DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Jak si snížit náklady při cestách do zahraničí? Do 30. září žádejte o vrácení DPH.*
OSVČ a starobní penze: Kolik podnikatelé platí na pojistném a jaký důchod dostanou.*
Příjmy sportovce za propagaci sponzora.*
Daňové odpisy v dodatečném přiznání nebo při daňové kontrole.*
Jak si snížit náklady při cestách do zahraničí? Do 30. září žádejte o vrácení DPH.
Daň z přidané hodnoty, kterou zaplatí v jiném členském státě EU, nemohou tuzemští podnikatelé uplatnit v českém přiznání. O peníze přesto nemusejí přijít, pokud do konce září oficiální cestou požádají o vrácení DPH za rok 2025.
10.08.2026 | BusinessInfo.cz
Jakým způsobem a koho čeští plátci daně z přidané hodnoty o vratku žádají, si přečtěte v následujícím textu. Výhodu mohou využít ti, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění“ pro účely svého podnikání.
Jinými slovy: Čeští podnikatelé mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí sedmadvacítky například za ubytování, účast na veletrzích, v restauracích či při nákupu pohonných hmot.
Kdo žádá o vrácení DPH?
Nárok na vracení daně mají například firmy, jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (jízdné v taxíku, jízdné ve veřejné hromadné dopravě, náklady na pohonné hmoty či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními.
Zároveň je ale třeba upozornit, že každá země má svá pravidla a na některé výše zmíněné položky se v jejich legislativě vratky nevztahují.
Nezapomeňte, že v žádosti o vrácení daně musí být druh pořízeného zboží nebo přijaté služby popsán podle kódů uvedených v článku 9 Směrnice 2008/9/ES, respektive v § 82a odst. 6) zákona o DPH. Konkrétní žádost o vrácení daně a plnění uvedená v žádosti posuzuje příslušný správce daně ve státě vrácení. Více si přečtěte na BusinessInfo.cz.
Žádost musejí letos podnikatelé podat do středy 30. září a tuto lhůtu není možné prodloužit
Michal Dvořáček, daňový poradce
Možnost se týká i firem, které pořídily zboží v jiné zemi Evropské unie nebo podniků, které se prezentují na veletrzích v jiných členských státech EU. Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb za hranicemi Česka aktivně požádat, a to výhradně elektronicky.
„Žádost musejí letos podnikatelé podat do středy 30. září a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po jejím uplynutí nárok na vracení DPH zaniká,“ připomíná daňový poradce Michal Dvořáček.
„Mnoho firem tuto možnost bohužel přehlíží, přestože mohou získat zpět nemalé peníze. Vrácení DPH lze uplatnit například u pohonných hmot, mýtného, ubytování, pronájmu vozidel, vstupného na veletrhy nebo dalších výdajů souvisejících s podnikáním. Rozsah uznatelných nákladů se však liší a vždy záleží na pravidlech konkrétní země i charakteru výdaje,“ vyjmenovává Tomáš Jaček, daňový poradce společnosti KODAP.
Deadline se blíží. Připravte se už v srpnu
Jak bylo uvedeno výše, žádost je nutné podat do 30. září a tuto lhůtu není možné prodloužit. „Pokud vaše firma například nakoupila zboží s místem plnění v jiných členských státech EU, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu nejvyšší čas začít žádost připravovat,“ upozorňuje Dvořáček.
„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je totiž nutné ponechat si časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě ČR trvat patnáct dnů,“ doplňuje Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.
DPH a povinná daňová evidence: Jak si ulehčit práci s administrativou?
Dodejme, že o vrácení DPH můžete žádat nejen jednou za rok, ale také kvartálně či půlročně. Žádost o vrácení daně za rok můžete dokonce žádat kdykoliv v průběhu zdaňovacího období či po něm, nejpozději však do zmíněného 30. 9. roku následujícího. Záleží ovšem také na tom, z jaké částky je DPH zaplacena (viz níže).
