Zákaz skládkování nebezpečných odpadů se odkládá do roku 2027. Co to znamená pro podnikové ekology?* 

Chemické látky v potravinách: „Jedna látka, jedno hodnocení“ – agentury EU spojují síly.* 

Dotaz k přelévání chlornanu sodného.* 

Dotaz k vypouštění horkovodní vody při odstávkách horkovodní soustavy.* 

Zákaz skládkování nebezpečných odpadů se odkládá do roku 2027. Co to znamená pro podnikové ekology?

7.1.2026, Zdroj: ENVIprofi (www.ENVIprofi.cz)

• Proč k posunu přechodného období došlo
• Řeší to vůbec podnikový ekolog?
• Co by měly obsahovat smlouvy s oprávněnými osobami po roce 2027

Od 1. ledna se posouvá přechodné ustanovení vyhlášky č. 273/2021 Sb, které se týká zákazu ukládání vybraných nebezpečných odpadů na skládku, konkrétně těch, u nichž je technicky možné využití nebo spalování. Nově se tento zákaz neuplatní až do 31. prosince 2027 (původně měl skončit v roce 2025).

Změna se dotýká odpadů uvedených v bodě C přílohy č. 4 vyhlášky – typicky kontaminovaného dřeva, kalů, chemikálií, absorpčních materiálů, obalů se zbytky nebezpečných látek nebo pevných hořlavých odpadů s nebezpečnými vlastnostmi. Odklad do konce roku 2027 se přitom týká výhradně této úzce vymezené skupiny odpadů. Ostatní zákazy a omezení skládkování zůstávají beze změny, včetně zákazu ukládání kapalných nebezpečných odpadů, infekčních zdravotnických odpadů či neupravených odpadů. Nadále platí také povinnost předchozí úpravy odpadu a odstranění jeho nebezpečných vlastností, pokud je to technicky možné. Nedochází tedy k plošnému rozvolnění pravidel, ale k cílenému posunu termínu u jedné konkrétní povinnosti.

Proč k posunu přechodného období došlo

Hlavním důvodem je nedostatečná kapacita zařízení pro zpracování těchto odpadů v ČR, zejména spaloven nebezpečných odpadů a zařízení pro energetické nebo materiálové využití.

V praxi by bez posunu termínu nastala situace, kdy by část původců neměla reálně dostupnou legální alternativu ke skládkování. Kapacity jsou dlouhodobě vytížené a ani přeshraniční řešení není systémově použitelné.

Řeší to vůbec podnikový ekolog?

Podnikový ekolog sice neprovozuje spalovnu ani nevybírá technologii zpracování, ale odpovídá za to, že zvolený způsob nakládání s odpadem je právně přípustný a obhajitelný.

Při kontrole se totiž neřeší, kdo odpad odvezl, ale proč byl zvolen konkrétní způsob nakládání, zda bylo možné odpad využít nebo spálit a zda případná výjimka ze zákazu skládkování byla řádně zdůvodněna. Kontrola se vždy obrací na původce odpadu.

Co by měly obsahovat smlouvy s oprávněnými osobami po roce 2027

Po skončení přechodného období už smlouva s oprávněnou osobou nebude jen technickým dokumentem k zajištění odvozu odpadu. Stane se klíčovým podkladem při kontrole a nástrojem ochrany původce odpadu. Doporučuje se, aby obsahovala zejména tyto body:

1. Jednoznačné určení způsobu nakládání s odpadem

Musí být výslovně uvedeno, zda bude odpad:

• využíván (materiálově nebo energeticky),
• spalován,
• nebo odstraňován jiným konkrétním, povoleným způsobem.

Obecné formulace o „nakládání v souladu s právními předpisy“ po roce 2027 nestačí.

1. Povinnost posouzení přijatelnosti odpadu

Oprávněná osoba by měla mít smluvně uloženo:

• posoudit vlastnosti odpadu před převzetím,
• písemně potvrdit, zda je možné jeho využití nebo spalování.

Tento podklad je zásadní pro případnou obhajobu výjimky.

1. Jasná pravidla pro uplatnění výjimky

Smlouva by měla stanovit, že:

• skládkování je možné pouze při prokazatelném odmítnutí odpadu zařízením,
• odmítnutí musí být doloženo konkrétními technickými důvody.

Bez tohoto kroku nese odpovědnost původce odpadu.

1. Informační povinnost o změnách kapacit

Oprávněná osoba by měla:

• informovat o změnách kapacit,
• upozornit, že odpad již nelze přijímat stejným způsobem jako dříve.

