EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – září 2026.*
Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů 2027–2029 Česká republika.*
7 otázek pro posouzení vašeho postavení v rámci PPWR.*
Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – září 2026.
15.10.2026, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer
- Nařízení REACH
- Perzistentní organické znečišťující látky (POPs)
- Udržitelnost a ESG
- Ochrana vod a rozšířená odpovědnost výrobce
- Nařízení CLP
Zářijové změny evropské legislativy přinášejí další autorizace sloučenin šestimocného chromu podle REACH, opravu pravidel pro PFAS v hasicích pěnách a nové dokumenty týkající se perzistentních organických znečišťujících látek (POPs). Pozornost si zaslouží také návrh na zjednodušení standardů pro vykazování udržitelnosti a stanovisko generální advokátky Soudního dvora EU, které zpochybňuje financování čištění městských odpadních vod výrobci léčiv a kosmetiky. V oblasti CLP byla zveřejněna oprava klasifikace 1,5-diisokyanatonaftalenu.
Nařízení REACH
- Rozhodnutí Evropské komise o částečném udělení povolení pro kyselinu chromovou a dichromovou (C/2026/4742)
Rozhodnutí C/2026/4742
Evropská komise udělila společnosti Robert Bosch Manufacturing Solutions GmbH částečné povolení k používání kyseliny chromové, kyseliny dichromové a jejich oligomerů jako elektrolytu při funkčním chromování. Povolení se vztahuje na specializované pokovovací stroje, výrobu a testování dílů a vstřikovačů. Období přezkumu končí 21. července 2036. - Rozhodnutí Evropské komise o udělení povolení pro oxid chromový (C/2026/4746)
Rozhodnutí C/2026/4746
Společnosti skupiny MTU získaly povolení používat oxid chromový v suspenzních povlacích při výrobě, údržbě a opravách součástí leteckých motorů pro civilní i vojenské použití. Období přezkumu končí 23. ledna 2036. - Rozhodnutí Evropské komise o udělení povolení pro oxid chromový (C/2026/4745)
Rozhodnutí C/2026/4745
Maďarská společnost Pénzjegynyomda Zrt. získala povolení používat oxid chromový při funkčním chromování hlubotiskových desek určených pro tisk bankovek, pasů a dalších dokumentů s ochrannými prvky. Období přezkumu končí 10. srpna 2033. - Oprava nařízení Komise (EU) 2025/1988 o omezení PFAS v hasicích pěnách (C/2026/6284)
Oprava nařízení o PFAS v hasicích pěnách
Byla zveřejněna oprava nařízení, kterým se mění příloha XVII REACH v souvislosti s omezením per- a polyfluorovaných alkylových látek (PFAS) v hasicích pěnách. Předložený přehled neuvádí konkrétní obsah opravy, proto z něj nelze určit, kterého ustanovení se týká.
Perzistentní organické znečišťující látky (POPs)
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení (EU) 2019/1021, pokud jde o perfluorkarboxylové kyseliny s dlouhým řetězcem, jejich soli a příbuzné sloučeniny (C/2026/6059)
Dokument C/2026/6059
Zveřejněn byl dokument měnící evropskou úpravu perfluorkarboxylových kyselin s dlouhým řetězcem (LC-PFCA), jejich solí a příbuzných sloučenin podle nařízení o POPs. Jde o další legislativní krok v regulaci perzistentních fluorovaných látek. - Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení (EU) 2019/1021, pokud jde o chlorované parafíny se středně dlouhým řetězcem (C/2026/6262)
Dokument C/2026/6262
Dokument se týká změny regulace chlorovaných parafínů se středně dlouhým řetězcem (MCCP) v rámci evropského nařízení o POPs. Tyto látky se používají například v některých průmyslových směsích a materiálech; konkrétní rozsah nových omezení není v předloženém přehledu uveden.
Udržitelnost a ESG
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2026/1563 o zjednodušení standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti
Nařízení (EU) 2026/1563
Nařízení mění nařízení (EU) 2023/2772 s cílem zjednodušit některé evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Úprava se týká požadavků na vykazování informací o udržitelnosti podniků.
