CzechInvest a Státní fond podpory investic společně podpoří rozvoj a konkurenceschopnost regionů.* 

Stát posílá miliardy do venkova, výzkumu i agrovoltaiky. Více peněz na památky, energii i inovace.* 

Výzva na vymezení akceleračních zón a mapu pro zóny vhodných oblastí.* 

CzechInvest a Státní fond podpory investic společně podpoří rozvoj a konkurenceschopnost regionů.

Agentura CzechInvest a Státní fond podpory investic (SFPI) uzavřely Memorandum o spolupráci, které zásadně posílí podporu veřejných a soukromých investic v regionech.

01.12.2025 | Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Obě instituce propojí své expertní, finanční a datové kapacity a vytvoří jednotnou infrastrukturu podpory pro obce, kraje i strategické investory. Díky spolupráci se zrychlí příprava veřejné infrastruktury a zlepší se dostupnost bydlení v městech a obcích.

Memorandum reaguje na rostoucí význam kvalitně připravených projektů pro konkurenceschopnost České republiky. „Strategické a další klíčové projekty, které rozhodují o budoucnosti české ekonomiky a přispívají k její modernizaci, by měly vznikat tam, kde je dobře připravené území a koordinována podpora státu a samospráv. Společným cílem je vytvářet prostředí, kde se propojí veřejné investice, podnikání a inovace tak, aby z nich i díky našemu partnerství profitovaly obce i celé regiony,“ uvedl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.

Společné priority obou organizací podle něj pokrývají celou investiční trajektorii od identifikace potřeb a plánování, přes finanční nastavení projektů až po jejich realizaci a vyhodnocení výsledků.

Společná mise: kvalitní projekty a silné regiony 

Obě organizace budou koordinovat podporu strategických investic s nadregionálním dopadem, včetně revitalizací brownfieldů, rozvoje infrastruktury a přípravy obytných, inovačních a podnikatelských zón. Dále budou koordinovat společný postup pro podporu strategických investic. Spolupráce má přispět k vyrovnávání regionálních rozdílů, rozvoji lokálních ekonomik, vzniku nových pracovních příležitostí a zvýšení kvality života obyvatel v regionech.

Obce, kraje i investoři získají jednotné metodiky, expertní podporu při přípravě projektů a lepší přístup k finančním nástrojům SFPI. „Regionální profesionálové CzechInvestu a poradenské týmy Obec ON v regionálních centrech SFPI tvoří jádro této spolupráce – starostům budou poskytovat jednotné a kompetentní poradenství od úvodní projektové myšlenky až po její úspěšnou realizaci. Díky tomu budou mít obce k dispozici zkušené týmy, které jim pomohou najít správnou cestu financování i technické řešení. Výstavba bytů, veřejné investice a development příležitostí pro podnikání spolu úzce souvisí, bez jejich propojení nemůže regionální rozvoj efektivně fungovat,“ uvedl Daniel Ryšávka, ředitel SFPI.

SFPI a CzechInvest budou spolupracovat na úrovni pracovní skupiny, která připraví roční akční plán, bude koordinovat regionální aktivity a zveřejňovat přehled projektů a jejich výsledky na portálu ObecON.cz. Přínosy spolupráce budou společně vyhodnocovány, aby umožnily pružně reagovat na potřeby území, samospráv, investorů a strategických projektů. Díky rozsáhlé síti regionálních odborníků a centrálních expertních týmů budou služby pro investory poskytovány prostřednictvím jednoho kontaktního místa.

CzechInvest jako klíčový státní partner pro podporu podnikání, inovací a rozvoj investic přináší do spolupráce unikátní know-how z oblasti inovačního a podnikatelského ekosystému, podpory investorů a strategických záměrů. SFPI provozuje poradenství Obec ON pro veřejné investice a rozvoj obcí, jímž doplňuje své odborné kapacity v oblasti finančních nástrojů, veřejných investic a bytové politiky.

---

Stát posílá miliardy do venkova, výzkumu i agrovoltaiky. Více peněz na památky, energii i inovace.

