Začíná platit nové nařízení o přepravě odpadů a elektronický systém DIWASS.* 

Za činy proti životnímu prostředí mají hrozit vyšší tresty, schválila vláda.* 

Začíná platit nové nařízení o přepravě odpadů a elektronický systém DIWASS.

20.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

• Kontroly přeprav nejsou formalita
• Největší red flag: odpad bez jasné koncovky
• Pozor na obchodníky v zahraničí
• Nový Annex VII: co se mění od 21. května 2026
• DIWASS
• Dva dny předem: nová povinnost, která může bolet logistiku

Od 21. května 2026 je účinné nové evropské nařízení o přepravě odpadů a s ním i nový formulář Annex VII. Postupně se rozbíhá také systém DIWASS pro elektronické hlášení přeshraničních přeprav. V nové epizodě podcastu ENVIhlas vysvětluje Ing. Martin Zemek z České inspekce životního prostředí, proč se kontroly zpřísňují, na co se inspektoři při přepravách zaměřují a kde firmy nejčastěji chybují. Z rozhovoru je zároveň patrné, že problém často neleží v samotném odpadu, ale v tom, kam skutečně směřuje.

Kontroly přeprav nejsou formalita

Přeshraniční přeprava odpadů patří dlouhodobě mezi nejvíce sledované oblasti odpadového hospodářství. Podle Martina Zemka je hlavním důvodem ochrana životního prostředí a snaha zabránit tomu, aby odpady končily v zařízeních, která je fakticky neumí využít.

ČIŽP se proto zaměřuje hlavně na skutečný cíl přepravy. Pokud například směsné plasty míří do zařízení, které má pouze skladování nebo předúpravu, vzniká otázka, co se s odpadem stane dál. Největší problémy bývají s plasty, textilem nebo elektroodpady, tedy s komoditami, kde dlouhodobě chybí dostatečné kapacity pro využití.

Podle ČIŽP přinese nějaké pochybení přibližně každá třetí kontrola. Ne vždy jde o úmyslný nelegální dovoz. Velmi časté jsou:

• špatně vyplněné doklady,
• chybějící Annex VII,
• nesprávná klasifikace odpadu,
• uvedení nesprávného příjemce,
• chybějící informace o koncovém zařízení.

Největší red flag: odpad bez jasné koncovky

Jedním z hlavních témat rozhovoru byla transparentnost celého toku odpadu.

Podle ČIŽP je zásadní vědět:

• kam odpad skutečně jede,
• kdo ho přepravuje,
• kdo jej využije,
• a zda zařízení opravdu disponuje technologií pro jeho zpracování.

Právě proto nové nařízení více tlačí na uvádění finální koncovky přepravy. Nestačí uvést obchodníka nebo sklad. Firma musí být schopna doložit skutečné zařízení využití.

Problém vzniká zejména tehdy, když:

• odpad míří jen do skladu nebo na třídicí linku,
• následně se „překlasifikuje“ na český odpad,
• a dál pokračuje například na odstranění.

To je podle ČIŽP typický znak rizikové přepravy.

Pozor na obchodníky v zahraničí

V praxi bývá častým scénářem situace, kdy zahraniční obchodník nabídne:

• převzetí odpadu,
• zajištění dopravy,
• vystavení dokladů,
• a kompletní administrativu.

Jenže odpovědnost za správnost přepravy tím automaticky nezaniká.

Martin Zemek upozorňuje hlavně na případy, kdy česká firma figuruje v Annexu jako odesílatel, ale skutečný tok odpadu řídí zahraniční obchodník. V takové chvíli může firma zjistit problém až ve chvíli, kdy je kamion zadržen například v jiné zemi EU.

V podcastu zazněl i konkrétní příklad:
Odpad deklarovaný jako přeprava do Polska skončil zadržený v Holandsku při cestě do Indie.

Pro firmy z toho plyne poměrně praktická rada:
Nestačí spoléhat na obchodní vztah. Je potřeba ověřovat:

• skutečné zařízení využití,
• jeho povolení,
• technologii,
• a reálnou schopnost odpad zpracovat.

Nový Annex VII: co se mění od 21. května 2026

Přestože Evropská komise odložila povinné používání systému DIWASS pro zelený seznam až do konce roku 2026, nový Annex VII se musí používat už od 21. května 2026.

To je důležitá změna, kterou řada firem přehlíží.

Nový formulář přináší zejména:

• povinné uvádění koncového zařízení,
• nový blok pro místo nakládky,
• potvrzení o skutečném využití odpadu,
• nové lhůty pro potvrzení využití.

Zařízení bude nově potvrzovat:

• převzetí odpadu,
• následně i jeho skutečné využití.