Co musíte splňovat?
Nárok na vrácení daně má každý tuzemský podnik (plátce DPH), který není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrován, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká.
Jak bylo zmíněno výše, pravidla pro vrácení stanovují vždy úřady konkrétní země. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.
Co říká zákon?
Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.
Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například za ubytování, vstupné na veletrhy či za využití taxislužby) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou administruje tuzemská Finanční správa.
Žadatel musí:
- být registrovaný jako plátce DPH v ČR
- mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej ve členském
státě EU, který daň vrací) - mít zaručený elektronický podpis
- v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH
Reverse charge – nástroj proti podvodům? Novela zákona o DPH přinesla dílčí změny
Připomínáme, že v období určeném pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit „dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”. Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší služby osvobozené od DPH.
Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat dokonce častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH. Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek daně, od kterých lze žádat o její vrácení. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech.
Dodejme, že v roce 2026 došlo k jedné významné změně v Nizozemsku – tedy zemi, která patří z pohledu českých podnikatelů v EU k těm navštěvovanějším. Finanční správa upozorňuje, že Nizozemské království od letošního dubna vyžaduje povinné přikládání elektronických kopií daňových dokladů (faktur) k přeshraničním žádostem o vrácení DPH. V Bulharsku se od roku 2026 platí eurem, peníze vám tedy budou už nyní případně vráceny v eurech.
Pozor! Veškeré náležitosti spojené s vracením daně ze zahraničí řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.
Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:
- daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele
- obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele nebo zástupce (je-li
ustanoven) - elektronickou adresu
- popis ekonomické činnosti žadatele, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata,
pomocí harmonizovaných kódů - období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje
- prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost
registrace k DPH v České republice - údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu
- za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží příslušné údaje.
Jak na to?
Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít elektronický podpis a dále oprávnění k přístupu do aplikace, která vydá správce daně plátce. Jak bylo zmíněno výše, přidělení oprávnění může trvat až 15 dnů. Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. 9. za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení.
Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře.
Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat. Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.
Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody
„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.
Pokud žádáte o vrácení DPH například v Maďarsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v maďarštině a dostanete na účet forinty.
Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků (specializovaných daňových kanceláří).
Vracení DPH v bodech
- Co? Vrácení přes Směrnici 2008/9/ES (portál státu usazení) nebo přes přiznání k DPH v ČR
- Kdy? nejzazší lhůta je 30. září roku následujícího po období výdajů
- Minimální částka: 400 euro pro období 3 až 12 měsíců, 50 euro pro celý kalendářní rok
- Lhůta vyřízení: 4 měsíce (možné je prodloužení)
„Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR.
Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b. Žadatelé musí podat žádost za rok 2026 v češtině Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu.
DPH se nevrací u vybraných plnění (zejména souvisejících s osobní spotřebou a náklady na reprezentaci). Daň se vrací na principu vzájemnosti. Stát, ve kterém má žadatel sídlo, by v případě zaplacení tamní DPH tuto daň na žádost vrátil českému plátci.
Komu se žádost vyplatí nejvíc?
„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase daň zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává Blanka Štarmanová.
Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů.
Jiné státy požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.
O možnosti vrácení DPH by zároveň měli čeští podnikatelé informovat i své zahraniční obchodní partnery nebo propojené společnosti. Za splnění zákonných podmínek totiž mohou také osoby registrované k DPH v jiných členských státech EU požádat o vrácení české daně z přidané hodnoty zaplacené v roce 2025.
Odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů
V jaké lhůtě musí správce daně žádost zpracovat? Má žadatel nárok na úrok z prodlení, pokud finanční správa vyplatí částku po lhůtě?
