Méně byrokracie. Daňové přiznání budou OSVČ podávat až od 100 tisíc ročních příjmů.* 

Jak si ulehčit odvod DPH při prodeji do zahraničí? Pomůže vám režim OSS.* 

Dokládání poskytnutí darů k přiznání.* 

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co se změnilo a kde hledat výhody.* 

Méně byrokracie. Daňové přiznání budou OSVČ podávat až od 100 tisíc ročních příjmů.

Více lidí s nízkými příjmy nebude mít od roku 2027 povinnost podávat přiznání k dani z příjmů. Hranice ročních zdanitelných příjmů se zvyšuje z 50 na 100 tisíc korun. Pokud budete mít roční hrubý příjem nižší, povinnost přiznat daň se vás nedotkne.

30.07.2026 | BusinessInfo.cz

Rozhodla o tom letos v červenci téměř jednohlasně Poslanecká sněmovna. Úprava zákona musí ještě projít Senátem a normu musí podepsat prezident. Novela má odstranit zbytečnou administrativní zátěž pro některé poplatníky.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste ze zákona jako podnikatelé v současnosti povinni podat v případě, že vaše roční hrubé příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy – například i ze samostatné činnosti – příjmový limit se vám snižuje na dvacet tisíc korun za rok.

Oba tyto příjmové limity by se měly od roku 2027 zdvojnásobit. Poprvé se změna projeví na jaře 2028, kdy budou podnikatelé či zaměstnanci s vedlejšími příjmy odevzdávat přiznání za předchozí rok. Novinka má snížit administrativní zátěž drobným podnikatelům s nejnižšími (či příležitostnými) výdělky, ale ulevit i dalším skupinám.

Kdo ocení změnu příjmového limitu?

• důchodci
• rodiče na mateřské či rodičovské dovolené
• studenti
• osoby bez stálého zaměstnání s příležitostnými přivýdělky

  Pro úplnost dodejme, že lidé, kteří mají takzvané příležitostné příjmy, neplatí daně z příjmu ani dnes a díky dosavadnímu limitu 50 tisíc korun byli ušetřeni i povinnosti podávat přiznání.

Novela znamená především méně papírování. Na výši daní, které musejí OSVČ či další poplatníci odvádět státu, se nic nezmění. Lidé s ročními příjmy do 100 respektive 40 tisíc korun totiž díky základní slevě na poplatníka neplatí na dani z příjmu ani korunu už dnes.

„Prakticky se tento limit týká zejména tzv. přivýdělků, tedy situací, kdy osoby ekonomicky neaktivní, například důchodci nebo osoby na rodičovské dovolené, mají příjmy do daného limitu,“ popisuje důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu zákona.

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

Cílem je podle poslance ODS Vojtěcha Munzara ušetřit těmto lidem administrativu v případech, kdy by jejich daň byla stejně nulová. Na této změně se shodli poslanci napříč politickým spektrem. Pro novelu hlasovali téměř všichni zástupci vládní koalice i opozice.

Reálnou příjmovou hranici posouvá inflace

Novinku vítají i daňoví poradci, přestože může být pro poplatníky matoucí, jaké příjmy se do limitu započítávají (viz níže). „Zvýšení limitu lze obecně hodnotit pozitivně. Dosavadní hranice 50 tisíc korun byla stanovena před řadou let a její reálná hodnota se vlivem inflace výrazně snížila. Nový limit lépe odpovídá současným ekonomickým podmínkám a snižuje administrativní zátěž osob s nízkými příjmy,“ shrnuje daňový poradce V4 Group Tomáš Topinka.

Daňový poradce Michal Dvořáček s tím souhlasí jen částečně, i on ale nový limit oceňuje. „Příjmová hranice se zvýšila teprve v roce 2023, do roku 2022 byla jen 15 tisíc korun. Od příštího roku tedy bude zhruba v sedminásobné výši než před pěti lety, a to je bez ohledu na vysokou inflaci výrazný skok,“ tvrdí poradce. „To ovšem nic nemění na tom, že je dobře, že se nízkopříjmovým či lidem s poněkud vyššími příležitostnými příjmy sníží byrokracie,“ dodává Dvořáček.

Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň a komu se vyplatí?

Ti, kteří mají nízké příjmy a chtějí se vyhnout byrokratické zátěži v podobě podávání poměrně složitých daňových přiznání či přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny, mají už dnes možnost přejít do režimu takzvané paušální daně.

Podobně jako jeho kolegové hodnotí změnu i poradce Richard Jahoda ze společnosti Grinex. „Zvýšení limitů považuji za celkem rozumný krok, který reaguje na dlouhodobý růst mezd i cenové hladiny,“ uvedl Jahoda. Změna podle něj navíc uleví i finanční správě, protože se počet přiznání opět sníží.

Novela nemění výši odvodů, daní ani pojištění

Jak bylo zmíněno výše, základní sleva na poplatníka je už natolik vysoká, že při zdanitelném příjmu do 100 tisíc korun pokryje celou vypočtenou daň. „Výjimky z tohoto pravidla bychom našli zejména u nerezidentů, kterých ale nebude mnoho,“ podotýká Jahoda.

Poradce nicméně upozorňuje, že novela nijak nesnižuje ani neodstraňuje odvody. „Veřejnost si může mylně spojovat zvýšení limitu pro podání daňového přiznání se zánikem odvodových povinností, což novela neřeší. Nemění pravidla pro sociální ani zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jahoda. Platit sociální i zdravotní pojištění i daně budou poplatníci ve stejné výši a podle stejných pravidel jako dosud.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Samotná důvodová zpráva k návrhu uvádí, že zvýšení limitu neznamená osvobozen příjmů od daně. Pokud poplatník podává daňové přiznání z jiného důvodu nebo dobrovolně, musí do něj i příjmy do stotisícového limitu zahrnout.

Do limitu se budou tradičně započítávat příjmy, které jsou i dnes předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jde tedy o příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), ale i příjmy z nájmu, kapitálového majetku a další zdanitelné výdělky, které uvádí zákon o daních z příjmů.

Mimo limit samozřejmě zůstanou příjmy, které jsou aktuálně od daně osvobozené. Jde o sociální dávky včetně mateřské nebo rodičovského příspěvku, ale také například příjmy z prodeje cenných papírů. Limit také nezvyšují výdělky, z nichž už poplatník zaplatil takzvanou srážkovou daň. Srážková daň by navíc mohla být do doby, než bude zákon účinný, zrušena.

Jakub Procházka

---

Jak si ulehčit odvod DPH při prodeji do zahraničí? Pomůže vám režim OSS.

Podnikáte z Česka a prodáváte jako plátce daně z přidané hodnoty na dálku zboží nebo služby odběratelům v EU? Pak můžete využít zvláštní režim jednoho správního místa (OSS). Díky němu se nemusíte registrovat k DPH v každé zemi, kam prodáváte.

21.07.2026 | BusinessInfo.cz

Zaregistrujete se jen jednou v tuzemsku, kde máte sídlo nebo provozovnu a daň můžete odvádět přes zdejší finanční úřad. Režim využívají především podnikatele, kteří prodávají zboží či nabízejí služby koncovým spotřebitelům v jiných členských zemích Evropské unie. Jak je to s DPH u tohoto režimu a jaké jsou plánované změny si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Režim jednoho správního místa by zaveden primárně proto, aby se podnikatelé vyhnuli povinnosti registrace k dani ve všech členských státech, ve kterých své zboží či služby prodávají.

Členský stát, ve kterém se podnikatel zaregistruje, vybere daň a rozdistribuuje ji mezi finanční správy ostatních příslušných států. OSS má za cíl snížit administrativní zátěž podnikatelů a umožnit efektivnější správu daní.

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co se změnilo a kde hledat výhody

V podstatě platí, že pokud prodáváte zboží na dálku nebo digitální služby koncovým zákazníkům (B2C) do jiných států EU, sledujete jeden společný limit 10 000 euro za rok za celou Unii dohromady. Dokud jste pod zmíněným limitem, účtujete českou DPH. Jakmile ho překročíte, danit se musí v zemi spotřebitele — a místo registrace k DPH v každé zemi zvlášť to vyřešíte jedním přiznáním přes režim One Stop Shop.

