PPWR: Evropská komise aktualizovala FAQ. Jaké změny by firmy rozhodně neměly přehlédnout?*

Trojstranná dohoda přenesení původcovství odpadu.* 

Předávání IBC kontejnerů do systému Recollect Service.* 

Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru.* 

PPWR: Evropská komise aktualizovala FAQ. Jaké změny by firmy rozhodně neměly přehlédnout?

12.8.2026, Ing. Monika Šrubařová, Zdroj: Sources-matter s.r.o. (sources-matter.com)

Evropská komise vydala druhou verzi často kladených otázek – Frequently Asked Questions (FAQ) – k nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Aktualizace přináší desítky nových odpovědí a upřesnění, která reagují na nejčastější otázky výrobců, dovozců, distributorů i dodavatelů obalů.

Přestože samotné znění nařízení se nezměnilo, nové FAQ významně upřesňuje jeho praktickou aplikaci. Firmám tak poskytuje jasnější výklad řady ustanovení, která dosud vyvolávala nejistotu.

Vybrali jsme několik nejdůležitějších změn, které mohou mít přímý dopad na přípravu podniků na účinnost PPWR.

1. Obaly vyrobené před 12. srpnem 2026 není nutné likvidovat ani přeznačovat

Jednou z nejčastějších obav firem bylo, co se stane s obaly, které byly vyrobeny před začátkem použitelnosti PPWR, ale budou uvedeny na trh až po 12. srpnu 2026.

Evropská komise nyní potvrzuje, že:

• obaly není nutné likvidovat,
• není nutné je znovu vyrábět,
• ani je automaticky přeznačovat.

Pokud není možné povinné údaje umístit přímo na obal, mohou být za určitých podmínek poskytnuty prostřednictvím průvodní dokumentace. Zároveň platí, že obaly uvedené na trh před 12. srpnem 2026 mohou na trhu zůstat, i když ještě neodpovídají novým požadavkům PPWR.

Pro mnoho výrobců i distributorů jde o důležité potvrzení, které významně snižuje riziko znehodnocení skladových zásob.

1. Dodavatelé budou muset poskytovat dokumentaci

Další významné upřesnění se týká spolupráce v dodavatelském řetězci.

Komise i samotné nařízení výslovně uvádí, že dodavatelé obalů mají povinnost poskytnout výrobcům veškeré informace a technickou dokumentaci potřebnou k prokázání souladu s PPWR. Tyto informace jsou nezbytné například pro vypracování technické dokumentace nebo EU prohlášení o shodě.

I přes přísný požadavek legislativy, i komise zdůrazňuje, že dodavatelé tedy nemohou poskytnutí potřebných podkladů odmítat. Právě získávání dat od dodavatelů bude jednou z největších praktických výzev při zavádění PPWR.

1. Komise podrobně vysvětluje, kdo je „výrobcem“ obalu

Jedním z nejdiskutovanějších témat PPWR bylo určení výrobce obalu. Nové FAQ přináší řadu praktických příkladů pro situace, jako jsou:

• privátní značky,
• obaly vyráběné na zakázku,
• transportní obaly,
• obaly nesoucí jméno jedné společnosti a ochrannou známku jiné společnosti.

Komise zdůrazňuje, že za výrobce není vždy považován subjekt, který obal fyzicky vyrobí. Rozhodující může být například společnost, která určuje jeho konstrukci, design nebo uvádí obal na trh pod svou značkou. Posouzení proto bude v některých případech záviset i na smluvních vztazích mezi jednotlivými subjekty.

1. Každý jednotlivý obal nemusí mít vlastní unikátní číslo

Nové FAQ řeší také otázku sledovatelnosti obalů.,Komise potvrzuje, že požadavek na jedinečnou identifikaci neznamená povinnost označit každý jednotlivý kus obalu samostatným číslem.

Ve většině případů bude dostačující:

• identifikace výrobní šarže,
• číslo série,
• nebo jiný ekvivalentní identifikátor umožňující propojení obalu s technickou dokumentací.

Například u obalu tvořeného kelímkem, víčkem a etiketou postačí označení pouze na jednom z těchto prvků za celou obalovou jednotku.

1. Nové vysvětlení požadavků na SoC

Evropská komise doplnila také nové odpovědi týkající se Substances of Concern (SoC) (Látky vzbuzující obavy).

Upřesňuje zejména:

• jak mají výrobci prokazovat minimalizaci SoC,
• jaký význam má současná norma EN 13428:2004,
• a proč již tato norma sama o sobě nepředstavuje automatický předpoklad shody s novými požadavky PPWR.

Komise vysvětluje, že požadavky PPWR jsou výrazně širší než původní požadavky směrnice o obalech. Zaměřují se nejen na nebezpečné látky při odstraňování odpadu, ale také na jejich dopad na recyklaci, opětovné použití a chemickou bezpečnost během celého životního cyklu obalu. Do doby vydání nové harmonizované normy lze EN 13428:2004 nadále používat, avšak sama o sobě již nevytváří předpoklad shody s požadavky PPWR.

1. Přibyla pravidla pro dovozce obalů

FAQ nově detailně popisuje také povinnosti dovozců. Dovozce musí ověřit, že výrobce mimo EU:

• provedl posouzení shody,
• vypracoval EU prohlášení o shodě,
• splnil požadavky na označování,
• a dodává veškerou potřebnou dokumentaci.

To platí i pro běžné nebo nebrandované obalové materiály dovážené ze třetích zemí.