Nárok na úrok z prodlení žadatel má. Správce daně musí vystavit rozhodnutí o vrácení daně do čtyř měsíců ode dne obdržení žádosti. V případě pochybností může vyzvat žadatele (do 120 dnů) k doplnění údajů v žádosti. Na výzvu odpovězte do 30 dnů. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti v případě vyžádání si doplňujících údajů neuplyne dříve než za 6 měsíců, maximálně však činí 8 měsíců.
Jsou požadovány kopie daňových dokladů?
Členský stát vrácení může dle své národní legislativy požadovat, aby žadatel spolu s žádostí poskytl elektronické kopie daňových dokladů podle článku 10 Směrnice 2008/9/ES. V případě, kdy je Česká republika státem vrácení, musí žadatel v žádosti doložit elektronickou kopii daňového dokladu, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží a služeb. Pro tyto účely se pro přepočet evropské měny na českou použije kurz vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu pracovnímu dni ledna roku, za nějž je žádost podávána. Správce daně si může při prověřování žádosti kdykoli vyžádat od žadatele předložení kopie nebo i originálu daňového dokladu
Jakým způsobem správce daně komunikuje s žadatelem?
Pokud je Česko státem vrácení, komunikuje správce daně se žadatelem elektronickou cestou přes e-mailovou adresu žadatele. Správce daně může komunikovat se žadatelem pouze elektronicky a doručuje oznámení, výzvy a rozhodnutí ve věci vrácení daně žadateli na e-mailovou adresu uvedenou v žádosti. Žadatel komunikuje se správcem daně elektronicky přes daňový portál v případě podání žádosti o vrácení daně resp. opravné žádosti o vrácení daně, nebo v ostatních případech písemně v českém jazyce.
Jaké jsou podmínky pro prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení DPH?
Pokud plátce použije přijaté plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně dle národní legislativy, tak pro jiné účely (např. soukromá spotřeba), může žádat o vrácení daně pouze v částečné výši. Prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně se podává buď v rámci žádosti o vrácení daně, nebo jako Samostatné prohlášení o upřesnění koeficientu pro poměrný nárok na vrácení daně.
Může žadatel užít služeb třetí osoby pro podávání žádostí o vrácení DPH? Pokud ano, musí doložit nějaké další dokumenty? Mohou být platby uskutečněny na účet třetí osoby?
Žadatel může využít služeb třetí osoby. V případě, kdy je Česká republika státem usazení a žadatelem je plátce registrovaný v tuzemsku, který se nechává zastupovat třetí osobou, je třeba doručit místně příslušnému správci daně originál plné moci. V žádosti může být uveden účet zastupující třetí osoby. Účet musí být veden na území EU.
Zdroj: FS ČR
Jakub Procházka
OSVČ a starobní penze: Kolik podnikatelé platí na pojistném a jaký důchod dostanou.
Osoby samostatně výdělečně činné neboli OSVČ mají nárok na starobní důchod za stejných základních podmínek jako zaměstnanci. Podnikatelé ale mívají nižší penzi než zaměstnanci se stejným reálným průměrným příjmem.
25.08.2026 | BusinessInfo.cz
Aby mohli podnikatelé odejít do starobního důchodu, musejí i oni získat potřebnou dobu pojištění (v Česku obvykle 35 let). Pojistné ale na rozdíl od zaměstnanců odvádějí sami.
Nevýhodou pro OSVČ je, že se výše starobního důchodu nevypočítává z reálných výdělků, ale z upraveného základu, z něhož se odvádí sociální pojištění. A ten je u podnikatelů nižší než u zaměstnanců.
Jak se důchod vypočítává, kolik musejí živnostníci na sociálním pojištění odvádět a co můžete udělat pro případné zvýšení budoucí penze, si přečtěte v následujícím textu na Businessinfo.cz.
Kdy OSVČ odcházejí do důchodu?
I majitelé živnostenského oprávnění musejí dosáhnout stanoveného důchodového věku, který je pro všechny stejný. Muži a bezdětné ženy aktuálně odcházejí do penze ve 64 letech (týká se ročníků 1961 a 1962).