Ochrana vod a rozšířená odpovědnost výrobce
- Stanovisko generální advokátky Soudního dvora EU ve věci C-193/25 (Polsko proti Parlamentu a Radě)
Stanovisko generální advokátky ze dne 3. září 2026
Generální advokátka Juliane Kokott navrhla částečné zrušení směrnice (EU) 2024/3019 o čištění městských odpadních vod, konkrétně ustanovení ukládajících výrobcům humánních léčiv a kosmetiky financovat nejméně 80 % nákladů na kvartérní čištění odpadních vod. Podle jejího stanoviska nebylo dostatečně vědecky odůvodněno, proč mají právě tato dvě odvětví nést tak vysoký podíl nákladů na odstraňování mikropolutantů.
Stanovisko není konečným rozsudkem Soudního dvora EU, a proto samo o sobě nemění platné povinnosti podle směrnice.
Nařízení CLP
- Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
Oprava nařízení (EU) 2022/692
Oprava se týká chemického názvu položky 1,5-diisokyanatonaftalen v příloze VI nařízení CLP. Původně uvedená hodnota obsahu částic s aerodynamickým průměrem menším než 50 μm byla opravena z méně než 0,1 % hmotnostních na 0,1 % hmotnostních nebo více, což je důležité pro správné určení dotčené klasifikační položky.
Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů 2027–2029 Česká republika.
22.9.2026, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)
V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1355 se v následujícím dokumentu předkládá program kontroly pro rezidua pesticidů v České republice pro roky 2027–2029.
Zpracovatel:
Ministerstvo zdravotnictví
Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví
Odbor ochrany veřejného zdraví
- Víceletý kontrolní plán pro rezidua pesticidů 2027-2029 [velikost: 138,1 KB, formát: docx]
Firmy mění přístup k vodě. Rostou náklady, podniky investují do úspor i recyklace, zjistil průzkum SP ČR.
Nedostatek vody zatím většinu českých firem přímo neomezuje. Do budoucna jej ale podniky vnímají jako významné riziko a stále více řeší také cenu vody.
24.09.2026 | Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)
Firmy proto hledají cesty, jak s vodou hospodařit efektivněji – monitorují spotřebu, recyklují technologickou vodu nebo využívají vodu srážkovou. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Průmysl dnes řeší spíše zdražování vody než její nedostatek
Přímé dopady sucha nebo nedostatku vody zatím firmy řeší spíše výjimečně. Více než čtyři z deseti respondentů je v posledních pěti letech nezaznamenaly, riziko do budoucna ale považují za významné. Jen necelých 5 % podniků uvedlo, že se s konkrétními dopady setkalo.
Průmyslové podniky se v souvislosti se suchem nejvíce obávají zdražování vody (42 % respondentů). V porovnání s účty za energie tvoří voda v nákladech firem mnohem menší položku. Pro dvě třetiny firem dosahují náklady na odběr vody, vodné, stočné a související poplatky maximálně 1 % provozních nákladů. Další náklady se ovšem pojí s dalším využíváním vody, např. s jejím chlazením či ohřevem, recyklací, čištěním odpadních vod apod.
Zároveň náklady na vodu trvale rostou. Za posledních pět let zaznamenala jejich zvýšení téměř polovina respondentů. Důležitější ovšem je, že pro třetinu firem celkové náklady na vodu vzrostly i přesto, že přijaly úsporná opatření a spotřebu vody snížily. To potvrzuje nejen výrazný nárůst ceny vody, ale i tzv. “vodárenský efekt”, kdy kvůli systému financování vodního hospodářství se firmám při snížení odběru vody zvyšuje jednotková cena a často i celkové náklady na vodu.
