Doprava – Informace nejen pro podnikatele.
Musejí mít od července tachografy i dodávky pocházející ze třetích zemí? Často kladené otázky.*
Státní e-shop pro nákup dálničních známek přešel na doménu edalnice.gov.cz.*
Musejí mít od července tachografy i dodávky pocházející ze třetích zemí? Často kladené otázky.
26.6.2026, Zdroj: Trans.INFO (trans.info)
Od 1. července 2026 rozšíří EU pravidla týkající se tachografů na některé užitkové dodávky a lehká nákladní vozidla. Tato změna se týká především vozidel registrovaných v EU, ale vyvolává také důležitou otázku pro dopravní společnosti ze zemí mimo EU: co se stane, když do EU vjede dodávka z Albánie, Severní Makedonie, Moldavska, Srbska, Turecka, Ukrajiny nebo jiné třetí země?
Budou muset dodávky ze zemí mimo EU v EU od července 2026 být vybaveny tachografy? Často kladené otázky
Od 1. července 2026 rozšíří EU pravidla týkající se tachografů na některé užitkové dodávky a lehká nákladní vozidla. Tato změna se týká především vozidel registrovaných v EU, ale vyvolává také důležitou otázku pro dopravní společnosti ze zemí mimo EU: co se stane, když do EU vjede dodávka z Albánie, Severní Makedonie, Moldavska, Srbska, Turecka, Ukrajiny nebo jiné třetí země?
Stručně řečeno, dodávky registrované v EU s hmotností nad 2,5 tuny budou jednoznačně spadat do působnosti tohoto nařízení, pokud budou využívány k mezinárodní přepravě zboží nebo ke kabotáži za úplatu. U dodávek registrovaných mimo EU je situace složitější. V mnoha případech se přímo neuplatňuje nařízení EU, ale AETR, dvoustranné dohody, pravidla pro přístup na trh nebo vnitrostátní praxe při vymáhání předpisů.
Pro dopravce ze zemí mimo EU tedy není klíčovou otázkou pouze hmotnost dodávky. Jde o to, kde je vozidlo registrováno, jakou trasu absolvuje, zda se jedná o mezinárodní přepravu nebo vnitrounijní přepravu a zda je daná přeprava vůbec ze zákona povolena.
Níže uvádíme praktický přehled nejčastějších dotazů pro dopravce ze třetích zemí.
Co přesně se v EU změní 1. července 2026?
Od 1. července 2026 budou lehká užitková vozidla s maximální přípustnou hmotností vyšší než 2,5 tuny muset být vybavena inteligentním tachografem druhé generace, pokud budou používána k mezinárodní silniční přepravě zboží nebo ke kabotáži za úplatu.
Evropská komise tento další krok popsala jako opatření vztahující se na lehká užitková vozidla s hmotností nad 2,5 tuny, která jsou registrována v EU a provozují mezinárodní silniční dopravu. Od téhož data se na tato vozidla rovněž vztahují pravidla EU týkající se doby řízení a doby odpočinku.
V praxi to znamená, že mnoho dodávkových vozidel registrovaných v EU, která se používají v přeshraniční komerční dopravě, bude muset používat inteligentní tachograf verze 2, známý také jako G2V2.
Platí to automaticky i pro dodávky registrované mimo EU?
Ne automaticky.
Toto je nejdůležitější bod pro provozovatele ze zemí mimo EU. Nařízení (ES) č. 561/2006, jehož novela vstupuje v platnost 1. července 2026, se jasně vztahuje na lehká užitková vozidla registrovaná v EU. Dodávkové vozidlo registrované v zemi mimo EU by nemělo být automaticky posuzováno stejným způsobem jako dodávkové vozidlo registrované v EU pouze proto, že vjíždí na území EU.
V případě dopravců ze třetích zemí se platná pravidla odvíjejí od právního rámce, jímž se daná přeprava řídí. U mnoha zemí mimo EU, zejména těch, které jsou smluvními stranami dohody AETR, se mezinárodní silniční přeprava do EU nebo přes její území řídí dohodou AETR, a nikoli pouze právními předpisy EU.
Co je dohoda AETR a proč je důležitá?
AETR je Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě. Vztahuje se na mnoho mezinárodních silničních přeprav zahrnujících země mimo EU.