1. Komise zdůrazňuje především nápravu, nikoliv okamžité sankce

V nové části FAQ se Evropská komise věnuje také samotnému vymáhání pravidel po 12. srpnu 2026. Potvrzuje, že cílem není okamžitě stahovat výrobky z trhu nebo narušovat dodavatelské řetězce. Pokud bude zjištěn nesoulad, mají kontrolní orgány nejprve vyzvat hospodářský subjekt k nápravě a poskytnout přiměřený čas na odstranění nedostatků.

Teprve pokud nebude náprava provedena, mohou následovat další opatření, například zákaz uvádění na trh nebo stažení výrobků.

Co z toho plyne pro firmy?

Aktualizované FAQ potvrzuje, že příprava na PPWR nebude spočívat pouze ve změně samotných obalů. Stejně důležité bude nastavení procesů pro získávání dat od dodavatelů, správné určení odpovědných ekonomických subjektů, příprava technické dokumentace a prokazování souladu s jednotlivými požadavky nařízení.

S blížícím se datem použitelnosti PPWR zůstává stále spoustu otázek nejasných. Do budoucna se však očekávají další metodické dokumenty Evropské komise, které budou jednotlivé povinnosti dále zpřesňovat, a zatím se neplánuje odklad povinností jako takových.

Dokument ke stažení: packaging and packaging waste regulation ppwr-KH0126068ENN.pdf

---

Dotaz: Trojstranná dohoda přenesení původcovství odpadu.

7.8.2026, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Obracím se na Vás s prosbou týkající se přenesení původcovství odpadů. Jsme společnost X a zajišťujeme úklidové služby pro společnost Y. Mezi společností X a Y je uzavřena řádná smlouva. Aktuálně společně připravujeme dodatek o přenesení původcovství odpadů, aby se společnost Y stala původcem odpadů vznikajících při činnosti společnosti X.

Ráda bych si ověřila jednu skutečnost: pro naši společnost X pracují také zaměstnanci naší dceřiné společnosti Z, kteří jsou vedeni pod jiným IČO. Je v tomto případě nutné uzavřít dodatek o přenesení původcovství odpadů také mezi společností Y a Z?

Odpověď:

Dotaz v sobě zahrnuje praktickou aplikaci klíčového paragrafu zákona o odpadech (§ 5 Původce odpadu). Z hlediska správné aplikace § 5 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je odpověď ANO, z právního a legislativního hlediska je nutné (a vysoce doporučené) smluvně ošetřit i dceřinou společnost Z, resp. zajistit, aby právní vztah přenosu původcovství kryl i činnost vykonávanou zaměstnanci společnosti Z.

Proč tomu tak je a jaké máte možnosti řešení:

1. Rozhodující role fyzického provádění činnosti

Zákon o odpadech v § 5 odst. 2 stanoví jasné pravidlo: v případě činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci je původcem odpadu ta osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká.

• Pokud úklid fyzicky vykonávají zaměstnanci společnosti Z, je podle zákona automatickým původcem vzniklého odpadu společnost Z.
• Skutečnost, že jde o vaši dceřinou společnost, nehraje roli – v odpadové legislativě je podstatná identifikace pomocí IČO. Jiné IČO znamená jiný právní subjekt, a tedy i jiného potenciálního původce.

1. Mechanismus přenesení původcovství

Původcem může být jiná osoba (ve vašem případě společnost Y) pouze tehdy, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.

• Problém: Pokud uzavřete dodatek pouze mezi X a Y, ale fyzickou činnost vykonává Z, pak společnost Y smluvně převzala původcovství od někoho, kdo původcem dle zákona (v první větě § 5 odst. 2) vůbec nebyl (protože X činnost fyzicky neprovádí).
• Riziko: Při kontrole by mohlo být namítáno, že původcem zůstává společnost Z, protože neexistuje přímý smluvní vztah o přenesení původcovství mezi Z (fyzickým vykonavatelem) a Y (vlastníkem).

1. Doporučený postup pro praxi

Abyste dosáhli stavu, kdy společnost Y bude legálně jediným původcem všech odpadů z úklidu, máte dvě možnosti:

• Trojstranný dodatek: Uzavřít dodatek, kde budou figurovat všechny tři strany (X, Y i Z) a kde bude výslovně uvedeno, že společnost Y je původcem odpadů vznikajících při činnosti společnosti X i společnosti Z na vymezeném místě.
• Smluvní řetězec:
  1. Společnost Z v subdodavatelské smlouvě se společností X sjedná, že původcem odpadů ze smluvní činnosti je společnost X (podle § 5 odst. 2 věty druhé).
  2. Společnost X následně v dodatku se společností Y sjedná, že původcem je společnost Y

Proč samotná smlouva s X nestačí pro dceřinou společnost Z?

V českém právním řádu platí zásada autonomie subjektů. Každá právnická osoba s vlastním IČO (tedy i dceřiná společnost Z) je samostatným subjektem práva, a to bez ohledu na to, že je majetkově nebo personálně propojena se společností X.

• Pokud fyzickou činnost na místě (úklid, při kterém vzniká odpad) vykonávají zaměstnanci společnosti Z, vzniká odpad podle věty první § 5 odst. 2 zákona o odpadech „při činnosti společnosti Z“.
• Společnost Z je tak ze zákona primárním (fyzickým) původcem tohoto odpadu.
• Společnost X nemůže smluvně přenést na společnost Y původcovství k odpadu, jehož primárním původcem sama není (nemůže přenést práva a povinnosti třetí osoby Z bez jejího účasti/souhlasu).