12.12.2025, Zdroj: MŽP, MZe

• Ministerstvo zemědělství zvýšilo maximální výši dotace na projekty opravy kulturních prvků venkova
• Nová výzva MŽP zrychlí rozvoj agrofotovoltaiky v Česku: připraveno je 300 milionů korun
• Ministerstvo zemědělství zveřejnilo pravidla, podle kterých bude vyplácet národní dotace v roce 2026. Otevře i některé nové podprogramy
• Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II

Venkovské památky dostanou vyšší podporu, agrovoltaika získá nový impuls a zemědělský výzkum miliardovou injekci. Ministerstva zemědělství a životního prostředí rozjíždějí dotační programy za více než 1,8 miliardy korun, které mají pomoci obcím, zemědělcům i výzkumníkům reagovat na změny klimatu, energetiku i stav krajiny.

Ministerstvo zemědělství zvýšilo maximální výši dotace na projekty opravy kulturních prvků venkova

Ministerstvo zemědělství poskytne v roce 2026 žadatelům 50 milionů korun na opravu a údržbu drobných kulturních památek. Novinkou pro příští rok je, že se zvýší maximální výše dotace na jeden projekt z 300 tisíc na 400 tisíc korun. Cílem dotačního programu je přispět k zachování charakteristického rázu venkova, a tím zvýšit turistickou atraktivnost a oživení venkovských oblastí. Registrace žádostí o dotaci bude spuštěna od 2. do 15. února 2026.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) podepsal Zásady k dotačnímu programu Údržba a obnova kulturních a venkovských prvků II. Program, v něž je 50 milionů korun, je určený na údržbu, obnovu a opravu drobných venkovských staveb, které neslouží k osobnímu užívání nebo podnikání a stojí v obcích do 2 000 obyvatel, případně v části obce do 500 obyvatel, pokud má obec od 2 001 do 5 000 obyvatel. Jde o objekty, jako jsou kapličky, zvoničky, křížové cesty, boží muka, smírčí a jiné kříže, exteriérové sochy a sousoší nebo hřbitovy a hřbitovní zdi.

U obcí s počtem obyvatel do 2 000 může být výše dotace maximálně 70 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů projektu. U obcí s počtem obyvatel od 2 001 do 5 000 může být výše dotace do 60 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů. V obou případech to může být nejméně 15 tisíc a nejvíce 400 tisíc korun. Žadateli mohou být obce, spolky, nadace, nadační fondy, zájmová sdružení, obecně prospěšné společnosti, vlastníci a uživatelé staveb nebo pozemků.

Od 2. do 15. února 2026 se budou moci žadatelé zaregistrovat v rámci výzvy Údržba a obnova stávajících kulturních prvků venkovské krajiny I, a to prostřednictvím Jednotného dotačního portálu.

Podrobné podmínky k dotačnímu programu si můžete stáhnout zde: Dotace na údržbu a obnovu kulturních a venkovských prvků pro rok 2026 | MZe

Nová výzva MŽP zrychlí rozvoj agrofotovoltaiky v Česku: připraveno je 300 milionů korun

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která podpoří instalaci nových agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích evidovaných v registru půdy LPIS. Jedná se o moderní solární elektrárny umožňující současně vyrábět elektřinu a nadále hospodařit na stejné půdě. Půda přitom nemusí být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu.

Dotace se konkrétně vztahují na instalaci nových agrofotovoltaických elektráren s jedním předávacím místem do distribuční nebo přenosové soustavy na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích uvedených v registru půdy (LPIS). Součástí podpory jsou i systémy bateriového ukládání elektřiny, které zvyšují flexibilitu a bezpečnost energetického provozu. Celkem je ve výzvě připraveno 300 milionů korun, další žádosti budou přijímány do zásobníku s kapacitou až 200 milionů korun.

