PPWR – Nařízení o obalech a obalových odpadech: Co to znamená pro vaše podnikání a jak se připravit.* 

Dotaz: Specifický režim obalů pro přepravu nebezpečných věcí a výbušných látek (ADR vs. PPWR).* 

Dotaz: Kontrola ČIŽP – chemické látky.* 

PPWR – Nařízení o obalech a obalových odpadech: Co to znamená pro vaše podnikání a jak se připravit.

14.8.2026, Ing. Tomáš Schabjuk, Zdroj: elo-odpady.cz (elo-odpady.cz)

• Co je PPWR a proč vzniklo
• Kdo je výrobce a proč na tom záleží
• Co musí obal splňovat a kdy
• Technická dokumentace a prohlášení o shodě
• Jak to vypadá v českém právním prostředí
• Jak ELO zjednodušuje plnění PPWR
• Co se stane, když PPWR ignorujete
• Jak začít

Evropská unie spustila jednu z nejrozsáhlejších reforem v oblasti obalového hospodářství v historii. Nařízení (EU) 2025/40 o obalech a obalových odpadech, známé pod zkratkou PPWR, vstoupilo v platnost 11. února 2025 a použije se od 12. srpna 2026. Postupně mění pravidla hry pro každého, kdo vyrábí, plní, dováží nebo prodává výrobky v obalech. Pokud jste výrobce, dovozce, distributor nebo podnikový ekolog, tento text je právě pro vás.

Co je PPWR a proč vzniklo

PPWR nahradilo původní směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, která byla v platnosti více než třicet let. Důvod změny byl zásadní – směrnice nestačila tempu růstu objemu obalů na evropském trhu a cíle recyklace se plnily jen částečně. Každý členský stát si ji navíc transponoval po svém, což vedlo k roztříštěným národním úpravám. Evropská komise se proto rozhodla přejít od směrnice vyžadující transpozici k přímo použitelnému nařízení, které platí ve všech členských státech stejně a bez nutnosti převzetí do národního práva.

Cílem PPWR je snížit množství obalových odpadů, zvýšit míru recyklace, zavést minimální podíl recyklovaného obsahu v plastových obalech a postupně rozšířit systémy opětovného použití obalů. Nařízení přitom sleduje celý životní cyklus obalu – od designu přes uvádění na trh až po sběr a zpracování odpadu.

Kdo je výrobce a proč na tom záleží

PPWR pracuje s pojmem výrobce – je to fyzická nebo právnická osoba, která obal navrhuje nebo vyrábí a uvádí ho na trh pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou. Pokud tedy balíte vlastní produkt do obalu s vaším logem, jste výrobcem tohoto obalu a vztahují se na vás všechny povinnosti nařízení. Typický příklad z praxe: e-shop, který si nechává tisknout krabice s vlastním logem, je výrobcem obalu – nikoli tiskárna, která je vyrobila.

Pozor na záměnu pojmů. PPWR odlišuje „výrobce“ od „producenta“. Výrobce je ten, kdo odpovídá za soulad obalu s technickými požadavky nařízení – tedy za technickou dokumentaci a prohlášení o shodě. Producent je osoba zatížená rozšířenou odpovědností výrobce (EPR), tedy tím, co v Česku dnes řešíte přes autorizovanou obalovou společnost. Jedna firma bývá obojím, ale jde o dvě různé sady povinností a je dobré je nemíchat.

Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci podle přílohy VII PPWR, vydat EU prohlášení o shodě podle přílohy VIII, uchovávat dokumentaci pět let u jednorázových obalů a deset let u opakovaně použitelných a zajistit, aby obal splňoval všechny požadavky nařízení. Od 12. srpna 2026 musí být výrobce také jasně identifikován – podle čl. 15 odst. 6 uvede na obalu nebo v QR kódu či jiném nosiči dat své jméno, zapsaný obchodní název nebo ochrannou známku, poštovní adresu a případně elektronické kontaktní údaje.

Co musí obal splňovat a kdy

Článek 5 – těžké kovy a PFAS platí od 12. srpna 2026. Každý obal uváděný na trh musí mít součet obsahu olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu pod 100 mg/kg; tento limit se týká všech obalů bez ohledu na jejich použití.

