EU přijímá jasná a přiměřená pravidla pro vykazování emisí v dopravě.* 

Rozdíl v nákladech mezi spalovacími auty a elektromobily roste. Cena dobíjení zůstává stabilní.* 

Těžká vozidla: Rada přijala cílenou flexibilitu, která má výrobcům umožnit, aby splnili cíle CO2.* 

EU přijímá jasná a přiměřená pravidla pro vykazování emisí v dopravě.

1.5.2026, Zdroj: Evropský parlament

IRU vítá schválení dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně nařízení CountEmissionsEU, které zavádí společný přístup EU k výpočtu emisí v silniční dopravě. Tímto krokem je legislativní proces fakticky uzavřen.

CountEmissionsEU zavede společnou metodu výpočtu emisí skleníkových plynů založenou na globálním standardu, a to jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu.

Ředitelka IRU pro EU Raluca Marian uvedla: „Přijetí systému CountEmissions je důležité, protože společná metodika měření emisí je základem pro technologicky neutrální tvorbu politik, spravedlivou soutěž a věrohodné měření pokroku směrem k dekarbonizaci.“

Konečné znění potvrzuje, že nařízení se vztahuje pouze na dopravní společnosti, které již emise vykazují nebo jsou k tomu ze zákona povinny. Uznává, že povinné uplatnění na všechny dopravní subjekty a provozovatele dopravních uzlů by vedlo k nadměrným nákladům a zátěži.

Referenční metodikou je norma EN ISO 14083:2023, která stanoví globální pravidla a zásady pro výpočet emisí na základě přístupu „well-to-wheel“ (od zdroje k kolu) a zahrnuje emise od výroby paliva až po jeho spotřebu.

Členské státy mohou od velkých dopravců a provozovatelů dopravních uzlů, kteří překračují vnitrostátní limit počtu zaměstnanců, vyžadovat, aby při poskytování čistě vnitrostátních dopravních služeb používali primární údaje o emisích. Tento požadavek se nevztahuje na přeshraniční přepravu, tranzitní přepravu ani na malé a střední podniky. V těchto případech je i nadále možné používat sekundární údaje. Nařízení rovněž umožňuje opětovné použití údajů o emisích, které již byly schváleny na základě jiných právních předpisů EU, a to bez nutnosti ověření.

Malé a střední podniky jsou osvobozeny od požadavku na ověření údajů, které generují, pokud nepožadují doklad o souladu s nařízením. Evropská komise vyvine bezplatný výpočetní nástroj spolu s příručkou na podporu provádění, zejména pro malé a střední podniky.

Za účelem zlepšení srovnatelnosti údajů o emisích vytvoří Komise s technickou podporou Evropské agentury pro životní prostředí dvě databáze na úrovni EU, které budou obsahovat standardní hodnoty pro intenzitu emisí skleníkových plynů a pro emisní faktory energetických nosičů v dopravě. Lze použít i jiné relevantní datové soubory třetích stran, které však budou podléhat technické kontrole kvality na úrovni EU.

V případech, kdy údaje o emisích ještě nejsou v souladu se stávajícími právními předpisy EU, bude orgán posuzování shody povinen ověřit, zda jsou údaje spolehlivé, přesné a v souladu s metodikou.

Nařízení předpokládá přezkum čtyři roky po jeho vstupu v platnost. Tento přezkum posoudí administrativní zátěž pro provozovatele, využívání primárních údajů a možný budoucí vývoj, včetně povinného zveřejňování emisí a rozšíření rámce na další environmentální dopady, jako jsou látky znečišťující ovzduší a emise během životního cyklu vozidel.

„Dalším krokem je provádění,“ uvedla Raluca Marian. „Jasné pokyny a praktické nástroje budou důležité pro podporu podniků při uplatňování rámce a zajištění toho, aby nevytvářel administrativní zátěž.“

IRU bude i nadále spolupracovat s institucemi EU na podpoře hladkého provádění nařízení.

Rozdíl v nákladech mezi spalovacími auty a elektromobily roste. Cena dobíjení zůstává stabilní.

