Monitoring dotačních příležitostí.
MPO posílí využití umělé inteligence ve firmách prostřednictvím 40 projektů z programu TWIST.*
CzechTrade a CzechInvest se sloučí, odborníci to považují za správný krok.*
MPO posílí využití umělé inteligence ve firmách prostřednictvím 40 projektů z programu TWIST.
16.7.2026, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Praha, 15. července
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhodnotilo žádosti o dotace ve druhé veřejné soutěži v programu TWIST – Transfer, Výzkum, Vývoj a Inovace pro Strategické Technologie, do které bylo podáno 318 návrhů projektů požadujících dotaci o celkovém objemu 4,27 mld. Kč. Částkou 630 mil. Kč bude podpořeno čtyřicet nejlépe hodnocených projektů zaměřených na výzkum v oblasti umělé inteligence a její aplikace do podnikových procesů a do vývoje nových produktů na trhu. Další jsou připraveny v zásobníku a více než 30 z nich ještě může být následně podpořeno v závislosti na přípravě rozpočtu na rok 2027.
„Cílem podpory v programu TWIST je intenzivní výzkum a vývoj v oblastech, jejichž rozvoj je rozhodující pro zvýšení inovačního potenciálu českých firem, konkrétně v oblasti umělé inteligence. Program TWIST tak pomáhá soustředit veřejné prostředky do odvětví perspektivních pro podnikání i pro výzkumnou spolupráci,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
O podporu mohly žádat malé, střední i velké podniky ze všech regionů České republiky, a to na projekty, které budou řešit samy či ve spolupráci s dalšími podniky, vysokými školami nebo jinými výzkumnými organizacemi. Maximální výše dotace na projekt je 30 mil. Kč a bude poskytnuta až na 70 % způsobilých nákladů projektu.
„Podpořené projekty plánují docílit zavedení umělé inteligence do výsledků druhu software, prototyp, poloprovoz či ověřená technologie prostřednictvím průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Tyto nové výsledky mají potenciál přinést nové postupy a užitné vlastnosti produktů, a zároveň zvýšit ekonomické přínosy podniků a podpořit hospodářský růst. Spolupráce na projektech navíc rozšíří vazby mezi soukromým sektorem a univerzitami a ostatními výzkumnými organizacemi a také motivuje podniky k vyšším investicím do výzkumných aktivit,“ dodává vrchní ředitel sekce výzkumu, vývoje a inovací MPO Martin Švolba.
Seznam projektů, které budou podpořeny, a další podrobnosti o programu TWIST jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v rubrice Podpora výzkumu, vývoje a inovací.
Evropská komise zveřejnila pokyny k veřejné podpoře týkající se uhlíkových rozdílových smluv pro dekarbonizaci průmyslu.
21.7.2026, Zdroj: Evropská komise
Dne 17. 7. 2026 zveřejnila Evropská komise pokyny, které mají členským státům pomoci při navrhování programů veřejné podpory založených na uhlíkových rozdílových smlouvách (Carbon contracts for difference (CCfD)), a to v souladu s Pokyny ke státní podpoře na klima, ochranu životního prostředí a energetiku (CEEAG).
Cílem dokumentu je objasnit hlavní kritéria slučitelnosti těchto programů s pravidly pro veřejnou podporu, což by usnadnilo zavádění takových programů podpory a umožnilo jejich rychlejší posouzení ze strany Evropské komise. Tento krok doplňuje zjednodušená pravidla pro programy investiční podpory zaměřené na dekarbonizaci průmyslu, která jsou obsažena ve Sdělení k novému rámci pro opatření veřejné podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (CISAF) přijatém dne 25. 6. 2025.
CCfD představuje smluvní mechanismus mezi poskytovatelem podpory a příjemcem, jehož cílem je přispět ke snížení emisí skleníkových plynů odstraněním finančních rizik spojených s projekty dekarbonizace. Tím, že poskytují dlouhodobou cenovou jistotu pro snižování emisí CO₂, pomáhají smlouvy CCfD snižovat rizika nákladných investic do dekarbonizace a činí je finančně životaschopnými. Díky tomu mohou významně přispět k naplňování cílů Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), urychlit dekarbonizaci energeticky náročných odvětví a zároveň posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Pokyny poskytují členským státům praktický návod pro přípravu programů podpory založených na CCfD a podrobně vysvětlují hlavní kritéria, která bude Evropská komise při jejich posuzování hodnotit. Zaměřují se zejména na prokazování nezbytnosti a motivačního účinku podpory, vymezení způsobilých projektů, přiměřenost podpory, transparentnost nákladů na snižování emisí, zajištění skutečného čistého snížení emisí či kontrolu realizace projektů. Součástí pokynů je rovněž vzorový model schématu založeného na využití CCfD vycházející z dosavadní rozhodovací praxe Evropské komise. Avšak stejně jako ostatní části nových pokynů ani uvedený vzorový model nebrání členským státům v tom, aby se rozhodly pro jiné konstrukční varianty programů podpory, které lépe odpovídají jejich potřebám a specifikům. Pokyny rovněž nijak nepředjímají budoucí posouzení nebo rozhodnutí Evropské komise v jednotlivých případech.
