Sněmovna podpořila novelu, která má zamezit takzvanému lakování zboží nazeleno.* 

Stovky tun baterií z e-cigaret končí v českých popelnicích. Ohrožují třídicí linky a zatěžují přírodu, varuje MŽP.* 

Pravidla a značení vedlejšího produktu.* 

Sněmovna podpořila novelu, která má zamezit takzvanému lakování zboží nazeleno.

25.3.2026, Zdroj: ČTK

Zamezit klamavému informování o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, má novela, kterou dnes v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Novela o ochraně spotřebitele, která do českého právního řádu promítne směrnice EU, například zakazuje prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost takzvanými kazítky.

Novela by měla mimo jiné přispět k informovanosti o možné opravě výrobků a zároveň k udržitelnější spotřebě. Před dalším schvalováním ji projedná sněmovní hospodářský výbor.

Sněmovna dnes podpořila i navazující zákon o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku. Má umožnit spotřebitelům opravy některých domácích spotřebičů, jako jsou třeba chladničky nebo mobilní telefony. Aby bylo možné je používat dlouhou dobu, je nutné zajistit možnost opravy i po uplynutí obchodní záruky, popisuje důvodová zpráva. Spotřebitel si pak nebude muset kupovat nový výrobek. Zákon stanoví například, že výrobce nesmí odmítnout opravu výrobku jen proto, že výrobek již dříve opravil někdo jiný.

Novela a unijní směrnice podle ministerstva průmyslu a obchodu reagují na trend, kdy se lidé čím dál více zajímají o udržitelnost výrobků. „Mnohé společnosti jsou si tohoto trendu vědomy, a proto se na trhu objevila řada environmentálních tvrzení, která však nejsou vždy podložená, a mohou tak spotřebitele klamat a ovlivňovat jejich rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinili,“ uvedlo při zdůvodnění předlohy ministerstvo.

Seznam 27 praktik, které jsou zakázané za všech okolností, novela rozšiřuje o dalších 12. Záměrným omezováním životnosti se rozumí například to, že výrobce nebude dodávat zboží se softwarem, který by ho kazil. Směrnice především zakazuje používat takové označení udržitelnosti, které nevychází ze systému certifikace nebo které nezavedly orgány veřejné správy. Za všech okolností zakazuje, je uvádění obecných ekologických tvrzení jako že je výrobek „zelený“ nebo třeba „šetrný k životnímu prostředí“.

Lidé by měli být podle novely zákona také patřičně informováni o tom, zda je zboží možné opravit. Cílem je zároveň zvýšit motivaci spotřebitelů, aby si opravu v případě pokažení výrobku zvolili. Pomoci má tomu delší záruční doba. „V případě opravy výrobku pak prodávající nebude odpovídat za vadné plnění po dva roky od koupě, ale po dobu tří let od koupě, respektive převzetí výrobku spotřebitelem,“ uvedlo ministerstvo.

Novela kromě zákona o ochraně spotřebitele upravuje i občanský zákoník. V obou případech činí nejvyšší možná pokuta za použití nekalých obchodních praktik nebo nedodržení informačních povinností pět milionů korun.

---

Stovky tun baterií z e-cigaret končí v českých popelnicích. Ohrožují třídicí linky a zatěžují přírodu, varuje MŽP.

13.3.2026, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

Trh s jednorázovými elektronickými cigaretami zažil v posledních pěti letech bezprecedentní boom. S rostoucí popularitou těchto výrobků však dramaticky narůstá i množství nebezpečného odpadu.

V Česku se ročně spotřebují desítky milionů kusů obsahující stovky tun baterií. Většina uživatelů je však chybně vyhazuje do směsného odpadu, čímž riskují vznik požárů a ztěžují recyklaci vzácných surovin. Potvrdily to i nedávné kontroly ČIŽP a hasičů v odpadových provozech. Situaci má změnit nové nařízení EU, podle kterého budou muset mít e-cigarety od roku 2027 vyměnitelné baterie, jinak je nebude možné uvádět na trh.

Zatímco dříve trhu dominovaly znovupoužitelné systémy, dnes jsou hitem jednorázová zařízení. Ta jsou sice uživatelsky přívětivá, ale z pohledu ekologie představují značnou zátěž. „Každá jednorázová e-cigareta je komplexním elektrozařízením obsahujícím čipy, senzory, topnou spirálu a především nabitou baterii. Právě ta může být při nesprávné likvidaci velmi nebezpečná. Apelujeme proto na spotřebitele, aby využili sběrnou síť. Zařízení lze vrátit v místě prodeje, odložit do červených kontejnerů na drobné elektro nebo odevzdat ve sběrném dvoře,“ upozorňuje ministr životního prostředí Igor Červený.

Podle dat kolektivního systému ECOBAT končí většina těchto výrobků v komunálním odpadu. Uživatelé si často neuvědomují, že vyhazují funkční elektrozařízení, které se stává odpadem v extrémně krátkém čase. Recyklace elektronických cigaret je navíc technologicky velmi náročná a nákladná. „Jednorázové elektronické cigarety v žádném případě nepatří do běžného koše ani do žlutého kontejneru na plasty. Při mechanickém poškození v popelářských vozech nebo na třídicích linkách dochází ke vznícením baterií, což ohrožuje pracovníky odpadových společností a může způsobit značné škody,“ dodává ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP Jan Maršák.

Závažnost situace potvrzují i výsledky nedávné kontrolní akce České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Hasičského záchranného sboru ČR. Inspektoři během kontrol v odpadových provozech zaznamenali rostoucí výskyt drobné elektroniky a baterií, včetně poškozených zařízení přímo na aktivních plochách skládek, což představuje okamžitý iniciační zdroj požáru. „Naše zjištění potvrzují, že porušování provozních řádů má přímý dopad na riziko vzniku požáru a může komplikovat následný zásah jednotek HZS. Velký vliv má také chování některých spotřebitelů, kteří vyhazují elektroodpad do komunálního odpadu,“ vysvětlil Oldřich Jarolím, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence ČIŽP s tím, že bez důsledného třídění ze strany spotřebitelů nelze tato rizika účinně snížit.

Povinnosti výrobců a legislativní změny

Každý dovozce či výrobce, který uvádí tyto výrobky na český trh, má zákonnou povinnost zajistit jejich zpětný odběr a být zapsán v Seznamu povinných osob pro baterie a elektrozařízení vedeném MŽP v Informačním systému odpadového hospodářství (VISOH). Při nesplnění těchto povinností hrozí vysoké sankce.

Budoucnost jednorázových modelů v jejich současné podobě je nejistá. Podle nařízení Evropské unie (2023/1542) o bateriích budou muset výrobci do 18. února 2027 zajistit, aby byly baterie ve vybraných elektronických zařízeních, včetně e-cigaret, snadno vyjímatelné a vyměnitelné samotnými uživateli. Výrobky, které toto kritérium nesplní, nebude možné po tomto datu uvádět na trh.

---

Dotaz: Pravidla a značení vedlejšího produktu.

26.3.2026, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ve firmě, kde probíhá pokovování plastů vzniká spoustu plastových zmetků. Měla jsem je označené jako odpad – kód 07 02 13 – Plastový odpad. Toto jsem vnímala jako interní označení, ve skutečnosti to je vedlejší produkt na prodej, protože plasty mají další využití. Auditoři z ISO mi doporučili, abych kódové označení neuváděla, pokud je to vedlejší produkt. Stačí označení třeba „ABS plast“. Je to tak správně? Pokud by šel tento vedlejší produkt do zahraničí, má to nějaká omezení?

Odpověď:

Institut vedlejšího produktu je řešen výhradně v § 8 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech, kde je jasně uvedena jeho základní definice, ze které vyplývá, že se jedná o movitou věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, a není (nikdy) odpadem, za současného splnění zde uvedených všech podmínek.

Tudíž je nesprávné a zavádějící vedlejší produkt, jakkoliv označovat katalogovým číslem či názvem odpadu, když se nejedná o odpad dle zákona o odpadech. Určitě je správné jakékoliv jiné vhodné vlastní interní označení / název pro tento produkt, kromě označení katalogovým číslem a názvem odpadu.

Pokud je váš vedlejší produkt skutečně z ABS, pak označení „ABS plast“ je zcela správné a technicky přesné. Pokud je pokovený, lze doplnit:

• „ABS plast – pokovené výlisky“
• „ABS plast – výlisky s galvanickou vrstvou“

Ale základní označení ABS je naprosto v pořádku (ABS = Acrylonitrile–Butadiene–Styrene). Je to kopolymer složený ze tří monomerů. Dohromady tvoří technický termoplast, který je pevný, houževnatý, dobře vstřikovatelný, a vhodný pro galvanické pokovování. ABS je oblíbený pro pokovování, protože má vysoký obsah butadienu, který umožňuje vytvořit mikrodrsnost při leptání, výbornou přilnavost kovových vrstev, a stabilní rozměry při vstřikování. Proto se používá např. v automobilovém průmyslu, sanitární technice, designových dílech, elektroprůmyslu atd.

Jaké označení je ideální pro obchodní dokumenty?

Doporučuji používat kombinaci obchodního názvu + popisu: „ABS plast – výlisky (vedlejší produkt z výroby)“ nebo „ABS plast – zmetky z výroby, určeno k dalšímu využití“.

Pokud je materiál vedlejší produkt, NEJDE o odpad

V případě vývozu tohoto materiálu do zahraničí (do zemí EU/mimo země EU), to znamená:

• Nevztahuje se na něj nařízení o přepravě odpadů (WSR): nařízení EP a Rady (EU) 2024/1157 o přepravě odpadů, které nahradí stávající nařízení EP a Rady č. 1013/2006 o přepravě odpadů
• Nevztahují se notifikace, zákazy vývozu plastů, ani popř. režimy B3011/Y48: čistý plastový odpad určený k recyklaci, nebo o odpad „obtížně recyklovatelný“
• Nevztahují se limity pro export plastového odpadu mimo OECD.

Z hlediska práva je to prostě materiál / surovina, se kterým lze obchodovat jako s jakýmkoli jiným výrobkem.

Jaké povinnosti tedy zůstávají?

1) Musí být splněna definice vedlejšího produktu

Výrobce musí být schopen doložit, že:

• vzniká jako nedílná součást výroby,
• je použitelný přímo, bez dalšího zpracování,
• má jistý trh (existuje odběratel),
• jeho další využití je legální a bezpečné.

2) Obchodní a celní povinnosti

Jako u každého materiálu:

• správné celní zařazení (HS kód) – u ABS typicky 3903 30, ale záleží na formě (granulát, výlisky, drť),
• smlouva o prodeji materiálu,
• bezpečnostní list, pokud je relevantní (např. pokud je pokovení spojeno s chemickými látkami),
• případně REACH povinnosti, pokud jde o chemickou látku nebo směs (většinou ne, pokud jde o pevný plastový díl).

3) Technické požadavky cílové země

Některé státy mohou mít:

• požadavky na čistotu materiálu,
• zákaz dovozu určitých typů plastů,
• povinnost registrace dovozce.

To ale není „odpadová“ regulace — je to běžná obchodní regulace. 

Co se naopak už neuplatní, pokud je to vedlejší produkt?

• žádné notifikace podle WSR,
• žádné zákazy vývozu plastů mimo OECD,
• žádné kódy odpadu,
• žádné povinnosti dopravce odpadu,
• žádné evidence odpadů,
• žádné přepravní dokumenty pro odpady. 

Jediná „citlivá“ oblast: důkazní břemeno

Celníci nebo inspekce mohou chtít doložit, že:

• nejde o odpad,
• materiál je skutečně využitelný,
• odběratel ho použije jako surovinu, ne jako odpad.

Proto doporučuji mít připravené:

Auditně obhajitelné podklady

• interní rozhodnutí o vedlejším produktu,
• popis materiálu (např. „ABS výlisky – nepokovené / pokovené“),
• technické parametry,
• smlouvu s odběratelem,
• prohlášení odběratele o využití,
• fotodokumentaci materiálu.

Oblast	Vedlejší produkt	Odpad
Export mimo EU	✔️ bez omezení	❌ velmi omezený / zákaz
Notifikace	❌ ne	✔️ ano
Kód odpadu	❌ ne	✔️ ano
Celní režim	✔️ běžné zboží	❌ speciální režim odpadu
Dokumentace	✔️ obchodní	✔️ odpadová