Režim OSS ovšem neplatí vždy a pro veškerý prodej zboží do ciziny.

Registrujte se a plaťte DPH jen v Česku

One Stop Shop (OSS) je elektronický systém, který v roce 2021 zavedl zvláštní režim jednoho správního místa. Zaregistrovanému uživateli umožňuje souhrnný odvod DPH z přeshraničního prodeje, a to jednomu finančnímu úřadu v jedné zemi.

V praxi to znamená, že si vyberete daňový portál jednoho členského státu (pro Čechy je to samozřejmě nejčastěji Česká republika) a přes něj pak odvádíte DPH ze všech příslušných plnění. Odvody daně jsou pak výrazně jednodušší a přehlednější.

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

OSS rozšiřuje původní režim MOSS, který dříve fungoval pouze pro prodej elektronických produktů a služeb. Už čtyři roky se tento benefit vztahuje i na přeshraniční prodej běžného zboží. V dalších letech by se pak měl ještě rozšířit (viz níže).

Pozor! Vaším zákazníkem musí být osoba nepovinná k dani – tedy klasický koncový spotřebitel. V současnosti jde tedy výhradně o prodej B2C (business-to-customer).

Daňové přiznání a platbu DPH provádíte v rámci zmíněného režimu jedné finanční správě. Zvolený správce daně následně přeposílá platbu daně příslušným členským státům.

Kdy lze OSS využít:

• Při distribuci zboží na dálku do jiného státu EU – prodej zboží přes e-shop, katalogový prodej nebo jiné obdobné formy, kdy zboží odesíláte přímo zákazníkovi.
• Při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani s místem plnění na území jiného státu EU – ubytování, restaurace, vstupenky, telekomunikační služby, digitální obsah, telefonní služby…
• Při prodeji zboží prostřednictvím elektronických platforem – pokud provozujete například „online tržiště“, kde třetí strany prodávají zboží koncovým spotřebitelům v jiných členských státech.
• Při prodeji dovezeného zboží na dálku (dovozní režim) – pro zboží, jehož hodnota nepřesahuje 150 euro a není předmětem spotřební daně.

Podrobnosti najdete v Prováděcím nařízení Rady EU č. 1042/2013

Správcem daně zvláštního režimu pro všechny české plátce (bez ohledu na místní příslušnost) je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I. Režim OSS zjednoduší celní odbavení a odvod DPH. Registrace je zcela dobrovolná a lze ji kdykoliv zrušit na vlastní žádost toho, kdo se rozhodne DPH odvádět v tomto režimu.

Výjimka do 10 000 eur

Připomínáme, že pokud v jiném státě sedmadvacítky prodáte zboží nebo služby za méně než 10 tisíc eur ročně, nemusíte OSS řešit. Pro režim totiž platí takzvaná výjimka do 10 000 eur. Pokud jste pod limitem, účtujete českou DPH a platíte daň v ČR automaticky.

Obecně platí, že místem plnění (více v paragrafu 8 zákona o DPH) při dodání zboží na dálku je místo, kde se zboží nachází v době, kdy jeho odeslání nebo přeprava začíná.

Pokud váš obchod a byznys splňují několik základních podmínek (viz níže), pak postupujete podle standardních pravidel DPH platných v ČR a máte stejné výhody. Především to platí pro ty, kteří mají nízký obrat a hodnota jimi poskytovaného zboží a služeb v celé Unii nepřekračuje ve stávajícím kalendářním roce (a jednom předchozím) 10 000 euro bez DPH. Dále musíte mít jedno místo podnikání (bydliště, sídlo) nebo se obvykle zdržovat pouze v jednom členském státě EU, nejčastěji v ČR.

Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější

Registrovat se k OSS není pro ulehčení plateb daně z přidané hodnoty třeba ani v případě, že poskytujete specifické služby – tedy telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby koncovým zákazníkům v jiných státech Evropské unie.

Pokud jste neplátcem DPH a fakturujete elektronické či telekomunikační služby nepodnikajícím osobám v EU (do 10 000 euro za rok), nemusíte se registrovat ani jako identifikovaná osoba, protože je místo plnění v ČR a fakturujete bez DPH.