Archiv 14.4.2026: EU schválila miliardovou podporu biometanu. Rozvoj nízkoemisního plynu nabírá tempo
Evropská komise schválila český program státní podpory na výrobu udržitelného biometanu v celkové výši 3,7 miliardy eur, který poběží až do konce roku 2030. Podpora má urychlit rozvoj nových biometanových stanic i přeměnu stávajících bioplynových provozů a přispět k dostupnosti nízkoemisního plynu pro vytápění, dopravu i průmysl.
Evropská komise v souladu s cíli Dohody o čistém průmyslu schválila český program podpory na výstavbu biometanových stanic ve výši 3,7 miliardy eur. Toto opatření přispěje k přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. Program byl schválen podle rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu (CISAF), který Komise přijala 25. června 2025.
České opatření
Česko oznámilo Komisi program podpory na výrobu udržitelného biometanu určeného pro dopravu, vytápění a průmysl v hodnotě 3,7 miliardy eur. Program podpory potrvá do 31. prosince 2030.
Podpora je určena na nově vytvořené kapacity v nově vybudovaných biometanových stanicích a v již existujících bioplynových stanicích, které budou přeměněny na výrobny biometanu. Bude ji možné poskytnout výrobcům biometanu, kteří jsou v Česku držiteli licence na výrobu plynu. Aby měli nárok na podporu z tohoto programu, musí při výrobě biometanu splňovat požadavky stanovené ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie. Očekává se, že z tohoto opatření budou mít prospěch především malé a střední zemědělské podniky.
Podpora bude mít podobu režimu přímé podpory cen ve formě dvousměrné rozdílové smlouvy, která poskytuje bonus za každou MWh vyrobeného biometanu po dobu 15 let na základě tzv. realizační ceny. Pokud budou tržní ceny zemního plynu nižší než realizační cena, stát zaplatí výrobcům, a pokud budou vyšší, společnosti rozdíl vrátí. Příjemci budou vybráni v nabídkovém řízení.
Předpokládá se, že podporu z programu budou čerpat zařízení s celkovým výkonem 350 milionů standardních metrů krychlových udržitelného biometanu, což přispívá k cílům Dohody o čistém průmyslu.
Komise program posoudila podle pravidel EU pro státní podporu, zejména podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU, které umožňuje členským státům podporovat za určitých podmínek rozvoj některých hospodářských činností, a podle rámce CISAF.
Komise konstatovala, že program předložený Českem splňuje podmínky stanovené v rámci CISAF. Zejména bude podpora poskytována na základě programu s jasným odhadovaným objemem a rozpočtem a bude mít podobu přímé cenové podpory prostřednictvím dvousměrné rozdílové smlouvy, která bude zadána prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení.
Komise dospěla k závěru, že český program je nezbytný, vhodný a přiměřený k urychlení přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a usnadnění rozvoje určitých ekonomických aktivit, které jsou významné pro provádění Dohody o čistém průmyslu.
Na tomto základě a podle pravidel EU pro opatření státní podpory Komise toto opatření podpory schválila.
Souvislosti
Dne 25. června 2025 přijala Komise rámec CISAF, aby podnítila podpůrná opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství, v souladu s Dohodou o čistém průmyslu.
Rámec CISAF umožňuje tyto druhy podpory pro urychlení ekologické transformace:
- Opatření na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových paliv (oddíly 4.1 a 4.2). Členské státy mohou zavést režimy se zjednodušeným nabídkovým řízením pro investice do všech druhů obnovitelných zdrojů energie a skladování energie. Stanovena jsou také zvláštní pravidla pro urychlení zavádění nízkouhlíkových paliv.
- Opatření umožňující dočasné snížení cen elektřiny pro energeticky náročné uživatele s cílem zajistit přechod na nízkonákladovou čistou elektřinu (oddíl 4.5). Tato opatření pomohou zabránit přesunu průmyslových činností do míst, kde environmentální předpisy neexistují nebo jsou méně ambiciózní, dokud se dekarbonizace elektrizační soustavy EU plně neprojeví v nižších cenách elektřiny.
- Opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových postupů (oddíl 5). Členské státy mohou podpořit investice do dekarbonizace průmyslových činností s cílem snížit závislost na dovážených fosilních palivech. Zejména tak mohou učinit prostřednictvím elektrifikace, zvyšování energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektrolýzy, který splňuje určité podmínky, přičemž byly rozšířeny možnosti podpory na dekarbonizaci průmyslových postupů přechodem na paliva odvozená z vodíku.
- Opatření k zajištění dostatečné výrobní kapacity v oblasti čistých technologií (oddíl 6). Členské státy mohou poskytnout investiční podporu strategickým projektům v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise (jako jsou baterie, solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla, elektrolyzéry a zařízení pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku). To zahrnuje také výrobu klíčových součástí a produkci a recyklaci souvisejících kritických surovin.