U obalů určených pro styk s potravinami PPWR PFAS nezakazuje plošně, ale stanovuje konkrétní koncentrační limity. Obal nesmí být uveden na trh, pokud obsahuje PFAS v koncentraci rovné mezním hodnotám nebo vyšší: 25 ppb pro jednotlivé PFAS měřené cílenou analýzou, 250 ppb pro sumu PFAS a 50 ppm pro PFAS včetně polymerních forem. Prakticky to znamená, že nestačí prohlášení dodavatele o tom, že PFAS záměrně nepřidal – soulad se prokazuje analýzou. Komise doporučuje postupný přístup: nejprve stanovení celkového fluoru, a teprve při překročení 50 mg/kg podrobnější zkoušky. Týká se to zejména papírových a lepenkových obalů s úpravou proti mastnotě a vlhkosti.

Článek 10 – zákaz zbytečných obalových prvků platí rovněž od 12. srpna 2026. Podle odstavce 2 nesmíte uvádět na trh obaly, které nesplňují funkční kritéria přílohy IV, ani obaly s prvky jako dvojité stěny, falešná dna a nadbytečné vrstvy, jejichž jediným účelem je vyvolat dojem, že výrobek má větší objem. Povinnost aktivní minimalizace hmotnosti a objemu obalu podle odstavce 1 nastupuje až do 1. ledna 2030.

Článek 11 – opakovaně použitelné obaly platí také od nabytí účinnosti. Pokud deklarujete obal jako opakovaně použitelný, musí splňovat konkrétní fyzikální vlastnosti a být zařazen do systému opětovného použití. Minimální počet rotací stanoví Komise delegovaným aktem, který má přijmout do 12. února 2027.

Článek 12 – harmonizované označování nastupuje od 12. srpna 2028 nebo 24 měsíců od vstupu příslušných prováděcích aktů v platnost, podle toho, co nastane později. Jde o harmonizovaný štítek s informací o materiálovém složení, který má spotřebiteli usnadnit třídění. Protože prováděcí akty zatím nebyly přijaty, termín se může posunout. Označení opakovaně použitelných obalů, doplněné QR kódem s informacemi o systému opětovného použití a sběrných místech, nastupuje od 12. února 2029, resp. 30 měsíců od vstupu prováděcího aktu podle čl. 12 odst. 6 v platnost.

Článek 6 – recyklovatelnost a výkonnostní třídy A, B, C platí od 1. ledna 2030 nebo 24 měsíců od vstupu delegovaných aktů v platnost, podle toho, co nastane později. Komise má tyto akty s detailními kritérii „design for recycling“ přijmout do 1. ledna 2028. Od roku 2030 musí obal dosáhnout minimálně třídy C, od roku 2038 už bude nutná třída B. Sledování těchto aktů je klíčové, protože po jejich vydání běží 24měsíční lhůta na přizpůsobení.

Článek 7 – minimální recyklovaný obsah v plastových obalech platí od 1. ledna 2030 nebo tři roky od vstupu prováděcího aktu v platnost, podle toho, co nastane později. Konkrétní procenta se liší podle typu obalu – 30 % pro PET obaly citlivé na kontakt s potravinami, 10 % pro ostatní kontaktně citlivé plastové obaly a 35 % pro ostatní (bezkontaktní) plastové obaly. Metodiku výpočtu a ověřování má Komise stanovit prováděcím aktem do 31. prosince 2026; bez ní nelze podíl recyklátu přesně deklarovat.

Technická dokumentace a prohlášení o shodě

Jednou z nejnáročnějších nových povinností je vypracování technické dokumentace pro každou obalovou jednotku. Tato dokumentace by měla obsahovat identifikaci obalu a výrobce, materiálové složení včetně hmotnosti každé komponenty, posouzení shody se všemi relevantními články PPWR a identifikaci osoby, která posouzení provedla.

Na základě technické dokumentace výrobce vydá EU prohlášení o shodě podle přílohy VIII. Toto prohlášení se vydává samostatně pro každou obalovou jednotku – nestačí jedno společné prohlášení pro celý sortiment obalů. Mít ho připravené musíte nejpozději k datu, kdy obal poprvé uvedete na trh.

