PPWR přináší nové povinnosti pro výrobce obalů. Na co se připravit?* 

Ministr Vojtěch varoval, že nová norma může zdražit léky a ohrozit výrobu v EU.* 

PPWR přináší nové povinnosti pro výrobce obalů. Na co se připravit?

23.6.2026, Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)

• Kdy začnou nová pravidla platit?
• Kdo je podle PPWR výrobcem obalu?
• Producent a jeho odpovědnost za obalový odpad
• Jaké informace budou muset být na obalech?
• Harmonizované značení usnadní třídění odpadu
• Nové limity pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami
• Co doporučit firmám již nyní?

Evropská unie přijala nové Nařízení o obalech a obalových odpadech (EU) 2025/40, známé pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation).

Tento předpis představuje zásadní změnu v oblasti uvádění obalů na trh, jejich označování, recyklovatelnosti a nakládání s obalovými odpady. Jeho cílem je sjednotit pravidla napříč členskými státy a podpořit přechod k oběhovému hospodářství.

Přestože řada prováděcích předpisů bude teprve přijata, firmy by již nyní měly začít vyhodnocovat dopady nových požadavků na své výrobky a obalová řešení.

Kdy začnou nová pravidla platit?

Hlavní povinnosti vyplývající z PPWR začnou být účinné od 12. srpna 2026. Některé požadavky, například harmonizované značení obalů, budou zaváděny postupně a jejich přesná podoba bude záviset na vydání prováděcích aktů Evropské komise.

Od roku 2028, případně do 24 měsíců od přijetí příslušných prováděcích předpisů, se očekává zavedení jednotného systému značení obalů v celé Evropské unii.

Kdo je podle PPWR výrobcem obalu?

Jednou z významných novinek je vlastní definice výrobce obalu. Za výrobce již nemusí být automaticky považován ten, kdo obal fyzicky vyrábí. Rozhodující je zejména to, kdo určuje jeho podobu a technické specifikace.

Výrobcem je podle PPWR osoba nebo společnost, která rozhoduje o návrhu, konstrukci a parametrech obalu a uvádí jej na trh pod svým jménem, obchodní značkou nebo ochrannou známkou.

Na výrobce se vztahuje odpovědnost za splnění požadavků na udržitelnost obalů podle článků 5 až 11 a za správné označování podle článku 12 nařízení. Určité výjimky jsou stanoveny pro mikropodniky.

Producent a jeho odpovědnost za obalový odpad

PPWR zároveň pracuje s pojmem producent, který je spojen především s rozšířenou odpovědností za obaly po skončení jejich životnosti.

Producent bude odpovídat za financování sběru, třídění a využití obalových odpadů v členském státě, kde se obal stane odpadem. Příspěvky do systémů rozšířené odpovědnosti producenta (EPR) se proto budou hradit v konkrétní zemi, kde obal končí jako odpad.

Jaké informace budou muset být na obalech?

Od 12. srpna 2026 budou muset obaly uváděné na trh obsahovat nové identifikační údaje. Mezi povinné informace bude patřit:

• jméno výrobce, obchodní název nebo ochranná známka,
• poštovní adresa výrobce,
• elektronický kontaktní údaj (například e-mailová adresa),
• identifikační prvek umožňující sledovatelnost výrobku, například číslo šarže, typové označení nebo sériové číslo.

Cílem těchto požadavků je zajistit vyšší transparentnost a lepší dohledatelnost výrobků na trhu.

Harmonizované značení usnadní třídění odpadu

Další významnou změnou bude zavedení harmonizovaného značení obalů v celé Evropské unii. Toto označení bude obsahovat informace o materiálovém složení obalu a má spotřebitelům usnadnit správné třídění odpadu.

Povinnost používání harmonizovaného značení nastane od 12. srpna 2028, případně do dvou let od vydání příslušných prováděcích aktů Evropské komise.

Nové limity pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami

PPWR přináší také omezení pro používání per- a polyfluorovaných látek (PFAS) v obalech určených pro styk s potravinami. Od 12. srpna 2026 začnou platit nové limity pro jejich obsah.

Tato oblast bude vyžadovat zvýšenou pozornost zejména u výrobců potravinářských obalů a dodavatelů obalových materiálů, kteří budou muset ověřit soulad svých výrobků s novými požadavky.

Co doporučit firmám již nyní?

Přestože řada praktických aspektů bude ještě upřesněna prostřednictvím prováděcích aktů Evropské komise a navazující české legislativy, je vhodné začít s přípravami co nejdříve.

Firmy by měly zejména:

• prověřit, zda se na ně vztahuje role výrobce nebo producenta podle PPWR,
• zhodnotit soulad současných obalů s novými požadavky,
• připravit se na nové informační a identifikační povinnosti,
• sledovat vývoj pravidel pro harmonizované značení,
• ověřit používání PFAS v obalových materiálech.

Včasná příprava může výrazně usnadnit splnění nových legislativních požadavků a minimalizovat budoucí náklady spojené s úpravou obalových řešení.

Chcete být na nové požadavky připraveni?

Problematice nařízení PPWR a jeho dopadům na potravinářský průmysl se bude podrobně věnovat také Konference Výroba potravin 2027. Odborníci z oblasti legislativy, výroby, obalového průmyslu i státní správy zde představí aktuální výklad požadavků nového nařízení, očekávané změny v oblasti obalů a obalových odpadů, otázky recyklovatelnosti, označování obalů, rozšířené odpovědnosti producentů i související problematiku PFAS. Konference nabídne komplexní pohled na nové obalové nařízení a poskytne praktické informace, které pomohou výrobcům potravin.