Poskytovatel těchto služeb si může zvolit ze dvou možností – buď bude platit daň z přidané hodnoty podle českých pravidel, nebo podle pravidel země, kde sídlí jeho zákazník.

Směrnice ViDA přinese změny i v OSS

V roce 2025 vstoupila v platnost směrnice ViDA alias VAT in the Digital Age, která v budoucnu zásadním způsobem ovlivní přístup k DPH v členských státech Unie.

Jednou z novinek je právě rozšíření režimu jednoho správního místa (OSS). Od 1. 7. 2028 se One Stop Shop rozšíří na další typy transakcí, kupříkladu na prodej na palubách lodí, letadel a vlaků, na prodej energií či prodej zboží s instalací nebo montáží osobám nepovinným k dani. Za splnění stanovených podmínek bude možné režim OSS využít i pro přemístění vlastního zboží mezi členskými státy.

Unie si od legislativní změny slibuje zejména zvýšení výběru DPH a omezení prostoru pro daňové úniky, především ve formě karuselových podvodů.

Registrace k One Stop Shop. Jak postupovat?

Zaregistrovat do režimu OSS se lze pouze elektronicky prostřednictvím portálu MOJE daně. Pokud jste dosud daň z přidané hodnoty neodváděli a nebyli k dani zaregistrováni, připomínáme, že vstup do tohoto režimu je možný až po obdržení registraci k DPH jako plátce nebo identifikovaná osoba (od FS ČR).

Na stránkách portálu následně vyplníte elektronický formulář se žádostí o registraci do režimu OSS. Příslušné formuláře najdete ve složce Mini One Stop Shop/One Stop Shop. Postačí vám vyplnit základní údaje včetně IČO, vašeho bankovního spojení, druhy plnění a země, do kterých budete prodávat.

Registrace do režimu OSS (BusinessInfo.cz)

Po odeslání Finanční správa vaši žádost posoudí (určí, zda vyhovujete daným podmínkám) a vystaví vám rozhodnutí.

Na závěr připomínáme, že součástí žádosti o registraci je také žádost o přístup uživatele do autentizované části daňového portálu ve zvláštní aplikaci pro OSS – dovozní režim, kde se později podávají daňová přiznání. Podrobnosti najdete na stránkách FS ČR.

Základní podmínky, které musí žadatel splňovat:

• jste v ČR registrováni k DPH (jako plátce, nebo identifikovaná osoba),
• máte v ČR sídlo nebo provozovnu,
• nejste registrováni k režimu jednoho správního místa v jiném státě.

Daňové přiznání

Zdaňovacím obdobím je v tomto případě kalendářní čtvrtletí. V přiznání se uvádí celková hodnota všech plnění bez DPH, typ plnění (zboží či služby), platná sazba daně členského státu, do kterého se zboží či služba poskytuje a příslušná výše DPH z uskutečněných plnění rozdělených podle jednotlivých členských států spotřeby. Daň se vyčíslí v eurech a platí se na zvláštní eurový účet Finanční správy.

V daňovém přiznání v režimu OSS se neuvádějí ostatní plnění, na která nelze režim použít, ani nárok na odpočet daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění.

Daňové přiznání je nutné podat do konce měsíce následujícího po skončení daného zdaňovacího období. Příslušné termíny najdete v daňovém kalendáři pro rok 2026 na BusinessInfo.cz.

Na závěr upozorňujeme, že pokud se zaregistrujete do režimu EU, musí také podat takzvané nulové daňové přiznání, pokud během zdaňovacího období neuskutečníte žádné plnění, spadající do tohoto režimu.

V rámci OSS se lze fakticky registrovat do tří režimů:

• dovozní režim – pro osoby se sídlem v ČR, nebo pro osoby s provozovnou v ČR a se sídlem mimo EU, nebo pro osoby se sídlem nebo provozovnou mimo EU zastoupené zprostředkovatelem,
• režim mimo Evropskou unii (režim mimo EU) – pro osoby se sídlem nebo provozovnou mimo EU,
• režim Evropské unie – pro osoby se sídlem v ČR, nebo pro osoby s provozovnou v ČR se sídlem mimo EU, nebo pro osoby se sídlem nebo provozovnou mimo EU, pokud je zahájena přeprava nebo odeslání zboží v tuzemsku.