Po penzijní reformě Fialovy vlády platí, že se pro další ročníky bude věk odchodu do důchodu postupně zvyšovat a lidé narození v roce 1988 a mladší budou mít nárok až v 67 letech.
U pojištěnců (OSVČ i zaměstnanci) narozených po roce 1973 se důchodový věk stanoví tak, že k věku 65 let a 8 měsíců přičtete počet kalendářních měsíců, odpovídající číselnému rozdílu v počtu let mezi rokem narození a rokem 1973. Příklad: Pan Novák se narodil v roce 1977 (rozdíl je 1977-1973, tedy 4). Nárok na odchod do penzi tedy bude mít přesně v 66 letech.
Pro další vývoj budou rozhodující plány současné vlády Andreje Babiše. Ta původně slibovala, že zastropuje odchod do důchodu na 65 letech, nyní ale tento krok odložila. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky vláda nezavede strop od příštího roku, ale až v letech následujících.
Výši důchodu ovlivňuje:
- doba placení sociálního pojištění,
- to, z jak vysokého základu odvody platíte,
- zda podnikáte na hlavní nebo vedlejší činnost
OSVČ a odvody na důchodové pojištění
Jako osoba samostatně výdělečně činná musíte státu odvádět alespoň minimální zálohy na sociální pojištění. Ty jsou pro rok 2026 u hlavní činnosti ve výši 5005 korun (v prvních šesti měsících roku to bylo 5720 korun) a u vedlejší činnosti 1574 korun měsíčně.
U těch, kteří platí paušální daň, je minimální odvod na sociální pojištění navýšen o patnáct procent. Znamená to, že se jim mírně zvyšuje šance na vyšší penzi.
Slovníček podnikatele: Vedlejší činnost OSVČ
Vyměřovací základ pro výpočet důchodu je totiž u těchto podnikatelů o něco vyšší, což jim při odchodu do penze přinese více peněz (v řádu několika stokorun měsíčně). Paušální daň nicméně mohou využívat OSVČ až od roku 2021, bude se to tedy za čas týkat zejména mladších ročníků.
„Pro nárok na starobní důchod je zpravidla potřeba získat alespoň 35 let důchodového pojištění, případně minimálně 30 let čistě příspěvkových dob. Do potřebné doby se vedle zaměstnání nebo podnikání mohou započítat i některé náhradní doby pojištění, například péče o dítě,“ připomíná právník Ondřej Preuss.
Výše důchodu u OSVČ
Jak bylo řečeno výše, částku, jež vám bude v důchodu vyplácena, určují příjmy, z nichž jste odváděli sociální pojištění.
V případě OSVČ (hlavní činnost) je sociální pojištění placeno z 55 procent příjmů po odečtení nákladů. Do hry tedy vstupuje například i výdajový paušál (někteří podnikatelé odečítají od hrubých příjmů 40, jiní 60 či 80 procent). S vyššími výdajovými paušály pak logicky klesá i vypočítaná penze (viz níže).
OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?
Pokud si OSVČ nedoplácí sociální pojistné nad povinný rámec a tím si nezvyšuje základ pro výpočet důchodu, je vypočítaná penze obvykle poměrně nízká.
„Řekněme, že využíváte paušální daň a váš výdajový paušál činí 40 %. Reálně máte na konci měsíce v kapse 50 000 korun, sociální pojištění však platíte z podstatně nižší částky. Hledí se na vás tedy, jako byste za daný měsíc vydělali pouze něco přes dvacet tisíc,“ upřesňuje Ondřej Preuss.
Kalkulačka výpočtu odchodů do důchody OSVČ
Například podnikatel s ročníkem narození 1961 a průměrným měsíčním příjmem 70 tisíc, který využívá čtyřicetiprocentní výdajový paušál a důchodové pojištění odvádí od roku 1985, bude mít měsíční penzi 17 390 korun. V případě, že by od hrubého příjmu odečítal 60 procent paušálních výdajů, bude aktuálně jeho měsíční penze jen 13 230 korun.