Pokud by došlo ke kontrole ze strany České inspekce životního prostředí (ČIŽP), inspekce by zkoumala, čí zaměstnanci na místě reálně pracovali. Zjištěním, že úklid prováděli zaměstnanci IČO Z, by smlouva mezi X a Y byla prohlášena za nepokrývající tento odpad a původcem by ze zákona zůstala společnost Z (se všemi administrativními povinnostmi, jako je vedení průběžné evidence odpadů apod.).

Jaké máte možnosti řešení v praxi?

Máte dvě hlavní elegantní možnosti, jak tuto situaci smluvně ošetřit, tak, aby byla 100% právně čistá:

Varianta A: Trojstranná dohoda / Dodatek za účasti společností X, Z a Y (Nejčistší řešení)

Do dodatku ke smlouvě (nebo do samostatné trojstranné dohody o přenesení původcovství) vstoupí všechny tři subjekty:

• Smluvní strany: Objednatel Y, Hlavní dodavatel X, Subdodavatel Z.
• Ujednání: Ve smlouvě se výslovně uvede, že veškerý odpad vznikající při činnosti společnosti X i při činnosti jejího subdodavatele Z (dceřiné společnosti) se na základě § 5 odst. 2 zákona o odpadech stává odpadem společnosti Y a společnost Y je jeho původcem.

Varianta B: Řetězení přenosu původcovství (Dvoustupňový přenos)

Pokud společnost Y nechce podepisovat dokumenty s dalšími subjekty (společností Z) a trvá na smluvním vztahu pouze se společností X:

1. Smlouva/Dodatek Z  X: Společnost Z (dceřiná) přenese původcovství odpadu ze své činnosti na společnost X (mateřskou), tím se X stává smluvním původcem odpadu vzniklého činností Z.
2. Smlouva/Dodatek X  Y: Společnost X následně přenese původcovství (své i převzaté od Z) na společnost Y.

(Poznámka: Varianta A je v praxi preferovanější, protože je přímá a eliminuje případné právní výkladové spory ohledně řetězení přenosu původcovství).

Zvláštní upozornění k § 5 odst. 3 (Komunální odpad)

Pokud jsou odpady vznikající při úklidu charakteru komunálního odpadu (katalogové číslo 20 xx xx) nebo odpadů z obalů (15 01 xx) a společnost Y je vlastníkem nemovité věci (budovy/areálu), kde úklid probíhá, je situace ještě jednodušší:

• V takovém případě postačí v písemné smlouvě/dodatku výslovně zakotvit postup podle § 5 odst. 3, kde je stanoveno, že původcem komunálních odpadů je vlastník nemovitosti (společnost Y). U odstavce 3 se tím obchází složité řešení subdodavatelských řetězců (X, Z apod.), protože zákon přímo spojuje původcovství s vlastnictvím nemovitosti na základě písemné dohody s prováděcí firmou.

Přínosy zapojení společnosti Z

Hledisko	Stav bez zapojení Z	Stav s zapojením Z (Trojstranný dodatek)
Právní jistota Y	Zpochybnitelná (přebírá odpad od ne-původce)	Plná (přenášeno přímo od fyzického vykonavatele)
Kontrola ČIŽP	Riziko pokuty pro Z za nevedení evidence	Bez rizika (jasně doložitelný řetězec)
Evidence odpadů	Nesoulad mezi fyzickým stavem a papíry	100 % transparentní a auditovatelné

Shrnutí přínosů trojstranného dodatku:

• Právní jistota: Společnost Y se stává nezpochybnitelným původcem a vlastníkem odpadu přímo v okamžiku jeho vzniku.
• Správnost evidence: Při kontrolách ze strany České inspekce životního prostředí nebo při vedení průběžné evidence bude jasně doloženo, proč společnost Z (kterou inspektoři uvidí na místě fyzicky pracovat) odpad neeviduje na své IČO.
• Transparentnost: Celý řetězec odpovědnosti (kdo uklízí – kdo to smluvně zastřešuje – kdo odpovídá za odpad) je popsán v jediném dokumentu.

Shrnutí doporučení

Zapojení společnosti Z do trojstranného dodatku je vysoce doporučeným postupem, který naplňuje dikci § 5 zákona o odpadech a předchází rizikům při budoucích auditech či kontrolách.

Aby byla společnost Y právně nezpochybnitelným původcem odpadu za všech okolností (i při práci zaměstnanců dceřiné společnosti Z):

1. Pojistěte společnost Z ve smluvním vztahu – ideálně jako účastníka dodatku (Trojstranný dodatek X + Z + Y), nebo prostřednictvím subdodavatelského přenesení (Z na X a X na Y).
2. Ujistěte se, že v dodatku je přesně definováno místo plnění (adresa provozovny) a druhy odpadů (katalogová čísla), kterých se přenos týká.

---

Dotaz: Předávání IBC kontejnerů do systému Recollect Service.

17.8.2026, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Máme ve firmě několik ks prázdných IBC od chemie. Po vymytí je lze použít dále. Ráda bych je nabídla jiné firmě. Ta firma je součást systému Recollect. Stačí pouze objednávka? Nebo z hlediska zákona o obalech (jsme součástí EKOKOM) musíme ještě něco splnit?