---

Ministr Vojtěch varoval, že nová norma může zdražit léky a ohrozit výrobu v EU.

16.6.2026, Zdroj: ČTK

Nová směrnice určující, že na čištění odpadních vod se musí finančně podílet i farmaceutické firmy, může podle českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha vést ke zdražení léků a tlaku na výrobce, aby léky začali vyrábět ve třetích zemích mimo Evropskou unii. Vojtěch to uvedl před dnešním jednáním ministrů zdravotnictví v Lucemburku. V této věci proto napsal dopis kolegům z ostatních zemí unie a o možných změnách opakovaně hovořil s komisařem pro zdraví Olivérem Várhelyim.

„Nová směrnice o čištění městských odpadních vod má z mého pohledu potenciál výrazně zasáhnout farmaceutický průmysl v České republice a potažmo v Evropě, protože přenáší prakticky stoprocentně náklady na čištění městských vod právě na farmaprůmysl,“ řekl Vojtěch novinářům. „Chceme mít samozřejmě čistou vodu, ale na druhou stranu tyto náklady se budou muset někde projevit a zejména u generického průmyslu se to projeví tím, že buď se zvýší cena velmi levných léků vyráběných v České republice, nebo se výrobcům nevyplatí léky vyrábět a přesunou výrobu někam do Asie, což už jsme viděli v předchozích letech,“ dodal český ministr.

Podle Vojtěcha jde o téma, na které upozorňoval už jeho předchůdce ve funkci. Opakovaně věc zmiňují i další země, například Německo. Komise by měla navrhnout určitá opatření ke zmírnění negativních dopadů směrnice, míní Vojtěch. „Jak náklady snížit, více je rozložit tak, aby se to neprojevilo tím, že léky třeba nebudou,“ vypočetl možnosti.

Po jednání český ministr uvedl, že na schůzce téma nastolil právě německý ministr a podpořilo ho 15 zemí, včetně Česka. „Zjevně to nejsou jen naše obavy, ale jde to napříč Evropou,“ uvedl Vojtěch. Zmínil například svého kolegu z Řecka, který během jednání rovněž zdůrazňoval, že jde o „reálnou hrozbu pro výrobu léků a jejich dostupnost“.

Směrnice platí od 1. ledna 2025 a obsahuje poměrně průlomové ustanovení, které říká, že výrobci léčiv a kosmetiky mají financovat většinu nákladů na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod podle zásady „znečišťovatel platí“. Mikropolutanty jsou nejrůznější chemické látky, které se do životního prostředí, především do vody a půdy, dostávají v důsledku lidské činnosti.

Evropská komise argumentovala, že právě léčiva a kosmetika jsou hlavním zdrojem mikropolutantů v komunálních odpadních vodách. Při přípravě legislativy uváděla, že tyto dva sektory společně odpovídají za přibližně 92 procent toxické zátěže mikropolutantů v odpadních vodách.

Farmaceutický průmysl ale normu kritizuje s tím, že značná část léčiv se do vody dostává vylučováním pacientů, nikoliv výrobní činností a že systém nespravedlivě nezahrnuje některé další zdroje mikropolutantů, například pesticidy nebo průmyslové chemikálie. Loni farmaceutické firmy směrnici dokonce napadly u Soudního dvora EU.

Ministři dnes podle Vojtěcha debatovali rovněž o dalším důležitém tématu, nové politice amerického prezidenta Donalda Trumpa nazývané MFN (Most Favored Nation), která říká, že Američané by neměli za stejný lék platit více než pacienti v jiných bohatých zemích. Farmaceutické firmy přitom vydělávají nejvíce právě v USA. Pokud jim americká vláda sníží ceny na trhu, budou se snažit výpadek někde kompenzovat. Existují přitom obavy, že by to mohlo vést k růstu cen v Evropě, ale i k pozdějšímu uvádění některých produktů, protože firmy budou chtít své nové, často inovativní léky, nabízet nejdřív ve Spojených státech a teprve poté na menších evropských trzích.

„V tuto chvíli nevíme, jaký přesný dopad to na Evropu bude mít, ale samozřejmě je zde určité riziko, že by mohlo dojít ke zpoždění vstupu inovativních léků na evropské trhy, nebo že by se k nám vůbec nemusely dostat,“ uvedl český ministr zdravotnictví. „Evropská unie již nyní zaostává za USA. v Evropě je k dispozici pouze 50 procent inovativních léků ve srovnání se Spojenými státy a ta situace by se tímto mohla ještě zhoršit,“ dodal. Evropská komise by podle něj měla provést analýzu dopadů a členské státy by se měly koordinovat a zaujmout společný přístup.

Po skončení jednání Vojtěch uvedl, že eurokomisař Várhelyi přislíbil, že unijní exekutiva zpracuje komplexnější analýzu o rizicích a dopadech nové americké politiky. Rizika se mohou podle českého ministra zdravotnictví pro jednotlivé země lišit. „Jiná věc je to pro menší trhy, menší země, typu České republiky, jiná pro silnější země, jako je Německo,“ uvedl. V tuto chvíli ale podle něj nikdo nedeklaroval, že by již zaznamenal nějaké zásadní výpadky.