Dobu placení důchodového pojištění je samozřejmě nutné vzít v potaz. Čím déle platíte, tím je důchod logicky vyšší. Výpočet je však poměrně složitý (viz níže).
Zaměstnanec ve stejném věku se stejným průměrným příjmem a pojistným placeným od roku 1985 bude mít po letošním odchodu do důchodu penzi zhruba 26 000 korun měsíčně. Rozdíly jsou tedy markantní.
V praxi se často setkáváme s podnikateli, kteří mají vysoké reálné příjmy, ale kvůli minimálním odvodům je čeká důchod jen lehce nad minimální hranicí. Řada klientů mylně předpokládá, že rozhoduje skutečný příjem, nikoli vyměřovací základ pro sociální pojištění.
Ondřej Preuss, právník
U vedlejší činnosti je to tak, že pokud váš čistý zisk z vedlejší činnosti nedosáhne za celý rok zákonného limitu, sociální (důchodové) pojištění státu naplatíte a zisk se do výpočtu důchodu nezapočítá. Limit pro vedlejší činnost činí letos 117 521 korun za rok. Pokud limit překročíte, sociální pojištění odvedete a zisk se do výpočtu důchodu promítne.
Minimální důchod pro podnikatele
„I pro OSVČ platí pravidlo základní výměry penze, která je pro všechny důchodce stejná. Pokud tedy splníte podmínky pro zisk důchodů, bude vám vyplácena minimálně tato základní část,“ upozorňuje Ondřej Preuss.
Minimální důchod se díky penzijní reformě Fialovy v roce 2026 vlády skokově zvýšil. Aktuálně činí minimální penze 9 800 korun měsíčně, což odpovídá 20 procentům z průměrné mzdy.
Další minimální důchody
- Invalidní důchod s invaliditou II. stupně – Minimální hodnota 15 procent průměrné mzdy, v roce 2026 7 350 Kč
- Invalidní důchod s invaliditou I. stupně – Minimální hodnota 13,33 procent průměrné mzdy, v roce 2026 6 534 Kč
- Vdovský a vdovecký důchod – Minimální hodnota 15 procent průměrné mzdy, v roce 2026 7 350 Kč
- Sirotčí důchod – Minimální hodnota 14 procent průměrné mzdy, v roce 2026 6 860 Kč
OSVČ a předčasný důchod
I jako osoba samostatně výdělečně činná máte za určitých předpokladů nárok na předčasný důchod.
Musíte ovšem splnit dvě podmínky – dosáhnout věku 62 let a minimálně po dobu 40 let odvádět státu sociální pojištění. Je ale potřeba počítat s tím, že penze, která vám bude po odchodu do předčasného důchodu vyplácena, bude nižší.
„Předčasný důchod může být výhodným řešením například při zdravotních problémech nebo nenadálém poklesu příjmů. Každý případ je ale potřeba posoudit individuálně, protože nesprávné načasování může znamenat trvale nižší důchod o tisíce korun měsíčně,“ upozorňuje právník.
Omezení také platí v případě, že byste chtěli i v rámci předčasného důchodu pokračovat v podnikatelské činnosti. Platí totiž, že až do doby dosažení důchodového věku nesmíte vykonávat takovou činnost, která by zakládala povinnou účast na platbě pojištění (viz výše zmíněný příjem 117 521 Kč). Jakmile však důchodového věku dosáhnete, můžete opět podnikat bez omezení.
Jak přesně se vypočítává výše důchodu?
Výpočet starobního důchodu se skládá ze dvou částí – základní výměry (pevná částka, která je pro všechny stejná) a procentní výměry (která se odvíjí od odpracovaných let a výše vašich výdělků). Základní výměra aktuálně činí 4 900 korun měsíčně. Procentní výměra se vypočítá jako 1,495 procenta z výpočtového základu za jeden každý celý rok pojištění.