Odpověď:

Předání IBC kontejnerů k opětnému použití je v plném souladu s českým zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech i evropským nařízením PPWR (EU 2025/40). Oba tyto předpisy upřednostňují opakované použití (Re-use) a obnovu obalů (Reconditioning) před jejich likvidací nebo recyklací.
Jelikož IBC kontejnery původně obsahovaly chemické látky, spadá jejich předání do přísného režimu legislativy o obalech, odpadech i přepravě nebezpečných věcí (Dohoda ADR). Samotná nákupní objednávka ani pokus o svépomocné vymytí obalu od chemikálií pro splnění evropské a české legislativy v žádném případě ale nestačí.

1. Základní principy a povinnosti dle legislativy PPWR

Nabídka vyprázdněných použitých IBC kontejnerů k dalšímu použití je v plném souladu s cíli nařízení PPWR, které upřednostňuje opětovné použití (re-use) před recyklací nebo odstraněním odpadu. Pouhá objednávka ale nestačí pro stoprocentní právní jistotu. Musíte mít doloženo, že IBC splňuje technické parametry pro opětovné použití a že proces jeho vymytí odpovídá standardům „obnovy“ obalu dle PPWR.

Nařízení PPWR klasifikuje IBC kontejnery jako přepravní obaly (terciární obaly) nebo velké nádoby pro volně ložené látky, na které se vztahují přísné požadavky na cirkularitu, bezpečnost a digitální sledovatelnost.

Přehled obecných požadavků pro IBC rozdělený podle klíčových oblastí zahrnuje:

Cíle pro opětovné použití (Re-use)
IBC kontejnery jsou ústředním prvkem strategie přechodu na vratné systémy:

• Závazné kvóty od roku 2030: Hospodářské subjekty používající IBC pro přepravu výrobků v rámci Unie musí zajistit, aby alespoň 40 % těchto obalů bylo v systému opětovného použití. Do roku 2040 se tento cíl zvyšuje na 70 %.
• Vnitropodniková přeprava: Pokud IBC slouží k transportu mezi různými provozovnami téhož subjektu nebo přidruženými podniky v rámci EU, platí od 1. ledna 2030 cíl 100 % opětovného použití.
• Výjimka pro ADR: Tyto kvóty se nevztahují na IBC kontejnery výhradně používané pro přepravu nebezpečných věcí dle směrnice 2008/68/ES.

Technická kritéria pro IBC jako „re-use“ obal
Aby mohl být IBC legálně označen za opětovně použitelný, musí od 11. února 2025 splňovat podmínky článku 11:

• Design pro rotaci: Musí být navržen tak, aby zvládl maximální možný počet cyklů a obrátek v běžných podmínkách.
• Schopnost obnovy (Reconditioning): IBC musí být možné vyčistit, opravit a provést jeho inspekci (sanaci), aniž by byla ohrožena jeho funkce nebo bezpečnost, a to v souladu s postupy v Příloze VI.
• Bezpečné vyprázdnění: Konstrukce musí umožnit vyprázdnění nebo vyložení bez poškození obalu.

Požadavky na látky a recyklovatelnost

• Těžké kovy: Součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu v materiálu IBC nesmí překročit 100 mg/kg.
• Recyklovatelnost (od r. 2030): Všechny IBC (pokud nejsou pro ADR) musí být po skončení životnosti materiálově recyklovatelné a spadat do tříd A, B nebo C.
• Obsah recyklátu: Plastové IBC budou muset od roku 2030 obsahovat povinný podíl recyklovaného plastu ze spotřebitelského odpadu (PCR). Pro kategorii „ostatní plastové obaly“ je stanoven cíl 35 %. IBC pro ADR mají z této povinnosti výjimku.

Označování a digitální sledovatelnost

• Identifikace (od srpna 2026): Výrobce musí na IBC uvést své jméno, adresu a číslo šarže či sériové číslo pro zajištění sledovatelnosti.
• QR kód (od února 2029): Každý opětovně použitelný IBC musí nést QR kód nebo jiný digitální nosič, který uživateli zpřístupní informace o systému vracení, mapu sběrných míst a umožní výpočet počtu cyklů.

Administrativní povinnosti

• Posuzování shody: Subjekt uvádějící IBC na trh (včetně rekombinovaných/remanufactured IBC) musí provést postup posuzování shody (Modul A) a vypracovat technickou dokumentaci.
• Archivace: U opětovně použitelných obalů se dokumentace a EU prohlášení o shodě (DoC) musí uchovávat po dobu 10 let od uvedení na trh.
• Účast v systému: Uživatelé IBC mají povinnost se účastnit funkčního systému opětovného použití, který splňuje požadavky na sběr a obnovu (článek 27).

Systém Recollect Service (v ČR realizovaný skrze autorizované partnery jako OBAL CENTRUM, Schütz či Mauser) slouží právě k legálnímu zpětnému odběru a repasi průmyslových obalů.

Technické a bezpečnostní podmínky systému Recollect

• IBC NIKDY svépomocí nevymývejte ani neneutralizujte: Původce nesmí provádět chemickou neutralizaci ani výplach bez schválené dekontaminační linky. Hrozí riziko nelegálního úniku nebezpečných odpadních vod a porušení vodního zákona (č. 254/2001 Sb.). Odborné vymytí, neutralizaci a tlakovou zkoušku provádí až zařízení pro obnovu (rekondici) obalů v rámci autorizovaného systému.
• Stav „kapkově prázdný“ (Drip-dry): Kontejner musí být pouze důkladně vyprázdněný (zbytek původní látky nesmí přesáhnout 0,1 % celkové kapacity obalu, resp. max. cca stékavého obsahu na dně). Vnější stěny a klec nesmí být znečištěné. Při nedodržení účtují provozovatelé poplatek (cca 1,80 EUR za každý kg nevypuštěného obsahu).
• Bezpečnostní list a etikety: Ke každému typu IBC musíte doložit bezpečnostní list (BL) od poslední náplně. Původní výstražné etikety (GHS/ADR) na kontejneru musejí zůstat čitelné.
• Uzavření a kompletnost: Ventily, víka a uzávěry musejí být původní, plně funkční a hermeticky uzavřené.