Smluvními stranami dohody AETR jsou země jako Albánie, Severní Makedonie a Moldavsko. Stejně tak i několik dalších států mimo EU, jejichž dopravci pravidelně cestují do EU.
Dohoda AETR je důležitá, protože stanovuje pravidla pro doby řízení, doby odpočinku a kontrolní zařízení v mezinárodní silniční dopravě. U těžkých vozidel představuje klíčový rámec, který vysvětluje, proč musí nákladní vozidla ze zemí mimo EU při vjezdu do EU používat tachografy. Dohoda AETR se však tradičně vztahovala na nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny, zatímco novela nařízení (ES) č. 561/2006 snižuje prahovou hodnotu v rámci EU na vozidla s hmotností nad 2,5 tuny.
Právě tento rozdíl je klíčový pro otázku týkající se dodávkových vozidel ze zemí mimo EU.
Budou dodávky z Albánie, Severní Makedonie nebo Moldavska po 1. červenci 2026 potřebovat tachografy?
U dodávkových vozidel s hmotností od 2,5 tuny do 3,5 tuny, registrovaných v zemích mimo EU, které jsou členy AETR, neplatí stejná pravidla jako pro dodávková vozidla v EU.
Nelze předpokládat, že dodávka o hmotnosti 2,5–3,5 tuny registrovaná v Albánii, Severní Makedonii, Moldavsku nebo podobné zemi AETR automaticky spadá pod povinnost EU týkající se tachografů pro dodávky od července 2026 pouze proto, že vjíždí do EU v rámci mezinárodní přepravy.
Důvodem je, že text nařízení odkazuje na lehká užitková vozidla registrovaná v EU, zatímco AETR nebyla stejným způsobem přizpůsobena nové hranici EU pro lehká užitková vozidla o hmotnosti 2,5 tuny.
V praxi to znamená, že provozovatel musí zkontrolovat trasu, zemi registrace vozidla, právní základ pro přístup na trh a příslušná pravidla pro vymáhání. Odpověď se může lišit v závislosti na tom, zda se jedná o cestu ze země mimo EU do EU, tranzit přes EU nebo přepravu prováděnou výhradně uvnitř EU.
Mohou tedy provozovatelé dodávkových vozidel ze zemí mimo EU pravidlo platné od července 2026 jednoduše ignorovat?
Ne.
I když se povinnost používat tachograf v EU nevztahuje automaticky na všechny dodávky o hmotnosti 2,5–3,5 tuny registrované mimo EU, provozovatelé ze třetích zemí by to neměli považovat za osvobození od povinnosti.
Existují pro to tři důvody.
Za prvé, nadále platí pravidla pro přístup na trh. Provozovatel ze země mimo EU musí mít zákonné oprávnění k provedení dané přepravy.
Za druhé, vnitrostátní orgány mohou při silniční kontrole prověřit doklady, povolení, záznamy o řidiči, hmotnost vozidla a právní základ přepravy.
Za třetí, pokud se přeprava uskutečňuje výlučně v rámci EU, jako je kabotáž nebo jiná vnitrounijní přeprava, může být situace odlišná od přepravy mezi zemí mimo EU a členským státem EU.
Nejbezpečnějším závěrem je toto: dopravci ze zemí mimo EU by neměli předpokládat, že potřebují inteligentní tachograf verze 2 jen proto, že by jej potřebovala dodávka z EU, ale zároveň by neměli předpokládat, že se na ně výjimka vztahuje, aniž by si ověřili příslušnou dohodu a trasu.
Co když dodávka ze země mimo EU provádí kabotáž uvnitř EU?
Kabotáž je otázka, která se týká jiné problematiky než tachografy.
Kabotáží se rozumí vnitrostátní přeprava za úplatu prováděná zahraničním dopravcem na území jiného státu. U dopravců z EU se kabotáž řídí pravidly EU pro přístup na trh. U dopravců ze zemí mimo EU závisí práva na kabotáži na příslušné dohodě, systému povolení nebo vnitrostátních právních předpisech.
V mnoha případech nemusí mít dopravce ze třetí země stejná práva na kabotáž jako dopravce z EU. Proto je třeba si předtím, než se zeptáte, zda dodávka ze země mimo EU potřebuje pro kabotáž tachograf, nejprve ujasnit, zda je kabotážní přeprava vůbec ze zákona povolena.
