plátcích DPH, skupinách plátců daně a identifikovaných osobách. Kromě základních informací o subjektu jako jsou jeho daňové identifikační číslo (DIČ), právní forma, obchodní název nebo sídlo, zde jsou už desátým rokem dostupné klíčové údaje týkající se ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty, nespolehlivých plátců a uveřejněna také čísla bankovních účtů plátců DPH.

Rizikoví plátci DPH

Jak bylo zmíněno výše, pokud je plátce DPH v registru označen jako nespolehlivý plátce, ručí za odvod daně příjemce plnění.

Není-li u plátce žádné číslo účtu zveřejněno, opět za jeho odvod daně z přidané hodnoty ručí příjemce plnění. Pokud je tuzemské zdanitelné plnění zaplaceno na zahraniční účet, příjemce plnění ručí za odvod DPH i v případě, že byl tento zahraniční účet zveřejněn finanční správou.

Kdo všechno může být nespolehlivým plátcem či osobou?

Za nespolehlivou je považována například firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500 000 korun, jíž neuhradí, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu.

Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání, případně vyměří daň jinak, než uvádí v přiznání k DPH.

„Důvodem pro zařazení na černou listinu může být i to, že se subjekt účelově vyhýbá kontaktu se správcem daně nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání,“ upřesňuje poradce.

Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy

Nespolehlivou osobou se pak na základě rozhodnutí správce daně může stát fyzická i právnická osoba. Porušuje sice své daňové povinnosti, není ovšem ze zákona „plátcem DPH“.

Jde tedy buď o subjekty, které nejsou plátci DPH a „závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně“, nebo o subjekty, jež přestaly být plátci daně v okamžiku, kdy byly uvedeny v registru nespolehlivých plátců DPH.

Kdo může být nespolehlivým plátcem v bodech (ze zákona)

• Plátce DPH, který porušil zákonem stanovené povinnosti, což mělo za důsledek vyměření daně podle pomůcek, nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. Způsob stanovení daně podle pomůcek upravuje daňový řád v paragrafu 98.
• Plátce, který prováděl činnosti, nebo se zapojil do obchodů, u nichž existuje důvodné podezření, že z nich nebude uhrazeno DPH, a byl proto u tohoto plátce vydán zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
• Plátce, u něhož je po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na DPH ve výši minimálně 500 000 korun.
• Plátce, který porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za následek neuznání uplatňovaného nároku na odpočet daně a vyměření nebo doměření daně jinak, než plátce deklaroval v podaném řádném/dodatečném daňovém přiznání k DPH.
• K ohrožení veřejného zájmu v tomto případě dochází, pokud bude ve výše uvedeném případě snížen nadměrný odpočet daně minimálně o půl milionu korun a související vyměřená či doměřená daň nebude (zcela) uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti.
• Porušení zákonem stanovených povinností mělo pro plátce za následek opakované vyměření daně podle pomůcek či doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani. Tato situace nastala minimálně za dvě zdaňovací období ze šesti po sobě jdoucích.
• Plátce neposkytoval požadovanou součinnost – to jest nereagoval řádně na výzvy správce daně, nebo nepředložil požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně.
• Plátce závažně ztěžuje či ztěžoval, maří či mařil správu daně tím, že opakovaně nepodal daňové přiznán, kontrolní/souhrnné hlášení či výpis z evidence pro daňové účely. Situace musela nastat alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
• Plátce uvedl nepravdivé či neúplné údaje k registraci DPH, nezbytné pro řádnou správu daně (například údaj týkající se skutečného sídla).

Nespolehlivá osoba je relativní novinkou

Institut „nespolehlivé osoby“ byl zaveden teprve před osmi lety. Stane-li se v budoucnosti plátcem DPH, což se stává při zmíněném překročení obratového limitu dva miliony korun respektive 2 536 500 korun, je osoba automaticky označena za nespolehlivého plátce.

„Dokud není nespolehlivá osoba plátcem daně, jejímu obchodnímu partnerovi nebezpečí ručení nehrozí; pokud by se jím však stala, tak zde automaticky vzniká pro jejího obchodního partnera (v postavení odběratele) riziko ručení za neodvedenou daň,“ upozorňuje daňový poradce Pavel Běhounek.

Finanční úřady ovšem berou v potaz, jestli podnikatelé nebo firmy neplní své povinnosti úmyslně. Litera zákona totiž předpokládá „existenci účelovosti nekalého jednání nebo snahy o vylákání neopodstatněné daňové výhody“. Necílí se na neúmyslná pochybení nebo zřejmé omyly.

Snižte si náklady při cestách do zahraničí. Do září žádejte o vrácení DPH

To, jak plátci plní či neplní své povinnosti, je vždy výhradně na posouzení správci daně, který sám rozhodne o případné sankci či záznamu ve výše zmíněném registru.

Správce daně pošle rozhodnutí. Lze se odvolat

Pokud firma či podnikatel obdrží rozhodnutí správce daně o označení za nespolehlivého plátce, může se proti němu do 15 dní odvolat. Ve veřejně dostupném registru se pak objeví až po vyřešení odvolání.

Odvolání proti rozhodnutí finanční správy má tedy odkladný účinek. Z „důvodů hodných zvláštního zřetele“ nicméně může správce daně odkladný účinek vyloučit, musí to ale samozřejmě zdůvodnit.

„Pokud už na blacklistu skončíte, je trestem nejen ztráta důvěry vašich odběratelů, ale musíte přejít ze čtvrtletního na měsíční zdaňovací období, s čímž je spojeno více administrativy a četnější povinnosti. Správce daně si vás takříkajíc víc hlídá,“ popisuje Michal Dvořáček.

Zbavit se cejchu není jednoduché

Zbavit se označení „nespolehlivý plátce“ lze nejdříve po roce od rozhodnutí finančního úřadu. Pokud plátce po dobu dvanácti měsíců neporušil své povinnosti vztahující se k správě DPH, podá si žádost. Pokud je zamítnuta, dostane další šanci opět až za rok.

„Firmy se musejí rozmyslet, zda jim zařazení na černou listinu, které může trvat i měsíce poté, co svá pochybení napraví, stojí za ztrátu reputace a za to, že budou pod větším drobnohledem finančních úředníků,“ varuje poradce.

Jak bezpečně zaplatit nespolehlivému plátci DPH?

Aby se partner nespolehlivého plátce vyhnul ručení a případnému dvojímu zaplacení daně z přidané hodnoty (dodavateli a finančnímu úřadu za nespolehlivého plátce), může využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH a zaplatit daň místo dodavateli přímo na účet správce daně.

Současně s takovou platbou uvede:

• identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,
• daň, na kterou je úhrada určena,
• identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
• den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění (pokud toto neuvede, bude se mít za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně).

V zákoně se dále dočtete, že „částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se převede na osobní daňový účet poskytovatele“.

Pokud ovšem nemáte písemný souhlas dodavatele, může se bohužel stát, že by po vás mohl částku, kterou jste místo jemu odvedli správci daně, vymáhat jako dluh. Více si přečtěte v paragrafu 109 zákona o DPH.

Jakub Procházka