Tisíce domů letos přichází o průkaz energetické náročnosti.* 

Česko má do roku 2030 zdesetinásobit počet svých biometanových stanic.* 

Tisíce domů letos přichází o průkaz energetické náročnosti. Jeho obnova často vede k celkové rekonstrukci budovy.

1.10.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Desetiletá platnost průkazů energetické náročnosti budov (PENB) letos masově končí. Průkaz se přitom stává klíčovým dokumentem pro majitele nemovitostí. Je povinný při výstavbě nových budov, prodeji, pronájmu či rekonstrukcích, u nichž dojde k úpravě více než 25 procent obvodového pláště budovy. Neobejdou se bez nich ani společenství vlastníků jednotek, kterých se letos dotkly i změny při vyúčtování tepla. Majitelé bytových domů proto při obnově průkazu často volí rozsáhlé rekonstrukce, které snižují energetickou náročnost objektu.

Povinnost vlastnit průkaz energetické náročnosti budovy přišla už v roce 2013, úřady ji vlastníkům budovy udělují s platností deset let. Rozšíření nového nařízení ale bylo v Česku pozvolné, některým domům proto končí lhůta pro výměnu později než v původně stanoveném roce 2023. Přesný počet letos propadlých průkazů podle ministerstva průmyslu a obchodu nelze určit. Resort je totiž eviduje až od poloviny roku 2016.

„Nejstarší průkazy v databázi mají stáří devět let, což se navíc netýká případů, kdy v budově byly provedeny velké změny či změny ve způsobu vytápění, chlazení nebo přípravě teplé vody,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva. Plnění povinnosti kontroluje Státní energetická inspekce, chybějící průkaz PENB může pro majitele bytových domů či společenství vlastníků jednotek (SVJ) znamenat pokutu až 200 tisíc korun.

Průkaz není pouze formalita, ale nástroj

Energetický štítek poskytuje přehled o tom, kolik energie spotřebuje budova při běžném provozu a jak efektivně s ní nakládá. Obsahuje také doporučení pro úsporné investice. Energetický poradce Jan Truxa ze společnosti EkoWatt připomíná, že jednotlivá opatření mají reálný dopad. „Příkladem může být starý dům bez zateplení, s původními okny a se starým zdrojem vytápění, který spadá do třídy G. Po komplexním zateplení, výměně oken a výměně zdroje tepla může být dům až ve třídě B. Zlepšení se ale dosahuje zejména instalací obnovitelného zdroje energie, například přechodem z fosilního zdroje tepla na tepelné čerpadlo, nebo doplněním fotovoltaické elektrárny,“ vysvětluje.

Majitelé i SVJ tak často při obnově průkazu zvažují rekonstrukce, které mohou energetickou náročnost výrazně snížit. „Například výměna oken u rodinného domu může znamenat úsporu cca 15 %, záleží ale na velikosti a stáří oken v domě. Správně zvolené prvky jako jsou dále dveře nebo stínicí technika mohou významně přispět ke snížení energetické náročnosti, zvýšení komfortu bydlení a splnění legislativních povinností,“ doplňuje Petr Přichystal, marketingový manažer společnosti Lomax.

Státní podpora se navíc v současnosti zaměřuje primárně na podporu komplexních rekonstrukcí, všechny dotace jsou zájemcům vypláceny zálohově. „V takových případech je důležité zamyslet se nad celou domácností a řešit energetickou situaci domu komplexně. Fond starších domů, které vyžadují větší rekonstrukci, je v Česku skutečně obrovský. Ještě před rokem platilo, že rozsáhlé opravy potřebuje 75 procent rodinných domů, většina z nich navíc byla postavena ještě před rokem 1980,“ popisuje Radek Mikulášek, vedoucí energetických projektů společnosti Enbra.

Platný štítek navíc zvyšuje hodnotu nemovitostí, byť jeho vliv bývá v některých případech nadhodnocený. „U novějších rezidenčních projektů je průkaz běžnou součástí prodeje a kupující se o energetickou náročnost aktivně zajímají. U starších nemovitostí, zejména určených k rekonstrukci, nemá PENB na cenu či úspěšnost prodeje prakticky žádný vliv,“ uvádí Michaela Koudelová z realitní kanceláře Svoboda & Williams s tím, že štítek lze vždy dodatečně zajistit. Cena se pohybuje od 7 do 10 tisíc korun včetně DPH. „U větších a komplexnějších domů, například s bazénem, může cena vystoupat i k 15 tisícům korun,“ dodává Truxa.

Změny se netýkají jen aktualizace štítků

Společenství vlastníků jednotek při letošním lednovém vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu navíc pocítila i první dopady změn, které se týkají základní a spotřební složky nákladů v bytech. Ty vešly v platnost minulý rok, energetický štítek s nimi poměrně úzce souvisí – nově závisí výše základní složky na tom, jak energeticky úsporný je dům podle průkazu. Zatímco základní složka se rozpočítává podle podlahové plochy bytů a pokrývá náklady spojené s tepelnými ztrátami budovy, spotřební část se určuje podle individuálně naměřené spotřeby tepla v bytě.

V rámci propagace renovací nyní ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s resortem životního prostředí pracuje také na zavedení takzvaného renovačního pasu budovy. Dokument nebude povinný, avšak může vlastníkovi nabídnout přehled možných kroků rekonstrukce, jejich pořadí, odhadované náklady a očekávané úspory. „Renovační pas nenahrazuje technický PENB, ale poskytne široce přístupnější informace o budově jejím uživatelům,“ říká Trefancová.

Česko má do roku 2030 zdesetinásobit počet svých biometanových stanic.

