Další výklad k oznamování přeshraničních uspořádání.  

Faktura v eurech.  

Nové podmínky úhrad zdravotního pojištění uprchlíků.  

Další výklad k oznamování přeshraničních uspořádání.

28.6.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Povinnost oznamovat přeshraniční daňová uspořádání, která mohou vést k dosažení daňové výhody, byla do českých předpisů implementována od roku 2021. Finanční správa právě vydala pokračování výkladu k této problematice.

Před elektronický formulář pro oznamování uspořádání podle směrnice, pro kterou se vžilo označení DAC 6, se oznamují uspořádání, která mohou přinést daňové výhody.  Advokáti, daňoví poradci, auditoři a notáři jsou z této oznamovací povinnosti vyňati z důvodu profesní mlčenlivosti. Musí však informovat ostatní zprostředkovatele nebo tzv. uživatele uspořádání, že transakci musí oznámit. Pokud není ve hře žádný zprostředkovatel, který by uspořádání mohl oznámit, musí oznámení podat sám uživatel.

Výklad obsažený v Doplnění častých otázek a odpovědí včetně praktických příkladů ve vztahu k oznamovací povinnosti o oznamovaných přeshraničních uspořádání (dále jako „DAC 6“) přináší odpovědi například na tyto otázky:

• Jak DAC 6 přistupuje k daňově transparentním entitám (např. v. o. s., investiční fond) a jejím jednotlivým investorům (společníkům/partnerům). V některých případech jsou uživatelem nejen transparentní entita, ale i její společník/partner. Výklad řeší i rozsah informací v oznámení.
• Pokud jde o přeshraniční uspořádání vytvořené v rámci skupiny jinou její členskou entitou (např. daňovým či právním oddělením dané entity), kdy tato entita o daném uspořádání oznámí jako zprostředkovatel a kdy jako uživatel. Výklad uvádí příklady obou situací.
• Pokud daňový poradce připravuje daňové přiznání, neměla by tato příprava zakládat vznik oznamovací povinnosti.
• Posuzování již implementovaného uspořádání z pohledu splnění podmínek pro Oznámení, aniž by se daňový poradce podílel na jeho implementaci, by nemělo vést k naplnění role (například vedlejšího) zprostředkovatele.
• Vzniká povinnost podat Oznámení dle DAC 6 v České republice, pokud o daném uspořádání bylo v roce 2020 oznámeno ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Velká Británie“)? Tato povinnost nevzniká, pokud by toto Oznámení obsahovalo stejné údaje.

Další část Informace pak obsahuje praktické příklady. Celou Informaci najdete zde.

Faktura v eurech.

8.7.2022, Kolektiv autorů společnosti 22HLAV, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak zaúčtovat fakturu z Německa? Je třeba přepočítat eura na české koruny, ale jaký kurz máme použít, máme použít den, kdy je vystavena faktura? A budeme se řídit kurzovním lístek ČNB?

Odpověď:

Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví v § 24 mimo jiné praví: „Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění a) podle odstavce 2 písm. a), nebo b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.“ Zmíněný odst. 2 dále říká: „Účetní jednotky oceňují majetek a závazky a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25, b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách, (dále jen „okamžik ocenění“). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv.“ Dále odst. 7 hovoří o použití pevného kurzu a to následovně: „Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu může účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy.“

Dané v praxi znamená, že fakturu musíte přecenit kurzem České národní banky (ČNB) platným ke dni vzniku účetního případu, tedy ke dni vystavení faktury evidovanému na dokladu, případně ke dni přijetí faktury do organizace (případně i jiné datum, jako datum zaúčtování, DUZP,…, to je zcela ve Vaší kompetenci) nebo kurzem pevným stanoveným pro určité období, tedy například ročním pevným kurzem platným k 1.1. daného účetního období. Použitý směnný kurz je volbou organizace, musí však být popsán ve vnitřní směrnici a používán u všech cizoměnových transakcí po celé účetní období jednotně.

Nejčastější volbou je využití denního směnného kurz. Tedy v případě faktury s datem vystavení např. 30. 5. 2022 použijete pro zaúčtování kurz ČNB platný pro tento den, pro další fakturu vystavenou 31. 5. potom kurz platný opět pro tento den. Tedy Váš návrh na použití kurzovního lístku ČNB platného pro den vystavení faktury je jednou ze správných voleb.

Ještě na závěr upozorňujeme na další výše zmíněné, a tedy povinnost přecenění závazků a pohledávek a dalších k rozvahovému dni. Pokud by faktura byla ve Vašem účetnictví evidována jako neuhrazená ještě k 31.12., je nutné původní hodnotu v EUR přecenit do CZK kurzem ČNB platným k 31.12. a rozdíl mezi dosud evidovanou částkou v CZK a nově vypočtenou zaúčtovat jako kurzový zisk či ztrátu.

Nové podmínky úhrad zdravotního pojištění uprchlíků.

2.8.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Platí nové podmínky úhrad zdravotního pojištění uprchlíků: stát jej už nebude platit všem.

Na konci června nabyla účinnosti novela zákona lex Ukrajina. Ta mimo jiné stanovuje, že po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany se mění podmínky úhrady veřejného zdravotního pojištění. V praxi to především znamená, že za dospělé mezi 18 a 64 lety již nebude pojištění automaticky hradit stát, nicméně osoby s udělenou dočasnou ochranou i nadále zůstávají účastníky systému veřejného zdravotního pojištění. Své zdravotní pojišťovně tak musí každý samostatně oznámit, jakým způsobem je pojištění v jeho případě hrazeno. Veškeré náležitosti bude možné vyřídit například u VZP či dalších zdravotních pojišťoven osobně na pobočce, ale také pohodlně z domova pomocí on-line formuláře.

Bližší informace ke změně

Další informace jsou také na webu VZP.