Výzva přímo navazuje na listopadovou novelu vyhlášky č. 463/2025 Sb., která výrazně rozšířila podmínky pro agrovoltaiku v Česku. Agrofotovoltaickou výrobnu lze umisťovat jak nad sady, vinicemi, chmelnicemi či trvalými kulturami, tak nově i nad ornou půdou se zeleninou s vysokou a velmi vysokou pracností. Jde o drtivou většinu běžně pěstovaných druhů zeleniny. Zároveň novela umožňuje, aby součástí agrofotovoltaiky byla i zařízení pro ukládání elektřiny. Otevírá se tak cesta moderním konceptům, jako jsou vertikální instalace panelů, které lépe propouštějí světlo k plodinám a šetří půdu..

Podmínky podpory jsou nastaveny tak, aby se do programu mohli zapojit zemědělští podnikatelé registrovaní v Evidenci zemědělského podnikatele, kteří zároveň obhospodařují pozemky uvedené v registru LPIS a mají či případně plánují získat licenci na výrobu elektřiny.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR elektronicky přijímat od 15. ledna 2026 do 30. října 2027, případně do vyčerpání alokace. Ty, které splní požadovaná kritéria, ale přesáhnou rámec disponibilní alokace výzvy, budou zařazeny do tzv. zásobníku žádostí. Realizace podpořených projektů musí být dokončena nejpozději do tří let od vydání rozhodnutí ministra.

V České republice je agrofotovoltaika zatím ve fázi menších pilotních projektů, nicméně díky nové legislativě a aktuálně vyhlašované dotační výzvě lze očekávat výrazný rozvoj tohoto odvětví. Kombinace pěstování zeleniny, péče o trvalé kultury, jako jsou sady či vinice, a výroby elektřiny, má potenciál přinést stovky hektarů nových instalací. Tím může významně přispět jak k růstu podílu obnovitelných zdrojů energie, tak k modernizaci zemědělských a energetických systémů a k celkovému zvýšení odolnosti českého zemědělství vůči klimatickým i ekonomickým výzvám.

Dokumenty k výzvě RES+ č. 6/2025

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo pravidla, podle kterých bude vyplácet národní dotace v roce 2026. Otevře i některé nové podprogramy

Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes publikovalo na svém webu Zásady, na jejichž základě bude v příštím roce vyplácet národní dotace. Novinkou bude podprogram na podporu ozdravování chovů prasnic, podprogram na biologickou ochranu chmele a záloha na dotace podporující mimoprodukční funkce rybníků. MZe také zpřesnilo sankce za týrání zvířat.

Dotační programy pro rok 2026 navazují na programy v předešlých letech, ale zároveň reflektuje aktuální požadavky sektoru zemědělství. Jsou zaměřeny na živočišnou i rostlinnou výrobu, vzdělávací akce a prezentaci výsledků práce. Národní zdroje podpoří činnost nevládních organizací a jejich zastupování v mezinárodních organizacích, účast na mezinárodních výstavách, veletrzích a zvýší povědomí o českém zemědělství.

Mezi zemědělské národní dotační programy patří:

• Podpora včelařství cílí na zachování a rozšíření počtu včelstev nezbytných pro opylování hmyzosnubných rostlin.
• Podpora restrukturalizace ovocných sadů a Podpora restrukturalizace ovocných sadů v režimu ekologického zemědělství slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti a kvality ovoce, chmele, vína a školkařských výpěstků.
• Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách je určena na zlepšení zdravotního stavu ovocných stromů a kvalitu produkce.
• Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat je určena pro chovy koní, skotu, ovcí a koz, prasat, drůbeže a ryb, zabezpečuje udržování a zlepšení genetického potenciálu zvířat, kontrolu užitkovosti, zavádění a vedení plemenných knih, pořádání výkonnostních zkoušek atd.
• Podpora ozdravování polních a speciálních plodin zvyšuje kvalitu produkce náhradou chemického ošetření a prevencí chorob, zabraňuje jejich šíření, podporuje testování, získávání nových genotypů rostlin odolných vůči klimatickým změnám a rovněž podporuje šlechtitelství.
• Nákazový fond je zaměřený proti šíření nákaz prasat a ozdravování chovů drůbeže.
• V rámci Poradenství a vzdělávání jsou pro veřejnost jsou pořádány semináře, školení, výstavy a přehlídky. Program pomáhá připravovat budoucí zaměstnance v zemědělství.
• Podpora evropské integrace nevládních organizací – tímto programem je podporována integrace českých nevládních organizací v EU za účelem zlepšení efektivnosti a odborné úrovně.
• Podpora technologických platforem v působnosti rezortu MZe se zaměřuje na podporu informačních a propagačních výsledků, zapojení do národních a evropských struktur.
• Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků a Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů pomáhají financovat celospolečenské a vodohospodářské funkce rybníků a biologickou diverzitu rybích populací.
• Podpora činnosti potravinových bank a dalších subjektů s humanitárním zaměřením zamezuje plýtvání s potravinami.
• Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ se soustředí na kvalitu produktů, a to konkrétně konzumních brambor.
• Zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat motivuje chovatele k dodržování nadstandardů v chovech, především skotu, drůbeže, prasat, ovcí a koz.
• Program Genetické zdroje podporuje uchovávání, šlechtění a výzkum genetických zdrojů živočichů, rostlin i mikroorganismů (k tomuto programu budou pravidla pro čerpání dotací vyhlášeny později).

MZe pro příští rok také zpřesnilo podmínky a výši sankcí za týrání zvířat. Chovateli, který se dopustí přestupku podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, zkrátí dotaci na zlepšení životních podmínek v chovu zvířat o 50 %. Pokud chovatel spáchá trestný čin, přijde o celou dotaci. Jestli bude v době, kdy se rozhoduje o přidělení dotace, proti chovateli vedeno řízení, s případným udělením nebo snížením dotace se počká až na rozsudek. Pokud bude zjištěno zpětně, že se žadatel dopustil přestupku nebo trestného činu, bude po něm Státní intervenční fond (SZIF) dotaci vymáhat.

Dotace bude vyřizovat a žadatelům proplácet platební agentura SZIF s výjimkou dotačního programu Genetické zdroje, který má na starosti přímo MZe. Termín pro podání žádostí je různý pro jednotlivé programy a vypisuje se v průběhu roku.

V roce 2026 získají zemědělci v ČR celkem 3,2 miliardy korun ze státního rozpočtu. Podle návrhu MZe jsou více než 3 miliardy korun určeny na neinvestiční dotace a téměř 152 milionů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Největší část peněz směřuje do živočišné výroby (2,4 miliardy korun), do rostlinné výroby (téměř 489 milionů), potravinářství (111 milionů) a na ostatní aktivity (více než 201 milionů). Rozdělení prostředků zachovává kontinuitu s předchozími roky a odráží možnosti rozpočtu MZe. Tiskovou zprávu ke schválení národních dotací najdete zde: Ministerstvo zemědělství má připraveny národní dotace pro rok 2026. Více než třemi miliardami korun podpoří živočišnou i rostlinnou výrobu | MZe

Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II

Ministerstvo zemědělství (MZe) vybralo 75 vítězných projektů, které v příštích letech dostanou celkovou dotaci 1,25 miliardy korun v rámci třetí veřejné soutěže ZEMĚ II (2024–2032). Projekty jsou zaměřeny na výzkum, vývoj a inovace s cílem zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství, podpořit udržitelný rozvoj a reagovat na klimatické změny.

„Podpora inovací v zemědělství je klíčová pro udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost českého agrárního sektoru. To, co nyní vložíme do výzkumu, se nám v příštích letech vrátí v zemědělské praxi,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Vybrané projekty, které získají od MZe podporu ze soutěže ZEMĚ II, se zabývají tématy: bioekonomika, smart zemědělství a adaptace na globální změny. Mezi podpořenými výzkumnými cíli jsou například:

• snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství,
• využití dronů při aplikaci přípravků na ochranu rostlin,
• moderní technologie pro zelinářství a chmelařství,
• prevence chorob rostlin a zvířat,
• efektivní hospodaření s vodními zdroji,
• ochrana pasených zvířat proti predátorům při využití smart technologií.