Pokud je dodávka ze země mimo EU oprávněna legálně provádět přepravu výhradně v rámci EU, měl by provozovatel ověřit, zda se na tento vnitrounijní pohyb vztahují předpisy EU týkající se doby řízení, tachografů a vymáhání předpisů.
A co dodávka ze země mimo EU, která cestuje ze své domovské země do EU?
U mezinárodní přepravy, která začíná v zemi mimo EU, která je smluvní stranou dohody AETR, a směřuje do EU, například z Albánie do Itálie, ze Severní Makedonie do Německa nebo z Moldavska do Rumunska, bude často platit rámec dohody AETR.
U vozidel s hmotností nad 3,5 tuny AETR jasně stanovuje povinnosti týkající se tachografu a pracovní doby řidičů. U dodávek s hmotností 2,5–3,5 tuny není situace tak jednoznačná, protože AETR se tradičně na tuto nižší hmotnostní kategorii nevztahovala stejným způsobem jako nové nařízení EU.
Proto by provozovatel dodávky ze země mimo EU neměl jednoduše kopírovat kontrolní seznam pro dodávky registrované v EU. Na danou jízdu se může vztahovat odlišný právní rámec.
Vztahuje se nařízení č. 561/2006 na vozidla ze třetích zemí?
Může.
Nařízení EU č. 561/2006 se uplatňuje bez ohledu na zemi registrace, pokud se silniční přeprava uskutečňuje výlučně v rámci EU nebo mezi EU, Švýcarskem a EHP.
To znamená, že vozidlo ze třetí země, které provádí přepravu výlučně v rámci EU, může podléhat pravidlům EU o době řízení a odpočinku, v závislosti na zákonnosti a povaze přepravy.
Pokud se však část cesty odehrává mimo tuto oblast – například z země mimo EU, která je smluvní stranou AETR, do EU – bude pro vozidla registrovaná podle AETR obvykle relevantnější rámec AETR.
Musí těžká nákladní vozidla ze zemí mimo EU používat v EU tachografy?
Ano.
U těžkých nákladních vozidel s hmotností nad 3,5 tuny registrovaných v zemích AETR je situace mnohem jasnější než u dodávek. Mezi země AETR patří například Albánie, Severní Makedonie a Moldavsko, a těžká nákladní vozidla registrovaná v těchto zemích a zapojená do mezinárodní silniční přepravy do EU nebo přes EU obecně podléhají pravidlům AETR.
To znamená, že vozidlo musí být vybaveno kontrolním zařízením – v praxi tachografem – a řidiči musí dodržovat příslušná pravidla týkající se doby jízdy, přestávek a doby odpočinku.
Zatímco otázka týkající se dodávkových vozidel v červenci 2026 je z právního hlediska poněkud složitá, u těžkých nákladních vozidel je situace jednoznačná: provozovatelé těžkých nákladních vozidel ze třetích zemí nemohou při provádění mezinárodní silniční přepravy do EU nebo přes její území ignorovat povinnosti týkající se tachografů.
Potřebují těžká nákladní vozidla ze zemí mimo EU inteligentní tachograf verze 2?
Podle harmonogramu EU pro dodatečnou montáž nikoli.
Mezinárodní těžká nákladní vozidla registrovaná v EU musí splňovat požadavky EU na dodatečnou montáž inteligentního tachografu verze 2. Na vozidla registrovaná v zemích AETR mimo EU, EHP, Švýcarsko a Spojené království se však vztahují požadavky na tachografy podle dohody AETR.
To znamená, že na vozidla registrovaná v těchto zemích AETR se nevztahuje povinnost EU týkající se dodatečné montáže inteligentního tachografu verze 2. I když jsou tato vozidla provozována v EU, nadále podléhají požadavkům AETR na tachografy, nikoli harmonogramu EU pro dodatečnou montáž inteligentního tachografu verze 2.
V praxi mohou i nadále používat tachografy povolené podle AETR, včetně starších analogových nebo digitálních zařízení, pokud nedojde k aktualizaci AETR nebo konkrétní dohody.
A co dodávky a nákladní automobily ve Spojeném království?
