EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

 15. 3. 2026

Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – únor 2026.* 

Normy: ekologie a životní prostředí – březen 2026.* 

Nařízení EU o bateriích: klíčové termíny pro výrobce, dovozce i recyklátory.* 

Emisní povolenky: Podle firem dramaticky zdražují výrobu a oslabují konkurenceschopnost.* 

Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – únor 2026.

9.3.2026, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Únorové novinky v evropské chemické legislativě přinášejí zejména doplnění kandidátského seznamu SVHC o nové látky, sérii rozhodnutí o autorizaci používání oxidu chromového v průmyslových procesech a nové autorizace pro použití DEHP v obalech léčiv a zdravotnických prostředků. Současně byla schválena nová účinná látka pro biocidní přípravky na bázi formaldehydu a EU připravuje návrh na zařazení TBPH mezi perzistentní organické znečišťující látky podle Stockholmské úmluvy.

Kandidátský seznam SVHC (REACH)

  • Doplnění látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC)
    Na kandidátský seznam byly nově zařazeny dvě látky:

    • n-hexane (EC 203-777-6, CAS 110-54-3)
    • 4,4′-[2,2,2-trifluoro-1-(trifluoromethyl)ethylidene]diphenol a jeho soli

Zařazení na seznam SVHC znamená zejména nové informační povinnosti v dodavatelském řetězci a potenciální budoucí omezení nebo povolovací režim podle nařízení REACH.

Nařízení REACH

Evropská komise změnila řadu dříve vydaných rozhodnutí o autorizaci pro oxid chromový (CrO₃). Hlavní změnou je prodloužení přezkumné lhůty do 1. července 2030, aby byl vytvořen časový prostor pro případné budoucí omezení látek Cr(VI) a zároveň se předešlo neefektivnímu využívání administrativních zdrojů.

Komise udělila autorizaci společnosti Kesseböhmer Beschlagsysteme GmbH & Co. KG pro použití oxidu chromového při funkčním a dekorativním chromování v automobilovém, nábytkářském a sanitárním průmyslu. Povolení platí do 1. července 2030, protože socioekonomické přínosy byly vyhodnoceny jako vyšší než rizika a nebyly identifikovány vhodné alternativy.

Společnostem Qualipac Aurillac a R. Graindorge bylo částečně uděleno povolení k použití oxidu chromového při leptání polypropylenových substrátů v procesu galvanického pokovování v kosmetickém průmyslu. Přezkumná lhůta je stanovena do 1. července 2030.

Společnosti Artech Srl bylo uděleno povolení k použití oxidu chromového pro funkční a dekorativní chromování ocelových trubek a plechů využívaných například ve strojírenství, automobilovém průmyslu nebo výrobě nábytku. Přezkumná lhůta je opět stanovena do 1. července 2030.

Společnosti Egal Srl bylo částečně uděleno povolení k použití oxidu chromového při předúpravě plastových výrobků v procesu galvanického pokovování. Použití je omezeno na určité průmyslové aplikace a podléhá přezkumu do 1. července 2030.

Společnosti Castelcrom SRL bylo částečně povoleno používat oxid chromový při leptání a dekorativním chromování pro automobilový průmysl. Povolení je časově omezeno do 1. července 2030.

Společnosti OsmaPlast Romania SRL bylo částečně povoleno používání oxidu chromového při galvanickém pokovování plastových komponentů, například pro kávovary nebo sanitární zařízení. Přezkumná lhůta končí 1. července 2030.

Společnosti Doureca Produtos Plásticos bylo uděleno povolení k použití oxidu chromového pro předúpravu a dekorativní chromování plastových dílů v automobilovém průmyslu. Platnost autorizace je stanovena do 1. července 2030.

Evropská komise udělila skupině společností (např. Baxter, Vantive, Gambro) autorizaci pro použití bis(2-ethylhexyl)ftalátu (DEHP) při výrobě materiálů používaných v bezprostředním obalu léčiv a zdravotnických prostředků. Autorizace je udělena do 14. prosince 2031, případně do 14. prosince 2028 pro některé specifické aplikace.

Ostatní legislativa

  • Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/373
    Nařízení schvaluje formaldehyd uvolňovaný z reakčních produktů paraformaldehydu a 2-hydroxypropylaminu (poměr 1:1) jako účinnou látku v biocidních přípravcích typů 2, 11 a 13 podle nařízení o biocidech.

Evropská unie navrhuje zařadit bis(2-ethylhexyl)-tetrabromftalát (TBPH) do příloh Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách. Látka byla identifikována jako vysoce perzistentní a bioakumulativní zpomalovač hoření, který se může šířit na velké vzdálenosti v životním prostředí.

Normy: ekologie a životní prostředí – březen 2026.

11.3.2026, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi

Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v březnu 2026.

