EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Energetické úspory a čistá mobilita aktuálně.*
Mohou mít plastové obaly vliv na kvalitu potravin a naše zdraví?*
Povinné třídění textilu: obce čelí vysokým nákladům a nejasnému využití odpadu.*
Energetické úspory a čistá mobilita aktuálně.
24.2.2026, Zdroj: MPO ČR
- Koalice pro financování energetické účinnosti
- Seznam veřejně přístupných dobíjecích stanic
- Přehled dotačních programů
Evropská komise spouští novou iniciativu na podporu financování energetických úspor, Ministerstvo průmyslu a obchodu rozjíždí národní platformu a zároveň zveřejňuje aktuální přehled 3 661 veřejných dobíjecích stanic. Domácnosti, firmy i obce mohou čerpat dotace na zateplení, obnovitelné zdroje, modernizaci technologií i rozvoj udržitelné dopravy.
Koalice pro financování energetické účinnosti
Evropská Komise spustila iniciativu s názvem Evropská koalice pro financování energetické účinnost (dále jen „Koalice“). Koalice, která sdružuje země EU, finanční instituce a další zúčastněné strany má za cíl pomoct s mobilizací soukromého financování energetické účinnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo činnosti Národní platformy pro financování energetické účinnosti, a to dne 14. října 2025, kdy se uskutečnilo první ustavující setkání Národní platformy pro financování energetické účinnosti, čímž byla oficiálně zahájena její činnost.
Více informací o Koalici a Národní platformě zde.
Seznam veřejně přístupných dobíjecích stanic
Seznam veřejně přístupných dobíjecích stanic z Evidence dobíjecích stanic zveřejněný podle § 6 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, stav k 31. 1. 2026.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje seznam veřejně přístupných dobíjecích stanic na základě Evidence vedené podle §6 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách.
K 31. 1. 2026 jsme obdrželi od vlastníků příp. provozovatelů zejména veřejných dobíjecích stanic přihlášky a evidujeme tak v provozu 3 661 dobíjecích stanic, které nabízejí 6 455 dobíjecích bodů k dobíjení elektromobilů nebo plug-in hybridů. Vysoce výkonných dobíjecích bodů, tzn. dobíjecích bodů s maximálním výstupním výkonem vyšším než 22 KW, je 2 643.
- Seznam je zveřejňován ve formátu XLSX, ve stavu, jak byly údaje oprávněnými osobami nahlášeny.
- Interaktivní vizualizace evidovaných stanic je k dispozici ve statistikách na webových stránkách www.cistadoprava.cz.
Přehled dotačních programů
Domácnosti
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro domácnosti patří zejména zateplení obálky budovy, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, tedy například tepelných čerpadel.
Podniky
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro podniky patří zejména investice do zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů, zateplení budov a výměnu systémů vytápění a klimatizace, osvětlení nebo například modernizaci výrobních technologií spočívající ve výměně energeticky neefektivních strojů.
Obce/veřejný sektor
Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro veřejný sektor patří zejména výměna zdroje vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, zateplení obálky budov, využívání odpadního tepla a sluneční energie, výstavba zelených střech, instalace zařízení na shromažďování dešťové vody, rekonstrukce a inovace soustav veřejného osvětlení měst a obcí, včetně přípravy kabeláže v rámci infrastruktury pro udržitelnou mobilitu nebo například nákup elektromobilů či vozidel na vodíkový pohon.
Informace o jednotlivých podporovaných opatřeních a relevantních programech jsou k dispozici na odkaze zde.
Mohou mít plastové obaly vliv na kvalitu potravin a naše zdraví?
3.3.2026, Zdroj: Společnost pro výživu (www.vyzivaspol.cz)
Článek se zabývá problematikou používání plastových obalů v potravinářském průmyslu. Jejich každodenní používaní v běžném životě nepochybně ovlivňuje kvalitu potravin, tedy i naše zdraví. Pro porovnání je uveden přehled plastových obalů používaných v potravinářství a jejich charakteristika a aplikace jednotlivých druhů materiálů. Dále je zmíněna problematika změkčovadel a dalších látek, které mohou být uvolňovány do potravin tzv. migrací, problematika zdravotních rizik a zmírnění možné migrace chemických látek z obalů do potravin a lidského organismu.