Právě zde narážejí firmy na první praktický problém. Pokud máte desítky nebo stovky různých obalových jednotek, ruční vypracování technické dokumentace pro každou z nich je enormní administrativní zátěž.

Jak to vypadá v českém právním prostředí

PPWR je přímo použitelné a neposílá vás do národního zákona pro výklad technických požadavků. To ale neznamená, že český zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, přestává hrát roli. Naopak – ten dál upravuje zejména povinnosti osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a systém rozšířené odpovědnosti, tedy praktickou agendu vůči autorizované obalové společnosti. Adaptační novela zákona o obalech má obě roviny sladit a navazovat na ni budou další novely souvisejících předpisů.

Sankce PPWR neurčuje – jejich stanovení ponechává na členských státech. Konkrétní výši pokut i rozdělení kompetencí mezi české dozorové orgány proto stanoví až adaptační novela. Do té doby stojí za to sledovat, jak se legislativní proces vyvíjí, protože právě z něj vyplyne, kdo u vás bude dokumentaci kontrolovat.

Jak ELO zjednodušuje plnění PPWR

Přesně na tento problém reaguje nový PPWR modul v aplikaci ELO. Místo toho, abyste vytvářeli technickou dokumentaci v textovém editoru nebo tabulkovém procesoru, vyplníte strukturovaný formulář přímo v ELO. Systém vás provede jednotlivými sekcemi podle přílohy VII – od identifikace obalu přes materiálové složení až po posouzení shody s každým relevantním článkem PPWR.

U každého řádku posouzení můžete označit, zda bylo hodnocení provedeno interně nebo externě, což je důležité pro případnou kontrolu orgánem dozoru nad trhem. Pole „Posouzení provedl“ se jménem, pozicí a datem zajistí, že vždy víte, kdo nese odpovědnost za konkrétní dokument.

Výsledkem je přehledná technická dokumentace, kterou můžete předat zákazníkovi nebo předložit při kontrole. ELO přitom automaticky zohledňuje, které požadavky se na váš typ obalu vztahují a které ne – například článek 7 o recyklovaném obsahu se jednoduše označí jako „neuplatňuje se“ u skleněných nebo papírových obalů.

Praktickou výhodou je i to, že dokumentaci a prohlášení o shodě lze připravit ve více jazykových verzích. To oceníte, pokud uvádíte obaly na trh ve více členských státech – prohlášení o shodě se totiž překládá do jazyka požadovaného státem, kde obal uvádíte na trh. Odpovědnost za obsah samozřejmě zůstává na osobě, která dokument podepisuje, takže výslednou jazykovou verzi je vždy potřeba zkontrolovat.

Co se stane, když PPWR ignorujete

Orgány dozoru nad trhem v jednotlivých členských státech budou kontrolovat, zda obaly splňují požadavky PPWR. Obal, který požadavky nesplňuje, může být stažen z trhu. Výrobce může čelit pokutám podle národní legislativy, protože PPWR ponechává stanovení sankcí na členských státech.

Kromě přímých sankcí roste i tlak ze strany odběratelů – velké obchodní řetězce a korporace začínají vyžadovat dokumentaci o souladu obalů s PPWR jako podmínku spolupráce. Kdo bude mít dokumentaci připravenou, získá konkurenční výhodu.

Jednou z praktických funkcí PPWR modulu v ELO je možnost generovat QR kód přímo z aplikace. QR kód odkazuje na stránku s identifikačními údaji výrobce podle čl. 15 odst. 6 PPWR – tedy přesně na tu povinnost, která platí od 12. srpna 2026. Nařízení výslovně připouští, aby výrobce tyto údaje zpřístupnil právě prostřednictvím QR kódu nebo jiného nosiče dat, což vám ušetří místo na obalu. Místo toho, abyste řešili technické generování QR kódu externě, ELO ho vytvoří automaticky na základě údajů, které jste už do systému zadali.

Jedno upřesnění, aby nedošlo k nedorozumění: tento QR kód neplní roli harmonizovaného štítku podle článku 12. Specifikace harmonizovaného označení teprve stanoví prováděcí akty Komise a povinnost nastupuje nejdříve v srpnu 2028. Až budou specifikace k dispozici, budeme na ně reagovat.