Jakub Procházka

---

Dokládání poskytnutí darů k přiznání.

9.7.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

GFŘ opět řešilo dotazy týkající se dokládání většího počtu darů.

Pro zdaňovací období započatá v roce 2025 je stanovena povinnost přikládat doklad k bezúplatným plněním uvedeným v tabulce G přílohy č. 1 II. oddílu daňového přiznání, z něhož bude patrný příjemce, hodnota, předmět, účel a datum poskytnutí.

U některých společností může být tato dokládací povinnost poměrně náročná, protože jde o desítky smluv a jiných dokladů. Předmětem dotazu tedy bylo, zda se to nedá nějak zjednodušit.

K tomu GFŘ uvádí, že nový je pouze požadavek přikládat tyto doklady k přiznání. Nicméně důkazní standard byl takto nastaven již v minulosti. Pokud by kapacita velikosti příloh pro elektronické podání nestačila, je možné zaslat další dokumenty v navazujícím obecném podání. V takovém případě se doporučuje na tuto skutečnost upozornit v textové příloze k přiznání a navazující podání vhodně označit.

Zároveň však GFŘ dodává, že v individuálních a zvláště odůvodněných případech, např. pokud rozsah požadované dokumentace významně (tj. několikanásobně) přesahuje kapacitní možnosti pro vložení příloh a jejich zaslání ve více podáních by představovalo významnou administrativní zátěž, lze s ohledem na  zásadu přiměřenosti oproti citovanému stanovisku publikovanému na webu Finanční správy připustit přílohu v podobě souhrnného přehledu (tabulky) obsahujícího všechny požadované údaje, pokud budou zahrnuty doklady vztahující se alespoň k té části poskytnutých bezúplatných plnění, která ovlivnila základ daně na ř. 260 přiznání.

Podmínkou uvedeného postupu je to, že poplatník další doklady předloží na vyžádání správce daně.

---

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co se změnilo a kde hledat výhody.

Plátci DPH podávají na finanční úřad daňové přiznání, kontrolní či souhrnné hlášení a hradí daň jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Každý přitom nemůže být čtvrtletním plátcem, byť to má nesporné – především administrativní – výhody.

15.07.2026 | BusinessInfo.cz

V České republice je více než půl milionu subjektů, jež pravidelně odvádějí daň z přidané hodnoty. Na konci roku 2025 šlo o více než 530 tisíc plátců DPH.

Do roku 2022 počet plátců pravidelně stoupal (k 30. 6. 2022 539 tisíc), později mírně poklesl kvůli novele zákona o DPH, která zvýšila limit ročního obratu pro vznik plátcovství z jednoho na dva miliony korun. Od loňského roku jich opět pomalu přibývá.

Asi 44 procent plátců DPH dnes představují společnosti s ručením omezeným, o něco méně je podle statistik společnosti Bisnode fyzických osob s živnostenským oprávněním.

Měsíčních plátců je stále výrazně více než kvartálních. Ti nicméně převažují u živnostníků a jejich počet stále roste. Souvisí to především s výší ročního obratu (viz níže) a také datem registrace k DPH. I do této oblasti (délka zdaňovacího období) zasáhly změny, které přinesla nedávná rozsáhlá novela zákona o DPH, jež platí od roku 2025.

Výhody a nevýhody registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?

Zvolte si výhodnější kvartální zdaňovací období

Novela totiž rozšířila možnosti plátce zvolit si výhodnější čtvrtletní zdaňovací období. V souladu s paragrafem 99a zákona o DPH se plátce může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud jeho obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 korun (donedávna 10 milionů). Shodně jako doposud musí plátce změnu zdaňovacího období oznámit.

Pokud obrat plátce v tuzemsku za kalendářní rok 2026 nepřekročí částku 15 000 000 korun, bude mít plátce možnost již pro rok 2027 změnit zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí. Jak změnu správci daně oznámit si přečtěte níže.