VYDANÉ ČSN

Značka normy Kat. č. Název normy
ČSN EN 17745 (47 0416) 523460 Zemědělská a lesnická strojní zařízení – Enviromentální požadavky na aplikátor granulí přípravků na ochranu rostlin

ZMĚNY ČSN

Značka normy Kat. č. Název normy
ČSN EN 60068-2-1 ed. 2 (34 5791) 523005 Zkoušení vlivů prostředí – Část 2-1: Zkoušky – Zkouška A: Chlad
ČSN EN 60068-2-2 (34 5791) 523007 Zkoušení vlivů prostředí – Část 2-2: Zkoušky – Zkouška B: Suché teplo

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

Značka normy Kat. č. Název normy
ČSN EN IEC 60068-2-1 ed. 3 (34 5791) 523004 Zkoušení vlivů prostředí – Část 2-1: Zkoušky – Zkouška A: Chlad
ČSN EN IEC 60068-2-2 ed. 2 (34 5791) 523006 Zkoušení vlivů prostředí – Část 2-2: Zkoušky – Zkouška B: Suché teplo
ČSN EN 18032 (56 0150) 522909 Potraviny – Rychlá metoda pro analýzu více vysoce polárních pesticidů a jejich metabolitů v potravinách zahrnující extrakci okyseleným methanolem a měření pomocí LC- nebo IC-MS/MS (QuPPe-metoda)
ČSN EN 16903 (64 6483) 522907 Plastové potrubní systémy uložené vně budov – Environmentální prohlášení o produktu – Pravidla pro produktovou kategorii doplňující EN 15804
ČSN EN 16904 (64 6484) 522908 Plastové potrubní systémy uvnitř budov – Environmentální prohlášení o produktu – Pravidla pro produktovou kategorii doplňující EN 15804
ČSN EN ISO 9806 (73 0304) 522845 Solární energie – Solární tepelné kolektory – Zkušební metody
ČSN EN 13946 (75 7707) 522836 Kvalita vod – Návod pro odběr a úpravu vzorků bentických rozsivek z řek a jezer
ČSN EN ISO 17508 (77 0624) 522835 Obaly – Přepravní obaly pro nebezpečné věci – Zkoušení kompatibility polyethylenu, fluorovaného polyethylenu a koextrudovaného plastu
ČSN EN ISO 15192 (83 8022) 522833 Půdy a odpady – Stanovení chromu(VI) v pevných materiálech alkalickým rozkladem a iontovou chromatografií se spektrofotometrickou detekcí
ČSN EN ISO 19388 (83 8113) 522832 Rekuperace, recyklace, úprava a likvidace kalu – Požadavky a doporučení pro provoz zařízení na anaerobní digesci
ČSN EN ISO 16965 (83 8131) 522834 Environmentální pevné matrice – Stanovení prvků pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS)

Nařízení EU o bateriích: klíčové termíny pro výrobce, dovozce i recyklátory.

19.2.2026, Zdroj: EUR-Lex (eur-lex.europa.eu)

Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích a odpadních bateriích postupně nabíhá do plného režimu. Roky 2026–2028 přinášejí konkrétní povinnosti: deklaraci uhlíkové stopy, digitální bateriový pas, nové parametry výkonnosti a minimální podíl recyklovaných materiálů.

Nadcházející milníky podle pravidel EU o bateriích

Základní přehled poskytuje souhrn na portálu EUR-Lex – „Pravidla udržitelnosti pro baterie a odpadní baterie“. Nařízení (EU) 2023/1542 stanoví požadavky pro celý životní cyklus baterií a jejich postupné uplatnění v konkrétních datech, která jsou podmíněna vydáním implementačního předpisu.

2026

  • 18. února 2026 – povinnost deklarovat uhlíkovou stopu se rozšiřuje na dobíjecí průmyslové baterie nad 2 kWh.
  • 18. srpna 2026 – uplatní se další harmonizovaná pravidla označování (formát, obsah a umístění údajů na baterii).

2027

  • 18. února 2027 – povinný digitální bateriový pas (QR kód) pro vybrané kategorie, zejména trakční a průmyslové baterie.
  • 18. srpna 2027 – minimální požadavky na výkonnost a trvanlivost pro dobíjecí průmyslové baterie nad 2 kWh.

2028

  • 18. srpna 2028 – minimální parametry výkonnosti a trvanlivosti se rozšíří i na přenosné dobíjecí baterie (s výjimkami).
  • Ve stejném období začnou platit požadavky na minimální podíl recyklovaných materiálů u vybraných kategorií baterií.

Dopady se týkají konstrukce výrobků, technické dokumentace, značení i smluvních vztahů v dodavatelském řetězci. Klíčové je sladit interní postupy s harmonogramem nařízení a zajistit dostupnost potřebných dat.

Emisní povolenky: Podle firem dramaticky zdražují výrobu a oslabují konkurenceschopnost.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) považují téměř tři čtvrtiny firem za nespravedlivý, ukázalo šetření Hospodářské komory mezi firmami.

05.02.2026 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Z lednového průzkumu dále vyplývá, že více než polovina respondentů přímo spadajících do EU ETS 1 uvádí, že náklady na emisní povolenky tvoří více než 10 % jejich celkových provozních nákladů. Bezmála devět z deseti takových firem muselo zvýšené náklady promítnout do cen.

