Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách březnový Věstník.* 

Tisíce projektů zlepšily přístup k vodě i v České republice.* 

Dotaz: Zpracování základního hodnocení rizik ekologické újmy.* 

Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách březnový Věstník.

2.4.2026, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

V pořadí třetí částka tohoto roku obsahuje Sdělení odboru územní ochrany přírody a krajiny MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a Metodické sdělení odboru územní ochrany přírody a krajiny MŽP k náležitosti posouzení vlivů záměru podle § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů z hlediska identifikace nevýznamných negativních vlivů.

Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Všechna publikovaná čísla najdete na stránkách Věstníku MŽP.

---

Tisíce projektů zlepšily přístup k vodě i v České republice.

20.3.2026, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)

• Světový den vody: Tisíce projektů zlepšily přístup k vodě i v České republice

U příležitosti Světový den vody (22. března) připomíná Státní fond životního prostředí ČR, že investice do vody mají v Česku reálné výsledky a další projekty běží dál.

Od roku 2021 šlo do projektů přes 30 miliard korun. Peníze pomohly:

• stavět a modernizovat čistírny odpadních vod, kanalizace a vodovody
• zlepšit přístup k pitné vodě pro stovky tisíc lidí
• zadržovat vodu v krajině a chránit obce před povodněmi

Rychlá pomoc při povodních v roce 2024 navíc podpořila:

• obce částkou přes 1,3 miliardy Kč
• domácnosti více než 800 miliony Kč

Podpora pokračuje i v roce 2026 – stát dál financuje projekty na lepší hospodaření s vodou, ochranu před suchem i povodněmi a dostupnost kvalitní pitné vody.

Světový den vody: Tisíce projektů zlepšily přístup k vodě i v České republice

V neděli 22. března celosvětově slavíme Světový den vody. Voda je náš nejcennější přírodní zdroj a k jeho ochraně přispívají i mnohé projekty, které vznikly díky finanční podpoře Státního fondu životního prostředí ČR.

Voda se objevuje v rozmanitých podobách a člověk se s ní dostává každodenně do kontaktu. I projekty podpořené prostřednictvím SFŽP ČR se vodou zabývají ze všech možných úhlů. Ať už jde o vodohospodářské stavby a zařízení, zachytávání dešťové vody, zadržování vody v krajině, úpravy a revitalizace potoků, řek, rybníků a jiných vodních ploch, tvorba a údržba tůní, mokřadů a další opatření v krajině. Velká pozornost směřuje zejména na čištění odpadních vod, ať už se jedná o výstavbu a modernizaci čistíren, nové kanalizace nebo budování infrastruktury pro pitnou vodu jako jsou úpravny vody, vodovody či vrty, které zajišťují lidem kvalitní pitnou vodu. A s vodou souvisí i protipovodňová opatření, která chrání lidi a majetek před velkou vodou a přívalovými srážkami.

Desítky miliard z evropských i národních zdrojů

Do vodních projektů šly za poslední roky miliardy korun z evropských i národních dotačních programů. Jen od roku 2021 byla z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 (OPŽP) podpořena realizace více než 350 vodohospodářských infrastrukturní projektů částkou ve výši 13 miliard Kč. Tyto prostředky umožnily stavbu téměř tisíce kilometrů kanalizačních stok, podpořily zvýšení kapacity v intenzifikovaných nebo nových čistírnách odpadních vod na téměř 350 tisíc ekvivalentních obyvatel. Vzniklo také více než šest set kilometrů nových vodovodních přivaděčů a sítí pro a zlepšily zásobování vodou pomocí nových nebo modernizovaných úpraven vod pro dalších dvě stě tisíc obyvatel. Další více téměř 4 miliardy pomohly uskutečnit přes 300 projektů zlepšující hospodaření s dešťovou a podporující vsakování vody do půdy.