Potvrzení o využití musí proběhnout:

• do 30 dnů od využití odpadu,
• nejpozději do jednoho roku od převzetí.

Podle ČIŽP bude podezřelé například to, když zařízení potvrdí využití okamžitě po převzetí odpadu.

DIWASS

Systém DIWASS má postupně nahradit papírové doklady a umožnit elektronické sledování přeprav.

Pro zelený seznam:

• není registrace povinná do konce roku 2026,
• firmy jej ale už mohou používat dobrovolně.

Pro přepravy na oznámení a souhlas:

• už DIWASS povinný je,
• pokud nebyla přeprava potvrzena ještě podle starého režimu.

ČIŽP ale zároveň upozorňuje, že samotná digitalizace nevyřeší nelegální přepravy automaticky.

Pokud někdo chce systém obejít, pravděpodobně si cestu najde i nadále. DIWASS podle inspekce pomůže hlavně:

• s dohledatelností přeprav,
• s analýzou toků odpadů,
• s kontrolní činností,
• a s omezením falešných dokladů.

Dva dny předem: nová povinnost, která může bolet logistiku

Velkou pozornost vzbudila také nová povinnost hlásit přepravu minimálně dva pracovní dny předem.

To může být problém zejména:

• u mezinárodní logistiky,
• kontejnerových přeprav,
• nebo při zpoždění návazných nakládek.

Praxe teprve ukáže, jak bude systém fungovat při změnách tras nebo termínů. Podle Martina Zemka ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Evropská komise plánovala tuto povinnost zmírnit.

---

Za činy proti životnímu prostředí mají hrozit vyšší tresty, schválila vláda.

18.5.2026, Zdroj: ČTK

Postihy za narušování životního prostředí by se mohly výrazně zvýšit, a to až na deset let vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku, která také mění definice současných environmentálních trestných činů a zavádí některé nové včetně postihování takzvaných ekocid, tedy nejzávažnějších forem ekologických katastrof. Návrh na dnešním zasedání podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) schválila vláda.

Lhůta k zavedení dané evropské směrnice do českého právního řádu vyprší 21. května. „Jde o čistou transpozici práva EU. Už za tři dny nám hrozí, že budeme vystaveni možné žalobě Evropské komise, což jde na margo bývalé vlády (Petra Fialy, ODS), která tuto implementaci nepředložila včas,“ řekl novinářům Tejc.

Autoři novely poukázali na to, že v Česku se zásadní většina protiprávních činů proti životnímu prostředí řeší pouze jako přestupky, což je předmětem kritiky. Nízká je i efektivita postihování. V letech 2000 až 2024 bylo za environmentální trestné činy odsouzeno zhruba sto lidí a osm firem. Lidé nejčastěji odešli s podmíněným, případně peněžitým trestem. Jen ve dvou případech je soudy poslaly za mříže. Nejvyšší peněžitý trest pro firmu činil 600.000 korun.

Návrh zavádí nový trestný čin „těžké poškození životního prostředí“. Zahrnuje úmyslné zničení nebo trvalé či závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo ekosystému, a to ve značném rozsahu, na značném území nebo s velkými náklady na odstranění následků. Vztahuje se i na mimořádně hodnotné ekosystémy a stanoviště v evropsky chráněné lokalitě nebo v ptačí oblasti. V základní sazbě za něj má hrozit dva až osm let vězení.

Na tři až deset let se sazba zvyšuje u členů organizovaných skupin, při porušení důležité povinnosti vyplývající z povolání nebo funkce, při získání značného prospěchu či způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí nebo smrti. Trestná má být už příprava činu.

Vedle úmyslné ekocidy chce zákon postihovat ekocidu spáchanou z nedbalosti, a to rokem až šesti lety za mřížemi. Při porušení důležité povinnosti to má být dva až osm let. U méně závažných případů poškození a ohrožení životního prostředí se zvyšuje základní sazba na šest měsíců až pět let u úmyslu a šest měsíců až tři roky u nedbalosti, při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí či smrti má být rovněž možné uložit až desetiletý trest.

Mezi novými trestnými činy je dále „nedovolené provedení záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí“ či „neoprávněná recyklace lodi“. Za obojí má v základní sazbě hrozit půl roku až pět let odnětí svobody.

U nedovolené výroby a jiného nakládání s radioaktivní, jinou vysoce nebezpečnou látkou nebo s jaderným materiálem má být výslovně trestné i jejich ukládání, přepravení a zpracovávání. K trestnému činu poškození vodního zdroje nově přibyl neoprávněný odběr vody, přičemž základní sazba se zvyšuje až na tři roky vězení. Sazby mají vzrůst také u neoprávněného nakládání s odpady nebo chráněnými živočichy, u vypuštění znečišťujících látek či u poškození lesa.