Změny s PPWR.* 

Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci.* 

PPWR přináší nové povinnosti pro výrobce obalů. Na co se připravit?* 

Akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny výrazně ubude.* 

Změny s PPWR.

24.8.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) je nový soubor pokynů zavedený Evropskou unií, jehož cílem je snížit množství obalového odpadu a podpořit cirkulární obalové postupy. Cílem nařízení PPWR je minimalizovat dopad obalů na životní prostředí prostřednictvím lepší recyklace, snížení používání nebezpečných látek a zlepšení designu obalů. Směrnice PPWR vstoupila v platnost 12. února 2025 a od 12. srpna 2026 platí ve všech členských státech EU.

PPWR zavádí několik klíčových změn, včetně:

• Harmonizace: Cílem zavedení PPWR je vytvořit jednotný soubor pravidel v celé EU. Platí pro všechny obaly používané v EU nebo dovážené. V případě porušení budou zavedeny pokuty
• Redukce: cílem je snížit množství obalového materiálu a prázdného prostoru v obalech.
• Opakované použití: Zvýšit počet opakovaně použitelných obalů, minimalizovat jednorázové obaly a podporovat cirkulární charakter obalů.
• Recyklujte:Podporovat recyklaci a recyklovaný obsah plastových obalů.

Harmonizace obalů a obalových odpadů v celé EU

PPWR je jednotný soubor pravidel platných pro obaly používané v EU a dovážené.

Obaly musí být označeny složením materiálu, pokyny pro třídění a případně pokyny pro opětovné použití. Opakovaně použitelné obaly budou rovněž vyžadovat QR kód nebo jiný typ standardizovaného otevřeného digitálního nosiče dat.

Snížení množství obalového materiálu a prázdného místa v obalech

Na základě úrovně z roku 2018 musí země EU snížit množství obalového odpadu na obyvatele o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040. Optimalizace obalů: do roku 2030 maximálně 50% podíl prázdného prostoru u skupinových, přepravních a e-commerce obalů. Používání opakovaně použitelných obalů v rámci systému opakovaného použití je z této povinnosti vyňato.

Opakovaně použitelné obaly

Od roku 2030 nařízení ukládá cíle pro opětovné použití konkrétních typů obalů, jako jsou přepravní, skupinové a prodejní obaly na nápoje. Část z nich musí být opakovaně použitelná v rámci systému opakovaného použití. Výjimky zahrnují kartonové krabice z cílů opakovaného použití přepravních a skupinových obalů.

Recyklace obalů a recyklovaný obsah v plastových obalech

Od roku 2030 musí být všechny obaly recyklovatelné a do roku 2035 recyklované ve větším měřítku podle předpisů PPWR. To je nezbytné pro vstup na trh EU. Komise EU vypracuje pro každou kategorii obalů kritéria designu pro recyklaci, aby bylo možné posoudit jejich recyklovatelnost. Na základě těchto kritérií budou obaly získávat skóre recyklovatelnosti a stupeň výkonnosti. Do roku 2030 musí obaly dosáhnout alespoň 70% recyklovatelnosti, která se do roku 2038 zvýší na 80 %, aby měly přístup na trh. Kromě toho musí plastové obaly do roku 2030 obsahovat minimálně 35 % recyklovaného obsahu.

Zdroj: https://www.nefab.com/cs/compliance/ppwr/

---

Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci.

14.7.2026, Zdroj: ČTK

Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa. Počítá s tím vládní předloha, kterou dnes v prvním kole schvalování podpořila Sněmovna. Normu během léta projednají sněmovní výbory.

Snahu vlády o zrychlené schválení zákona kvůli tomu, že systém CBAM, označovaný také jako uhlíkové clo na dovoz železa, oceli nebo hnojiv, už zavedlo počátkem roku přímo účinné nařízení EU, zablokovala opozice.

Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) je záhodno vyjasnit, na které české podniky se bude systém vztahovat a zda bude možné jejich okruh případně rozšířit. Hladík uspěl s návrhem, aby před dalším schvalováním zákon projednal kromě rozpočtového výboru také výbor pro životní prostředí. Podle Vojtěcha Munzara (ODS) je na zvážení, zda by pravomoci nemělo převzít ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ODS) připomenula, že normu připravila už předloni bývalá vláda, předložila ji až loni a Sněmovna ji do podzimních voleb nestihla schválit. V Česku by se systém mohl týkat zhruba 700 podniků, uvedla ministryně.

