EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn.*
Evropská komise vydala odpovědi na nejčastější dotazy k PPWR.*
Připravovaná implementace systému rozšířené odpovědnosti výrobců pro textil a obuv.*
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn.
12.8.2026, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci. Česká republika zastoupená Ministerstvem životního prostředí patří mezi nejaktivnější státy, které dlouhodobě upozorňují na přetrvávající nejasnosti a požadují od Evropské komise vyjasnění pravidel a harmonogramu zavádění jednotlivých změn. Český požadavek ve formě tzv. non-paperu podpořilo dalších 14 členských států EU.
PPWR, tedy přímo účinné nařízení o obalech a obalových odpadech, nahrazuje dosavadní evropskou směrnici a jeho cílem je omezit množství obalového odpadu, snížit spotřebu primárních surovin, zvýšit recyklovatelnost a podíl recyklovaných materiálů a podpořit opětovné používání obalů. Nová pravidla se budou týkat výrobců, dovozců, distributorů i firem, které obaly používají pro své výrobky.
„Datum 12. srpna 2026 neznamená, že všechny nové povinnosti musí firmy splnit okamžitě. PPWR zavádí přechodná období a jednotlivé požadavky budou nabíhat postupně. Mezi první změny patří omezení tzv. věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech. Od srpna tak například nebude možné na trh uvádět obaly s koncentrací PFAS nad stanovený limit. Zároveň se zavádí povinnost výrobců vypracovat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci k obalům uváděným na trh a označit je základními informacemi a údaji o výrobci či dovozci,“ shrnuje novinky ministr životního prostředí Igor Červený.
PPWR tak představuje několikaletý proces změn, který se nebude týkat pouze samotných obalů, ale také výrobních procesů, dodavatelských řetězců a dokumentace.
Od roku 2028 má být například na obalech používáno harmonizované označení materiálového složení. Od roku 2030 pak nastoupí zásadní požadavky na minimalizaci obalů, jejich recyklovatelnost, podíl recyklovaných plastů a opětovné použití. Některé druhy jednorázových plastových obalů budou zakázány. Další cíle a zpřísnění jsou nastaveny pro roky 2035 a 2040.
Nejasnosti mohou komplikovat přípravu firem
Povinnosti účinné od srpna 2026 zatím koncoví spotřebitelé přímo nepocítí, dopadají zejména na výrobce, producenty, případně dodavatele obalů a další subjekty v celém řetězci. Dotčené firmy budou muset postupně reagovat na nové požadavky na recyklovatelnost a složení obalů, podíl recyklovaných materiálů, jejich minimalizaci, opětovné použití nebo označování.
Ze strany Evropské komise však stále zůstávají klíčové definice a metodiky nevyřešeny, což s sebou přináší právní nejistotu, upozorňuje ministr Igor Červený: „Principy, které vedly ke vzniku celé legislativy PPWR, byly spíše pozitivní. Problémem je však provedení. Chybí klíčová pravidla, například k označování obalů, jednoznačný výklad k definicím, kritériím recyklovatelnosti nebo požadavkům na zákaz určitých druhů obalů. To může vést k tomu, že firmy budou muset požadované kroky opakovat, místo aby provedly jednu promyšlenou změnu. Již dnes se na nás obracejí podniky a profesní svazy s tím, že jejich dodavatelé nevědí, jaké obaly mají připravovat, protože jednotliví odběratelé i různé členské státy požadují rozdílná řešení. Výsledkem tak paradoxně není rychlejší cirkularita, ale nejistota, odkládání investic a riziko opakovaných nákladných změn. Ty se přitom podle některých zdrojů dopadové studie EK odhadují až na 54 miliard eur, které bychom mohli při rozumnějším nastavení Evropě z velké části ušetřit.“
Česko své připomínky předložilo Evropské komisi při politických jednáních a také prostřednictvím oficiálního dokumentu v rámci Rady ministrů životního prostředí v červnu 2026, v němž požadovalo mimo jiné jasnější metodické pokyny a předvídatelný harmonogram vydávání prováděcích aktů. Český požadavek podpořilo písemně i ústně během poslední Rady 14 členských států EU.