Po registraci jste měsíčním plátcem

Zdaňovacím obdobím pro ty, kteří pravidelně platí DPH, je tedy nejčastěji kalendářní měsíc. Upozorňujeme, že každý, kdo se k dani zaregistruje, se automaticky stává měsíčním plátcem.

Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější

Na čtvrtletní režim můžete až na výjimky přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od listopadu 2024, budete moci režim kvartálního placení a přiznávání DPH využít až v lednu 2027.

„Při splnění určitých podmínek a po určité době se lze stát čtvrtletním plátcem, což přináší jisté výhody včetně administrativních a úsporu času. Daň odvádíte státu jednou za kvartál, povinná přiznání, hlášení a podobně podáváte čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.

Zdaňovací období je doba, za kterou pravidelně finančnímu úřadu podáváte:

• daňové přiznání k DPH,
• kontrolní hlášení,
• souhrnné hlášení (jen někteří),
• odvádíte DPH.

Děje se to vždy nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Pokud 25. den v měsíci vychází na víkend, posouvá se deadline na první následující pracovní den. Letos například na pondělí 27. července.

Přejít na čtvrtletní zdaňovací období můžete až na výjimky nejdříve druhý rok po registraci, pokud váš obrat nepřesáhl nově 15 milionů korun a nejste nespolehlivým plátcem

Michal Dvořáček, daňový poradce

Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:

• jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 milionů (10 milionů do roku 2024),
• není nespolehlivým plátcem,
• není skupinou.

Podrobnější informace k jednotlivým statusům plátců DPH (včetně definice skupiny) najdete v článku Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy na BusinessInfo.cz.

Přechod na kvartální přiznávání DPH ušetří plátci čas, náklady spojené s obsáhlejší administrativou v rámci měsíčního plnění a lepší plánování cash-flow (platby na finanční úřad se provádí pouze jednou za tři měsíce).

Změnu jednoduše oznámíte berňáku

Pokud se rozhodne pro změnu a splňuje uvedené podmínky, oznámí to podnikatel finančnímu úřadu nejpozději v lednu příslušného kalendářního roku s daňovým přiznáním za prosinec. Pokud termín nestihne, má smůlu a musí si bohužel rok počkat.

V daňovém přiznání k DPH za prosinec lze změnit zdaňovací období na příští rok prostým vyplněním příslušného kódu (do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“). Změna je možná vždy jen od prvního měsíce v roce.

K dispozici jsou dva kódy:

• Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem,
• M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).

Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.

„Důvody hodné zvláštního zřetele“

Jak bylo zmíněno výše, v drtivé většině případů si lze změnit zdaňovací období až dva roky po registraci.

Přesto se za určitých okolností můžete stát kvartálním plátcem dříve. O změnu na čtvrtletní zdaňovací období mohou podnikatelé požádat finanční úřad už v roce, kdy byli registrováni. V některých případech, kterých ovšem není mnoho, jim berní úředníci vyhoví, a to z „důvodů hodných zvláštního zřetele“. Žádost ale musíte podat do konce října. Postup je popsán v paragrafu 99a odstavec třetí. Oprávněnost vašeho požadavku zhodnotí správce daně.

„Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně na žádost plátce, podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok,“ praví zákon.

„Mezi důvody hodnými zvláštního zřetele můžeme zmínit například zvýšenou administrativu pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu, kdy je vyšší pravděpodobnost, že budete splňovat kritéria pro kvartálního plátce i v budoucnu. Je ale čistě na rozhodnutí správce daně, zda vám vyhoví,“ upozorňuje právník Jiří Koukal.

Příklad:

Pan Novák za rok 2020 poprvé překročil milionový obrat (dvoumilionová hranice platí od roku 2023), v lednu následujícího roku se tedy zaregistroval k DPH a stal se automaticky měsíčním plátcem. Už v říjnu 2021 požádal o to, aby se mohl stát plátcem kvartálním, finanční úřad mu ovšem nevyhověl. V lednu 2023 se ale stal čtvrtletním plátcem ze svého rozhodnutí. Stačilo, že v daňovém přiznání na prosinec 2022 do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“ vyplnil kód Q.