Společnost pro výživu publikovala článek „Mohou mít plastové obaly vliv na kvalitu potravin a naše zdraví?“ v novém čísle časopisu „Výživa, potraviny a zdraví – 1/2026„.
Úvod
Současný trend v balení potravin i jiných produktů do různých druhů plastů a obecně jejich masivní využívání bývá v nadsázce nazýváno dobou plastovou. Setkáváme se s nimi denně v různých formách, tvarech i barvách. Hlavním cílem obalů je chránit a uchovávat produkty, v našem případě potraviny před možnými fyzikálními, chemickými, mikrobiologickými či dalšími riziky, která mohou v konečném důsledku ovlivnit jejich kvalitu a bezpečnost. Jejich velkou výhodou je dnes snadná dostupnost, nízká hmotnost, rozmanitost, dobrá mechanická odolnost a relativně nízké náklady na výrobu. Na druhou stranu se jedná o průmyslově vyrobený materiál, který při nedodržení správného skladovaní či nevhodných aplikacích může uvolňovat do potravin chemické látky a tím negativně ovlivnit chuť, vůni i bezpečnost dané potraviny. Dlouhodobým problémem je, i přes snahy o efektivnější recyklaci, také zatěžování životního prostředí.
- Celý článek zde: „Mohou mít plastové obaly vliv na kvalitu potravin a naše zdraví?“
Autor článku: Tomáš Wild, DiS.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.
Zdroj: Společnost pro výživu
Povinné třídění textilu: obce čelí vysokým nákladům a nejasnému využití odpadu.
19.2.2026, Zdroj: Vláda, SMO, SMS ČR
Po roce povinného sběru textilu se české obce potýkají s výrazným nárůstem nákladů, provozními problémy a nejasným osudem vytříděného materiálu. Starostové upozorňují, že současný systém je nefunkční, zatěžuje obecní rozpočty a neposkytuje efektivní ekologický přínos, přičemž jeho úspěch závisí na zapojení výrobců, dostatečných zpracovatelských kapacitách a jasných pravidlech pro občany.
Od 1. ledna 2025 je v ČR povinné třídění veškerého odpadního textilu podle evropské legislativy, což se ukazuje spíše jako problém než přínos. Obcím se zásadně zvýšily náklady – někde až desetinásobně – a vytříděný textil je méně kvalitní a hůře využitelný. Tradiční systém, kdy se kvalitní oblečení dostalo charitě a nekvalitní spálilo fungoval podle kritiků nového systému lépe a levněji. Náhrada financí prostřednictvím dotací, nových poplatků a rozšířená odpovědnost výrobce zatím nefunguje.
Podle odborníků a představitelů charitativních organizací je efektivnější nechat lidi darovat použitelné oblečení přímo charitám a zbytek textilu řešit ve sběrných dvorech nebo spalovnách. Současný direktivní systém přináší vysoké náklady a administrativní chaos, přičemž obce i lidé reálně doplácí, aniž by vznikl funkční odbyt vytříděného textilu. Více v tiskové zprávě České asociace odpadového hospodářství na odkazu zde.
Starostové upozorňují na rostoucí finanční zátěž obcí, provozní komplikace a nejasný osud sebraného textilu po prvním roce povinného sběru
Po prvním roce povinného sběru textilu obce upozorňují na výrazný nárůst nákladů, provozní komplikace a nejasný osud vytříděného materiálu. Podle dotazníkového šetření SMS ČR nesou samosprávy téměř veškerou finanční a organizační zátěž, chybí systémové zapojení výrobců a dovozců, kapacity pro zpracování textilu jsou nedostatečné a současný model nepřináší přesvědčivé ekologické přínosy. Starostové ze všech regionů ČR popisují prudké zdražení, nedostatečný odbyt, nefunkční svoz a nejistotu ohledně dalšího využití textilu.