Správný proces předání krok za krokem

• Garantování podmínky vyprázdnění (Drip-dry): Ujistěte se, že obal je stékavě vyprázdněný do posledních kapek, bez nutnosti jeho mytí.
• Vyplnění Deklarace odpovědnosti (Formulář Recollect): Odesílatel (vaše firma) vyplní oficiální formulář/deklaraci. Zde uvedete:
  • Přesný název původní chemikálie a UN číslo (dle bezpečnostního listu).
  • Druh a stav palety/klece.
  • Souhlas s podmínkami služby Recollect.
• Přeprava na sběrné místo v režimu ADR (viz také bod 3.): Nevyčištěné prázdné IBC kontejnery se přepravují dle Dohody ADR pod označením nebezpečné věci (zápis v průvodních dokladech, bezpečnostní značení). Přepravu do 30 dnů obvykle zajišťuje smluvní partner systému.

IBC jako „opětovně použitelný obal“ (Článek 11 a Příloha VI):
Aby mohl být IBC kontejner legálně předán k dalšímu plnění a nebyl považován za odpad, musí splňovat kritéria pro opětovně použitelné obaly:

• Design pro rotaci: Obal musí být konstrukčně navržen tak, aby zvládl co nejvíce cyklů a obrátek.
• Přednost obnovy/rekondice: PPWR přikazuje přednostní využití systémů Re-use a Reconditioning před recyklací plastového skeletu či jeho spálením. Systém Recollect vrací vyčištěný nebo repasovaný IBC s novou vnitřní nádrží zpět do oběhu.
• Bezpečnost a hygiena: Po vymytí/dekontaminaci musí být kontejner schopen bezpečného plnění, aniž by došlo k ohrožení zdraví nebo jakosti nového obsahu.

Proces obnovy (Reconditioning – Příloha VI část B):
Podle PPWR musí být každý opětovně použitelný obal před novým plněním podroben procesu obnovy v souladu s Přílohou VI částí B. Provozní proces musí zajistit navrácení obalu do plně funkčního stavu bez ohrožení bezpečnosti osob. Pokud kontejner předáváte partnerovi v systému Recollect, přebírá tento subjekt jako účastník systému odpovědnost za finální kontrolu a zařazení do oběhu. Předávající strana však musí mít smluvně ošetřeno, že obal předává k opětovnému použití, nikoliv jako odpad.

Účast v systému opětovného použití (Článek 27):
Hospodářské subjekty využívající opětovně použitelné obaly mají povinnost účastnit se jednoho nebo více systémů opětovného použití. Tím, že je odběratel součástí systému Recollect, tuto podmínku splňuje. Původce/dodavatel prázdného obalu musí mít k dispozici písemné potvrzení nebo smlouvu dokládající, že tyto IBC jsou součástí funkčního systému cirkulace.

Technická dokumentace (Archivace 10 let)
Výrobci, distributoři i uživatelé opětovně použitelných obalů mají povinnost uchovávat technickou dokumentaci stvrzující soulad s články 5 až 11 PPWR po dobu 10 let od uvedení obalu na trh / do oběhu.

Informační povinnosti a identifikace (Článek 15)
Od 12. srpna 2026 musí být na opětně použitelném obalu vyznačen typ, číslo šarže/série a identifikační údaje subjektu, který obal uvádí na trh nebo jej rekondiciuje.

Látky vzbuzující obavy (SoC) a těžké kovy (Článek 5)
I u repasovaných IBC musí součet těžkých kovů () zůstat pod limitní hranicí 100 mg/kg. Od 12. srpna 2028 bude přítomnost látek SoC nad 0,1 % hmotnostní podléhat povinnému digitálnímu výkaznictví.

Digitální pas obalu a QR kódy (Články 12 odst. 2 a 15)
Od 12. února 2029 musejí být opětně použitelné obaly v systémech cirkulace opatřeny datovým nosičem (QR kód) pro sledování obrátek a identifikaci systému.

Závazné kvóty pro opětovné použití (Článek 29)
Od roku 2030 zavádí PPWR povinnost, aby minimálně 40 % přepravních obalů (včetně IBC kontejnerů a palet) fungovalo v režimu opětného použití.

Právní režim předání: Zpětný odběr vs. Nebezpečný odpad (kat. číslo 15 01 10*)

• Režim zpětného odběru (Preferovaný): Pokud IBC předáváte partnerovi v rámci systému Recollect k opětovnému použití/repasi, obal se ze zákona nestává odpadem. Neprodáváte jej na běžnou kupní smlouvu, ale odevzdáváte jej do systému zpětného odběru. Dokladem pro ČIŽP a MŽP je Potvrzený formulář/Deklarace Recollect.
• Mimo zpoplatněný odpad: Pokud IBC odevzdáte autorizovanému systému zpětného odběru (Recollect), vyhnete se poplatkům za odstraňování nebezpečného odpadu 15 01 10*.
• Režim odpadu: Pouze pokud by byl IBC nevratně poškozen a nešel zařadit do systému Recollect, stává se nebezpečným odpadem s kódem 150110* (Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné). V takovém případě musíte předání ohlašovat přes ISOH/SEPNO a předat jej výhradně subjektu s oprávněním k převzetí nebezpečných odpadů.