Provozovatelé z Velké Británie představují zvláštní případ, protože Velká Británie již není členem EU, ale má s EU uzavřenou samostatnou dohodu o obchodu a spolupráci.
V případě britských nákladních vozidel s hmotností nad 2,5 tuny, která se používají v mezinárodní dopravě, se Spojené království rovněž přiblížilo požadavku na tachografy platnému od července 2026 pro dotčená lehká nákladní vozidla. Britští dopravci cestující do EU by se proto měli připravit na podobné praktické povinnosti související s dodržováním předpisů, včetně použití inteligentního tachografu verze 2, je-li to vyžadováno.
Tento postoj Spojeného království by neměl být automaticky aplikován na všechny ostatní země mimo EU. Spojené království má s EU vlastní rámec pro období po brexitu, zatímco země jako Albánie, Severní Makedonie a Moldavsko jsou obvykle posuzovány podle dohody AETR a dalších pravidel pro přístup na trh.
Co by si měli provozovatelé dodávkových vozidel ze zemí mimo EU ověřit před vjezdem do EU?
Provozovatelé ze zemí mimo EU by si měli před 1. červencem 2026 ověřit pět věcí.
Za prvé, maximální přípustnou hmotnost vozidla. Nové nařízení EU týkající se dodávkových vozidel se vztahuje na vozidla s hmotností nad 2,5 tuny a do 3,5 tuny, zatímco tradiční prahová hodnota AETR pro nákladní vozidla byla nad 3,5 tuny.
Za druhé, zemi registrace. Dodávkové vozy registrované v EU jednoznačně spadají pod nové nařízení EU o tachografech pro lehká užitková vozidla, jsou-li splněny ostatní podmínky. U dodávkových vozů registrovaných mimo EU je nutná samostatná právní kontrola.
Za třetí, trasa. Cesta ze země mimo EU, která je smluvní stranou dohody AETR, do EU může být posuzována odlišně než přeprava uskutečněná výhradně v rámci EU.
Za čtvrté, typ přepravy. Mezinárodní přeprava, tranzit, křížová přeprava a kabotáž nejsou vždy posuzovány stejným způsobem.
Za páté, právní základ pro přístup na trh. Pro dopravce ze zemí mimo EU je právo provádět přepravu stejně důležité jako otázka tachografu.
Jaký je praktický závěr pro dopravce ze zemí mimo EU?
U těžkých nákladních vozidel ze zemí mimo EU s hmotností nad 3,5 tuny je odpověď jasná: při provádění mezinárodní silniční přepravy do EU nebo přes její území platí pravidla pro tachografy podle dohody AETR.
U dodávkových vozidel ze zemí mimo EU s hmotností od 2,5 tuny do 3,5 tuny je odpověď složitější. Pravidlo EU o tachografech pro dodávková vozidla z července 2026 se jednoznačně vztahuje na lehká užitková vozidla registrovaná v EU, která se zabývají mezinárodní přepravou nebo kabotáží za úplatu. Nemělo by se automaticky předpokládat, že se stejným způsobem vztahuje i na dodávková vozidla registrovaná v zemích mimo EU, které jsou členy AETR.
To však neznamená, že provozovatelé dodávkových vozidel ze zemí mimo EU mohou tuto změnu ignorovat. Znamená to, že musí pečlivě zkontrolovat právní základ každé přepravy: hmotnost vozidla, zemi registrace, trasu, status AETR, povolení, práva na kabotáž a případné vnitrostátní pokyny k prosazování předpisů.
Hlavní poselství je jednoduché: u dodávkových vozidel ze zemí mimo EU není otázka tachografů v červenci 2026 pouhou záležitostí typu „pravidla EU platí pro všechny“. Záleží na celé přepravní operaci.
Nejvíc zboží se v Evropě přepraví po silnici. Nákladní doprava ale naráží na přetížené dálnice i nedostatek řidičů.