To umožní reagovat dříve, než vznikne problém.

1. Odpovědnost za nesprávné technologické zařazení

Doporučuje se smluvně řešit:

• odpovědnost za chybné určení technologie,
• náhradu škody nebo smluvní sankce.

Kontrola míří na původce, ale smlouva určuje, kdo ponese důsledky.

1. Součinnost při kontrolách

Smlouva by měla zavazovat oprávněnou osobu k poskytnutí:

• dokumentace,
• odborných vyjádření,
• technických podkladů pro potřeby kontroly ze strany Česká inspekce životního prostředí nebo krajského úřadu.

---

Chemické látky v potravinách: „Jedna látka, jedno hodnocení“ – agentury EU spojují síly.

13.1.2026, Zdroj: EFSA

Nová pravidla pro zefektivnění hodnocení chemických látek v EU vstoupila v platnost 1. ledna 2026. Mezi nové úkoly úřadu EFSA patří spolupráce s dalšími agenturami EU na vytvoření společné datové platformy pro chemické látky.

Chemické látky jsou základními stavebními kameny všeho na světě. Veškerá živá hmota, včetně lidí, zvířat a rostlin, se skládá z chemických látek. Veškeré potraviny se skládají z chemických látek. Chemické látky v potravinách jsou z velké části neškodné a často žádoucí – například živiny, jako jsou sacharidy, bílkoviny, tuky a vláknina, se skládají z chemických sloučenin. Mnohé z nich se vyskytují přirozeně a přispívají jak k vyvážené stravě, tak k našemu gurmánskému zážitku.

Chemické látky však mohou mít různé toxikologické vlastnosti, z nichž některé mohou mít účinky na člověka a zvířata. Obvykle nejsou škodlivé, pokud jim nejsme vystaveni po dlouhou dobu a ve vysokých dávkách. Vědci pomáhají chránit před těmito škodlivými účinky stanovením bezpečných úrovní. Tyto vědecké rady slouží jako podklad pro rozhodovací orgány, které regulují používání chemických látek v potravinách nebo se snaží omezit jejich přítomnost v potravinovém řetězci.

Přehled

Chemické látky mohou hrát důležitou roli při výrobě a konzervaci potravin. Potravinářské přídatné látky mohou například prodloužit trvanlivost potravin; jiné, jako jsou barviva, mohou potraviny zatraktivnit. Aromatické látky se používají ke zlepšení chuti potravin. Potravinové doplňky se používají jako zdroje výživy.

Potravinářské obalové materiály a nádoby, jako jsou láhve, kelímky a talíře, které se používají ke zlepšení manipulace s potravinami a jejich přepravy, mohou obsahovat chemické látky, jako je plast, jehož složky mohou migrovat do potravin. Jiné chemické látky mohou být používány k boji proti chorobám hospodářských zvířat nebo plodin, nebo se někdy mohou vyskytovat v potravinách v důsledku výrobního procesu, jako je ohřev/vaření nebo dekontaminační ošetření.

Některé rostliny a houby přirozeně produkují toxiny, které mohou kontaminovat plodiny a představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat. Lidé mohou být také vystaveni přírodním i umělým chemickým sloučeninám přítomným v různých koncentracích v životním prostředí, např. v půdě, vodě a atmosféře. Příkladem jsou průmyslové znečišťující látky, jako jsou dioxiny a PCB. V životním prostředí se mohou přirozeně vyskytovat různé kovy nebo mohou být výsledkem lidské činnosti.

Dne 1. ledna 2026 vstoupil v platnost balíček „jedna látka, jedno posouzení“ (OSOA, „one substance, one assessment“). Jedná se o klíčový výstup strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek, který zajistí větší soudržnost, transparentnost a účinnost posuzování chemických látek v rámci celé legislativy EU a bude se týkat produktů, jako jsou hračky, potraviny, kosmetika, léčiva, pesticidy a biocidy. Nový rámec také pomůže včasněji identifikovat rizika a v případě potřeby umožní rychlejší zásah. Jedná se o významný krok k lepší a rychlejší ochraně zdraví lidí a životního prostředí.

Hlavním výsledkem je nová společná datová platforma pro chemické látky, která by měla být zprovozněna do roku 2028. Tato platforma, která bude přístupná všem, bude fungovat jako centrální uzel, který bude shromažďovat údaje o chemických látkách shromážděné na základě různých právních předpisů EU. Umožní orgánům veřejné správy snadněji znovu využívat informace o chemických látkách, což podpoří lepší rozhodování.

