Aktuální dotační a finanční příležitosti pro firmy.* 

CzechBusiness: Co přinese společná agentura pro export i investice českým firmám?* 

Aktuální dotační a finanční příležitosti pro firmy.

16.7.2026, Zdroj: Enterprise Europe Network Czechia (een.gov.cz)

Dostatek finančních zdrojů je důležitým předpokladem růstu a inovací firem.

Malým a středním podnikům pomáhá realizovat nové projekty, rozvíjet inovativní produkty a služby nebo expandovat na nové trhy. Vedle tradičních dotačních programů jsou nyní k dispozici také nové nástroje usnadňující přístup k financování výzkumu, technologického rozvoje či investic do výroby. Přinášíme přehled aktuálních a připravovaných příležitostí, které by neměly uniknout vaší pozornosti.

STEP – Investice – Vývoj a výroba kritických technologií (OP TAK) 

Výzva podporuje investice podniků do vývoje a výroby kritických technologií s cílem posílit strategické technologické kapacity, které pomáhají snížit závislost EU na dodavatelích klíčových komponent, technologií či surovin z třetích zemí.

• Zaměření na strategická odvětví: digitální a deep-tech technologie, čisté technologie, biotechnologie a obranné a bezpečnostní technologie. 
• Investiční výzva – podpora na pořízení technologií, výrobních linek, stavební úpravy nutné k instalaci apod.
• Dotace až 250 mil. Kč na projekt.
• Příjem žádostí od 17. července do 15. října 2026.

OP TAK Inovační vouchery

Výzva je zaměřena na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech kritických technologií důležitých pro evropskou konkurenceschopnost a technologickou soběstačnost.

• Zaměření na strategická odvětví: digitální a deep-tech technologie, čisté technologie, biotechnologie a obranné a bezpečnostní technologie. 
• Dotace 5-120 mil. Kč na projekt
• Podpora zejména na mzdy výzkumně vývojových pracovníků, vybavení, odpisy, materiál a další provozní náklady.
• Příjem žádostí od 17. července do 30. září 2026.

TA ČR PRODEF – 2. veřejná soutěž

Program zaměřený na aplikovaný výzkum a inovace v oblasti obranného průmyslu a technologií s potenciálem civilního i vojenského využití (dual use).

• Podpora až 50 mil. Kč na projekt. Maximální intenzita podpory 70 %.
• Uchazečem může být podnik nebo výzkumná organizace.
• Soutěžní lhůta běží od 4. června do 22. července 2026.

IraSME – 38. výzva

Síť IraSME otevřela 38. výzvu pro projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Výzva je vhodná pro firmy, které připravují společný vývojový projekt se zahraničním partnerem.

• Podpora vývoje nových produktů, procesů a technických služeb.
• Vhodné pro projekty s významným technickým rizikem a mezinárodním přesahem.
• Čeští účastníci podávají projekt prostřednictvím výzvy OP TAK Aplikace – mezinárodní spolupráce.
• Příjem žádostí od 1. června do 30. září 2026.

Garant InvestEU

Nový záruční program Ministerstva průmyslu a obchodu a Národní rozvojové banky. Malým a středním podnikům a MidCapům usnadní přístup k investičním i provozním úvěrům. Program bude fungovat formou portfoliové záruky prostřednictvím zapojených komerčních bank.

• Záruka až do výše 70 % jistiny úvěru.
• Jednodušší administrace – podnikatel bude komunikovat pouze se svou vlastní bankou, která mu bude administrovat jak úvěr, tak záruku.
• Zahájení příjmu žádostí se předpokládá od října 2026.

Další otevřené a připravované výzvy

Partnerství znalostního transferu – výzva IV

Výzva slouží k podpoře spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi, zejména k přenosu odborných znalostí, technologií a know-how do podnikové praxe.

Příjem žádostí probíhá od 30. dubna do 21. září 2026.

Oběhové hospodářství – výzva II

Výzva slouží k podpoře projektů zaměřených na předcházení vzniku odpadů, rozvoj recyklační infrastruktury, omezení plýtvání druhotnými surovinami a vyšší využití recyklovaných materiálů.

Příjem žádostí probíhá do 30. července 2026.

Technologie pro MAS (CLLD) – výzva II

Výzva bude sloužit k podpoře malých a středních podniků ve venkovských oblastech, zejména na pořízení strojů, technologií, vybavení, softwaru, IT infrastruktury a souvisejících služeb.