V důsledku toho se podle aktuálního šetření Hospodářské komory zhoršila konkurenceschopnost vůči producentům mimo EU u 60,9 % firem spadajících do systému EU ETS 1 a 17,4 % z nich zvažuje přesun výroby do zahraničí, případně k němu již v omezeném rozsahu přistoupilo.

Více než čtyři pětiny (82,7 %) firem přímo spadajících pod EU ETS 1 hodnotí dopad systému na ekonomickou situaci svého podniku jako negativní, přičemž více než polovina (52,3 %) jej označuje za velmi negativní. Neutrální hodnocení uvádí 13,0 % a pozitivní hodnocení se v odpovědích objevuje pouze výjimečně (4,3 %).

„Šetření ukázalo, že deindustrializace Evropy může být reálnou hrozbou, pokud EU systém obchodování s povolenkami neupraví. Firmy popisují velmi konkrétní dopady systému emisních povolenek na každodenní fungování – od výrazného nárůstu provozních nákladů přes nutnost promítat tyto náklady do cen až po omezování investic a výroby. V odpovědích firem se opakují příklady omezení výroby, odkládání modernizačních projektů i úvahy o přesunu části výroby do zahraničí. Cena emisní povolenky v EU je totiž mnohem vyšší, než je tomu u obdobných povolenek jinde ve světě,“ uvedla předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.

Výsledky šetření ukazují, že emisní povolenky představují pro významnou část firem výraznou finanční zátěž. U více než poloviny firem spadajících přímo pod systém EU ETS 1 tvoří náklady na emisní povolenky více než 10 % jejich celkových provozních nákladů. Pouze menší část podniků se pohybuje v pásmu nižšího jednotkového dopadu.

Emisní povolenky se o rok odkládají. Jak dopadnou na domácnosti a firmy?

Převážná většina podniků působících v systému EU ETS 1 byla nucena promítnout zvýšené náklady do cen své produkce (87,0 %). Více než polovina firem zároveň přistoupila k úsporným opatřením (56,5 %) a významná část podniků zvýšila investice do nízkouhlíkových technologií (52,2 %). Shodně 30,4 % firem omezuje investice do dalšího rozvoje nebo přímo omezuje stávající výrobu. Část firem již otevřeně zvažuje přesun výroby do zahraničí, případně již k němu v omezeném rozsahu přistoupila (17,4 %).

„Dopad se však neomezuje pouze na firmy přímo zahrnuté do systému EU ETS 1. Zhruba dvě třetiny respondentů, včetně podniků zasažených nepřímo, potvrzují, že se systém emisních povolenek promítá do jejich cenotvorby. Více než 30 % firem tento vliv hodnotí jako silný až zásadní, což potvrzuje, že dopady EU ETS se přenášejí napříč výrobními a dodavatelskými řetězci a postupně zasahují širší ekonomiku,“ uvedla ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.

Dopad emisních povolenek na cenotvorbu nemá podle šetření žádný vliv pouze u 18,8 % respondentů, naopak dopad do cenotvorby potvrdilo 67,1 % firem.

Závažným zjištěním šetření je výrazné oslabení konkurenceschopnosti českých a evropských firem vůči podnikům ze třetích zemí. Necelé dvě třetiny firem spadajících pod EU ETS 1 uvádějí, že systém emisních povolenek zhoršuje jejich schopnost konkurovat firmám mimo Evropskou unii, které nepodléhají srovnatelnému režimu regulace. Více než třetina (34,8 %) respondentů přitom hodnotí toto zhoršení jako výrazné.

Riziko tzv. carbon leakage, tedy přesunu výroby mimo EU v důsledku rozdílných nákladových a regulačních podmínek, vnímá ve svém sektoru 82,4 % respondentů, přičemž 45,7 % je hodnotí jako vysoké.

„Šetření ukazuje, že se nejedná o hypotetickou hrozbu, ale o reálně zvažovaný scénář reakce části firem na evropský systém emisních povolenek. Možnost jeho naplnění navíc zvyšují úvahy o dalším rozšiřování systému, zejména v souvislosti s EU ETS 2. To v očích podnikatelů posiluje požadavek na revizi systému a důsledné posouzení dopadů na konkurenceschopnost českého hospodářství,“ dodal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Evropský systém emisních povolenek považují respondenti šetření za nespravedlivý – téměř tři čtvrtiny (72,6 %) jej hodnotí jako nespravedlivý (z toho 44,6 % velmi nespravedlivý a 28,0 % spíše nespravedlivý). Neutrálně jej vnímá 9,3 % firem a jako spravedlivý jej hodnotí celkem 9,8 % respondentů (6,7 % spíše spravedlivý, 3,1 % velmi spravedlivý).

Bleskové šetření Hospodářské komory na téma EU ETS proběhlo od 15. do 19. ledna 2026. Celkem se do šetření zapojilo 328 respondentů z mikro, malých, středních, ale i velkých firem působících v různých odvětvích ekonomiky a napříč všemi kraji České republiky.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

Škroupova 957/4, 500 02 Hradec Králové
IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526
Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje
Krajská hospodářská komora KHK
Powered by  GDPR Cookie Compliance
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.