Nynější kabinet předložil zákon letos v únoru s žádostí o zrychlené projednání kvůli tomu, že bez rozdělení kompetencí by hrozila v Česku právní nejistota, která by mohla znevýhodnit české vývozce a dovozce vůči konkurenci z jiných členských zemí EU. Podle Hladíka je nyní systém v Česku aplikován pouze na základě dohody mezi ministerstvy financí a životního prostředí.

O zavedení systému CBAM rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se vztahuje na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří musejí plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU.

Ministerstvo životního prostředí má být podle zákona zodpovědné za kontrolu prohlášení, která dovozci podávají, a za prodej či zpětný odkup certifikátů CBAM na dovoz zboží. Ministerstvo také bude ukládat sankce za porušení oznamovací povinnosti nebo za nevyřazení použitých certifikátů. Celní správa potom bude pokutovat dovozce, kteří dovezou zboží, aniž k němu měli příslušný certifikát.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) už loni kvůli novým povinnostem spojeným se správou CBAM rozhodla o vytvoření 20 nových pracovních míst u Celní správy.

Podle Evropské komise by část příjmů z uhlíkového cla měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (24,5 miliardy korun) ročně.

---

PPWR přináší nové povinnosti pro výrobce obalů. Na co se připravit?

1.7.2026, Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)

• Kdy začnou nová pravidla platit?
• Kdo je podle PPWR výrobcem obalu?
• Producent a jeho odpovědnost za obalový odpad
• Jaké informace budou muset být na obalech?
• Harmonizované značení usnadní třídění odpadu
• Nové limity pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami
• Co doporučit firmám již nyní?

Evropská unie přijala nové Nařízení o obalech a obalových odpadech (EU) 2025/40, známé pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation).

Tento předpis představuje zásadní změnu v oblasti uvádění obalů na trh, jejich označování, recyklovatelnosti a nakládání s obalovými odpady. Jeho cílem je sjednotit pravidla napříč členskými státy a podpořit přechod k oběhovému hospodářství.

Přestože řada prováděcích předpisů bude teprve přijata, firmy by již nyní měly začít vyhodnocovat dopady nových požadavků na své výrobky a obalová řešení.

Kdy začnou nová pravidla platit?

Hlavní povinnosti vyplývající z PPWR začnou být účinné od 12. srpna 2026. Některé požadavky, například harmonizované značení obalů, budou zaváděny postupně a jejich přesná podoba bude záviset na vydání prováděcích aktů Evropské komise.

Od roku 2028, případně do 24 měsíců od přijetí příslušných prováděcích předpisů, se očekává zavedení jednotného systému značení obalů v celé Evropské unii.

Kdo je podle PPWR výrobcem obalu?

Jednou z významných novinek je vlastní definice výrobce obalu. Za výrobce již nemusí být automaticky považován ten, kdo obal fyzicky vyrábí. Rozhodující je zejména to, kdo určuje jeho podobu a technické specifikace.

Výrobcem je podle PPWR osoba nebo společnost, která rozhoduje o návrhu, konstrukci a parametrech obalu a uvádí jej na trh pod svým jménem, obchodní značkou nebo ochrannou známkou.

Na výrobce se vztahuje odpovědnost za splnění požadavků na udržitelnost obalů podle článků 5 až 11 a za správné označování podle článku 12 nařízení. Určité výjimky jsou stanoveny pro mikropodniky.

Producent a jeho odpovědnost za obalový odpad

PPWR zároveň pracuje s pojmem producent, který je spojen především s rozšířenou odpovědností za obaly po skončení jejich životnosti.

Producent bude odpovídat za financování sběru, třídění a využití obalových odpadů v členském státě, kde se obal stane odpadem. Příspěvky do systémů rozšířené odpovědnosti producenta (EPR) se proto budou hradit v konkrétní zemi, kde obal končí jako odpad.

Jaké informace budou muset být na obalech?

Od 12. srpna 2026 budou muset obaly uváděné na trh obsahovat nové identifikační údaje. Mezi povinné informace bude patřit:

• jméno výrobce, obchodní název nebo ochranná známka,
• poštovní adresa výrobce,
• elektronický kontaktní údaj (například e-mailová adresa),
• identifikační prvek umožňující sledovatelnost výrobku, například číslo šarže, typové označení nebo sériové číslo.

Cílem těchto požadavků je zajistit vyšší transparentnost a lepší dohledatelnost výrobků na trhu.