25.6.2026, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
Silniční doprava vytrvale posiluje svoji dominantní pozici při přepravě zboží na evropském trhu. Souvisí to s vývojem mezinárodního obchodu, přesunem výroby mezi státy, rozvojem e-commerce a tlakem na rychlé doručování. Nárůst nákladní dopravy na silnicích s sebou nese ekonomické přínosy, ale také dopady na infrastrukturu a životní prostředí.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí se objem nákladní dopravy v EU mezi lety 1995 a 2023 zvýšil o 43 procent. V roce 2023 dosáhl celkový výkon přibližně 3 433 miliard tunokilometrů. Více než polovinu tvoří silniční doprava, přičemž její podíl vytrvale narůstá a upevňuje si roli nejdůležitějšího způsobu přepravy zboží v Evropě.
Vývoj ale není lineární. Rok 2023 přinesl po předchozím vrcholu určité ochlazení, které souviselo s vývojem evropské ekonomiky, průmyslové výroby i spotřeby. Nejnovější data Eurostatu však ukazují, že silniční nákladní doprava se rychle vrátila k mírnému růstu. V roce 2024 dosáhl její objem v EU 1 869 miliard tunokilometrů, zatímco v roce 2023 to bylo o 0,6 procenta méně.
Křižovatka dodavatelských řetězců
Česká republika je z pohledu nákladní dopravy specifická svou polohou i strukturou ekonomiky. Leží uprostřed Evropy, je silně napojená na průmyslové dodavatelské řetězce a zároveň slouží jako křižovatka pro pohyb zboží mezi západem, východem, severem a jihem kontinentu.
Podle Českého statistického úřadu vzrostl výkon silniční nákladní dopravy vozidly registrovanými v Česku z 64 806 milionů tunokilometrů v roce 2023 na 70 364 milionů tunokilometrů v roce 2024. Výrazný byl především růst mezinárodní dopravy, což naznačuje, že český silniční nákladní sektor je stále silněji propojen s evropským trhem a jeho výkyvy.
Poptávka naráží na nedostatek řidičů
Pro logistické firmy je rostoucí poptávka dvojsečná. „Na jedné straně znamená více zakázek a vyšší vytížení vozidel. Na druhé straně zvyšuje tlak na kapacity, plánování tras, dostupnost řidičů, ceny pohonných hmot, mýto, skladovou infrastrukturu i přesnost doručení,“ upozorňuje Ondřej Stöhr, jednatel logistické společnosti CONTI-RSC.
Nedostatek řidičů přitom zůstává jedním ze strukturálních problémů evropské silniční dopravy. Mezinárodní organizace sdružující dopravce IRU v březnu uvedla, že v celé EU čelí odvětví silniční dopravy kritickému nedostatku přibližně 500 000 profesionálních řidičů a očekává se, že tento nedostatek se v nadcházejících letech dále prohloubí.
Podle IRU je sektor nákladní dopravy v Evropě aktuálně pod velkým tlakem a potřebuje podporu na národní i mezinárodní úrovni. „Volatilita cen paliv, umocněná válkou v Íránu a geopolitickými narušeními, odhalila křehké provozní podmínky našeho průmyslu. Evropské vlády zavedly nouzová opatření. Nekoordinované kroky však mohou narušit trhy a vystavit provozovatele rizikům v oblastech, kde je národní manévrovací prostor omezený. Dopady přesahují dnešní marže a zasahují investice do vozového parku, kapacitu a odolnost dodavatelského řetězce,“ uvedl letos v květnu Vincent Erard, vrchní ředitel IRU pro strategii a rozvoj.
Vytížení dálnic roste
Rostoucí silniční doprava se zároveň propisuje do zatížení infrastruktury. Předběžné výsledky celostátního sčítání dopravy zveřejněné Ředitelstvím silnic a dálnic ukázaly, že provoz na českých dálnicích od roku 2020 vzrostl o 12 procent. Nejvytíženějším úsekem zůstává dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde se denní průměr dostal nad 106 tisíc vozidel.
„Pro nákladní dopravu to znamená nejen delší a hůře předvídatelné dojezdové časy, ale také větší význam obchvatů, nových dálničních úseků, odpočívek a inteligentního řízení dopravy,“ doplnil Ondřej Stöhr.
S objemem dopravy přibývá i emisí
Silniční doprava tak stojí před úkolem, jak růst zvládnout bez neúměrného zvyšování nákladů, zpoždění a ekologické zátěže. Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že těžká nákladní vozidla odpovídají přibližně za čtvrtinu emisí CO₂ ze silniční dopravy v EU a že růst poptávky po přepravě zatím převyšuje přínosy ekologičtějších vozidel, která logistické firmy povinně pořizují.