Příjem žádostí bude probíhat od 1. září 2026 do 1. září 2027.

TA ČR SIGMA – Seal of Excellence / EIC Accelerator

Výzva bude určena pro české držitele ocenění Seal of Excellence z nástroje EIC Accelerator a má podpořit projekty oceněné na evropské úrovni, které nezískaly financování přímo z programu Horizon Europe.

Vyhlášení výzvy je plánováno na 30. června 2026.

Potřebujete se zorientovat?

V Enterprise Europe Network pomáháme firmám vybrat vhodný program podpory, posoudit projektový záměr a propojit je s relevantními odborníky i partnery.

Hledáte financování pro inovace, vývoj nových produktů nebo zahraniční expanzi? Pomůžeme vám najít podporu, která odpovídá potřebám i aktuální fázi rozvoje vašeho podnikání.

---

CzechBusiness: Co přinese společná agentura pro export i investice českým firmám?

11.8.2026, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)

Od 1. srpna 2026 vzniká sloučením agentur CzechTrade a CzechInvest nová státní agentura CzechBusiness. Pro české exportéry, investory i startupy jde o zásadní změnu ve způsobu, jakým stát poskytuje podporu při expanzi na zahraniční trhy i při rozvoji podnikání doma. Celý proces by měl být finalizován kompletním sjednocením agend k 1. lednu 2027.

Co se mění

Dosud fungovaly vedle sebe dvě samostatné instituce s odlišným zaměřením i zahraniční infrastrukturou:

• CzechTrade pomáhal českým firmám s exportem a hledáním obchodních partnerů v zahraničí prostřednictvím sítě 58 kanceláří pokrývajících desítky zemí na pěti kontinentech.
• CzechInvest se soustředil na přilákání zahraničních investic do ČR a podporu podnikatelské infrastruktury, se sítí osmi zastoupení soustředěných do klíčových investičních center (USA, Velká Británie, Německo, Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan).

Nová agentura CzechBusiness vzniká na organizačním půdorysu CzechTrade a nabídne firmám všechny dosavadní služby obou institucí z jednoho místa. Do jejího čela se postaví pan Rudolf Klepáček, dosavadní generální ředitel agentury CzechTrade.

Přínosy CzechBusiness pro české firmy

Jeden kontaktní bod místo dvou agend. Firma, která zvažuje export i zároveň řeší investiční záměr nebo rozvoj podnikatelské infrastruktury, dosud musela komunikovat se dvěma různými institucemi s odlišnými kontakty i procesy. Sloučení má tuto duplicitu odstranit.

Širší zahraniční pokrytí pro investiční agendu. Díky propojení sítí bude možné investiční a lokační poradenství nabízet i na trzích, kde CzechInvest dosud vlastní zastoupení neměl, a využít tak zkušenou síť CzechTrade v mnohem širším geografickém záběru.

Synergie mezi exportéry a zahraničními investory. Zkušenosti pracovníků z investiční agendy mohou pomoci českým firmám při zakládání společných podniků se zahraničními partnery, zatímco exportní síť může sloužit jako odrazový můstek pro investiční projekty v nových teritoriích.

Posílená podpora startupů. Sloučení by mělo přinést i větší důraz na podporu startupů a jejich následnou expanzi na zahraniční trhy – tedy propojení dvou fází, které si dosud řešily oddělené instituce.

Administrativní úspory, které by se měly promítnout do servisu. Stát si od sloučení slibuje snížení duplicitní administrativy a nákladů na paralelní zahraniční sítě. Otázkou zůstává, do jaké míry se tyto úspory skutečně projeví ve zkvalitnění služeb firmám, a ne pouze v rozpočtových škrtech.

Myšlenka na sloučení: dlouhá cesta k realizaci

Záměr spojit proexportní a proinvestiční agenturu do jedné instituce není nový – v české veřejné politice se objevuje opakovaně.

Poprvé byl návrh formulován v roce 2007 s argumentem, že se investiční agentura postupně vzdaluje svému původnímu poslání (aktivní vyhledávání zahraničních investorů) a stává se spíše administrátorem evropských strukturálních fondů. Tehdy se sloučení neuskutečnilo.