Nová opatření povedou k užší spolupráci mezi agenturami EU pro chemické látky díky vyjasnění rozdělení úkolů, omezení duplicity práce a konsolidaci vědeckých a technických úkolů. Balíček OSOA zavádí také rámec pro monitorování a výhledy, který umožní včasnější odhalování nových chemických rizik. Díky systematickému shromažďování údajů a využívání ukazatelů a nástrojů včasného varování bude EU lépe připravena identifikovat nové problémy a v případě potřeby rychle jednat.

Probíhající a dokončená hodnocení

openEFSA

Sledujte práci EFSA

Úloha EFSA

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) poskytuje vědecké poradenství ve formě hodnocení rizik a jiné technické pomoci v oblasti chemických látek v potravinách a krmivech rizikovým manažerům Evropské unie (Evropské komisi, Evropskému parlamentu, členským státům). Rizikoví manažeři zohledňují vědecké poradenství úřadu EFSA spolu s dalšími faktory při rozhodování o bezpečnosti těchto látek pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí.

• Povolení k uvedení na trh chemických látek používaných v potravinovém řetězci. Než mohou být chemické látky v EU povoleny pro použití v potravinách a krmivech, provádí úřad EFSA přísná hodnocení rizik, aby určil, které látky lze bezpečně používat a v jakých množstvích.
• Hodnocení rizik se provádí také v souvislosti s kontaminujícími látkami, které jsou považovány za možný problém pro lidské zdraví a/nebo zdraví zvířat. Řídící pracovníci v oblasti rizik mohou přijmout opatření k omezení expozice lidí a zvířat těmto látkám, pokud úřad EFSA naznačí možný dopad na zdraví.

Činnosti EFSA

EFSA provádí posouzení rizik u široké škály látek, včetně látek, které jsou záměrně přidávány do potravin a krmiv, chemických reziduí, které mohou být přítomny v potravinách a krmivech v důsledku výroby, distribuce, balení nebo spotřeby, a látek, které mohou být přítomny v důsledku kontaktu s životním prostředím.

Regulované složky potravin

Některé chemické látky se do potravin přidávají z různých technických důvodů, například aby měly lepší chuť, delší trvanlivost nebo vyšší nutriční hodnotu.

• Potravinářské přídatné látky
• Potravinářské enzymy
• Potravinářská aromata
• Potravinové doplňky
• Rostlinné látky

Rezidua v potravinovém řetězci

Někdy se v potravinách vyskytují stopy chemických látek v důsledku metod výroby a přípravy potravin, například rezidua pesticidů nebo přídatných látek používaných v krmivech pro zvířata. Do potravin se mohou dostat také malé stopy chemických látek z obalů a jiných materiálů přicházejících do styku s potravinami.

• Krmné přísady
• Materiály přicházející do styku s potravinami
• Pesticidy

Kontaminující látky v potravinách a krmivech

Přirozeně se vyskytující chemické sloučeniny, jako jsou kovy a dusičnany, mohou být v různých koncentracích přítomny v životním prostředí, např. v půdě, vodě a atmosféře. Mohou se také vyskytovat jako rezidua v potravinách v důsledku jejich přítomnosti jako znečišťujících látek v životním prostředí, v důsledku lidské činnosti, jako je zemědělství, průmysl nebo výfukové plyny z automobilů, nebo v důsledku výroby potravin, jako je vaření při vysokých teplotách. Lidé mohou být těmto látkám vystaveni z prostředí nebo požitím kontaminovaných potravin nebo vody.

• Chemické kontaminanty v potravinách a krmivech
• Látky znečišťující životní prostředí
  • Bromované zpomalovače hoření
  • Dioxiny a PCB
  • Per- a polyfluoralkylové látky (PFAS)
• Kovy
• Uhlovodíky minerálních olejů
• Přírodní kontaminanty
  • Mykotoxiny
  • Aflatoxiny
  • Ciguatoxiny a jiné mořské biotoxiny
• Kontaminanty vznikající při zpracování
  • Akrylamid

Hodnocení chemických látek v potravinách

Hlavním úkolem úřadu EFSA je provádět vědecká hodnocení rizik možných nebezpečí spojených s potravinovým řetězcem, včetně potenciálních rizik představovaných chemickými látkami v potravinách. Vědci úřadu EFSA používají při posuzování rizik chemických látek mezinárodně uznávané přístupy, aby pomohli chránit zdraví spotřebitelů a zvířat a přispěli k ochraně životního prostředí. V úřadu EFSA vyvinuli komplexní soubor osvědčených postupů pro posuzování rizik chemických látek, kterými se odborníci EFSA řídí, aby posouzení splňovala nejvyšší vědecké standardy, mimo jiné v následujících oblastech:

• Alternativy k testování na zvířatech
• Chemické směsi
• Endokrinní aktivní látky
• Míra expozice
• Nanotechnologie
• Prahová hodnota toxikologického rizika

Jedna látka, jedno posouzení

Evropská komise zveřejnila v prosinci 2019 Evropskou zelenou dohodu, v níž oznámila strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek. Komise se zabývala tím, jak zjednodušit a posílit právní rámec a přezkoumat, jak lépe využívat agentury a vědecké orgány EU, aby se dosáhlo cíle „jedna látka, jedno posouzení“ (OSOA). Kromě úřadu EFSA se do této iniciativy zapojila také Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OHSA) a Evropská komise.

EFSA a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vypracovaly společný poziční dokument k myšlence „jedna látka – jedno hodnocení“ pro chemické látky. Dokument analyzoval stávající situaci a navrhl řešení na podporu zjednodušení, úspory nákladů a lepší předvídatelnosti regulace. Klíčovými návrhy byly centrální koordinační mechanismus, lepší koordinace nebo rozdělení úkolů mezi agenturami (včetně chemických směsí) a přístup ke všem dostupným údajům ve stejném strukturovaném formátu.

• Na podporu strategie EU pro udržitelnost chemických látek: jedna látka, jedno posouzení
• Zelená dohoda: Komise přijala novou strategii pro chemické látky směřující k prostředí bez toxických látek

Nová právní úprava podporující balíček OSOA vstoupila v platnost dne 1. ledna 2026. Dvě nařízení přidělila úřadu EFSA nové úkoly:

• Nařízení (EU) 2025/2455 ze dne 26. listopadu 2025, kterým se zřizuje společná datová platforma pro chemické látky. Stanoví pravidla pro zajištění toho, aby data byla vyhledatelná, přístupná, interoperabilní a znovu použitelná, a zavádí rámec pro monitorování a výhled v oblasti chemických látek.
• Nařízení (EU) 2025/2457 ze dne 26. listopadu 2025 (kterým se mění nařízení o potravinářském právu 178/2002) pokud jde o přerozdělení vědeckých a technických úkolů a zlepšení spolupráce mezi agenturami Unie v oblasti chemických látek.

V praxi se v nejbližší době zaměříme na vývoj společné datové platformy EU pro chemické látky (EU-CDPC). Agentura ECHA má za úkol zřídit EU-CDPC s podporou dalších agentur, včetně úřadu EFSA. Platforma musí být funkční a do konce roku 2028 musí obsahovat minimální soubory dat. Úplná integrace všech stávajících a nově generovaných dat musí být dokončena do 10 let od vstupu nařízení v platnost, tj. do konce roku 2036.

Datoví vědci úřadu EFSA pracují na tom, aby bylo možné co nejdříve začlenit do EU-CDPC četné sbírky údajů úřadu EFSA týkající se chemických látek (např. monitorování chemických látek, oznámení o studiích, údaje o chemických rizicích, aplikace v potravinovém řetězci). Důležitým novým úkolem, který byl svěřen agentuře ECHA a úřadu EFSA ve spolupráci s EEA, je zadání studie biomonitoringu lidí pokrývající všechny členské státy EU.

• Evropská komise: Vstupují v platnost nová pravidla zjednodušující hodnocení chemických látek
• Evropská agentura pro chemické látky: ECHA přebírá další úkoly s cílem posílit chemickou bezpečnost v Evropě

Zdroj: EFSA

---

Dotaz: Přelévání chlornanu sodného.

5.1.2026, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ráda bych se informovala, jaké technické a bezpečnostní požadavky je nutné splnit při manipulaci a přelévání chlornanu sodného do nádob určených pro automatické dávkovací zařízení.

Odpověď:

Jedná se o silně žíravou alkalickou kapalinu, tedy důležitá je osobní ochrana pracovníků – oči, dýchací cesty a kůže. OOPP musí být vhodné pro manipulaci s žíravinami dle normy EN 374. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorázovou činnost, ne kontinuální operaci, není potřeba stálé odvětrání provozu.
Pokud připravujete roztok, tak je nutno dbát na pomalé přilévání kyseliny do vody – nikdy ne vodu do kyseliny!! Dochází k exotermní reakci a tvorbě mlhy/aerosolů šířících se do okolí a ohrožujících bezpečnost zaměstnance.