Harmonizované značení usnadní třídění odpadu

Další významnou změnou bude zavedení harmonizovaného značení obalů v celé Evropské unii. Toto označení bude obsahovat informace o materiálovém složení obalu a má spotřebitelům usnadnit správné třídění odpadu.

Povinnost používání harmonizovaného značení nastane od 12. srpna 2028, případně do dvou let od vydání příslušných prováděcích aktů Evropské komise.

Nové limity pro PFAS v obalech určených pro styk s potravinami

PPWR přináší také omezení pro používání per- a polyfluorovaných látek (PFAS) v obalech určených pro styk s potravinami. Od 12. srpna 2026 začnou platit nové limity pro jejich obsah.

Tato oblast bude vyžadovat zvýšenou pozornost zejména u výrobců potravinářských obalů a dodavatelů obalových materiálů, kteří budou muset ověřit soulad svých výrobků s novými požadavky.

Co doporučit firmám již nyní?

Přestože řada praktických aspektů bude ještě upřesněna prostřednictvím prováděcích aktů Evropské komise a navazující české legislativy, je vhodné začít s přípravami co nejdříve.

Firmy by měly zejména:

• prověřit, zda se na ně vztahuje role výrobce nebo producenta podle PPWR,
• zhodnotit soulad současných obalů s novými požadavky,
• připravit se na nové informační a identifikační povinnosti,
• sledovat vývoj pravidel pro harmonizované značení,
• ověřit používání PFAS v obalových materiálech.

Včasná příprava může výrazně usnadnit splnění nových legislativních požadavků a minimalizovat budoucí náklady spojené s úpravou obalových řešení.

---

Akceleračních oblastí pro větrné a solární elektrárny výrazně ubude.

10.7.2026, Zdroj: MMR, MŽP

• TZ 15.4.2026: MMR vymezuje tzv. akcelerační oblasti pro zjednodušené povolování větrných a fotovoltaických elektráren
• Obce obnovitelné zdroje neodmítají. Klíčem jsou konkrétní přínosy pro místní obyvatele

Po posouzení vlivů na životní prostředí se má počet navržených akceleračních oblastí snížit z 94 na 61 a pro jejich využití budou platit nové podmínky; upravený návrh má MMR do konce července předložit vládě.

MŽP vydalo posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) k návrhu na vymezení akceleračních oblastí

MŽP vydala stanoviska SEA ke Změně č. 2 Územního rozvojového plánu, která akcelerační oblasti navrhuje. Stanovisko obsahuje řadu zásadních podmínek: ty mají minimalizovat vlivy na životní prostředí při vymezování akceleračních oblastí. Zároveň ukládá zmenšení těchto oblastí na výsledný počet 61. 

Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu, jejíž součástí je návrh akceleračních oblastí celostátního významu, připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Akcelerační oblasti se navrhují pro výstavbu fotovoltaických (FVE) a větrných elektráren (VTE), tedy pro výrobu elektřiny ze slunce a větru. Povinnost vymezit akcelerační oblasti vychází z evropské směrnice RED III. Do českého práva ji převádí zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie (ZOZE). Vymezení akceleračních oblastí zároveň pomáhá České republice plnit závazky vyplývající například z Národního plánu obnovy.

Tyto akcelerační zóny se vymezují tak, aby jejich využití nemělo významné negativní dopady, zejména na životní prostředí.

Z původních 110 oblastí je výsledkem 61 oblastí 

Už v první fázi procesu SEA, respektive při hodnocení vlivů akceleračních oblastí na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví, se podařilo z původně navržených 110 akceleračních oblastí vypustit 16 takových oblastí, které by potenciálně významný negativní vliv mít mohly. V rámci procesu pořizování tak Ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo návrh Změny č. 2 Územního rozvojového plánu a souvisejících územních opatření s celkem 94 akceleračními oblastmi (80 pro VTE a 14 pro FVE). Podle aktuálního stanoviska je potřeba kvůli ochraně životního prostředí počet akceleračních oblastí výrazně snížit. Celkem 33 oblastí má být z návrhu vyřazeno a dalších 15 zmenšeno.