Jak začít

Prvním krokem je udělat inventuru všech obalových jednotek, které uvádíte na trh, a u každé z nich určit, zda jste výrobcem. Druhým krokem je posoudit, které požadavky PPWR se na dané obaly vztahují už teď a které nastupují později. Třetím krokem je vypracovat technickou dokumentaci a prohlášení o shodě.

Pokud chcete tento proces zvládnout efektivně a bez zbytečné administrativy, PPWR modul v ELO je nástroj navržený přesně pro to. Vyzkoušejte ho na elo-odpady.cz a zjistíte, jak rychle můžete mít první technickou dokumentaci hotovou.

Níže vám pro ukázku předkládáme:

• Technickou dokumentaci k produktu: Radost v obalu 🙂
• Prohlášení o shodě
• QR kód. Naskenujte si jej v mobilním telefonu a uvidíte, jak to může vypadat i u vás nebo na vašem obalu.

---

Dotaz: Specifický režim obalů pro přepravu nebezpečných věcí a výbušných látek (ADR vs. PPWR).

25.8.2026, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Obaly určené pro přepravu nebezpečných věcí (což zahrnuje i výbušné látky pod kódy UN 0454 a UN 0323 spadající pod směrnici 2008/68/ES – DOHODA ADR) mají v rámci nařízení PPWR specifické postavení s řadou výjimek, aby nebyla ohrožena bezpečnost na úkor environmentálních cílů.

Dotaz:

Dobrý den, ráda bych poprosila o radu ve věci nařízení PPWR. Konkrétně se jedná o dotaz, zda se na obaly nebezpečného zboží (UN 0454, UN 0323) také vztahuje regulace PPWR, případně jaké její části.

Odpověď:

Klíčové technické výjimky

Nařízení PPWR uznává, že u nebezpečného zboží je prioritou ochrana zdraví a bezpečnosti, a proto uděluje těmto obalům výjimky z hlavních ekologických kvót:

• Recyklovatelnost (Článek 6 odst. 11 písm. f): Povinnost, aby obaly splňovaly přísné třídy recyklovatelnosti (A, B, C) a kritéria designu pro recyklaci, se nepoužije na obaly pro přepravu nebezpečných věcí podle směrnice 2008/68/ES. Tato výjimka bude Komisí přezkoumána až v roce 2035.
• Obsah recyklátu (Článek 7 odst. 4 písm. f): Tyto obaly jsou osvobozeny od povinnosti obsahovat minimální podíl recyklovaného plastu (např. cíle 35 % recyklátu u ostatních plastů od roku 2030 se na ně nevztahují).
• Cíle opětovného použití (Článek 29 odst. 4 písm. a): Na obaly používané pro přepravu nebezpečných věcí se nevztahují závazné kvóty pro opětovné použití (např. 40% cíl pro přepravní obaly do roku 2030). To platí jak pro vnitrostátní, tak pro mezinárodní přepravu v rámci EU.
• Limity pro minimalizaci: Ačkoli obecně platí povinnost minimalizovat hmotnost a objem obalu, u nebezpečných věcí smí design obalu překročit standardní limity, pokud je to prokazatelně nutné pro dodržení bezpečnostních předpisů (např. tloušťka stěny nádoby pro zajištění mechanické odolnosti).

Povinnosti, které i nadále platí

I přes výše uvedené úlevy musí výrobci a uživatelé obalů pro UN 0454 a UN 0323 plnit určité administrativní a bezpečnostní úkoly:

• Látky v obalech (Článek 5): Obaly nesmí překročit limit 100 mg/kg pro součet těžkých kovů (olovo, kadmium, rtuť, šestimocný chrom). Musí být rovněž minimalizován obsah látek vzbuzujících obavy (SoC).
• Identifikace a sledovatelnost (Článek 15): Od 12. srpna 2026 musí být na obalech uvedeny identifikační údaje: typ, číslo šarže nebo sériové číslo a jméno i adresa výrobce/dovozce. Pokud to velikost obalu neumožňuje, mohou být tyto informace v průvodní dokumentaci.
• EU prohlášení o shodě (DoC): Každý obal musí být doprovázen prohlášením o shodě, kterým výrobce stvrzuje soulad s těmi částmi PPWR, které se na něj vztahují.
• Digitální značení SoC (výhledově od r. 2030): Pokud obal obsahuje látky SoC v koncentraci nad 0,1 %, bude muset být od roku 2030 označen digitálně (např. QR kódem) pro potřeby zpracovatelů odpadů.