Odborná komise složená se zástupců MZe i externích odborníků, vybrala z celkem 354 podaných návrhů 75 nejlepších projektů. Příjemci podpory jsou výzkumné organizace nebo zemědělské či potravinářské podniky.

Výsledky veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2024–2032, ZEMĚ II

---

Výzva na vymezení akceleračních zón a mapu pro zóny vhodných oblastí.

1.12.2025, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)

• MŽP zveřejnilo mapový podklad ukazující míru vhodnosti pro akcelerační oblasti

Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje novou dotační výzvu z Národního plánu obnovy ve výši 104 milionů korun, která podpoří obce a kraje při přípravě a vymezování akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny. Tyto oblasti umožní zjednodušené a rychlejší schvalování projektů obnovitelných zdrojů energie. Výzva je součástí Národního programu Životní prostředí a žádosti bude možné podávat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026.

Nová výzva má podpořit samosprávy, které se rozhodnou ve svých územně plánovacích dokumentacích vymezit konkrétní lokality vhodné pro rozvoj OZE. Kraje mohou čerpat zálohovou dotaci až do výše 8 milionů korun, obce v závislosti na velikosti až 1,5 milionu korun. Získané prostředky pokryjí náklady na přípravu, odborné podklady i samotné zapracování akceleračních oblastí do krajských Zásad územního rozvoje nebo obecních územních plánů. Výzva reaguje na nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který stanovuje rámec pro vymezování akceleračních oblastí v územním plánování. V akceleračních oblastech se území důkladně předběžně posoudí tak, aby následné povolování větrných a solárních elektráren, které splní dané podmínky, bylo rychlejší.

Finální výše podpory bude určena po ukončení realizace projektu podle skutečného rozsahu vymezených akceleračních oblastí a rychlosti, s jakou budou změny v územní dokumentaci schváleny. Pokud bude vymezení dokončeno do 31. srpna 2026, obce a kraje získají 100% dotaci, při dokončení do 30. listopadu 2026 to bude podpora ve výši 80 %. V případech, kdy se podaří akcelerační oblasti pouze navrhnout a projednat, nikoliv schválit, bude podpora činit 50 %, pokud budou splněny stanovené podmínky. Tento model motivuje příjemce k rychlé a kvalitní přípravě projektů, které přispějí k urychlení energetické transformace v regionech. Termíny jsou dané harmonogramem plnění Národního plánu obnovy.

Příjem žádostí bude probíhat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do 30. listopadu 2026. Více informací k výzvě naleznete zde.

MŽP zveřejnilo mapový podklad ukazující míru vhodnosti pro akcelerační oblasti

Aby ministerstvo podpořilo informovanou debatu a rozhodování samospráv o vhodnosti území pro vymezení akceleračních oblastí, zveřejňuje dnes společně s Výzkumným ústavem pro krajinu mapové podklady s vrstvami, které indikují míru rizika možného konfliktu rozvoje větrných a solárních elektráren s ochranou jiných veřejných zájmů (nejde tedy o mapu návrhů akceleračních oblastí, ale o zobrazení míry konfliktu veřejných zájmů).

Mezi tyto zájmy patří ochrana přírody a zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnost civilního letectví, ochrana ložisek strategických surovin, památková péče nebo také lázní a léčivých zdrojů.

Na online portále mapa zobrazuje tři barevná značení: červená barva znamená, že se jedná o území, kde vládní nařízení zakazuje vymezení akceleračních oblastí pro jednotlivé obnovitelné zdroje, žlutá barva pak představuje území, kde je potřeba pečlivě a individuálně posoudit návrhy na případné vymezení oblastí, a zeleně zbarvená území značí, že je zde minimální konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů oproti rozvoji obnovitelných zdrojů. Portál s mapami je veřejně dostupný zde.