Osobní vyměřovací základ, z něhož se vychází, je průměrem hrubých měsíčních výdělků za rozhodné období (za léta, kdy jste platili soc. pojištění) s přihlédnutím k inflaci. Průměrný výdělek se následně upravuje podle státem stanovených redukčních hranic. Z takto upraveného výpočtového základu (VZ) se počítá důchod. Za každý odpracovaný rok získáte 1,495 procenta z VZ. Výpočet je poměrně složitý, proto uvádíme jeden příklad.
Příklad výpočtu
Pokud by byl váš osobní vyměřovací základ 40 000 korun, výpočtový základ pro důchod se stanoví takto:
Z částky do 21 546 Kč se vezme 99 % = 21 546 x 0,99 = 21 330,54 Kč
Ze zbývající částky nad 21 546 korun se vezme jen 26 % = 18 454 x 0,26 = 4 798,04 Kč
Výpočtový základ (součet obou cifer): 21 330,54 + 4 798, 04 = 26 128,58 Kč
Pokud jste odváděl pojistné například čtyřicet let, pak máte nárok na měsíční důchod ve výši 40 x 1,495 (což je 59,8 procenta) z 26 128 korun, tedy 15 625 Kč.
Jak si zvýšit příjem ve stáří?
Pokud se spolehnete pouze na stát a budete jako OSVČ odvádět na sociální pojištění minimální nebo nízké zálohy, nemáte šanci dosáhnout na stejnou výši starobního důchodu jako zaměstnanci, kteří budou mít při stejných reálných příjmech o desítky procent vyšší důchod (v závislosti na vyměřovacím základu a výši uznaných výdajů).
V praxi často vidíme situace lidí, kteří začnou otázku důchodu řešit až kolem šedesátého roku věku. V této fázi už bývá možnost výraznějšího navýšení penze omezená, proto se vyplatí plánovat důchodové zabezpečení s větším předstihem.
Ondřej Preuss, právník
„V první řadě si můžete dobrovolně zvýšit vyměřovací základ a začít tak platit vyšší částku na sociální pojištění. Rozumnějším krokem však pravděpodobně bude vlastní spoření a investice,“ radí podnikatelům Ondřej Preuss.
Ti mohou zvolit například doplňkové penzijní spoření, které podporuje stát pomocí pravidelných příspěvků a daňových úlev.
Další možností, jak si zajistit vyšší důchod je začít investovat. Možností existuje celá řada. Tradičně se investuje do zlata či nemovitostí. Investovat můžete také do akcií či dluhopisů. „Typické jsou také podílové fondy, které spravují profesionálové a kombinují různé druhy cenných papírů (akcie, dluhopisy apod.). Současným trendem jsou pak investice do kryptoměn,“ dodává právník.
Jakub Procházka
Příjmy sportovce za propagaci sponzora.
1.9.2026, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak budou příjmy za propagaci sponzora u sportovce z hlediska zdanění posuzovány? Nemusí to být vůbec jednoduché…
Dotaz:
Sportovec se zúčastní mezinárodní soutěže. Se sponzorem uzavřel smlouvu o reklamě, reklama spočívá v propagaci sponzora na dresech; doloží fotografie, kde drží banner s logem sponzora. Předpokládám, že by měl jako nepodnikající osoba zdanit příjem nad 50 000 Kč dle § 10 ZDP.
– Budou daňově uznatelné všechny výdaje na účast na této soutěži – letenky, ubytování, startovné?
– Nebo je daňově uznatelný jen výdaj, který souvisí s reklamou, tzn. dres, který nese logo sponzora?
– Pokud by sponzoring spočíval v tom, že sponzor nechá dres vyrobit, je jeho hodnota také příjem podle § 10 ZDP?
