EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Normy: ekologie a životní prostředí – prosinec 2025.*
EU letos změnila už několik významných ekologických předpisů.*
Dotaz: Kovový odpad z průmyslové činnosti.*
Normy: ekologie a životní prostředí – prosinec 2025.
10.12.2025, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi
Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v prosinci 2025.
VYDANÉ ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN IEC 61203 ed. 2 (34 6734) |
522276 | Syntetické organické estery – Směrnice pro údržbu a použití v elektrickém zařízení*); (idt IEC 61203:2025) |
| ČSN ISO 18390 (46 1020) | 521915 | Obiloviny, luštěniny a výrobky z obilovin – Vzorkování – Zjednodušená rutinní metoda*) |
| ČSN ISO 29981 (56 0649) | 522569 | Mléčné výrobky – Stanovení počtu bifidobakterií – Technika počítání kolonií; |
| ČSN EN 17972 (56 9913) | 522632 | Autenticita potravin – Autenticita potravin a podvody – Pojmy, termíny a definice; |
| ČSN ISO 22662 (57 0524) | 522734 | Mléko a mléčné výrobky – Stanovení obsahu laktózy vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (referenční metoda) |
| ČSN EN 868-2 (77 0360) | 522584 | Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 2: Sterilizační obal – Požadavky a zkušební metody |
| ČSN EN 13451-3+A1 (94 0915) | 522786 | Vybavení plaveckých bazénů – Část 3: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro vtoky a odtoky vody a bublinkové a vodní atrakce instalované v bazénech pro veřejné užívání |
| ČSN EN 71-4 ed. 2+A1 (94 3095) | 522612 | Bezpečnost hraček – Část 4: Soupravy pro chemické pokusy a podobné činnosti |
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN 16325 (01 1510) |
522365 | Záruky původu energie; EN 16325:2025 |
| ČSN EN ISO/ASTM 52938-1 (01 1803) | 522364 | Aditivní výroba kovů – Životní prostředí, zdraví a bezpečnost – Část 1: Bezpečnostní požadavky pro stroje PBF-LB; EN ISO/ASTM 52938-1:2025; ISO/ASTM 52938-1:2025; |
| ČSN EN ISO 24078 (38 5502) | 522328 | Vodík v energetických systémech – Slovník; EN ISO 24078:2025; ISO 24078:2025 |
| ČSN EN ISO 14723 (45 0025) | 522327 | Naftový a plynárenský průmysl včetně nízkouhlíkové energie – Potrubní přepravní systémy – Podmořské potrubní armatury; EN ISO 14723:2025; ISO 14723:2025 |
| ČSN EN 15119-1 (49 0094) | 522324 | Trvanlivost dřeva a výrobků na bázi dřeva – Stanovení emisí z impregnovaného dřeva do okolního prostředí – Část 1: Dřevo a dřevěné části výrobků ošetřené a uložené ve venkovním prostředí, zařazené do třídy 3 (nezakryté, bez kontaktu se zemí) – Laboratorní metoda; EN 15119-1:2025 |
ZMĚNY ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 13143-2 (01 8389) | 522323 | Vaporizační produkty – Rutinní analytický vapovací přístroj – Definice a standardní podmínky; |
Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů: MŽP spustilo výzvu pro obce a kraje na vymezení akceleračních zón a zároveň zveřejnilo mapu možných oblastí.
2.12.2025, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje novou dotační výzvu z Národního plánu obnovy ve výši 104 milionů korun, která podpoří obce a kraje při přípravě a vymezování akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny. Tyto oblasti umožní zjednodušené a rychlejší schvalování projektů obnovitelných zdrojů energie. Výzva je součástí Národního programu Životní prostředí a žádosti bude možné podávat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026.
„Česká republika potřebuje posílit svou energetickou nezávislost a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Abychom toho dosáhli, musíme naplno rozvíjet domácí obnovitelné zdroje. Akcelerační oblasti pomohou zjednodušit a urychlit výstavbu větrných a solárních fotovoltaických elektráren tam, kde to dává největší smysl – v lokalitách s minimálním dopadem na životní prostředí a na ochranu jiných veřejných zájmů,“ říká ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík.
Nová výzva má podpořit samosprávy, které se rozhodnou ve svých územně plánovacích dokumentacích vymezit konkrétní lokality vhodné pro rozvoj OZE. Kraje mohou čerpat zálohovou dotaci až do výše 8 milionů korun, obce v závislosti na velikosti až 1,5 milionu korun. Získané prostředky pokryjí náklady na přípravu, odborné podklady i samotné zapracování akceleračních oblastí do krajských Zásad územního rozvoje nebo obecních územních plánů. Výzva reaguje na nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který stanovuje rámec pro vymezování akceleračních oblastí v územním plánování. V akceleračních oblastech se území důkladně předběžně posoudí tak, aby následné povolování větrných a solárních elektráren, které splní dané podmínky, bylo rychlejší.