Téma se znovu otevřelo v letech 2013–2014 v souvislosti s vnitřní krizí investiční agentury. Vzhledem k nutnosti měnit v případě sloučení legislativu se tehdejší vedení resortu rozhodlo agenturu neslučovat ani nerušit a přistoupilo pouze k dílčí transformaci.

Třetí a nejdůkladnější pokus začal na jaře 2018. Byly zvažovány dvě varianty – vznik zcela nové agentury, nebo začlenění proexportní organizace pod investiční agenturu. Do roku 2019 byl proces popisován jako „de facto dokončený“, s odhadovanými úsporami v desítkách milionů korun z propojení zahraničních kanceláří, chyběl však formální krok skutečného organizačního sloučení.

V roce 2020 byly dotyčné instituce dokonce fyzicky sestěhovány (i spolu s agenturou pro cestovní ruch – CzechTourism) do jedné budovy, na organizační fúzi ale opět nedošlo.

Teprve v roce 2026 byl záměr dotažen do konce a obě agentury byly formálně sloučeny do CzechBusiness. Všechny uvedené pokusy propojovala v zásadě konstantní motivace – úspora nákladů na paralelní administrativu a zahraniční sítě a zpřehlednění nabídky služeb pro firmy. Zpomalená realizace pak pramenila spíše z legislativní a organizační komplexnosti než z principiálního nesouhlasu se samotnou myšlenkou.

Jak to dělají jinde

Otázka, zda podporu exportu a investic spravovat jednou, nebo dvěma institucemi, není české specifikum. Napříč vyspělými ekonomikami je zastoupen jak sloučený, tak oddělený model, přičemž podle mezinárodních srovnání je v Evropě, Severní Americe a Asii je jejich poměr prakticky vyrovnaný.

Sloučený model zvolila v posledních patnácti letech řada velkých evropských ekonomik:

• V Německu vznikla jednotná agentura sloučením investiční a exportní organizace v roce 2009 a dnes provozuje více než 50 kanceláří v Německu i v zahraničí.
• Ve Francii došlo ke spojení proexportní a proinvestiční agentury k 1. lednu 2015.
• Ve Švédsku vznikla jednotná agentura v roce 2013 sloučením obchodní rady a investiční agentury.
• V Polsku prošla investiční agentura postupnou integrací s exportní agendou, dokončenou v roce 2017.

Oddělený model naopak zachovávají například:

• Irsko, kde se přilákáním a péčí o zahraniční investory zabývá samostatná instituce, zatímco export malých a středních firem má na starosti jiná organizace – jde přitom o jeden z dlouhodobě nejúspěšnějších modelů v EU z hlediska přílivu zahraničních investic.
• Rakousko, kde investiční poradenství zajišťuje samostatná státní společnost, zatímco exportní podporu spravuje zvláštní sekce hospodářské komory jako odlišný subjekt s jiným zřizovatelem.

Česko se sloučením tedy řadí k evropskému mainstreamu – nejde o ojedinělý ani experimentální krok, ale o následování cesty, kterou už dříve prošly některé z nejvýkonnějších exportních ekonomik kontinentu.

Na co bude potřeba se zaměřit

Zkušenosti ze zahraničí i z předchozích, nedokončených českých pokusů naznačují, kde bude užitečné sledovat, zda sloučení skutečně přináší přidanou hodnotu pro firmy:

• Jednotný informační systém a kontaktní bod napříč exportní i investiční agendou, aby klient nemusel řešit dvě oddělené databáze a dva různé procesy.
• Zachování specializované investiční expertízy – péče o velké zahraniční investory vyžaduje odlišné know-how (investiční pobídky, právo, nemovitosti, následná péče) než klasická exportní podpora, a sloučení by tuto specializaci nemělo oslabit.
• Skutečné využití širší zahraniční sítě dřívější agentury CzechTrade pro investiční agendu na trzích, kde dosud investiční zastoupení chybělo.
• Transparentní vyhodnocení dopadu úspor na kvalitu a rozsah služeb firmám, nikoli jen na snížení rozpočtu.

Svaz průmyslu dlouhodobě spolupracoval s oběma státními agenturami. S jejich pracovníky zůstáváme v kontaktu i během transformačního období a do budoucna očekáváme plynulé pokračování spolupráce pod novou entitou.

Oficiální informace ke vzniku CzechBusiness naleznete zde.

Zdroj: https://www.spcr.cz/czechbusiness-co-prinese-spolecna-agentura-pro-export-i-investice-ceskym-firmam