Bezpečnostní list v jiném jazyce.* 

MŽP vydalo metodiku pro energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov.* 

Dotaz: Bezpečnostní list v jiném jazyce.

9.5.2025, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Můžu v české firmě používat bezpečnostní list ve slovenštině? Nemohu nikde dohledat. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dodavatel CHLS na trh české republiky musí dodat BL v češtině.
Pokud si to uživatel koupil třeba přes matku nebo sestru na Slovensku, pak samozřejmě nemusí dostat BL v češtině, ani si ho nemusí sám zpracovat, když CHL neuvádí na trh, ale musí srozumitelně seznámit zaměstnance s riziky dle toho BL co obdržel.

MŽP vydalo metodiku pro energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov.

16.5.2025, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

Metodická příručka ukazuje, jak lze renovovat architektonicky a historicky cenné budovy tak, aby byly energeticky úsporné, a přitom si zachovaly svou kulturní a architektonickou hodnotu. Publikace, která vznikla ve spolupráci s Centrem pasivního domu a dalšími odborníky, přináší praktické návody na vhodné technické zásahy, jako je výměna oken, zateplení či volba zdrojů vytápění, a zároveň nabízí konkrétní příklady řešení i přehled legislativních požadavků.

Historicky či architektonicky cenné budovy patří do segmentu budov s vysokou energetickou náročností. Jejich provoz je nákladný, což při rostoucích cenách energie představuje výrazný tlak na jejich vlastníky – ať už jde o obce, církve, spolky, firmy nebo jednotlivce. Při plánování renovací těchto budov je klíčové najít rovnováhu mezi zachováním historické hodnoty a snížením energetické spotřeby. Možnosti, jak tyto dvě stránky skloubit, nabízí investorům, architektům, energetikům i pracovníkům památkové ochrany právě vydaná metodická příručka Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov.

Obsah

1. Shrnutí požadavků právních předpisů – 5
   2. Památkové souvislosti energetických renovací – 9
   3. Energetický koncept budovy – 15
   4. Energeticky úsporná opatření: – 25
   4.1 Svislé stěny obálky budovy – 25
   4.2 Střechy a stropy – 36
   4.3 Podlahy – 46
   4.4 Výplně otvorů – 52
   4.5 Koncept větrání budov – 58
   4.6 Technické systémy a energetické zdroje – 65
   5. Ukázkové příklady správné praxe – 75

Metodická příručka Energeticky úsporné renovace architektonicky a historicky cenných budov vznikla jako odpověď na rostoucí zájem vlastníků o možnosti citlivé, a přitom účinné renovace těchto objektů. Při návrhu řešení je nezbytné citlivě vyvažovat hned několik veřejných zájmů – ochranu klimatu, zachování architektonického a kulturního dědictví, energetickou bezpečnost i potřeby vlastníků na ekonomicky udržitelný provoz.

Publikace nabízí konkrétní doporučení, jak postupovat při návrhu úsporných opatření na jednotlivých částech stavby – od střechy přes fasádu a okna až po technické systémy. Důraz je kladen na respekt k hodnotám památkové ochrany, stavebně-fyzikální souvislosti, kvalitu vnitřního prostředí i na zachování původního architektonického výrazu budovy. Součástí příručky je rovněž přehled legislativních požadavků souvisejících se snižováním energetické spotřeby a ochranou nemovitých kulturních památek. Zároveň se věnuje zpracování komplexního energetického konceptu, který je základem pro úspěšnou renovaci. Nechybí ani konkrétní příklady dobré praxe, kdy se podařilo propojit citlivou obnovu architektonické kvality s výrazným snížením energetické náročnosti.

Na zpracování metodické příručky se podíleli odborníci z Centra pasivního domu, kteří mají s renovacemi těchto budov praktické zkušenosti. „Chtěli jsme vytvořit praktický dokument ve stravitelném rozsahu, ne obsáhlé vědecké dílo. Nechtěli jsme definovat, která opatření jsou tabu, nebo říkat vlastníkovi, co přesně má dělat. Prezentujeme celou šíři možností a přístupů, které se dají realizovat. Zaměřili jsme se především na souvislosti, tedy jak se jednotlivá opatření vzájemně ovlivňují. Cílem bylo, aby se investor rychle zorientoval a mohl se odpovědně rozhodnout, kterou cestou se nakonec vydá. Klíčem k úspěchu je pro něj sestavení energetického konceptu a dostat k jednomu stolu a diskusi všechny zúčastněné – investora, architekta, projektanta, energetického specialistu, odborníky i pracovníky památkové péče – a společně hledat vyvážené řešení,“ vysvětluje Michal Čejka, technický expert Centra pasivního domu a autor metodické příručky. „I přes všechna možná omezení je možné u architektonicky a historicky cenných budov dosáhnout na úspory v rozpětí 20 až 60 % a díky promyšlenému návrhu splnit i energetickou třídu B, tedy velmi úspornou,“ doplnil Michal Čejka.

Vydávaná publikace nepředjímá podmínky rozhodnutí nebo závazných stanovisek orgánů státní památkové péče. Zejména při obnově kulturních památek musí dojít k individuálnímu posouzení návrhu a stejně tak při změně stavby jinak památkově chráněných budov. Doporučujeme proto předem se v takových případech obrátit na odborná pracoviště Národního památkového ústavu.

Metodickou příručku naleznete zde.