Finální výše podpory bude určena po ukončení realizace projektu podle skutečného rozsahu vymezených akceleračních oblastí a rychlosti, s jakou budou změny v územní dokumentaci schváleny. Pokud bude vymezení dokončeno do 31. srpna 2026, obce a kraje získají 100% dotaci, při dokončení do 30. listopadu 2026 to bude podpora ve výši 80 %. V případech, kdy se podaří akcelerační oblasti pouze navrhnout a projednat, nikoliv schválit, bude podpora činit 50 %, pokud budou splněny stanovené podmínky. Tento model motivuje příjemce k rychlé a kvalitní přípravě projektů, které přispějí k urychlení energetické transformace v regionech. Termíny jsou dané harmonogramem plnění Národního plánu obnovy.
„Obce a kraje nejlépe znají svá území – právě proto jim chceme dát do rukou nástroje, aby mohly aktivně přispět k přechodu na čistší energetiku. Zároveň tím zajistíme, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude probíhat koordinovaně, předvídatelně a s respektem k místní krajině,“ doplňuje ministr Hladík.
Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman připomíná, že pro získání podpory je nutné splnit několik podmínek: „Příjemci dotace musí při vymezování akceleračních oblastí postupovat v souladu s platnými právními předpisy a na základě odborných podkladů Výzkumného ústavu pro krajinu. Zároveň je nutné vyhodnotit alespoň 30 procent území z hlediska rovnováhy mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a ochranou jiných veřejných zájmů. Obce a kraje musí také transparentně zveřejnit informace o vymezení akceleračních oblastí na svých oficiálních webových stránkách.“
Příjem žádostí bude probíhat od 1. prosince 2025 do 30. ledna 2026. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do 30. listopadu 2026. Více informací k výzvě naleznete zde.
MŽP zveřejnilo mapový podklad ukazující míru vhodnosti pro akcelerační oblasti
Aby ministerstvo podpořilo informovanou debatu a rozhodování samospráv o vhodnosti území pro vymezení akceleračních oblastí, zveřejňuje dnes společně s Výzkumným ústavem pro krajinu mapové podklady s vrstvami, které indikují míru rizika možného konfliktu rozvoje větrných a solárních elektráren s ochranou jiných veřejných zájmů (nejde tedy o mapu návrhů akceleračních oblastí, ale o zobrazení míry konfliktu veřejných zájmů).
Mezi tyto zájmy patří ochrana přírody a zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnost civilního letectví, ochrana ložisek strategických surovin, památková péče nebo také lázní a léčivých zdrojů.
Na online portále mapa zobrazuje tři barevná značení: červená barva znamená, že se jedná o území, kde vládní nařízení zakazuje vymezení akceleračních oblastí pro jednotlivé obnovitelné zdroje, žlutá barva pak představuje území, kde je potřeba pečlivě a individuálně posoudit návrhy na případné vymezení oblastí, a zeleně zbarvená území značí, že je zde minimální konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů oproti rozvoji obnovitelných zdrojů.
„Příprava tohoto portálu je výsledkem dvou let trvající expertní práce a konzultací s ostatními ministerstvy a odbornými organizacemi. Je to vodítko pro územní plánování státu, krajů a obcí, kam směřovat rozvoj obnovitelných zdrojů. Je nutné zdůraznit, že zelená území neznamenají, že se v nich akcelerační oblasti vymezí, pouze prvotně indikují nejmenší míru konfliktu s ochranou jiných veřejných zájmů. Stejně tak mohou být obnovitelné zdroje postaveny i mimo akcelerační oblasti,” vysvětluje ministr Petr Hladík.
EU letos změnila už několik významných ekologických předpisů.
10.12.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Výběr případů, kdy Evropská unie (EU) letos zmírnila či posunula platnost ekologických směrnic a nařízení (předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel):
CSDDD
- listopadu – Europoslanci navrhli snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti. Reagovali tak na tlak ze strany společností i některých vlád, které dlouhé měsíce požadovaly, aby Evropská unie zmírnila svá pravidla. Pro jejich zjednodušení hlasovalo 382 europoslanců, 249 jich bylo proti a 13 se zdrželo. Směrnice Evropské unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) byla přijata loni a vyžaduje, aby společnosti identifikovaly a řešily nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí v unii i mimo ni v rámci svých dodavatelských řetězců. Jestliže se tak nestane, hrozí jim pokuty až do výše pěti procent celosvětového obratu.