1. Podmínky Dohody ADR (Přeprava, údržba a životnost IBC)

Pro opakované používání IBC obalů (velkých nádob pro volně ložené látky) po jejich odborném vyčištění stanovuje Dohoda ADR několik zásadních podmínek, které se týkají technického stavu, chemické snášenlivosti a časových limitů životnosti.

Opakované používání po odborném vyčištění

• Pětiletý limit životnosti plastových nádob (bod 4.1.1.15 ADR):
  • Doba používání pro IBC z tuhého plastu a kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu je 5 roků od data jejich výroby. U kompozitních IBC se tato doba vztahuje k datu výroby vnitřní plastové nádoby.
  • Výjimky: Pro určité látky může být stanovena i kratší doba používání (např. u vysoce koncentrované kyseliny dusičné jsou to 2 roky).
  • Recyklace/Oprava: Po uplynutí 5 let musí být plastová vložka vyřazena. Pokud je v rámci servisu nahrazena novou vnitřní nádobou stejného konstrukčního typu od téhož výrobce, považuje se tento úkon dle ADR za opravu IBC. Ocelová klec a paleta tak mohou po této „opravě“ a následné zkoušce pokračovat v dalším cyklu.
• Podmínky pro znovupoužití po vyčištění:
  • Běžná údržba (Routine maintenance): Vyčištění IBC se považuje za součást běžné údržby. Zahrnuje také případnou demontáž a výměnu uzávěrů tělesa nebo těsnění za součásti odpovídající původním specifikacím výrobce.
  • Vizuální prohlídka: Před každým (opětovným) naplněním musí být každá IBC prohlédnuta, zda nevykazuje korozi, kontaminaci (zbytky předchozích látek) nebo jiné závady. Rovněž se musí ověřit správná funkce provozní výstroje.
  • Ověření těsnosti: Pokud byla v rámci údržby prováděna výměna uzávěrů nebo těsnění, musí se ověřit těsnost IBC.
  • Chemická snášenlivost: Balič nebo odesílatel musí zajistit, že nově plněná látka je snášenlivá s materiálem IBC a nevyvolá nebezpečnou reakci. U plastových IBC se chemická snášenlivost s plnicí látkou ověřuje nejčastěji přiřazením ke standardním kapalinám (voda, kyselina octová, smáčecí roztok atd.).
• Inspekce a zkoušky v čase:
  • Každých 2,5 roku: Vizuální prohlídka vnějšího stavu a zkouška těsnosti.
  • Každých 5 let: Úplná periodická inspekce zahrnující kontrolu konstrukčních charakteristik, vnitřního stavu a označení.
• Značení a dokumentace:
  • Značení po údržbě: Subjekt provádějící běžnou údržbu (pokud to není vlastník) musí IBC trvale označit státem a svou schválenou značkou v blízkosti UN kódu.
  • Prázdné vyčištěné IBC: Pokud byla IBC odborně vyčištěna tak, že byla vyloučena všechna nebezpečí tříd 1 až 9, nepodléhá již při přepravě (jako prázdný obal) ustanovením ADR. V opačném případě musí být označen bezpečnostními značkami jako plný.

Přeprava prázdných nevyčištěných IBC obalů na sběrné místo (Dohoda ADR 2025)

• Obecný režim přepravy (bod 4.1.1.11): Prázdné obaly, které obsahovaly nebezpečné věci, podléhají stejným předpisům jako naplněné obaly, pokud nebyla přijata opatření vylučující jakékoli riziko tříd 1 až 9. IBC musejí být hermeticky uzavřeny, na vnějším povrchu nesmějí ulpívat nebezpečné zbytky a před přepravou musí proběhnout kontrola koroze či poškození.
• Značení a bezpečnostní značky (oddíl 5.1.3): Prázdné nevyčištěné IBC musejí být opatřeny UN číslem a bezpečnostními značkami umístěnými na dvou protilehlých stranách obalu. Pokud je IBC zabalena v neprůhledné fólii (overpack), značení se opakuje na vnějším obalu spolu s nápisem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ (výška písmen min. 12 mm).
• Údaje v přepravním dokladu (bod 5.4.1.1.6): Doklad musí obsahovat specifické informace, např.:
  • Standardní zápis: „PRÁZDNÁ IBC, POSLEDNÍ NÁKLAD: UN XXXX [Název látky], [Třída], [Obalová skupina], (Kód omezení pro tunely)“.
  • Zkrácený zápis: „PRÁZDNÁ IBC, [Třída posledního obsahu]“ (např. „PRÁZDNÁ IBC, 3 (6.1)“).
  • Pro látky ohrožující životní prostředí (UN 3077/3082) se doplňuje text „OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“.
• Využití úlev (Podlimitní přeprava 1.1.3.6): Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky v přepravních kategoriích 1 až 3, jsou samy zařazeny do přepravní kategorie 4. Lze je přepravovat v neomezeném množství na jednu dopravní jednotku bez plného režimu ADR (vozidlo nemusí mít oranžové tabulky, řidič nemusí mít ADR průkaz a ve výbavě nemusí být písemné pokyny).
• Specifické situace a výjimky:
  • Vjezd do oblastí B19: Prázdným nevyčištěným IBC se zbytky látek ohrožujících životní prostředí je v ČR povolen vjezd do oblastí se značkou B19 (pokud je v dokladu doplňkový zápis dle 5.4.1.1.6).
  • Prošlá lhůta inspekce: Přeprava k vyčištění nebo inspekci je možná i po vypršení termínu periodické zkoušky (2,5 nebo 5 let), ale pouze v období nejvýše 6 měsíců po uplynutí lhůty.
  • Zbytky třídy 5.1: IBC se zbytky látek podporujících hoření (třída 5.1) se nesmějí balit do stejného vnějšího obalu společně s obaly se zbytky jiných tříd.