24.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ceny benzinu a nafty letos vystoupaly nad čtyřicet korun za litr, což výrazně zvyšuje provozní náklady spalovacích aut. Náklady na dobíjení elektromobilů jsou naproti tomu dlouhodobě stabilní a v průměru výrazně nižší, jak ukazuje srovnávací tabulka MPO. Rozdíl v ceně za ujetých 100 kilometrů se tak letos dál prohlubuje. Cena za dobíjení baterie ale může mít v praxi značný rozptyl.

Z aktuální tabulky Porovnání cen pohonných hmot v Kč na ujetých 100 km, kterou dvakrát ročně (v dubnu a říjnu) publikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, vyplývá, že náklady na dobíjení elektromobilů zůstávají dlouhodobě stabilní. V datech za druhé pololetí 2024 i 2025 se vypočtené náklady na provoz EV prakticky nemění a drží se v úzkém rozmezí napříč segmenty.

U benzinu a nafty se provoz v roce 2025 mírně zlevnil. Přesto ale platí, že elektromobily vycházejí levněji než spalovací auta. Ve většině segmentů se bateriové vozy pohybují kolem 110 až 120 korun na ujetých 100 kilometrů, zatímco benzinové automobily vycházejí přibližně o třetinu až polovinu dráže. U běžných hatchbacků segmentu B tak rozdíl činí zhruba 60 až 70 korun na 100 kilometrů, u střední třídy ještě o něco víc.

Aktuální tržní ceny, které letos v březnu výrazně překročily hranici čtyřiceti korun za litr, tento rozdíl ještě prohlubují. Ceny benzinu a nafty ve srovnávací tabulce MPO vycházejí z celorepublikového průměru Českého statistického úřadu, náklady na provoz elektromobilu se počítají podle vyhlášky o cestovních náhradách vydávané Ministerstvem práce a sociálních věcí. „Vyhláška se každoročně aktualizuje podle vývoje cen energií. Pro rok 2025 stanovila průměrnou cenu elektřiny na 7,70 Kč za kilowatthodinu, zatímco pro rok 2026 počítá s částkou 7,20 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Forvis Mazars.

Je tak zřejmé, že minimálně „papírový“ rozdíl v nákladech na ujetých 100 km mezi vozidly se spalovacími motory a elektromobily v tomto roce ještě poroste – aktuální ceny se promítnou až do srovnání, které MPO vydá v říjnu. „Kdyby ministerská tabulka pracovala s dnešními cenami benzinu a nafty, vycházely by provozní náklady spalovacích aut o desítky korun vyšší. U běžného hatchbacku by to znamenalo zhruba 210 až 220 korun na sto kilometrů místo loňských 180. Rozdíl oproti elektromobilům by se tak reálně zvětšil zhruba o polovinu,“ říká Damir Duraković ze společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích i dobíjecích karet.

Průměrná cena elektřiny se dnes podle Kalkulátor.cz pohybuje kolem 3 400 Kč za megawatthodinu. „Když si k tomu připočteme distribuční poplatky, i zákazník s průměrnou cenou, která nepatří k těm nejnižším, bude s elektromobilem se spotřebou kolem 15 kWh na 100 km přibližně na 100 Kč za 100 km. Jeden kilometr ho tedy vyjde zhruba na korunu,“ vypočítává Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie portálu Kalkulátor.cz.

Výsledná cena za kilometr ale závisí na tom, kde se vůz dobíjí, o jak velké auto se jedná nebo jak rychle a kde jezdí, tedy zda ve městě nebo na dálnici. „Cena dobíjení může mít značný rozptyl. Energokarta akceptovaná na většině českých veřejných nabíječek umožňuje dobíjet například v síti PRE za 8 Kč/kWh u AC nabíječek, za 11 Kč/kWh u DC a při využití ultrarychlého dobíjení za 13 Kč/kWh. V jiných případech ale může UFC nabíjení vycházet i dráž a při roamingu u partnerských provozovatelů klidně na 26 Kč/kWh, případně ještě více v zahraničí,“ dodává Duraković.

U elektromobilů tak není možné pracovat s jednou univerzální hodnotou. Pokud se vůz dobíjí výhradně na dražších veřejných nabíječkách, může se cena za kilowatthodinu vyšplhat na úroveň, která provoz výrazně prodraží. Už při ceně kolem dvaceti korun za kilowatthodinu vychází sto ujetých kilometrů při spotřebě kolem 15 kWh zhruba na tři sta korun, a to ještě bez zohlednění dálničního provozu nebo větších a těžších modelů, které mají vyšší spotřebu.

Těžká vozidla: Rada přijala cílenou flexibilitu, která má výrobcům umožnit, aby splnili cíle CO2.

30.4.2026, Zdroj: Rada Evropské unie (www.consilium.europa.eu)

• Revidovaný výpočet emisních kreditů
• Další kroky
• Souvislosti

Rada formálně přijala cílenou změnu nařízení o normách pro emise CO2 z těžkých vozidel. Nová pravidla zavádí dočasnou flexibilitu, která má výrobcům umožnit, aby splnili své cíle v oblasti snižování emisí CO2 do roku 2030. Touto změnou se nemění dlouhodobé cíle v oblasti snižování emisí.

Tato změna zohledňuje strukturální problémy, kterým toto odvětví v současné době čelí, zejména pomalé zavádění veřejné dobíjecí infrastruktury podél dálnic. Podporuje hladký a rychlý přechod namobilitu s nulovými emisemi, aniž by ohrozila ambiciózní dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu.

Revidovaný výpočet emisních kreditů

Stávající právní předpisy EU stanoví vůbec první cíle v oblasti snižování emisí CO₂ pro nová těžká vozidla, včetně nákladních vozidel, autobusů a autokarů (stanovené na 15% snížení od roku 2025, 43% od roku 2030 a stoupající až na 90% v roce 2040). Za účelem prokázání souladu mohou výrobci těžkých vozidel získat emisní kredity, pokud jejich vozový park dosahuje lepších výsledků než stanovené „plánované snížení“, což je lineární trajektorie spojující cíle mezi pětiletými obdobími.

V letech 2025 až 2029 mohou nyní výrobci akumulovat kredity, pokud jejich emise klesnou pod úroveň jejich vlastních specifických ročních cílů pro emise CO₂, a nikoli pod přísnější lineární plánované snížení. Tato dočasná a cílená flexibilita by jim umožnila generovat více emisních kreditů v letech předcházejících roku 2030, a usnadnila jim tak plnění cílů od roku 2030. Cílem flexibility je stimulovat rychlejšízavádění těžkých vozidel s nulovými emisemi.

Aktualizovaný mechanismus výpočtu kreditů se vztahuje konkrétně na těžká nákladní vozidla (nad 16 t) a určité kategorie autobusů (nad 7,5 t). Nevztahuje se na městské autobusy, neboť zavádění autobusů s nulovými emisemi již značně pokročilo a je méně závislé na dálkové dálniční infrastruktuře.

Čistá mobilita je budoucností EU, ale cesta k ní není vždy lineární. Díky této včasné a pragmatické změně poskytujeme výrobcům těžkých vozidel a jejich investorům flexibilitu a předvídatelnost, které potřebují k uskutečnění tohoto přechodu, zatímco jsou v celé Evropě zaváděny elektrické dobíjecí stanice.

Maria Panayiotová, ministryně zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí Kyperské republiky

Další kroky

Toto nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o dvacet dní později. Nová pravidla pro výpočet emisních kreditů pro těžká vozidla budou poté přímo použitelná ve všech zemích EU. Zásadní pravidla týkající se emisních norem CO₂ pro těžká vozidla mají být revidována v roce 2027.

Souvislosti

Tato cílená změna je klíčovou součástí balíčku předpisů týkajících se automobilového průmyslu, který Komise předložila dne 16. prosince 2025 s cílem pomoci automobilovému odvětví při přechodu na čistou mobilitu. Rada a Evropský parlament se urychleně dohodly na přijetí návrhu Komise bez dalších změn, což zajistí regulační jistotu pro odvětví dopravy.

Zatímco nákladní automobily, autobusy a autokary představují pouze přibližně 2 % vozidel na silnicích EU, jsou odpovědné za více než 25 % emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy

• Cílená změna nařízení o výkonnostních normách pro emise CO2 pro těžká vozidla 
• Výsledek hlasování 
• Prohlášení 
• Silniční doprava (souvislosti)
• Těžká vozidla: Rada schválila přísnější výkonnostní normy pro emise CO2 (tisková zpráva, 13. května 2024)