Priorita bezpečnostního značení

PPWR výslovně stanovuje, že informační piktogramy a štítky vyžadované tímto nařízením (např. pro třídění odpadu) nesmějí nahrazovat, zakrývat ani omezovat viditelnost a čitelnost bezpečnostního značení vyžadovaného jinými předpisy Unie (jako jsou štítky ADR pro výbušniny).

Důležité upozornění: Výjimky z PPWR se na obal vztahují pouze tehdy, pokud je skutečně použit k přepravě nebezpečného zboží v souladu se směrnicí 2008/68/ES (včetně režimu omezeného množství LQ). Pokud by byl stejný certifikovaný obal použit k přepravě běžného (ne-nebezpečného) zboží, musí splňovat pravidla PPWR v plném rozsahu.

Přepravní podmínky dle ADR pro sortiment 1.4S (UN 0454 a UN 0323)

Sortiment zažehovačů a technických nábojek spadá pod klasifikaci 1.4S (látky balené tak, že jakékoliv nebezpečné účinky při náhodné aktivaci jsou omezeny na vnitřek kusu).

Specifikace produktů a obalové pokyny

UN 0454 ZAŽEHOVAČE (IGNITERS):

• Klasifikace: Třída 1, klasifikační kód 4S, bezpečnostní značka 1.4.
• Pokyn pro balení P142: Vnitřní obaly (papírové/plastové pytle, lepenkové/kovové/plastové nádoby) uložené ve vnějších pevných obalech (bedny 4A, 4B, 4C, 4D, 4G, 4H2 nebo sudy 1A2, 1H2, 1G). Zajištění proti náhodné aktivaci.
• Společné balení: Dle ustanovení MP23 povoleno balení s předměty téhož UN čísla nebo vlastním rozněcovacím zařízením.

UN 0323 NÁBOJKY PRO TECHNICKÉ ÚČELY (CARTRIDGES, POWER DEVICE):

• Klasifikace: Třída 1, klasifikační kód 4S, bezpečnostní značka 1.4.
• Zvláštní ustanovení ZU 347: Použití čísla UN 0323 je podmíněno úspěšným vykonáním zkoušek série 6(d), potvrzujících omezení účinků do vnitřku kusu.
• Pokyny pro balení P134 a LP102: Vnitřní obaly (pytle, tuby) v pevných vnějších bednách/sudech, případně ve velkých obalech (LP102).
• Funkční výjimky (ZU 289, 225, 355): Pokud jsou nábojky zabaleny jako součásti záchranných prostředků, bezpečnostních systémů vozidel (airbagy), hasicích přístrojů nebo kyslíkových lahví (při obsahu výbušniny ≤ 3,2 g/kus), nepodléhají režimu ADR.

Přepravní úlevy a podlimitní přeprava

• Podlimitní přeprava (bod 1.1.3.6 – Kategorie 4):

Obě položky spadají do přepravní kategorie 4, kde je nejvyšší celkové množství na jednu dopravní jednotku bez omezení.

• Dopad na provoz a dopravu:

Při přepravě libovolného množství kusu klasifikace 1.4S není nutné:

• • Označovat vozidlo oranžovými tabulemi.
  • Vybavovat řidiče osvědčením o školení ADR.
  • Vybavovat vozidlo psanými pokyny a plnou havarijní výbavou.
  • Používat specializovaná vozidla typu EX/II nebo EX/III.
• Společná nakládka (ZU 675): Všeobecný zákaz společné nakládky látek Třídy 1 s jinými nebezpečnými věcmi se na třídu 1.4S nevztahuje.
• Průjezd tunely: Ačkoliv mají položky stanoven kód omezení (E), díky uplatnění podlimitního režimu 1.1.3.6 se zákaz průjezdu tunely neaplikuje.
• Povinná dokumentace a značení:

I v podlimitním režimu musí přepravní doklad obsahovat oficiální pojmenování, UN číslo, kód 1.4S a celkovou čistou hmotnost výbušné látky (NEC/NEM) v kg. Kusy musejí být označeny UN číslem, značkou 1.4S a případným nápisem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ (Overpack). Podnik musím mít jmenovaného bezpečnostního poradce ADR.