Kromě obnovy vozového parku a rozvoje nízkoemisních technologií proto bude evropská dopravní politika směřovat k většímu využívání kombinované dopravy, železnice a vnitrozemských vodních cest. Evropská komise ve své strategii udržitelné a chytré mobility počítá mimo jiné s výrazným posilováním čistých vozidel, alternativních paliv a multimodální dopravy.
Zároveň však platí, že samotný přesun části zboží na železnici nebo vodu nebude rychlý ani jednoduchý. Silnice zůstanou pro mnoho typů zboží nenahraditelné, zejména tam, kde rozhoduje flexibilita, kratší vzdálenosti, nepravidelné dodávky nebo poslední úsek cesty k zákazníkovi.
Pro koncové zákazníky bude růst silniční dopravy dál znamenat vyšší dostupnost zboží a komfortnější doručování, ale pravděpodobně také citlivější promítání dopravních nákladů do cen.
Zdroje:
European Environment Agency: European Environment Agency: Reducing greenhouse gas emissions from heavy-duty vehicles (dostupné zde)
European Environment Agency: Freight transport activity, Sustainability of Europe’s mobility systems 2025 (dostupné zde)
Eurostat: Road transport – information and data (dostupné zde)
Ročenka dopravy 2024 (dostupné zde)
Státní e-shop pro nákup dálničních známek přešel na doménu edalnice.gov.cz.
24.6.2026, Zdroj: Ministerstvo dopravy
Oficiální e-shop pro nákup elektronických dálničních známek nově funguje na adrese edalnice.gov.cz. Přechod pod jednotnou státní doménu gov.cz má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Změna je součástí sjednocování digitálních služeb veřejné správy pod doménu gov.cz. „Doména gov.cz je pro občany jasným signálem, že komunikují přímo se státem. Při nákupu dálniční známky proto doporučujeme vždy zkontrolovat adresu v prohlížeči. Uživatelé tak mají jistotu, že využívají oficiální službu a platí pouze zákonem stanovenou cenu dálniční známky,“ říká Lucie Bartáková, ředitelka sekce pro správu finančních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který je správcem systému.
Původní adresa edalnice.cz zůstává nadále funkční a uživatele automaticky přesměruje na novou doménu. Beze změny zůstávají všechny služby včetně Ověření platnosti, Správa e-známky i telefonní linka zákaznické podpory 222 266 757. Adresa mailové podpory se změní z původní info@edalnice.cz na info@edalnice.gov.cz.
S přechodem na novou adresu dochází také k mírné úpravě vzhledu e-shopu tak, aby odpovídal jednotné vizuální identitě státních digitálních služeb. „Uživatelé si mohou všimnout drobných změn v grafice nebo barevnosti. Tyto prvky ale nejsou rozhodující pro ověření pravosti webu. Nejspolehlivějším vodítkem je vždy adresa edalnice.gov.cz v prohlížeči,“ doplňuje Jan Paroubek, ředitel státního podniku CENDIS, který systém Elektronická dálniční známka provozuje.
„Elektronická dálniční známka patří mezi nejvyužívanější digitální služby v dopravě a každoročně ji využívají miliony řidičů. Naším cílem je, aby byla její koupě co nejjednodušší, rychlá a uživatelsky přívětivá. Přechod pod jednotnou státní doménu gov.cz je součástí širšího úsilí o moderní a srozumitelné digitální služby, které lidem šetří čas a usnadňují každodenní život,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.
Tipy pro letní cestování po dálnici
- Na webu edalnice.gov.cz najdete rozcestník s odkazy na oficiální e-shopy okolních států – Rakouska, Slovinska, Slovenska, Maďarska, Švýcarska, Bulharska a Rumunska.
- Pokud si na dovolenou půjčujete automobil, pamatujte, že za platnou dálniční známku odpovídá řidič vozidla.
- Elektronickou dálniční známku lze zakoupit až 30 dní před začátkem její platnosti.
- Motocykly ani přípojná vozidla dálniční známku nepotřebují. U jízdní soupravy musí mít známku pouze tažné vozidlo do 3,5 tuny.