Výrobci v registrační dokumentaci uvádí tyto informace:

Osobní ochranné prostředky:

• Ochrana dýchacích cest: V případě nedostatečného větrání používejte vhodný dýchací přístroj.
• V případě nebezpečných výparů používejte izolační dýchací přístroj.
• Ochrana rukou: Rukavice z PVC odolné proti postříkání, občasné a dlouhodobé použití. Tloušťka rukavic: 1,2 mm.
• Ochrana očí: Ochranné brýle s bočními štíty.
• Ochrana kůže a těla: Na pracovišti: nepropustný oblek, boty.
• Zásah v případě nehody: Kompletní chemický ochranný oblek, boty.

Stabilita a reaktivita

• Stabilita roztoku klesá působením tepla, světla a v přítomnosti nečistot (stopy železa, niklu, mědi, kobaltu, hliníku, manganu)
• Podmínky, kterým je třeba se vyhnout: Skladujte při teplotách mezi: 15 – 25 °C. Produkt je citlivý na světlo a vlhkost.
• Materiály, kterým je třeba se vyhnout: Kyseliny (prudký rozklad za uvolňování chloru), Kovy (rozklad za vzniku kyslíku), Hořlavý materiál
• Nebezpečné produkty rozkladu: Chlor, Kyselina chlorná, Chlorečnan sodný
• Tepelný rozklad: Teplota rozkladu: 111 °C

---

Dotaz k vypouštění horkovodní vody při odstávkách horkovodní soustavy.

7.1.2026, Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se nakládání s horkovodní vodou při odstávkách horkovodní soustavy, kdy je nutné vodu z okruhů vypustit.

K dispozici máme pouze splaškovou a dešťovou kanalizaci. Provozní teploty horkovodů se pohybují přibližně v těchto hodnotách:

Přívod: max. cca 116 °C, min. cca 62 °C

Vrat: max. cca 84 °C, min. cca 57 °C

Používáme běžnou provozní chemii typickou pro úpravu horkovodních okruhů (fosforečnan sodný, siřičitan sodný, IN ECO 308 a IN ECO 324).

Z hlediska koncentrací chemických látek tato voda splňuje limity kanalizačního řádu pro vypouštění do splaškové kanalizace — s výjimkou teploty, která je v provozu výrazně vyšší, než kanalizace připouští. Vzhledem k těmto teplotám je přímé vypouštění do kanalizace problematické a zároveň ne vždy existuje reálná možnost vodu dostatečně ochladit dopouštěním studené vody.

Rád bych se proto zeptal, jak se tato situace obvykle řeší v běžném provozu, zejména:

Jaké jsou standardní možnosti nebo technická řešení pro vypouštění horkovodní vody při odstávkách?

Na co je potřeba myslet z pohledu legislativních omezení nebo doporučených postupů ?

Odpověď:

kanalizační řády, zpracované dle §24 vyhlášky č. 428/2001 Sb. stanoví v příloze 15 směrné hodnoty pro jednotlivé parametry vypouštěných odpadních vod, kde je uváděna i hodnota 40 st. C s tím, že v některých případech je tato hodnota dále snížena např. na 30 st. C (např. kanalizační řád průmyslové zóny Triangle). Tato hodnota je mezní a je vyžadována z řady důvodů, ať už se jedná o mezní limit pro konkrétní typy materiálů veřejné kanalizace, problematiku potenciálu vzniku návazných problémů při zrychleném rozkladu ostatních složek odpadních vod v hlavním toku kanalizace či problém vzniku a úniku zápachu a korozivních plynů z kanalizace (zejména se jedná o H2S a merkaptany, výjimkou není ani amoniak). Stranou není možné ponechat v případě menších návazných ČOV i možný negativní vliv na čistící funkci čistírny odpadních vod (se zvyšující se teplotou se snižuje účinnost aerace a hrozí riziko nedosahování emisních limitů stanovených dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. v místě vypouštění do vod povrchových.

Z daného důvodu je prakticky vždy vyžadováno dodržení limitní teploty, kdy producent má k dispozici ideálně možnost egalizace vznikajících odpadních vod přímo v areálu či je čím dále častější využívání odpadního tepla z odpadních vod v tepelných výměnících či tepelných čerpadlech voda/voda (viz např. řešení Energido společnosti Veolia). Zde bych ale doporučil realizovat dostatečně velkou egalizaci, navrženou na násobek objemu jednorázově vypouštěných horkých vod, ideálně s napojením na minimálně biologický filtr vzdušniny pro eliminaci zápachu. Obdobně je řešeno u velkých průmyslových producentů na kanalizační síti řady měst v ČR.