15.10.2025, Zdroj: Automatizace v potravinářství (www.prumyslovaautomatizace.com)

Flotila současných dvanácti biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku, a produkce biometanu má být oproti dnešku skoro dvacetinásobná.

Aby Česká republika splnila stanovené cíle ve výrobě této ekologické alternativy dováženého zemního plynu, neobejde se bez rozumného nastavení podpory pro investory. V první řadě jde o spuštění aukcí biometanu na jaře příštího roku, dalším krokem je také nastartování poptávky po této moderní energetické komoditě.

Shodli se na tom účastníci konference k Evropskému týdnu biometanu, kterou pořádalo sdružení CZ Biom 13. října v prostorách ČVUT pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Kromě zástupců sdružení zde vystoupil například Christoph Tollmann z Německé asociace pro bioenergii, vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, Lukáš Minařík z oddělení dekarbonizace průmyslu a energetiky Ministerstva životního prostředí, profesor Jaroslav Knápek z ČVUT nebo výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Tereza Navrátilová.

„Česko se již o nastartování produkce biometanu pokusilo provozní podporou, která však končí tento rok. Vítáme snahu o zlepšení podmínek jako je třeba částečné dorovnání cen surovin pro výrobu biometanu a bioplynu. Nyní je však potřeba urychleně nastartovat nový model podpory a ideálně do konce roku dořešit podmínky aukcí, jejichž první kolo úřady avizují v dubnu 2026.,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom s tím, že Česko má podle akčního plánu pro biometan v roce 2030 produkovat 491 milionů metrů krychlových biometanu.

„Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství v létě představilo Akční plán pro rozvoj biometanu v ČR do roku 2030. Ten počítá například s postupným nárůstem produkce, především díky přeměně přibližně poloviny bioplynových stanic na biometanové. Právě biometan pomáhá snižování emisí v sektorech, které je obtížně elektrifikovat. To znamená například těžkou nákladní dopravu, vytápění nebo průmyslové procesy,“ vysvětluje Lukáš Minařík z oddělení dekarbonizace průmyslu a energetiky MŽP.

„V Česku je přes 500 bioplynových stanic a velká část z nich má možnost přejít na výrobu biometanu, který je klíčový pro dekarbonizaci dopravy a teplárenství. Zásadní roli hraje také pro energetickou soběstačnost, protože jeho technický potenciál dosahuje až 15 % současné spotřeby plynu,” říká vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla a dodává: „V příštích čtyřech letech postupně skončí provozní podpora elektřiny u stávajících bioplynových stanic a biometan je velká příležitost, jak tato zařízení udržet v provozu, ale s jiným produktem. Proto jsme v předstihu nastavili nový regulační rámec tak, aby transformace na biometan dopadla co nejlépe.“

„Nový model podpor formou aukce přináší určité zpomalení ve výstavbě. Dosavadní podporu získal provozovatel, který v době platnosti podpory spustil provoz. V novém modelu aukce budou investoři nejdříve soutěžit o podporu a až poté realizovat projekt. První stanice z nové podpory tak budou vznikat nejdříve v roce 2027. Proto je nutné se zveřejněním podmínek a vyhlášením aukce spěchat,” doplňuje Jan Habart z CZ Biom.

„Biometan dnes představuje nejuniverzálnější palivo pro defosilizaci ekonomiky. Lze jej vyrábět lokálně, přepravovat na velké vzdálenosti a dlouhodobě skladovat, spalovat ve stávajících zařízeních a zároveň výrazně snižovat emise skleníkových plynů. Je to nezbytný obnovitelný zdroj energie pro evropskou energetickou a ekonomickou transformaci a věřím, že pražská konference k Evropskému týdnu biometanu podpoří jeho rozvoj i v České republice,“ dodává Christoph Tollmann z Německé asociace pro bioplyn (Fachverband Biogas).

Růst produkce by měl jít ruku v ruce s růstem poptávky
Potenciál pro růst poptávky je například v dopravě, která má podle Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima (NKEP) spotřebovávat koncem desetiletí skoro 200 milionů metrů krychlových biometanu. Už dnes jezdí desítky tisíc vozidel v Česku na bioCNG, rozvíjí se vozový park na bioLNG, a do budoucna může jít o zajímavou alternativu pro ty, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí přejít na elektromobilitu. Jde o ověřenou a cenově dostupnou technologii, která zároveň snižuje lokální i globální emise CO2 a škodlivých látek.

Zatímco do dopravy má jít podle NKEPu veškerý takzvaně pokročilý biometan vznikající z odpadních vstupů, tak nepokročilý biometan ze zemědělské produkce zamíří hlavně do sektoru vytápění. Objem této části produkce má dosahovat 300 milionů metrů krychlových. Oba typy biometanu nicméně budou shodně vtláčeny do plynárenské soustavy a stát bude muset zajistit přijatelný vykazovací mechanismus pro rozlišení spotřeby.

Vedle nových biometanových stanic postavených „na zelené louce“ se počítá s tím, že podstatná část výroby vznikne konverzí stávajících bioplynek. Do vzdálenosti 2 km, a tedy technicky připojitelných k síti zemního plynu je 230 MW současného elektrického instalovaného výkonu. Zdaleka ne všechny jsou však vhodné ke konverzi, a tak bude výhodnější, aby nadále vyráběly efektivně nízkoemisní lokální elektřinu a teplo.

Autor: Ondřej Novák

Zdroj: https://www.prumyslovaautomatizace.com/cesko-ma-do-roku-2030-zdesetinasobit-pocet-svych-biometanovych-stanic/