Průzkum SP ČR ukázal, že firmy se obávají hlavně zdražování vody. Investují do úspor i recyklace
„Náš průzkum ukazuje, že voda se pro firmy stává stále důležitějším ekonomickým a strategickým tématem. Vedle její budoucí dostupnosti řeší také rostoucí náklady a odolnost svých provozů. Stát by měl vytvořit podmínky, které firmám umožní na tato rizika reagovat – podpořit retenční opatření a investice do moderních vodohospodářských technologií a infrastruktury. Zároveň je potřeba výrazně zrychlit povolování vodohospodářských projektů,“ říká Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Firmy vodu monitorují, recyklují i vracejí do provozu
Firmy přitom na rizika zdražování či nedostatku vody už samy reagují. Nejde jen o snižování spotřeby. Čtyři z deseti podniků spotřebu vody monitorují a řídí, pětina recykluje technologickou vodu nebo využívá vyčištěné odpadní vody a 16 % zachytává a využívá srážkovou vodu.
Další podniky modernizují výrobní technologie, zavádějí uzavřené či cirkulační chladicí systémy nebo budují vlastní a záložní zdroje vody. Vedle úspor tak hledají způsoby, jak vodu opakovaně využívat a snižovat závislost provozu na jejím odběru. Prostor pro další posun ale zůstává – více než čtyři z deseti respondentů zatím žádná opatření nepřijali.
Co potřebuje průmysl? Podporu investic, největší bariérou je povolování
Z průzkumu zároveň vyplývá, kde firmy vidí prostor pro pomoc státu. Více než polovina respondentů požaduje podporu retenčních opatření a využívání srážkové vody. Přes 40 % firem by pomohla investiční podpora úsporných, recyklačních a cirkulačních technologií. Přibližně třetina požaduje investice do vodárenských soustav, nádrží a propojení regionálních zdrojů a stejný podíl by uvítal rychlejší povolování vodohospodářských projektů.
Právě povolování představuje největší regulatorní problém. Téměř polovina respondentů označila povolování staveb a technologií za nejproblematičtější oblast regulace spojené s nakládáním s vodou. S výrazným odstupem následuje povolování vypouštění odpadních vod, monitoring kvality vody a hygienické požadavky.
7 otázek pro posouzení vašeho postavení v rámci PPWR.
8.10.2026, Zdroj: elo-odpady.cz (elo-odpady.cz)
Orientovat se v PPWR není jednoduché – nařízení je rozsáhlé, termíny se překrývají a každá firma má trochu jinou situaci. Proto jsme se rozhodli rozdělit celou problematiku do přehledných témat, která pokrývají nejčastější otázky z praxe. Ať už řešíte, zda jste výrobce, co musí obsahovat prohlášení o shodě, nebo jak správně archivovat dokumentaci pro zákazníky a kontrolu, ke každému tématu najdete konkrétní postup.
Níže najdete přehled témat, která jsme zpracovali. Často s checklisty a jednoduchým seznamem vašich povinností. Pokud si nejste jistí, kde začít, doporučujeme začít od prvního bodu – 7 otázek, které vám ukážou, jakou roli ve světě PPWR vlastně hrajete.
- Jaká je moje role podle PPWR – 7 otázek a máte přehled o tom, na čem jste. Výborná věc, která vás posune správným směrem nebo vám řekne, že PPWR vůbec řešit nemusíte.
- O čem vlastně PPWR je – jak se na to připravit a co to přinese pro váš byznys. Kdo je vlastně výrobce?
- Co platí v Česku a co se mění v systému EKO-KOM – termíny, hlášení, registr, EKO-KOM, definice
- EU prohlášení o shodě – povinný dokument pro každého výrobce, krátké prohlášení s velkým dopadem
- Technická dokumentace – sled potřebných podkladů a informací, které musíte mít jako výrobce k dispozici pro provedení posouzení obalů
- Dovozce a distributor – checklist povinností, seznam věcí, na které nesmíte zapomenout, nebo přehledná tabulka
- E-shop – jaké jsou povinnosti e-shopů, logistických firem nebo prázdný prostor v krabicích?
- Archivace dokumentace – jak si připravit podklady tak, aby byly použitelné pro zákazníky a kontrolu?
- Označování obalů – termíny pro změny obalů, nové piktogramy, informace na obalu, QR kódy
- Látky PFAS – limity koncentrace, na co si dát pozor u obalů pro potraviny
- Co si vyžádat od dodavatele obalů – checklist pro obaly, seznam věcí pro dodavatele nebo vzorový dopis vašemu dodavateli