Do vodní infrastruktury a efektivnějšího využívání srážkové vody mířily hojně finance i z národních zdrojů. Za posledních pět let získalo přímou dotační pomoc v celkové výši přes 11 miliard korun na sedm set nových projektů. Další dvě miliardy pomohly řešit problematiku přístupu pitné vodě a čištění formou zvýhodněných půjček. Z velké části se jednalo o čistírny, kanalizace, vodovody, úpravny vod a další investičně nákladné projekty, které by povětšinou obce a vodohospodáři nebyli schopni utáhnout z vlastních rozpočtů.

Podtrženo sečteno, od roku 2021 investoval rezort životního prostředí prostřednictvím SFŽP ČR přes 30 miliard do projektů zlepšující kvalitu a zajišťující dostatek vody pro obyvatele ČR.

Rychlá povodňová pomoc obcím i domácnostem

Vodní živel však může napáchat i mnoho škody. V září roku 2024 zasáhly Česko rozsáhlé povodně, které patřily mezi ty nejničivější v historii země. Do pomoci na likvidaci škod se rychle zapojil i Státní fond životního prostředí ČR, který dokázal velmi rychle distribuovat vládou vyčleněnou miliardovou pomoc. Obratem připravil výzvu na pomoc zasaženým obcím na obnovu vodohospodářské infrastruktury, aby obce měly velmi rychle peníze na svých účtech. Ty využily na obnovu vyplavených čistíren, zničená potrubí a další nezbytnou infrastrukturu pro fungování domácností. Zálohově SFŽP ČR vyplatil více než 1,3 miliardy korun. Bez okamžité finanční pomoci nezůstaly ani zasažené domácnosti ve vyplavených obcích, radnicemi rozdělované peníze pomohly více než 20 tisícům domácností, celková podpora přesáhla 800 milionů korun.

Podpora pokračuje i v roce 2026

Vodní projekty jsou nezbytné pro zjištění životní úrovně lidí a rozvoj území. Jejich finanční podpora je jednou z priorit napříč celým rezortem životního prostředí. Jaké aktuální možnosti nabízí Státní fond životního prostředí ČR a jaké má otevřené výzvy se zaměřením na vodu?

V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) je možné získat peníze na tvorbu nových a obnovu stávajících přírodě blízkých vodních a vegetačních prvků (73. výzva a 104. výzva), které se zaměřují mimo jiné zlepšení zadržování vody v krajině. Do využití vody v budovách motivuje 86. výzva, která podporuje budování technologií pro akumulaci, úpravu, a rozvod srážkových vod či šedých vod ve veřejných budovách za účelem jejich dalšího relevantního využití. Stále je také možné získat prostředky i na systémy předpovědi a varování před povodněmi a suchem (88. výzva).

Státní fond životního prostředí ČR se aktuálně zaměřuje i na zlepšení čištění odpadních vod v krasových oblastech, které jsou z pohledu ochrany zdrojů vody specifickým prostředím. Ve výzvě 25/2025 je alokována miliarda korun na výstavbu a modernizaci čistíren a kanalizací v obcích, které leží uvnitř nebo v okolí CHKO Český a Moravský kras.

Z národních peněz míří podpora na decentralizované řešení čištění odpadních vod v lokalitách, kde z technických nebo ekonomických důvodů není možné budovat centrální čištění. Ve výzvě NPŽP 6/2025 je stále možné získat peníze na soustavy domovních čistíren v oblastech, kde není možnost připojení ke stokové síti zakončené čistírnou. Miliardy korun jsou vyčleněny na přírodě blízká protipovodňová opatření a revitalizace vodních toků ve výzvě 19/2025.

Letošní Světový den vody zaštítěný organizacemi OSN má heslo: „Kde teče voda, roste rovnost“. Tím připomíná, že přístup k bezpečné vodě a hygieně je lidským právem a podmínkou rovnosti. Právě co nejlepší přístup ke kvalitní a čisté vodě zajišťují i projekty podpořené Státním fondem životního prostředí ČR.

---

Dotaz: Zpracování základního hodnocení rizik ekologické újmy.