Odpověď:
Příjem sportovce za propagaci sponzora nelze automaticky zařadit mezi ostatní příjmy podle § 10 ZDP pouze proto, že sportovec nemá živnostenské oprávnění nebo se nepovažuje za podnikatele.
Pokud sportovec reklamní činnost vykonává soustavně, samostatně a za účelem dosažení příjmu, půjde zpravidla o příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Do § 7 patří mimo jiné příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy z výkonu nezávislého povolání. Základ daně se u těchto příjmů snižuje o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pouze pokud se jedná o ojedinělou reklamní činnost, která nemá znaky soustavné samostatné výdělečné činnosti, lze uvažovat o zařazení příjmu mezi ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. r) ZDP.
Limit 50 000 Kč
U příjmů podle § 10 ZDP je třeba rozlišovat osvobození příjmu a jeho zdanění. Pokud úhrn příjmů spadajících do příslušného druhu ostatního příjmu nepřesáhne za zdaňovací období 50 000 Kč, je příjem za splnění zákonných podmínek osvobozen. Překročí-li úhrn příjmů částku 50 000 Kč, zdaní se celý příjem, nikoli pouze část přesahující 50 000 Kč. Pro posouzení limitu se sledují hrubé příjmy před odečtením výdajů.
- Letenky, ubytování a startovné
U příjmu podle § 10 odst. 1 písm. r) ZDP lze podle § 10 odst. 4 ZDP uplatnit pouze prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení konkrétního příjmu. Na rozdíl od § 7 zde zákon nehovoří také o výdajích na zajištění a udržení příjmu. Pokud výdaje převýší příjmy příslušného druhu, k rozdílu se nepřihlíží, tedy z činnosti podle § 10 nelze vykázat daňovou ztrátu.
Z toho vyplývá, že nelze automaticky uznat veškeré náklady spojené s účastí na soutěži jen proto, že během soutěže proběhla propagace sponzora.
U jednotlivých výdajů je nutné zkoumat zejména:
- zda byly vynaloženy přímo za účelem uskutečnění smluvně sjednané reklamy,
- zda by byly vynaloženy i bez uzavření reklamní smlouvy,
- zda nesouvisejí převážně s osobní sportovní činností poplatníka,
- co přesně reklamní smlouva stanoví jako podmínku vzniku nároku na odměnu,
- zda je výdaj věcně a časově doložen.
Pokud by se sportovec soutěže zúčastnil i bez reklamní smlouvy a letenky, ubytování a startovné slouží primárně k jeho sportovní účasti, nelze tyto výdaje bez dalšího považovat za výdaje na dosažení příjmu z reklamy. Reklamní příjem je v takovém případě spíše vedlejším důsledkem účasti na soutěži.
Jiná situace by mohla nastat, pokud by smlouva výslovně podmiňovala reklamní odměnu účastí na konkrétní soutěži a prezentací sponzora právě v jejím průběhu a sportovec by se soutěže bez této smlouvy nezúčastnil. Ani potom však nemusí být uznatelná automaticky celá částka. Je třeba posoudit případný souběh reklamního, sportovního a osobního účelu a stanovit obhajitelný poměr.
Praktické posouzení výdajů
- Dres s logem, potisk dresu, banner nebo výroba reklamních materiálů: zpravidla mají přímou souvislost s reklamním příjmem. Pokud dres slouží současně běžné sportovní činnosti, může být namístě pouze poměrná část výdaje.
- Letenky, ubytování a startovné: zpravidla jde primárně o výdaje na účast sportovce v soutěži. U příjmu za reklamu podle § 10 ZDP bude jejich uznání problematické, pokud není prokázáno, že byly vynaloženy právě na dosažení reklamního příjmu.
- Běžné osobní výdaje, stravování nebo výdaje na sportovní přípravu: bez přímé vazby na realizaci reklamy nelze u příjmu podle § 10 ZDP uplatnit.