1. Režim zákona č. 477/2001 Sb., o obalech

Jelikož je váš podnik zapojen do systému EKO-KOM, plníte své zákonné povinnosti v rámci tzv. sdruženého plnění. Aby bylo předání IBC kontejnerů do systému Recollect Service z právního a evidenčního hlediska plně v pořádku, platí následující rozbor české obalové legislativy.

Definice IBC jako opakovaně použitelného obalu (§ 2 písm. g)
Aby mohla být nádoba (IBC) právně považována za opakovaně použitelný obal, a nikoliv za odpad, musí naplňovat zákonnou definici dle § 2 písm. g) zákona o obalech:

• Konstrukce pro cykly: Obal byl navržen, vyroben a uveden na trh tak, aby mohl v průběhu svého životního cyklu absolvovat více obrátek a využití.
• Stejný účel plnění: Je určen k tomu, aby byl opakovaně znovu naplněn ke stejnému účelu, pro který byl původně vyroben.

Zapojení do systému cirkulace (Příloha č. 2 zákona)
Zákon o obalech v Příloze č. 2 definuje tři způsoby zajištění opakovaného použití:

• Uzavřený systém: Obal zůstává ve vlastnictví konkrétní osoby či organizované skupiny, která garantuje jeho zpětnou logistiku a renovaci.
• Otevřený systém: Obal koluje mezi blíže neurčenými subjekty a jeho držitel se svobodně rozhoduje o dalším využití.
• Smíšený systém: Kombinace obou přístupů.

Zapojení do systému Recollect představuje v závislosti na smluvním ujednání uzavřený nebo otevřený systém opakovaného použití, ve kterém autorizovaný partner zajišťuje kontrolu, odbornou dekontaminaci (vymytí) a zkoušky potřebné pro opětné naplnění.

Splnění zákonných limitů pro opakované použití (§ 13 odst. 3)
Podle § 13 odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb. platí pro vykazování opakovaně použitelných obalů klíčové pravidlo:

• Limit 70 % hmotnostních: Zpětný odběr a využití se považuje za řádně zajištěné v případě, že je z obalů nově uvedených do oběhu opakovaně použito zpětně alespoň 70 % hmotnostních.
• Dosažením tohoto limitu v rámci vašeho oběhu se zákonné povinnosti zpětného odběru považují za plně splněné.

Vztah k systému EKO-KOM a evidence obalů
Zapojení do autorizované obalové společnosti EKO-KOM přináší při nakládání s opakovaně použitelnými IBC tyto výhody a povinnosti:

• Ekomodulace poplatků: Poplatky účtované systémem EKO-KOM za opakovaně použitelné obaly jsou legislativně zvýhodněny (jsou nižší než u jednorázových obalů).
• Vedení evidence (§ 15): Subjekt je povinen vést přehlednou evidenci o množství obalů a způsobech nakládání s nimi. IBC předané do systému Recollect vykazujete ve výkazech pro EKO-KOM jako opakovaně použité obaly, čímž šetříte nákladové položky za obalové poplatky.
• Obaly zařazené do uzavřeného systému opětovného použití se v běžném čtvrtletním hlášení nezatěžují opakovanými poplatky. Pokud dochází k finálnímu vyřazení obalu z vašeho oběhu k obnově u výrobce, vykazuje se tento pohyb ve specifických přílohách výkazu (např. List S1 – Obaly opakovaně použitelné – vyřazené z oběhu).
• Pozice konečného uživatele a prevence odpadu: Pokud IBC nepoužíváte k prvnímu plnění vlastního zboží, ale pouze jej vyprázdněný odevzdáváte partnerovi k opětné obnově, vystupujete jako konečný uživatel. Tím, že obal nepředáte jako odpad, naplňujete základní princip zákona – předcházení vzniku odpadů.

Technická dokumentace a povinnost informovat (§ 4)
Jako osoba nakládající s obaly musíte splnit podmínky uvádění na trh a do oběhu:

• Těžké kovy pod limitem: V technické dokumentaci musí být doloženo, že součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu () nepřekračuje hranici 100 mg/kg.
• Informování odběratele: Na vyžádání musíte být schopni odběrateli i kontrolním orgánům (ČIŽP) předložit dokumentaci stvrzující bezpečnost obalu a splnění požadavků zákona.

K zaručení plného souladu s českým zákonem o obalech (č. 477/2001 Sb.) i se systémem EKO-KOM doporučujeme realizovat následující kroky:

• Smluvní doložka: K akceptaci objednávky nebo předávacímu protokolu přidejte explicitní formulaci:

„Předání prázdných vyprázdněných IBC obalů k opakovanému použití ve smyslu § 2 písm. g) a § 7 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, a v souladu s Článkem 11 Nařízení (EU) 2025/40 (PPWR). Obaly nejsou předávány v režimu odpadu.“

• Potvrzení od systému Recollect: Vyžádejte si od odběratele / provozovatele systému Recollect potvrzení o zapojení těchto IBC do cirkulačního systému zpětného odběru: Potvrzený formulář/protokol o převzetí obalů do systému Recollect
• Interní protokol: Vedle přepravních dokladů podle Dohody ADR uchovávejte interní záznam o stékavém vyprázdnění (drip-dry) a evidenční záznamy pro čtvrtletní hlášení EKO-KOM.