„Díky úsilí expertů MŽP se na pracovní úrovni podařilo vyjasnit například povinnosti k měření PFAS nebo značení potravinových obalů. Řada nejasností ale stále přetrvává a potřebujeme, aby byly odpovědi Evropské komise promítnuty do oficiálních evropských dokumentů a platily jednotně pro všechny členské státy,“ doplňuje ministr Igor Červený. Resort tak bude v jednáních s Evropskou komisí a dalšími členskými státy pokračovat.
Jak dopadnou změny na spotřebitele
Spotřebitelé změny pocítí postupně především v podobě nového označování, menšího množství zbytečných obalů a většího podílu recyklovatelných či opakovaně použitelných obalů. Od roku 2030 se některé typy jednorázových plastových obalů přestanou na trhu objevovat, například vybrané obaly pro jednotlivé porce potravin a nápojů nebo některé jednorázové obaly v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb (např. tácky, talíře, kelímky, sáčky, krabičky, mini obaly na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby v hotelích apod.). Evropská komise má k těmto požadavkům vydat doplňující pokyny do 12. února 2027.
Dodržování požadavků PPWR budou v ČR kontrolovat různé dozorové orgány podle typu obalu a výrobku. Jedná se zejména o Českou obchodní inspekci nebo Českou inspekci životního prostředí, která se zaměřuje zejména na zpětný odběr a využití obalových odpadů. V rámci přípravy adaptační novely zákona o obalech se současně diskutuje o možných úpravách kompetencí jednotlivých kontrolních orgánů.
Více informací
Evropská komise vydala odpovědi na nejčastější dotazy k PPWR.
3.8.2026, Zdroj: Evropská komise
Evropská komise zveřejnila druhé vydání dokumentu „Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR) – Frequently Asked Questions“, který přináší výklad nejčastějších otázek k novému nařízení o obalech a obalových odpadech. Cílem dokumentu je usnadnit podnikům, orgánům veřejné správy i dalším subjektům praktickou aplikaci nařízení, které vytváří jednotný právní rámec pro všechny obaly uváděné na trh EU a jejich odpady. Smyslem PPWR je nejen zajistit hladké fungování vnitřního trhu, ale také významně snížit dopady obalů na životní prostředí a lidské zdraví v celém jejich životním cyklu.
Nové FAQ obsahuje řadu nových i aktualizovaných odpovědí k povinnostem výrobců a dovozců, určování výrobce obalu, technické dokumentaci, prohlášení o shodě, recyklovatelnosti, recyklovanému obsahu plastových obalů, látkám vzbuzujícím obavy (včetně PFAS), opakovaně použitelným obalům, systémům rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), zálohovým systémům i kontrolám po zahájení použitelnosti nařízení. Dokument zároveň připomíná, že zatímco většina ustanovení PPWR se začíná používat od 12. srpna 2026, některé povinnosti – například cíle pro recyklovatelnost nebo obsah recyklátu – budou nabíhat postupně v dalších letech.
Dokument má celkem 68 stran a obsahuje řadu praktických příkladů, které pomáhají vyložit jednotlivá ustanovení PPWR. Přestože nejde o právně závazný výklad, představuje oficiální interpretační materiál Evropské komise, který bude při aplikaci nových pravidel v praxi významnou pomůckou. Celý dokument naleznete v příloze tohoto článku.
Dokument ke stažení: packaging and packaging waste regulation ppwr-KH0126068ENN.pdf
Připravovaná implementace systému rozšířené odpovědnosti výrobců pro textil a obuv.
Evropská unie přijala revizi rámcové směrnice o odpadech, která zavádí povinnost vytvořit systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuv. Česká republika nyní připravuje transpozici této směrnice do národní legislativy.
29.07.2026 | Ministerstvo životního prostředí (MŽP)
Dne 26. září 2025 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1892, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Novela zavádí mimo jiné povinnost členských států vytvořit systém rozšířené odpovědnosti výrobců (Extended Producer Responsibility – EPR) pro textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuv.
