Stát spouští síť energetických poradců a zavádí renovační pasy pro domácnosti i obce.* 

Povinnost hlášení přeprav na zeleném seznamu přes DIWASS se odkládá až na rok 2027.* 

Index: Stav českého životního prostředí si loni polepšil na desáté místo v EU.* 

Stát spouští síť energetických poradců a zavádí renovační pasy pro domácnosti i obce.

4.5.2026, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

• Obce narážejí na limity sítí: připojování výroben brzdí kapacita i rezervace výkonu
• Obce přebírají roli v energetice: úspory, výroba i řízení spotřeby
• Zelené střechy jako součást městské adaptace na klimatickou změnu

Ministerstvo životního prostředí zavádí nový systém energetického poradenství, který má domácnostem i samosprávám usnadnit cestu k úsporám energií a efektivním renovacím. Po celé republice bude k dispozici stovky proškolených poradců, kteří zdarma pomohou s návrhem opatření i financováním. Klíčovou novinkou je renovační pas – praktický plán renovace domu na míru. Nízkopříjmové domácnosti ho získají zdarma, ostatním stát přispěje.

Poradenství bude dostupné osobně, telefonicky i formou seminářů v regionech a zaměří se na snižování energetické náročnosti budov i čerpání podpory z programu Nová zelená úsporám. Zranitelné domácnosti získají také kompletní asistenci při vyřízení dotací. Renovační pas, který poradci začnou vydávat od konce dubna, nabídne konkrétní doporučení včetně pořadí kroků a bude sloužit jako podklad pro žádosti o podporu.

Nový systém má zároveň zabránit neefektivním a nekoordinovaným renovacím a pomoci lépe využívat veřejné i soukromé prostředky. Součástí je i vzdělávání veřejnosti v oblasti úspor energií.

Posiluje se také podpora pro obce a kraje. Vznikne 13 krajských energetických center, která pomohou samosprávám zavádět energetický management, připravovat projekty i strategické dokumenty včetně plánu SECAP+. Cílem je urychlit renovace veřejných budov, snížit emise a lépe připravit území na dopady klimatických změn. Více na odkaze zde.

Obce narážejí na limity sítí: připojování výroben brzdí kapacita i rezervace výkonu

Samosprávy řeší rostoucí problémy s připojováním nových výroben elektřiny a akumulačních zařízení do distribuční soustavy. Webinář Svazu měst a obcí ČR ukázal, že klíčovou překážkou je nedostatečná kapacita sítí, zdlouhavé povolování i blokace výkonu rezervovanými, ale nerealizovanými projekty. Odborníci doporučují realistické plánování, využívání map připojitelnosti a aktivní spolupráci obcí s distributory jako cestu k efektivnějšímu rozvoji lokální energetiky. Více na odkaze zde.

Obce přebírají roli v energetice: úspory, výroba i řízení spotřeby

Energetika se pro města a obce stává strategickou oblastí, která už není jen o spotřebě, ale i o výrobě a řízení energie. Nové regulace i technologie tlačí samosprávy k zavedení energetického managementu, auditů a renovací budov. Klíčovou roli hrají nástroje jako EPC projekty, lokální zdroje energie či chytré sítě, které pomáhají snižovat náklady a zvyšovat energetickou soběstačnost. Více na odkaze zde.

Zelené střechy jako součást městské adaptace na klimatickou změnu

Zelené střechy se ve městech a obcích stávají důležitým prvkem boje se suchem, přehříváním i přívalovými dešti. Dokážou zadržet velkou část srážek, snižují teploty budov a přispívají k úsporám energií. Přestože jsou investičně náročnější, jejich dlouhodobé přínosy pro městské prostředí, klima i kvalitu života jsou výrazné, zejména pokud jsou součástí širší modrozelené infrastruktury. Více na odkaze zde.

Povinnost hlášení přeprav na zeleném seznamu přes DIWASS se odkládá až na rok 2027.

6.5.2026, Zdroj: ENVIprofi, MŽP

Od 21. 5. 2026 se začíná používat nové nařízení EU o přepravě odpadů č. 2024/1157. Součástí změn je také nový elektronický systém DIWASS, který bude sloužit k ohlašování a správě dokumentace při přeshraniční přepravě odpadů. Podle informací MŽP se ale povinnost elektronicky ohlašovat přepravy odpadů na zeleném seznamu prostřednictvím systému DIWASS odkládá až do 31. 12. 2026. Zásilky už však musí být doprovázeny novým formulářem Annex VII podle nařízení 2024/1157.