Předpis kritizovaly například Spojené státy a Katar dokonce pohrozil, že přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak směrnici zmírnit nebo zrušit. Evropský parlament rozhodl, že by směrnici měly dodržovat pouze společnosti s alespoň 5000 zaměstnanci a s čistým obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy Kč), a odstranil rovněž nutnost, aby stanovily své plány na plnění závazků v oblasti změny klimatu.
ETS2
- listopadu – Evropská komise schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen.
Evropská komise v reakci na požadavky Česka a dalších 18 států oznámila úpravy v systému emisních povolenek ETS2 v říjnu. Popsala celkem pět mechanismů, kterými se zajistí dlouhodobé udržení ceny emisní povolenky na hodnotě 45 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Mechanismy se přitom spustí, jakmile cena povolenky tuto hodnotu přesáhne. Navrhované opatření lze provést bez změny směrnice o ETS. Po přijetí komisí se na něm musí dohodnout členské státy EU a Evropský parlament. Teprve poté vstoupí v platnost.
EUDR
- prosince 2025 – Členské státy EU se shodly s Evropským parlamentem na odložení hojně diskutovaného nařízení o odlesňování (EUDR) o další rok. Cílem je umožnit zemědělcům, lesníkům, obchodníkům i dalším hospodářským subjektům, aby se mohli na předpis řádně připravit. Informoval o tom europarlament v prohlášení. Nařízení musí ještě formálně schválit Evropský parlament i Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení o odlesňování bylo přijato v roce 2023 s cílem zajistit, aby výrobky prodávané v EU nepocházely z odlesněné půdy. Nařízení se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci mají mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení. Normu kritizovala mimo jiné Česká republika, která rovněž tlačila na další odklad. Původně mělo nařízení platit už od konce roku 2024. Evropská komise následně navrhla platnost nařízení posunout o rok.
Stalo se tak po kritice ze strany firem, některých členských států včetně Česka i části obchodních partnerů sedmadvacítky. Nová pravidla pak měla platit od 30. prosince 2025. Systém se ale nejevil jako plně funkční a komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová původně v září oznámila opětovný roční odklad pravidel. Jako důvod uvedla právě obavy kolem funkčnosti systému, který normu doprovází.
Následně ale začala intenzivní jednání mezi kabinety Roswallové a místopředsedkyně EK Teresy Riberaové, která se údajně zdráhala spis o odlesňování znovu otevřít. Nakonec komise dosáhla shody na tom, že nařízení vstoupí v platnost letos 30. prosince, jak bylo původně plánováno, nicméně jeho pravidla budou zaváděna různou rychlostí. Pro větší společnosti to mělo například znamenat, že se jich budou kontroly a vymáhání norem týkat až od 30. června 2026. U malých firem a u tzv. mikropodniků mělo jít o roční odklad, tedy norma se měla začít uplatňovat až od 30. prosince 2026.
– Mnohé státy s tím ale nesouhlasily a s novým návrhem na úplné odložení o další rok přišlo v listopadu Německo. Během následného jednání se členské státy na odkladu shodly. Stejný krok podpořil 26. listopadu i Evropský parlament.
ESG
- prosince 2025 – Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, se v noci na 9. prosince shodly na zmírnění dvou směrnic, které zavazují firmy informovat o udržitelnosti a kontrolovat svůj dopad na společnost. Vyjednavači obou evropských institucí se shodli na tom, že povinnost hlásit nefinanční informace například z environmentální nebo sociální oblasti budou mít pouze společnosti s více než 1000 zaměstnanci a s ročním čistým obratem nad 450 milionů eur (přibližně 10,9 miliardy Kč). Pro firmy sídlící mimo EU stanovili hranici pro podávání zpráv o udržitelnosti na 450 milionů eur obratu dosaženého v unii. Dohoda se týká také úpravy směrnice Evropské unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Zástupci parlamentu i Rady EU se shodli, že by povinnost měly dodržovat pouze společnosti s nejméně 5000 zaměstnanci a s čistým obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy Kč). Stejná pravidla mají platit pro neevropské firmy se stejným obratem v EU.
– Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu dosáhli pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Dohoda obsahuje také určitou flexibilitu, jak cíle do roku 2040 dosáhnout. Podle agentury Reuters dohoda zahrnuje nákup zahraničních uhlíkových kreditů na pokrytí pěti procent snížení emisí. Klimatický cíl bude vyžadovat, aby průmyslová odvětví v EU snížila emise o 85 procent, dodává Reuters. Od roku 2036 umožní zemím unie platit nečlenským státům za snížení emisí, aby byla pokryta zbývající část. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028. Nový systém ETS 2 na obchodování s povolenkami se má rozšířit například na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě, což budí kritiku napříč unií.