- Opatření ke snížení rizik soukromých investic potřebných pro zavádění čisté energie, dekarbonizaci průmyslu, výrobu čistých technologií, některé projekty energetické infrastruktury a projekty podporující oběhové hospodářství (oddíl 8).
Více v tiskové zprávě Evropské komise na odkaze zde.
CzechTrade a CzechInvest se sloučí, odborníci to považují za správný krok.
31.7.2026, Zdroj: ČTK
Zástupci podnikatelů a obchodníků ocenili, že služby na podporu českého byznysu budou na jednom místě, což odstraní přebytečnou administrativu
Praha 29. července
Agentury CzechTrade a CzechInvest se od srpna sloučí do nové agentury CzechBusiness, která nabídne podnikatelům služby obou dosavadních subjektů na jednom místě. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) sloučení přinese státu úspory. Odborníci se domnívají, že krok zpřehlední podnikatelské prostředí. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza uvedl, že do budoucna by dávalo smysl začlenit do CzechBusiness i agenturu CzechTourism, jejíž ředitel František Reismüller rezignoval a ve funkci končí ke konci srpna.
Vládní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která fungovala od listopadu 1992, měla dosud na starosti lákání zahraničních investorů do ČR či pomoc menším českým firmám při hledání partnerů v cizině. Agentura CzechTrade, která byla vytvořena v květnu 1997, pomáhala českým firmám pronikat na zahraniční trhy. CzechBusiness vznikne na půdorysu CzechTrade. K 1. září se propojí zahraniční síť obou dosavadních agentur i jejich zázemí, ke konci roku se plně propojí i agendy.
„Přizpůsobujeme se tomu, co chce zákazník, a ten chce vše z jednoho místa,“ řekl Havlíček. Do budoucna podle něj existuje možnost rozšiřování působnosti CzechBusiness i o podporu vývoje a inovací nebo o cestovní ruch.
Ředitelem nové agentury by měl být dosavadní šéf CzechTrade Rudolf Klepáček. Podle něj sloučení pomůže získávání zahraničních investic v Česku, protože bude možné propagovat zemi v širším teritoriu, než dosud dokázal CzechInvest. Zkušenosti odborníků z CzechInvest zase mohou pomoci i českým exportérům při zakládání společných podniků se zahraničními partnery. Posílit by podle něj měla i podpora start-upů, včetně jejich následné expanze na zahraniční trhy.
CzechTrade měl podle zprávy o činnosti za rok 2025 ke konci loňského roku 125 zaměstnanců. CzechInvest zatím údaje za loňský rok nezveřejnil, ke konci roku 2024 zaměstnával 147 lidí. Klepáček neupřesnil, do jaké míry se po sloučení agentur počet zaměstnanců sníží.
Zástupci podnikatelů a obchodníků ocenili, že služby na podporu českého byznysu budou na jednom místě, což podle nich odstraní přebytečnou administrativu a často duplicitní agendu obou agentur. Skutečný přínos ale podle nich ukáže až praxe. „Je to dobrá zpráva, protože doposud se tu plýtvala spousta peněz za administrativní personál a velmi často se agendy překrývaly,“ řekl ČTK Prouza.
Podle něj by logickým krokem bylo začlenit do CzechBusiness i agenturu CzechTourism, jejímž základním cílem je propagace ČR jako destinace cestovního ruchu v Česku i v zahraničí. „Všechny tyto agentury mají ve výsledku stejný úkol – propagovat Česko jako destinaci pro investice, pro cestovní ruch, případně pomáhat českému businessu, aby více expandoval,“ uvedl Prouza. Havlíček řekl, že CzechTourism zatím zůstává pod ministerstvem místního rozvoje. „Budoucnost je v současnosti předmětem dalších jednání a debat,“ podotkl bez dalších podrobností.
Ředitel CzechTourism Reismüller se rozhodl rezignovat mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný. „Tento segment si zaslouží stabilní a systematickou institucionální podporu, kterou mu agentura CzechTourism v této chvíli dokáže poskytnout pouze v čím dál tím omezenější míře, nehledě na její efektivní fungování a expertizu oceňovanou napříč celým odvětvím,“ sdělila ČTK za agenturu Kateřina Beránková. Reismüllerovo rozhodnutí je podle ní osobní a apolitické.
Odborníci se shodli na tom, že cestovní ruch je v Česku dlouhodobě podfinancovaný, a proto by uvítali navýšení peněz ze státního rozpočtu. Například podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka stát investuje více do zemědělství než cestovního ruchu, a přitom zemědělství zaměstnává méně lidí. Podobně se vyjádřil i předseda Asociace organizací cestovního ruchu Petr Židlický.
CzechTourism letos hospodaří s 402 miliony korun, které má z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj. Oproti minulému roku je to pokles o deset milionů korun. V letech 2022 a 2023 se však rozpočet pohyboval níže, a to mezi 340 až 370 miliony korun.