Samotné fotografie dokazují, že k určité formě propagace došlo. Neprokazují však automaticky souvislost veškerých nákladů na soutěž s reklamním příjmem.
- Dres vyrobený sponzorem
Podle § 3 odst. 2 ZDP může být příjmem také příjem nepeněžní. Nepeněžní příjem se obecně oceňuje podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku.
Daňový režim dresu proto závisí na smluvním a faktickém uspořádání:
Dres přejde do vlastnictví sportovce
Pokud sponzor nechá dres vyrobit, bezplatně jej převede sportovci a poskytnutí dresu představuje úplatu nebo část úplaty za reklamu, vzniká sportovci nepeněžní příjem. Do příjmů se zahrne hodnota dresu stanovená zpravidla v ceně obvyklé, případně ve výši vyplývající ze smlouvy nebo dokladu o pořízení, pokud odpovídá reálné hodnotě.
Dres zůstane majetkem sponzora
Pokud sponzor dres pouze zapůjčí k provedení reklamy, sportovec jej musí vrátit a nemůže jej používat pro vlastní potřebu, zpravidla sportovci nevzniká majetkový přírůstek v hodnotě celého dresu. Jde spíše o prostředek poskytnutý k uskutečnění reklamy.
Dres sportovci zůstane, ale je použit výhradně k reklamě
Pokud dres sportovci zůstane a jeho hodnota je zdanitelným nepeněžním příjmem, lze současně zvažovat uplatnění odpovídajícího výdaje, jestliže byl dres použit výhradně k dosažení reklamního příjmu. U § 10 však musí být výdaj prokázán a při vyšších výdajích než příjmech nelze vykázat ztrátu.
Závěr
- Nejprve je nutné vyhodnotit, zda příjem skutečně patří do § 10 ZDP, nebo spíše do § 7 ZDP. Opakované reklamní smlouvy, aktivní vyhledávání sponzorů a soustavná propagace svědčí spíše pro § 7 ZDP.
- Při zařazení do § 10 nejsou automaticky uznatelné všechny náklady na soutěž. Uznat lze pouze prokazatelné výdaje přímo vynaložené na dosažení reklamního příjmu.
- Výdaje na dres, potisk a banner mají zpravidla nejužší vazbu na reklamu. Letenky, ubytování a startovné je nutné posoudit individuálně a prokázat jejich přímou souvislost s reklamní odměnou.
- Dres předaný sportovci jako protiplnění je nepeněžním příjmem. Pokud je pouze zapůjčen pro účely reklamy a zůstává majetkem sponzora, zpravidla nejde o příjem v hodnotě dresu.
Daňové odpisy v dodatečném přiznání nebo při daňové kontrole.
1.9.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Metodický pokyn k uplatnění daňových odpisů umožňuje naložit s přerušením daňových odpisů odchylně od řádného přiznání.
Jak vyplývá z metodického pokynu k uplatnění daňových odpisů prostřednictvím dodatečného daňového přiznání nebo v průběhu daňové kontroly ve vztahu k institutu přerušení odpisování dle § 26 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), č. j.: 18764/20/7100-40110-207203, poplatník je oprávněn prostřednictvím dodatečného daňového přiznání nebo případně v průběhu daňové kontroly:
- uplatnit daňové odpisy i v případě, že tyto odpisy uplatňuje za zdaňovací období, pro které dříve (v řádném daňovém přiznání) daňové odpisování přerušil nebo
- přerušit daňové odpisování i v případě, kdy daňové odpisy neuplatňuje za zdaňovací období, za které dříve (v řádném daňovém přiznání) daňové odpisy uplatnil.
Obdobně jako při přerušení odpisování bude postupováno i v případech, kdy poplatník nezapočal odpisování.
Tyto závěry se mohou hodit v případě, kdy daňová povinnost má být změněna z jiných důvodů, a to ať již z iniciativy poplatníka, nebo správce daně.