EK navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Dotaz: Kovový odpad z průmyslové činnosti.
4.12.2025, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Mám dotaz, jak správně zařadit železný odpad vznikající při údržbě průmyslové haly a zařízení? Je správně, když jej zařadím pod kat. č. 20 01 40 05 – železo a ocel? Tedy tak, aby byla zároveň splněna podmínka zařazování do podruhů odpadů.
Odpověď:
Původce odpadů se řídí při zařazování svých odpadů podle druhu do příslušného katalogového čísla vždy postupem daným v § 4 vyhlášky č. 8/2021 Sb. v platném znění. Dále se uvádí v § 5 odst. 3 této vyhlášky: Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20. Do této skupiny nesmí být zařazeny žádné jiné odpady. A v následujícím odstavci 5 je specifikován poddruh odpadu.
Dále § 11 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech definuje komunální odpad.
Pokud tedy jde obecně o odpad vznikající při údržbě průmyslové haly a zařízení, musí se zařadit podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká. Činnost údržby (oprav, rekonstrukce apod.) průmyslové haly přirozeně spadá svým charakterem obecně k výrobní činnosti, resp. odpady takto vzniklé nelze jednoduše řadit ke komunálním odpadům, nýbrž konkrétně k odpadům vznikajícím ze stavební, demoliční činnosti apod. Pokud jde o kovové konstrukce, potrubí, regály nebo jiné železné prvky, jedná se o kovový odpad. Tomu odpovídá podskupina 17 04 Kovy (včetně jejich slitin), konkrétně dle dotazu pak je správný druh odpadu pod kat. číslem 17 04 05 Železo a ocel. Tento kód zahrnuje železné materiály z demolic, oprav a údržby staveb. Pokud by šlo o směs kovů, použije se kód 17 04 07 Směsné kovy. Směs kovů, popř. jejich směsi s jinými stavebními odpady komplikuje recyklaci a může vést k vyšším nákladům.
Pokud jde o čistý kovový odpad bez nebezpečných příměsí, jedná se o ostatní odpad (O), nikoli o nebezpečný (zařazení do kategorie dle postupu uvedeného v § 6 až § 12 vyhlášky).
Pokud je tedy železo kontaminováno oleji, barvami, azbestem nebo jinými nebezpečnými látkami, je nutné provést posouzení podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 8/2021 Sb. a navazujících evropských právních předpisů.
Kovový odpad je vhodné ukládat odděleně od ostatních materiálů, ideálně do nějakých větších kontejnerů určených pro kovový šrot. Kovový odpad lze předat pouze do způsobilých zařízeních – firmám zabývajícím se sběrem a zpracováním kovového šrotu. Železo a ocel patří mezi dobře recyklovatelné materiály, proto je vhodné zajistit jejich předání do recyklačního toku.
Některé firmy někdy chybně používají podskupinu 12 01 Katalogu odpadů (Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů), ale ta se vztahuje na výrobní procesy, nikoli na údržbu budov.
Jak je uvedeno ve výše citovaných paragrafech, do skupiny 20 Komunální odpady nelze řadit jiné odpady než definičně stanovené, tj. nesmí se tam zahrnovat žádný jiný odpad, např. z výrobních činností, stavebních činností apod. Do komunálních odpadů skupiny 20 se obecně zařazuje veškerý odpad od občanů (z domácností), a dále jemu podobný tzv. živnostenský odpad z firem (tj. pouze z administrativní činnosti). Jde o odpad z nevýrobní činnosti, od zaměstnanců, z administrativní činnosti a dále také odpad od dalších nepodnikajících fyzických osob, v případě, že osoba umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám (návštěvníkům, klientům apod.) odkládání komunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny.
V případě odpadů z komunálního odpadu § 4 vyhlášky dále umožňuje, aby jednotlivé druhy kovů nebyly soustřeďovány odděleně. V takovém případě se zařadí pod 20 01 40 Kovy. V případě komunálních odpadů jde většinou o odpady z odpadkových košů přístupných běžným fyzickým osobám, které do nich často odkládají kovové odpady, u kterých ani nevědí, z jakého kovu jsou vyrobené.
Všechny ostatní odpady, z výrobních, průmyslových a dalších činností se pak konkrétně zařazují dle odvětví, oboru nebo technologického postupu, ve kterém vznikají, jak je výše uvedeno.