Závěrečné shrnutí pravidel pro ADR obaly (včetně kódů UN 0454 a UN 0323), která zajišťují, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí (ADR) má vždy přednost před ekologickými požadavky:

• Přednost bezpečnostních předpisů: Pokud je nařízení PPWR v rozporu se směrnicí 2008/68/ES (ADR), má vždy přednost směrnice ADR. Toto pravidlo je klíčové pro řešení případných nejasností v konstrukci nebo značení obalů.
• Režim omezeného množství (LQ): Výjimky z PPWR (recyklovatelnost, obsah recyklátu, cíle re-use) se vztahují na obaly nebezpečných věcí i v případě, že nevyžadují plné schválení UN, ale jsou přepravovány v režimu omezeného množství (LQ).
• Priorita značení: Informace vyžadované PPWR (např. o materiálovém složení) nesmějí nahrazovat, zakrývat ani omezovat viditelnost bezpečnostního značení vyžadovaného předpisy ADR nebo CLP. Pokud na malém obalu není dostatek místa, mají bezpečnostní piktogramy absolutní přednost.
• Legitimní důvod pro překročení limitů: Bezpečnostní předpisy pro přepravu nebezpečných chemických látek jsou v nařízení výslovně uznány jako legitimní výkonnostní kritérium. To znamená, že výrobce může v technické dokumentaci obhájit například větší tloušťku stěn kanystru nebo robustnější konstrukci, i kdyby to znamenalo vyšší hmotnost obalu, než by vyžadovala standardní minimalizace.
• Vyloučení UN obalů pro „běžné“ zboží: Je nutné zdůraznit, že pokud je certifikovaný UN obal použit k přepravě zboží, které není klasifikováno jako nebezpečné, výše uvedené výjimky se na něj nevztahují a obal musí plnit veškeré požadavky PPWR jako běžný obal.
• Započítání do celkového mixu: Ačkoli obaly pro nebezpečné věci nemusí plnit individuální cíle opětovného použití (např. 40 % re-use do roku 2030), stále se počítají do celkového množství obalů, které firma uvádí na trh, a musí být zahrnuty v reportingu pro systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR).

Hlavní úlevou je, že bezpečnostní standardy ADR (např. pro výbušniny UN 0454) jsou nadřazeny environmentálním limitům na váhu, objem i recyklovatelnost, a to i v režimu LQ.

---

Dotaz: Kontrola ČIŽP – chemické látky.

27.8.2026, Bc. Kateřina Březová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den,

na co se při kontrole ohledně chemického zákona zaměřuje Česká inspekce životního prostředí?

Odpověď:

V roce 2026 je potřeba věnovat zvýšenou pozornost zejména těmto oblastem:

• Bezpečnostní listy a expoziční scénáře – musí být aktuální, v českém jazyce a odpovídat skutečnému způsobu používání chemických látek a směsí v provozu.
• Klasifikace, označování a balení podle CLP – od 1. května 2026 se u nově uváděných směsí uplatňují také nové třídy nebezpečnosti, například ED, PBT/vPvB a PMT/vPvM. Prověřit je vhodné také etikety, H a P věty, výstražné symboly a případné bezpečnostní prvky obalů.
• UFI kódy a PCN oznámení – u nebezpečných směsí je nutné zkontrolovat správnost UFI kódu a jeho soulad s údaji oznámenými do PCN.
• Povinnosti podle REACH – zejména omezení a povolování některých látek, povinnosti spojené s látkami SVHC a nová omezení vybraných látek, například siloxanů D4, D5 a D6.
• Biocidy, mikroplasty a PFAS – pozornost se zaměřuje na povolení biocidních přípravků a označování ošetřených předmětů, reporting mikroplastů a také na používání a obsah PFAS.
• Dovoz a online prodej – u výrobků a chemických směsí dovezených ze zemí mimo EU je nutné prověřit správnou registraci, klasifikaci a označení. U e-shopů také způsob prezentace informací o nebezpečnosti.
• Skladování a havarijní zabezpečení – důležité je správné oddělení neslučitelných látek, záchytné systémy, havarijní prostředky a proškolení pracovníků.