24.3.2026, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mám dotazy ke zpracování základního hodnocení rizik ekologické újmy:

1) Kdy se jedná o provozní činnost č. 10, uvedenou v příloze č. 1 zákona č. 167/2008 Sb., – nakládání s NCHLS? Zpracování základního hodnocení rizik se váže na správní rozhodnutí, povolení k nakládání s NCHLS, nebo se zpracování základního hodnocení rizik váže na množství NCHLS, s kterým firma nakládá?

2) Pokud někdo vykonává provozní činnosti č. 9 a č. 10, uvedené v příloze č. 1 zákona č. 167/2008 Sb., množství NCHLS započítané v základním hodnocení rizik provozní činnost č. 10 se již nezapočítává do základního hodnocení rizik provozní činnosti č. 9, i když se jedná o nebezpečné závadné látky i podle vodního zákona č. 254/2001 Sb.?

3) Pokud provádíme základní hodnocení rizik pro provozní činnost č. 14, uvedenou v příloze č. 1 zákona č. 167/2008 Sb., zahrnují se do tohoto hodnocení i body z části B – 5. a 6. (přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb.)? Nebo se body z části B – 5. zahrnují pouze do základního hodnocení rizik pro provozní činnost č. 10 a body z části B – 6. pouze do základního hodnocení rizik pro provozní činnost č. 9?

Odpověď:

Dle § 14 zákona č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů je každý provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona („finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

Hodnocení rizik se provádí pro každé místo provozní činnosti a v hodnoceném provozním místě pro každou provozní činnost zvlášť. Pro každou provozní činnost se zpracuje samostatná základní hodnocení rizika podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 295/2011 Sb. o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. 

Místo provozní činnosti je neoddělitelné od provozní činnosti a provozovatel je užívá pro provozování příslušných zařízení, místa vypouštění, čerpaní a odběrů vod, vzdouvání a akumulace povrchových vod, pro zacházení se závadnými látkami, nakládání a přepravu látek, pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy, materiály a odpady a pro provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Definice pojmu zařízení podle § 2 písm. e) nařízení vlády obsahově odpovídá například definici pojmu zařízení uvedenému v § 2 písm. b) zákona č. č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií nebo definici pojmu zařízení uvedené v § 2 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Provozní činnost může být prováděna příležitostně, dočasně nebo kontinuálně.

Provozovatel provádí aktualizaci hodnocení rizik pokaždé, když se významně změní provozní činnosti, například je zavedena nová provozní činnost, dojde k ukončení provozní činnosti uvedené v části A, změní se množství nebo zařazení látek, odpadů nebo výrobků uvedených v části B nebo dojde ke změně v okolí místa provozní činnosti jako je nové vyhlášení/překvalifikace předmětu ochrany uvedené v části C nebo se změní další okolnosti hodnocené v části D a E. Při aktualizaci hodnocení rizik postupuje provozovatel podle přílohy č. 1 nařízení vlády. Aktualizace hodnocení rizik provádí provozovatel bez zbytečného odkladu.

Jednotlivé provozní činnosti jsou vyjmenovány v příloze č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb. (č. 1 až č. 16.):

• Provozní činnost č. 9 představuje zacházení se závadnými látkami podle zvláštního právního předpisu

(§ 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2001 Sb., Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.)

• Provozní činnost č. 10 představuje nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (§ 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 345/2005 Sb.), přípravky na ochranu rostlin (§ 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb.) nebo biocidními přípravky podle zvláštního právního předpisu (§ 2 odst. 2 zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.)
• Provozní činnost č. 14 představuje provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 201/2012 Sb.).

1. Kdy je potřeba provést pro činnost č. 10 hodnocení rizik?

U provozní činnosti č. 10 se nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (směsmi) rozumí „jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava“ (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví). Provozní činnost musí být odvoditelná z konkrétního správního aktu (správního rozhodnutí, povolení či souhlasu) ke skladování nebezpečných chemických látek či směsí (kolaudační rozhodnutí/souhlas), z havarijního plánu, živnostenského oprávnění či z předmětu obchodní činnosti spočívající v nakládání s těmito látkami (např. výroba, dovoz či prodej chemických látek apod.).