Pro jistotu připomínáme, že od roku 2025 platí pro povinnou registraci dokonce dvě hranice obratu. Dnes se plátcem DPH stanete nejen v případě, že máte za celý kalendářní rok obrat přes dva miliony korun (přihlášku k registraci k DPH musíte podat do deseti dnů), ale také v případě, že kdykoli v průběhu roku překonáte obrat ve výši 2 536 500 korun. V tom případě se stáváte plátcem hned druhý den po překročení limitu.

Pokud je váš obrat za uplynulý kalendářní rok vyšší než 15 milionů korun, musíte nadále plnit své povinnosti jednou měsíčně (případně musíte přistoupit ke změně, byl-li jste dosud plátcem čtvrtletním).

Změna pravidel a povinná hlášení

Pokud je váš obrat za předešlý rok mezi dvěma a patnácti miliony korun a povinnosti vůči správci daně plníte kvartálně, můžete si samozřejmě měsíční zdaňovací období zvolit dobrovolně.

Před rokem 2011 platila jiná pravidla. Nově zaregistrovaný subjekt se stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním.

Kontrolní hlášení podávají všichni, ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, jež jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají také takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.

Podrobnosti o kontrolním a souhrnném hlášení: Jak si usnadnit práci se složitou administrativou u DPH

Firmy vs živnostníci

Pozor! Právnické osoby podávají kontrolní hlášení každý měsíc, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího, pokud tento den nepřipadá na sobotu či neděli. Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení podle určeného zdaňovacího období. Souhrnné hlášení pak firmy podávají buď měsíčně nebo kvartálně v návaznosti na typ plnění.

Ten, kdo se tedy k DPH zaregistruje v lednu, musí daňové přiznání i kontrolní hlášení odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).

Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáte letos daňové přiznání nejpozději do pondělí 27. července, pondělí 26. října, a konečně za čtvrté čtvrtletí 2026 do 25. ledna 2027.

Mezi důvody hodné zvláštního zřetele patří například zvýšená administrativa pro drobného živnostníka nebo nezvyšování či snížení obratu ve zdaňovacím období

Jiří Koukal, právník

Rok 2011, kdy se změnila pravidla, výše připomínáme záměrně. „Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim dodnes automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jste se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ připomíná historii Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.

Zdaňovací období v insolvenci

Zákon o DPH řeší i specifické situace, do kterých se mohou plátci daně dostat, a které mají vliv na plnění jejich povinností. Jednu z nich popisuje paragraf 99b zákona o DPH.

Týká se insolvenčního řízení se subjektem, který DPH odvádí. „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí,“ píše se v zákoně.

Pro následující období je (až do skončení insolvenčního řízení) zdaňovacím obdobím míněn výhradně kalendářní měsíc. Na obratu ani dalších podmínkách v tomto případě nezáleží.

V zákoně je rovněž uvedeno, že plátce nemůže změnit zdaňovací období v kalendářním roce, který následuje po ukončení insolvenčního řízení. Musí si tedy opět minimálně dvanáct měsíců počkat.

Identifikovaná osoba nepodává přiznání vždy

Daň z přidané hodnoty platí i takzvané identifikované osoby. Jejich povinností ovšem není podávat pravidelně daňová přiznání a kontrolní hlášení

• Kdo a za jakých okolností se stává identifikovanou osobou

Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátci nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ.

Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost a zapíší do něj jen přeshraniční plnění. Pokud nejste plátcem DPH ani identifikovanou osobou, přiznání nepodáváte.

K tématu DPH na BusinessInfo.cz

• Ulehčete si odvod DPH při prodeji přes hranice. Pomůže vám registrace do OSS
• Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Obchodům se subjekty na blacklistu se vyhněte
• Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?
• Reverse charge jako nástroj proti podvodům? ČR jej zatím plošně nezavedla, dostává ale víc času
• Pozor na pokuty. Při neplnění povinností k dani z přidané hodnoty jsou postihy přísnější
• Daňová evidence u DPH: Jak si usnadnit práci s komplikovanou administrativou

Jakub Procházka