Doporučený postup pro praxi (Závěrečné shrnutí)

1. IBC nevymývejte: Ponechte kontejnery v původním stavu, pouze je nechte důkladně vykapat (drip-dry). Ventily a víka hermeticky uzavřete.
2. Vyplňte Deklaraci Recollect: Vyplňte oficiální formulář vrátného systému (např. Mauser/Schütz/OBAL CENTRUM), uveďte UN kód a přiložte Bezpečnostní list (BL) od poslední náplně.
3. Předávací dokumentace: Do textu předávacího protokolu nebo akceptace objednávky uveďte:
   „Předání prázdných, vyprázdněných průmyslových IBC obalů k obnově a opětovnému použití v rámci systému Recollect ve smyslu § 2 písm. g) a § 7 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, a v souladu s Články 11 a 27 nařízení (EU) 2025/40 (PPWR). Obaly nejsou předávány v režimu odpadu.“
4. Přeprava dle ADR: Pro odvoz vyžadujte vystavení Přepravního dokladu ADR pro prázdné, nevyčištěné obaly (např. „PRÁZDNÁ IBC, 8, UN …“).
5. Protokol o čištění / dekontaminaci: Ke každé šarži IBC archivujte interní či externí doklad stvrzující, že obaly byly řádně vyprázdněny/obnoveny v souladu s hygienickými a bezpečnostními požadavky.
6. Prověření dokumentace: Vyžádejte si od provozovatele systému Recollect potvrzení o zapojení konkrétních IBC do jejich cirkulačního systému, abyste měli kompletní technickou dokumentaci pro případnou kontrolu ČIŽP nebo auditu: Potvrzený formulář/protokol o převzetí obalů do systému Recollect.
7. Archivace: Veškerou uvedenou dokumentaci archivujte v ekologické evidenci po dobu 10 let pro potřeby auditů a kontrol ŽP.

---

Dotaz: Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru.

5.8.2026, Ing. Zbyněk Krayzel, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chtěla bych se Vás zeptat ohledně nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru.

Stanovení se provádí dle vyhlášky 415/2012 – příloha 19. Parametr se zaznamenává pouze tehdy, pokud jsou (současně) dodrženy tyto body:

1. Kódy zdrojů jsou uvedeny v příloze 19 vyhlášky 415/2012 v bodě 2,3,4

2. Zdroje jsou vybaveny některou z technologií ke snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5 (příloha 19 vyhlášky)

3. Probíhá periodické jednorázové měření emisí

Na základě výše uvedeného musíme stanovit provozní parametr pouze pro zdroj:

Tryskač ITB 90

– Kód zdroje 4.12.

– Měření emisí 1 x za 3 roky

– Zařízení na snižování emisí – tkaninové (papírové) filtry na TZL

– Provozní parametr dle vyhlášky: tlaková ztráta

Dotazy:

– Co znamená nepřetržité sledování – pouze zobrazovací jednotka?

– Jakou formou a v jaký časový interval se parametr zaznamenává? Jak dlouho a v jaké podobě je třeba data archivovat? Poskytují se data dalším subjektům na pravidelné bázi?

– Jde pouze o sledování daného parametru a jeho případné zaznamenávání nebo při dosažení určitých hodnot musí dojít k nějaké akci? Akci může provést osoba pověřená nebo musí být proces automatizovaný? (např.: odstavení stroje od přísunu všech médií?)

Odpověď:

Tryskače pod sledování nepřetržitého parametru nespadají. Jen zdroje 4.12. nad 30 m3 lázní.

K dalším dotazům:

1. Co znamená nepřetržité sledování – pouze zobrazovací jednotka?
   Nikoliv, jedná se i o záznam a to po dobu 6 let.
2.  Jakou formou a v jaký časový interval se parametr zaznamenává?
   Forma je dána tím, co se sleduje. Někdy teplota, někdy tlaková ztráta apod. Musí zde být nějaké čidlo, které má výstup a ten je veden do databáze. Záznamy parametru doporučuje MŽP ve stanovisku zaznamenávat jednou za minutu, ale může být i jinak. Záleží na parametru.
3. Jak dlouho a v jaké podobě je třeba data archivovat?
   6 let uchovávat v podobě sledované hodnoty.
4. Poskytují se data dalším subjektům na pravidelné bázi?
   Pouze kontrolním orgánům na vyžádání či při kontrole.
5. Jde pouze o sledování daného parametru a jeho případné zaznamenávání nebo při dosažení určitých hodnot musí dojít k nějaké akci? Akci může provést osoba pověřená nebo musí být proces automatizovaný? (např.: odstavení stroje od přísunu všech médií?)
   Pokud je překročen emisní limit, tak provozovatel musí konat a zajistit jeho splnění. Jak to udělá, záleží na něm, to se !od stolu“ nedá napsat. Každý případ bude individuální.

Doporučuji prostudovat stanovisko, které k tomuto tématu vydalo MŽP: https://mzp.gov.cz/system/files/2026-03/OOO-FAQ_provozni_parametr-20260319.pdf