Tudíž povinnost provést hodnocení této činnosti (viz dotaz č. 1) se neváže na množství manipulovaných (nakládaných) nebezpečných chemických látek či směsí (NCHLS), nýbrž apriori na existenci správního rozhodnutí ohledně této činnosti nakládání s NCHLS: např. povolení k jejich skladování, zápis v OR jako obchodní činnost v konkrétní provozovně apod. Jinak řečeno, stanovené limity množství vybraných NCHLS dle jejich vlastností uvedené v části B bodu 5. dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb. nejsou rozhodující z hlediska stanovení povinnosti toto hodnocení provést či ne, ale jsou určující pro konkrétní bodové ohodnocení této činnosti, v rámci stanovení závažnosti možných rizik jejího provádění pro životní prostředí.

Pro povinnost provést základní hodnocení rizik činnosti č. 10 není tedy rozhodující, jaké konkrétní druhy NCHLS a v jakém množství jsou manipulovány v místě činnosti, nýbrž fakt, že na toto místo činnosti je vydáno/vázáno konkrétní správní rozhodnutí o této činnosti, resp. tato činnost se fakticky v daném místě vůbec provádí…

2. Kdy se jedná o provozní činnost č. 9 a kdy je potřeba pro ni provést hodnocení rizik?

Provozní činností 9 se rozumí činnost, při jejímž vykonávání je nezbytné naplnit § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2001 Sb., tj. provozovatel musí disponovat schváleným havarijním plánem (tj. jsou splněny podmínky a limity dle § 2 písm. b) a c) vyhlášky).

Provozní činnost č. 9 (zacházení se závadnými látkami) je spojena s provozní činností a místem provozní činnosti, kterým se pro danou provozní činnost považuje „ucelené provozní území“ podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

Výjimkou z povinnosti zpracování základního hodnocení rizika je provozní činnost č. 9, kdy příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v celkovém množství, které nedosahuje limity stanovené v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb. (pozn. ovšem podobná výjimka neexistuje v případě činnosti 10).

3. Jak je to při provádění obou provozních činností (č. 9 a č. 10) současně v jednom místě?

Pokud při nakládání s některou látkou (v 1 místě – provozovně/zařízení) lze tuto látku zařadit současně jako závadnou látku podle vodního zákona i nebezpečnou chemickou látku dle chemického zákona, provádí se (pro tuto látku) pouze 1 hodnocení rizik, a to pro provozní činnost č. 10 (hodnocení látky jako nebezpečné látky dle Nařízení CLP má vždy přednost), tudíž množství těchto nebezpečných látek se již znovu NEZAPOČÍTÁVÁ (viz dotaz č. 2) v tom případě, pokud jsou zároveň i látkami závadnými vodám, a provozovatel má povinnost provést ve stejném místě provozní činnosti též hodnocení rizik pro činnost č. 9 (tedy za současné existence či povinnosti havarijního plánu). Bude-li provozovatel nakládat podle havarijního plánu pouze s nebezpečnými chemickými látkami či směsmi, bude se jednat o provozovatele vykonávajícího provozní činnost č. 10. Bude-li zároveň nakládat se závadnými látkami (nebezpečné chemické látky či směsi se znovu nezapočítávají), bude zpracovávat samostatné hodnocení rizik také pro provozní činnost č. 9 (pokud přesáhne pro jiné závadné látky než nebezpečné chemikálie stanovené limity v části B).

Pokud jsou nebezpečné chemické látky a přípravky nebo závadné látky součástí zařízení, jsou v něm pevně (hermeticky) uzavřeny, s těmito látkami se nenakládá a provozovatel používá zařízení pro provozní činnost neuvedenou v příloze č. 1 k zákonu, potom se povinnost hodnocení rizika ekologické újmy na tato zařízení nevztahuje.