Podmínky u 61 oblastí pro minimalizaci dopadů na životní prostředí 

K výslednému počtu 61 akceleračních oblastí tak stanovisko SEA ukládá řadu podmínek a povinností, které musí být splněny. Jde například o zpracování detailní hlukové studie, studie vlivu tzv. flicker efektu, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy, ochranu živočišných druhů a podobně. I po uvedené redukci akceleračních oblastí zůstává celkový potenciální instalovaný výkon nad 3 000 MW a cíl Národního plánu obnovy je tak zachován

AO: urychlení povolování, nikoliv automatické stavební povolení 

Z pohledu povolovacího procesu akcelerační oblasti představují území, kde je možné urychlit (akcelerovat) jeho první část. Potenciální investor tedy nemusí provádět posuzování vlivů na životní prostředí (proces EIA), v rámci jednotného environmentálního stanoviska nebo složkové legislativy se však vždy ověří, zda byly podmínky k ochraně životního prostředí nastaveny správně. To znamená, že akcelerační oblasti poskytují investorům předvídatelnější a právně jistější prostředí, přičemž jejich vymezení bylo od počátku nastaveno tak, aby docházelo k co nejmenším střetům s ochranou přírody a dalšími veřejnými zájmy. I v akcelerační oblasti však každý potenciální investor musí zpracovat projektovou dokumentaci, získat práva k příslušným pozemkům a následně projít standardním stavebním řízením, ve kterém je účastníkem řízení vždy obec, na jejímž území se bude stavba realizovat. Současně budou muset být ve stavebním řízení posouzeny a vypořádány všechny veřejné zájmy i námitky účastníků řízení. Jinými slovy – akcelerační oblast znamená rychlejší a snadnější cestu ke stavebnímu povolení, neznamená automatické stavební povolení.

Stanovisko SEA je dostupné zde.

TZ 15.4.2026: MMR vymezuje tzv. akcelerační oblasti pro zjednodušené povolování větrných a fotovoltaických elektráren

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh Změny č. 2 Územního rozvojového plánu, který vymezuje akcelerační oblasti pro zjednodušené povolování větrných a fotovoltaických elektráren.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo návrh Změny č. 2 Územního rozvojového plánu, který nově vymezuje tzv. akcelerační oblasti pro zjednodušené povolování větrných a fotovoltaických elektráren a související infrastruktury. Jde o lokality vyhodnocené jako nejméně kolizní z hlediska podmínek v území, přičemž návrhu předcházelo rozsáhlé mapování a odborné posouzení vhodnosti jednotlivých míst. Součástí zveřejněných materiálů je také dokumentace k dopadům na udržitelný rozvoj území a samostatná územní opatření pro každou navrženou oblast.

Důležité je, že zařazení pozemku do akcelerační oblasti samo o sobě automaticky neznamená povolení stavby, ale výrazně zjednodušuje administrativní proces.

Pro správce nemovitostí a vlastníky objektů je tato změna relevantní zejména v souvislosti s instalacemi fotovoltaiky na větších budovách, revitalizací brownfieldů nebo využitím bývalých průmyslových a těžebních areálů. Pokud budou změny schváleny, lze očekávat rychlejší schvalování energetických úprav budov, rekonstrukcí i investičních projektů.

Klíčové termíny

• 15. května 2026, kdy proběhne veřejné projednání v Praze i online, a
• 1. června 2026 jako termín pro podání písemných připomínek.
• Předpokládaná účinnost změn je stanovena do 31. srpna 2026.

Pokud novela projde v navržené podobě, lze očekávat rychlejší schvalování rekonstrukcí, energetických úprav budov a investičních projektů, což je klíčové pro plánování oprav, revitalizací a modernizace objektů. Více v tiskové zprávě MMR na odkaze zde včetně souvisejících dokumentů ke stažení.

Obce obnovitelné zdroje neodmítají. Klíčem jsou konkrétní přínosy pro místní obyvatele

Návrh akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje energie se po připomínkách výrazně zúžil z původních 2 685 km² na 474 km² ve 94 lokalitách napříč všemi kraji kromě Prahy, což Sdružení místních samospráv ČR nevnímá negativně, ale jako očekávané zpřesnění po zohlednění chráněných území, záplavových a památkových zón; zároveň zdůrazňuje, že stavět lze i mimo tyto zóny. Podle průzkumu mezi téměř 750 obcemi navíc samosprávy nemají vůči OZE apriorní odpor — jen 16 % novou výstavbu odmítá za všech okolností — a většina podporu podmiňuje konkrétním přínosem pro své území, zejména levnější elektřinou pro obec a obyvatele. Téma v obcích silně rezonuje, roste zájem o odbornou debatu i semináře a SMS ČR zároveň vyzývá samosprávy i veřejnost, aby se aktivně zapojily do veřejného projednání a podaly případné připomínky do 1. června 2026. Podrobnosti v tiskové zprávě SMS ČR na odkaze zde.