Obce přitom princip třídění podporují, ale požadují spravedlivé rozdělení odpovědnosti a funkční ekonomické a organizační nástroje. Náznak zlepšení slibuje evropská směrnice o rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), jejíž implementace v ČR se plánuje prostřednictvím novely zákona o výrobcích s ukončenou životností. Plně funkční systém je realistické očekávat až kolem roku 2028, do té doby však obce zůstávají prakticky samy s vysokými náklady a provozními problémy. Více v tiskové zprávě SMS ČR na odkazu zde.
Minimalizace rizik spojených s tříděním textilu
Otázkou tedy zůstává, kam vytříděný textil předávat. Zatím pro něj systémový odbyt není. Jak zajistit, aby třídění textilu v budoucnu skutečně přinášelo přínos, minimalizovalo náklady a provozní zátěž? Stále zůstává v platnosti základní pravidlo. Obce by měly důsledně třídit jen čistý a nositelný textil, spolupracovat s lokálními charitativními a sociálními partnery, jasně komunikovat pravidla občanům, průběžně vyhodnocovat náklady sběru a aktivně se zapojovat do odborné debaty o systému.
Současný stav sběru bioodpadů, textilu, dřeva a jedlých olejů a tuků – jejich vliv na plnění cílů obcí.
13.2.2026, Zdroj: Ekokom
Navyšování sběru bioodpadů, textilu, dřeva a jedlých olejů a tuků bude nezbytné pro plnění cílů stanovených obcím v § 59 odst. 3 zákona o odpadech. Podle tohoto ustanovení měly obce v roce 2025 odděleně soustřeďovat 60 % recyklovatelných složek z celkového množství komunálních odpadů.
A cíle dále porostou, již pro rok 2030 bude cíl navýšen o pět procent a pro rok 2035 dokonce o dalších deset. Ke splnění těchto cílů obce musí jednak snížit množství nerecyklovatelných komunálních odpadů a jednak maximalizovat sběry papíru, plastů, kovů, skla a všech dalších využitelných odpadů, tedy i bioodpadů, textilu, jedlých olejů a tuků a dřeva. O stavu sběrů tříděných odpadů reportuje AOS EKO-KOM pravidelně. Jak vypadá aktuální stav sběru dalších využitelných odpadů vám přiblížíme v tomto článku, a to na základě dat za rok 2024 získaných dotazníkovým šetřením v obcích zapojených do Systému EKO-KOM.
Biologicky rozložitelné odpady
Povinnost obcí umožnit třídit biologicky rozložitelné odpady alespoň ve vegetačním období platila od roku 2015. V roce 2020 se požadavek rozšířil na celý rok, kdy je obec povinna zajistit sběr biologických odpadů alespoň rostlinného původu.
Množství vytříděných bioodpadů, jež jsou v odpadové evidenci vedeny jako biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (20 01 08, nově také 20 01 08 01) a biologicky rozložitelný odpad (20 02 01), si obce mohou započítat do odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu z pohledu plnění zákonných cílů obce. Bioodpady představují největší potenciál pro navýšení množství využitelných a recyklovatelných složek komunálních odpadů.
V Dotaznících za rok 2024 o nakládání s komunálním odpadem sdělilo 411 obcí, že sbírá tzv. gastroodpad, tedy biologicky rozložitelný odpad živočišného či rostlinného původu z kuchyní od občanů využitý převážně v bioplynových stanicích.
Předcházení vzniku odpadu podporou domácího a komunitního kompostování občanů vede ke snižování množství biologicky rozložitelné složky v SKO. Z Dotazníků za rok 2024 vyplynulo, že domácí kompostování probíhalo v 2 872 obcích, kdy celkový počet domácích kompostérů je odhadován na 603 800 kusů.
Rostlinné zbytky sbírané v rámci předcházení vzniku odpadu, především prostřednictvím domácích kompostérů, do plnění zákonných cílů započítat nelze. Nicméně MŽP novelou vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady s účinností od 1. února 2025 umožňuje obcím zahrnout do plnění cílů hmotnost rostlinných zbytků z území obce vstupujících do technologie kompostování v komunitních kompostárnách, přestože jsou dle zákona provozovány v rámci režimu předcházení vzniku odpadu.
Textilní odpady
Od 1. ledna 2025 je ve všech členských státech Evropské unie, tedy i v České republice, zavedena povinnost odděleného sběru textilních odpadů. V roce 2024 činil hmotnostní podíl textilních odpadů ve směsném komunálním odpadu podle rozborů společnosti
EKO-KOM 4,6 % hm. Podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu v roce 2024 jsme zveřejnili v článku o výsledcích rozborů SKO zde. Pokud je starý textil vyhozen do směsného komunálního odpadu nebo do objemného odpadu a dojde k jeho kontaminaci s jinými odpady, snižuje se možnost jeho efektivní recyklace.
Množství vytříděného textilního odpadu uvedeného v odpadové evidenci jako textilní materiál (20 01 11) nebo oděvy (20 01 10) si mohou obce započítat do odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu z pohledu plnění zákonných cílů obce.
Textilie sbírané v rámci předcházení vzniku odpadu (např. RE-USE, SWAP, Charita) do plnění zákonných cílů započítat nelze.
Současné charitativní sběry textilu mají obce většinou zdarma nebo jsou náklady nízké. V Dotaznících EKO-KOM za rok 2024 uvedlo náklady na svoz a sběr textilu 1 168 obcí, kdy jejich průměrná výše představovala 3,70 Kč na obyvatele. V roce 2025 však tyto náklady podle informací z obcí výrazně vzrostly.
Asociace recyklace textilu a další dotčené subjekty pracují na přípravě systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Povinností výrobců a prodejců, kteří uvedou textilní výrobky, obuv a výrobky s textilem související na trh, by mělo být mimo jiné hradit náklady na provoz systému sběru, třídění a recyklace, podobně jako je tomu u obalů, elektroodpadů či baterií a akumulátorů a dalších typů výrobků. Plné spuštění nového systému lze v ČR očekávat do poloviny roku 2028, kdy to požaduje revize rámcové směrnice o odpadech přijatá v září 2025.
Dřevo
Povinnost zajistit samostatný sběr dřeva v obcích v ČR neexistuje. Avšak, že je dřevo cenný zdroj si uvědomuje i Evropský parlament, který v průběhu schvalovacího procesu revize rámcové směrnice o odpadech navrhoval, aby bylo dřevo doplněno na seznam materiálů podléhajících tříděnému sběru a aby se na něj vztahovaly cíle opětovného použití a recyklace. Zatím se tak sice nestalo, ale výhledově to lze očekávat.
Dřevo patří také mezi odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu. Chtějí-li si obce množství vytříděného dřeva započíst z pohledu plnění zákonných cílů obce, měly by zajistit místo pro samostatný sběr dřeva anebo provádět dotřiďování objemných odpadů na úrovni obecních systémů. Podíl dřeva v objemném odpadu představuje cca 20–30 % hmotnosti.
Dřevo sbírané prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a mobilních sběrů, které je předáno k materiálové recyklaci, obce mohou vykázat do Systému EKO-KOM a získat za vytříděné množství odměnu dle aktuálního ceníku.
Jedlé oleje a tuky
Povinnost zajistit místa pro celoroční sběr jedlých olejů a tuků (20 01 25) platí pro obce od roku 2020. Navíc je obce mohou zahrnout mezi odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu.
Ke zintenzivnění jeho sběru je nutné optimální nastavení sběrné sítě s ohledem na zlepšení dostupnosti nádob nebo jiné zajištění podmínek pro tříděný sběr (např. umístění nádob na sběrné dvory a sběrná místa nebo využití mobilních sběrů).
Náklady vynaložené na sběr jedlých olejů a tuků uvedlo v Dotaznících 2 490 obcí, kdy jejich průměrná výše činila 2,90 Kč na obyvatele.
Zdroj: https://www.ekokom.cz/soucasny-stav-sberu-bioodpadu-textilu-dreva-a-jedlych-oleju-a-tuku-jejich-vliv-na-plneni-cilu-obci/