Cílem nové právní úpravy je podpořit přechod k oběhovému hospodářství, omezit vznik textilního odpadu a vytvořit podmínky pro vyšší míru opětovného použití, třídění a recyklace textilních výrobků. Zavedení systému EPR současně přispěje k tomu, aby náklady na nakládání s odpadem z textilu a obuvi byly v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ přenášeny na výrobce, kteří výrobky uvádějí na trh.
Co znamená rozšířená odpovědnost výrobce?
Rozšířená odpovědnost výrobce představuje princip, podle kterého výrobce odpovídá nejen za uvedení výrobku na trh, ale také za fázi po ukončení jeho životnosti, to znamená za fázi, kdy se výrobek stává odpadem. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) EPR znamená odpovědnost výrobce i za post-spotřebitelskou fázi života výrobku.
Směrnice o odpadech (2008/98/ES) definuje systém EPR následujícím způsobem (čl. 3 odst. 21): „Systémem rozšířené odpovědnosti výrobce je soubor opatření přijatých členskými státy, jejichž cílem je zajistit, aby výrobci nesli finanční odpovědnost nebo finanční a organizační odpovědnost za výrobek v rámci jeho životního cyklu i poté, co se stal odpadem.“ Výrobci budou tedy prostřednictvím systému EPR financovat a zajišťovat činnosti související zejména se sběrem, tříděním, přípravou k opětovnému použití a recyklací textilních výrobků a obuvi.
Obdobné systémy jsou v České republice již dlouhodobě zavedeny například pro obaly, elektrozařízení, baterie, pneumatiky nebo vybrané jednorázové plastové výrobky.
Jaké změny přináší evropská legislativa?
Revize směrnice o odpadech stanoví zejména:
- vymezení subjektů, na které se bude dopadat povinnost zapojení do systému EPR,
- vymezení textilních a obuvnických výrobků, na které se bude systém EPR vztahovat,
- povinnost členských států zavést systém rozšířené odpovědnosti výrobců pro textilní výrobky, výrobky související s textilem a obuv,
- povinnost vytvoření registru výrobců,
- pravidla pro fungování organizací zajišťujících plnění povinností výrobců,
- povinnost financování systémů sběru, třídění, opětovného použití a recyklace textilu a obuvi
- možnost zohlednění environmentálních vlastností výrobků prostřednictvím ekomodulace v rámci příspěvků výrobců.
Příprava české legislativy
Ministerstvo životního prostředí v současné době připravuje transpozici směrnice do českého právního řádu. Implementace bude provedena zejména prostřednictvím novely zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, a souvisejících právních předpisů.
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě realizuje intenzivní odbornou diskusi se zástupci výrobců, obchodníků, profesních asociací, zpracovatelů textilu, obcí i dalších dotčených subjektů. Cílem je připravit systém, který bude odpovídat požadavkům evropské legislativy a zároveň bude funkční a administrativně přiměřený pro všechny zapojené subjekty.
Koho se nové povinnosti dotknou?
Nové povinnosti se budou vztahovat na výrobce, kteří poprvé uvádějí na trh České republiky textilní výrobky, výrobky související s textilem nebo obuv spadající do působnosti směrnice. Přesný rozsah dotčených výrobků vymezuje příloha IVc revidované směrnice a bude promítnut do české právní úpravy.
Harmonogram
Členské státy Evropské unie jsou povinny transponovat směrnici do svých právních řádů nejpozději do 17. června 2027. Samotné systémy rozšířené odpovědnosti výrobců musí být následně zavedeny do 17. dubna 2028 s výjimkou mikropodniků
Ministerstvo životního prostředí bude o průběhu přípravy národní legislativy průběžně informovat odbornou veřejnost i dotčené podnikatelské subjekty prostřednictvím svých informačních kanálů. Aktuální informace jsou dostupné na internetové stránce Ministerstva životního prostředí v sekci věnované problematice textilu a obuvi na webu.
Zpracovali: Jan Maršák, Daniela Mertová, Anna Špačková; odbor cirkulární ekonomiky a odpadů; Ministerstvo životního prostředí