Co je v Annex VII nově

1. Identifikace kontejneru
   Nově se doplňuje údaj „container identification number“, tedy identifikační číslo kontejneru, pokud je při přepravě použit.
2. Přesnější údaje o místě zahájení přepravy
   Vedle údajů o původci odpadu se nově samostatně uvádí také:

• místo, odkud přeprava skutečně začíná,
• odpovědná osoba za toto místo,
• kontaktní údaje.

To je důležité zejména u firem s více provozovnami nebo při svozu odpadů z jiného místa, než je sídlo původce.

3. Rozšířená identifikace odpadu
   Dosavadní formulář obsahoval zejména:

• kód Basel,
• OECD kód,
• evropský katalog odpadu,
• národní kód.

Nový formulář přidává další možné identifikace:

• Annex IIIA,
• Annex IIIB,
• kolonku „Other“.

Formulář tak lépe reaguje na nové členění odpadů podle nového nařízení.

4. Nové potvrzení o smluvních vztazích
   V prohlášení osoby zajišťující přepravu se nově výslovně potvrzuje také existence smluvních vztahů s provozovatelem zařízení, pokud je to relevantní.

U přeprav podle čl. 4 odst. 5 se navíc potvrzuje, že byly doloženy požadované souhlasy příslušných orgánů.

5. Nové potvrzení o využití odpadu
   Úplnou novinkou je bod 15, který potvrzuje dokončení využití odpadu. Zařízení zde uvádí:

• zda šlo o recyklaci nebo jiný způsob využití,
• skutečně využité množství odpadu.

Tento údaj starý formulář vůbec neobsahoval.

Dokument ke stažení: Annex VII

Podrobnosti k novým povinnostem v souvisejících článcích:

• Oznámení přepravy odpadů a DIWASS
• Nová povinnost pro firmy: Smlouva o využití či odstranění odpadu jako podmínka přepravy odpadů + vzor smlouvy
• Návrat odpadu zpět do země původu podle nového nařízení o přepravě odpadů
• Bez auditu to nepůjde: Nová povinnost pro vývozce odpadu do třetích zemí

Index: Stav českého životního prostředí si loni polepšil na desáté místo v EU.

7.5.2026, Zdroj: ČTK

Stav českého životního prostředí si loni meziročně polepšil z devatenáctého na desáté místo v Evropské unii. Na přednější pozice se ČR posunula zejména díky snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) či vyšší míře recyklace. Vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který je společným projektem portálu Evropa v datech, České spořitelny a Sociologického ústavu AV ČR. Od prvního ročníku v roce 2022 se ČR posunula o 13 příček, uvedli dnes zástupci projektu v tiskové zprávě.

K letošnímu výsledku přispěl i meziroční pokles sucha v krajině. Podle analýzy je však spíše krátkodobý a kolísavý, protože v dlouhodobém výhledu zasahuje sucho českou krajinu čím dál více.

Umístění země pravidelně zhoršuje nízký podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na energetickém mixu a znečištění ovzduší, se kterým se v roce 2024 pojilo 4715 úmrtí. Podíl OZE se sice od roku 2022 zvýšil ze 17,3 procenta na 19,2 procenta, přesto se ale v letošním ročníku Česko umístilo na dosud nejhorším 20. místě. Indikátor, který sleduje znečištění ovzduší, Česku přidělil 19. pozici. Oproti roku 2022 se v tuzemsku také zhoršila produkce odpadu na obyvatele, ve které Česko kleslo ze 14. na 19. místo. V recyklaci komunálního odpadu se ČR naopak zlepšila.

V posledních letech si také výrazně polepšila ve snižování ročních emisí CO2 na obyvatele. Zatímco v roce 2022 obsadila 25. příčku s 11,7 tuny, letos se dostala na 17. místo s 8,34 tuny. Dlouhodobě nejnižší emise CO2 na obyvatele má Česko v dopravě, kde se umístilo na třetím místě. „Pomáhá tomu i velmi robustní systém hromadné dopravy. Data Eurostatu říkají, že ji 19 procent Čechů používá každý den, což je druhá nejvyšší hodnota v EU,“ sdělil analytik Evropy v datech Adam Trunečka.

Na prvním místě se v pilíři Životní prostředí Indexu prosperity umístilo Švédsko, které tuto pozici drží od prvního ročníku. Poslední místa obsadily Řecko a Kypr.

Index prosperity a finančního zdraví v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví jeho obyvatel a porovnává je s ostatními evropskými zeměmi. Prosperitu analyzuje na základě ukazatelů, ke kterým patří například zdraví populace, kvalita vzdělání či bezpečnost. Finanční zdraví Čechů analyzuje v šesti parametrech. Nechybí mezi nimi například krátkodobé a dlouhodobé finanční rezervy nebo zadluženost.