4. Jak se provádí posuzování provozních činností dle části B

Místem provozní činnosti je objekt nebo zařízení příslušného provozovatele, ve kterém vykonává provozní činnost, v němž jsou při této provozní činnosti umístěny nebezpečné látky nebo v němž příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami nebo nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními, a množstvím umístěných nebezpečných a závadných látek je projektované maximální množství látek, které se může jednorázově nahromadit v objektu nebo zařízení příslušného provozovatele při jeho provozní činnosti (viz § 2 písm. b) a c) nařízení vlády č. 295/2011 Sb.).

Základní míra rizika ekologické újmy se posuzuje dle druhů, vlastností a umístěného množství umístěných nebezpečných a závadných látek v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb. takto:

• v případě provozní činnosti 10 nebo 11, tj. provozovatel nakládá nebo může nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky podle § 44a odstavec 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se provede posouzení množství chemických látek a směsí umístěných v místě provozní činnosti dle části B bodu 5. (zde uvedené druhy a množství)
• v případě provozní činnosti 9 (nakládání se závadnými látkami – existence havarijního plánu) se provede posouzení množství závadné látky definované podle § 39 odst. 1 a přílohy č. 1 zákona 254/2001 Sb. dle části B bodu 6. (zde uvedené druhy a množství)
• v případě provozní činnosti 2, 4, 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 15, provozovatel, který:
  • nakládá s nebezpečnými odpady podle zákona č. 541/2020 Sb. nebo s těžebními odpady klasifikovanými jako nebezpečný odpad a má-li současně nakládání s nimi zahrnuto ve zpracovaném havarijním plánu, započte do mezisoučtu části B bodu 7.a) 5 bodů
  • nakládá s vybranými výrobky, podle zákona č. 542/2020 Sb. a má-li současně nakládání s nimi zahrnuto ve zpracovaném havarijním plánu, započte do mezisoučtu části B bodu 7.b) 5 bodů.

Provozovatel stacionárního zdroje znečišťování ovzduší (provozní činnost 14) s povolením na topné medium plyn a při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C vůbec nevyplňuje. Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom se u provozní činnosti číslo 9, 10, 11, 14 a 15 podle přílohy č. 1 k zákonu, nevyplňuje část C. Pro provozní činnosti č. 3, 5, 6, 7, 8, a se část B vůbec nevyplňuje, a zpracovatel pokračuje ve vyplňování částí C. Výjimkou je provozní činnost 1, pokud se integrované povolení vztahuje na provozní činnosti uvedené v části B.

Jednoduše shrnuto, část B se relevantně vyplňuje (resp. její jednotlivé body 5., 6. a 7.) dle typu jednotlivých provozních činností. Tudíž provozovatel stacionárního zdroje znečišťování ovzduší (provozní činnost č. 14) tedy z části B vyplňuje a posuzuje pouze bod 7. (viz dotaz č. 3), pro provozní činnost č. 9 se zase vyplňují a posuzují body 6. a 7. a pro provozní činnost č. 10 se vyplňují a posuzují body 5. a 7. atd.

Pozn.: V případě, že lze chemickou látku nebo směs charakterizovat více nebezpečnými vlastnostmi použije se jedno zařazení, které má v části B bodu 5. uvedené nižší množství, to je vykazuje vyšší stupeň nebezpečnosti.

Podobně je to rozděleno i pro část C, která zase posuzuje vztah mezi místem provozní činnosti (rizikem z prováděné provozní činnosti) a místem, kde může být následky této činnosti ekologická újma způsobena.

Z hlediska provozních činností je část C rozdělena na dvě skupiny. Do skupiny C1 jsou zahrnuty provozní činnosti 1 a 2 a 9 až 15, tj. provozní činnosti, u nichž se předpokládá nakládání s látkami, odpady nebo výrobky, které mohou způsobit ekologickou újmu. Do skupiny C2 jsou zahrnuty provozní činnosti 3 až 8, u nichž se předpokládá vodohospodářská činnost spojená s povolením vydaným podle zvláštních předpisů (podléhající povolení).

Pozn. autora: Odborný výklad vychází z aktuálně platné legislativy a vydaném příslušném Metodickém pokynu MŽP z listopadu roku 2012 (Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy).