RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Slovníček podnikatele: Živnost řemeslná vs. živnost koncesovaná.*
S obnovitelnými zdroji se energetická síť vyrovná, byť za cenu velkých investic.*
Doporučení pro výstavbu, rekonstrukci a zařizování knihoven.*
Biometan se stane významnou součástí plynového mixu v ČR.*
Slovníček podnikatele: Živnost řemeslná vs. živnost koncesovaná.
Jaký je rozdíl mezi řemeslnou a koncesovanou živností? Znalost těchto kategorií je klíčová pro každého, kdo chce podnikat legálně a správně.
30.10.2025 | BusinessInfo.cz
V České republice rozlišujeme několik druhů živností podle stupně odbornosti a povolení potřebných k jejich provozování. Nejčastěji se setkáme s živností řemeslnou a koncesovanou, které se liší náročností získání oprávnění i povahou vykonávané činnosti.
Řemeslná živnost vyžaduje prokazatelnou odbornou způsobilost – typicky výuční list, maturitu v oboru nebo alespoň šest let praxe. Patří sem například práce instalatérů, kadeřníků, zedníků nebo cukrářů. K provozování řemeslné živnosti není nutné zvláštní povolení, pouze doložení odborné kvalifikace podle příslušného nařízení vlády.
Koncesovaná živnost je naopak podmíněna získáním koncese – tedy správního povolení vydaného živnostenským úřadem. Tento druh živnosti se týká činností, které mohou ovlivnit bezpečnost, zdraví nebo veřejný pořádek. Patří sem například taxislužba, provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob, výroba a prodej zbraní nebo provozování střelnice. O vydání koncese rozhoduje nejen živnostenský úřad, ale v některých případech i další dotčené orgány státní správy, například Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo vnitra.
Rozdíl mezi řemeslnou a koncesovanou živností je tedy zásadní: zatímco řemeslná vyžaduje pouze doložení kvalifikace, koncesovaná je vázána na správní schválení a přísnější podmínky.
TIP pro podnikatele
Pokud plánujete podnikat v oboru, který vyžaduje specializované dovednosti nebo může ovlivnit bezpečnost či veřejný pořádek, ověřte si předem, zda se jedná o živnost řemeslnou, nebo koncesovanou. Vyhnete se tak zbytečným průtahům při registraci podnikání.
S obnovitelnými zdroji se energetická síť vyrovná, byť za cenu velkých investic. Význam záložních zdrojů ale roste.
3.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Výroba energie z obnovitelných zdrojů posunuje limity přenosové soustavy a činí ji labilnější. Podle odborníků to ale nutně neznamená, že by mělo docházet k častějším výpadkům nebo dokonce blackoutům. Budou ale třeba velmi nákladná opatření, která energii z obnovitelných zdrojů v důsledku výrazně prodraží. V tomto kontextu roste význam záložních řešení: nejen jako pojistky proti výpadku, ale jako způsobu, jak si firmy zajistí kontrolu nad svým provozem.
Když letos začátkem července vypadla elektřina v části Česka, často se mluvilo o blackoutu. Technicky vzato nešlo o plnohodnotný kolaps přenosové soustavy, nýbrž o rozsáhlý výpadek způsobený pádem fázového vodiče na vedení mezi rozvodnami. Následný kaskádový efekt nicméně vedl k odpojení devíti rozvoden a výpadku dodávek pro zhruba milion odběrných míst. Zasaženy byly například Praha, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem, Most, Teplice nebo Jesenicko. Událost ukázala, jak rychle se může stabilní systém dostat do kritického stavu.
Podobné incidenty se opakují. Jen během října postihl výpadek elektřiny dvakrát centrum Prahy. Tramvaje nejezdily, obchody improvizovaly, rozvodna Střed selhala dvakrát během deseti dnů. Ačkoliv šlo o lokální relativně krátkou poruchu, ukazuje to, jak citlivá může být infrastruktura i v silně zasíťovaném prostředí.
Otázka odolnosti energetické soustavy je a bude o to aktuálnější v době, kdy se distribuční síť mění pod tlakem rostoucího podílu obnovitelných zdrojů. Podle odborníků neplatí zjednodušené vysvětlení, že červencovou havárii způsobily obnovitelné zdroje a Německo. Platí ale, že především výroba z obnovitelných zdrojů obecně přenosové soustavě posunuje limity a činí ji labilnější.
Jak upozornil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU, výpadky mohou být systémovější, rozsáhlejší a častější. Od jisté úrovně obnovitelných zdrojů je totiž jejich provoz v energetické soustavě bez přijetí velmi nákladných opatření nebezpečný. „Soustavy si ale z těchto problémů vezmou ponaučení a ona opatření, někdy i drahá, přijmou. Vtip je v tom, že o těchto vícenákladech architekti levné obnovitelné energie nikdy nemluvili. Někdy nejde ani tak o nějaká nová opatření, jako o potřebu nových výkonových prvků, jako jsou vedení, či trafostanice. Obnovitelné zdroje a jejich provoz tak budou mnohem dražší, o vyšší desítky procent ve srovnání s uhlím a jádrem,“ upozorňuje Michal Macenauer s tím, že výpadky podobné tomu ze začátku července jsou velmi řídkým jevem, a i když se relativně mírně zvýší jejich četnost a možné dopady, stále budou řídkým jevem.
Přesto se lidé častějších výpadků obávají. Po každém větším přerušení dodávky dochází podle odborníků k výraznému nárůstu poptávky po záložních řešeních, a to i u menších podniků a domovních instalací. „Po vyhodnocení ztrát vzniklých v souvislosti s výpadkem distribuční sítě firmy velmi často zjišťují, že investice do záložního zdroje elektřiny dává smysl nejen ekonomicky,“ popisuje situaci Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování. „Nejde totiž jen o to, že stojí výrobní linky, padají servery a hrozí ztráta dat nebo nevratné poškození zařízení a materiálů. Utrpět může také reputace. Třeba fungující zákaznický servis a spolehlivost navzdory krizové situaci může výrazně posílit a upevnit důvěru partnerů a zákazníků,“ dodává Vilém Pražák.
Firmy dnes vybírají mezi několika typy záložních řešení, a to od klasických UPS systémů přes elektrocentrály až po moderní bateriová úložiště. Právě ta se díky říjnové účinnosti zákona Lex OZE III dostávají do popředí zájmu. Novela energetického zákona totiž poprvé umožňuje připojování samostatně stojících bateriových úložišť do elektrizační soustavy, což otevírá nové možnosti nejen pro zálohování, ale i pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Pro firmy to znamená, že baterie už nejsou jen pasivní záloha, ale aktivní prvek energetické strategie schopný reagovat na výkyvy v síti, snižovat náklady a v některých případech dokonce generovat příjmy.
Také možnosti elektrocentrál se v poslední době výrazně posunuly – od zažité představy hlučného stroje poháněného naftou k chytrému kompaktnímu zařízení na plyn (zemní nebo LPG) s podobnými rozměry i umístěním jako v případě venkovní jednotky tepelného čerpadla. „Automatický přepínač napájení nepřetržitě monitoruje stav hlavního elektrického napájení ze sítě a při výpadku přepne na záložní plynový generátor. Ten funguje zcela bezobslužně a je schopen naběhnout v potřebném výkonu a dodávat stabilní výstupní napětí v řádu vteřin bez zásahu uživatele. Pokud je generátor připojen k zemnímu plynu, může běžet prakticky neomezeně,“ popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení.
Objevují se přitom i realizace, které různé technologie kombinují do velmi efektivních hybridních celků. „Hybridní systém kombinující generátor a bateriové úložiště umožňuje zkrátit nutnou dobu provozu generátoru. Ten se spouští až ve chvíli, kdy se baterie vybije nebo se zvýší potřeba energie,“ vysvětluje Jakub Koníček. „Pokud do systému zakomponujeme navíc FVE, která se stává naprostou samozřejmostí u firem i domácností, nezbytně nutný čas pro fungování elektrocentrály se ještě více zkrátí. Přebytky z fotovoltaiky se ukládají do baterií pro pozdější využití a pokud to nestačí, je systém napájen nebo baterie dobíjena elektrocentrálou,“ dodává Jakub Koníček s tím, že taková konfigurace může při využití kapalného propanu ze zásobníku fungovat jako zcela soběstačný ostrovní systém, který bez napojení na sítě utáhne třeba i výrobní halu.
Doporučení pro výstavbu, rekonstrukci a zařizování knihoven.
31.10.2025, Zdroj: MPO, SMS ČR
Dovolujeme si vás informovat, že byla vydána elektronická verze Doporučení pro výstavbu, rekonstrukci a zařizování knihoven, která vznikla v rámci činnosti Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven.
Na přípravě dokumentu se podílel autorský tým ve složení Lenka Dostálová, Vít Richter a Marie Šedá a ateliér ATREA spol. s r. o.
Nová verze navazuje na původní vydání z roku 2012 a reflektuje současné potřeby knihoven, technologický vývoj i proměnu role knihovny v komunitním a kulturním životě obcí. Nově zahrnuje kapitoly věnované exteriérům knihoven, ergonomii, bezpečnosti, tvorbě koncepce knihovny, vizuální identitě a ekologickým a environmentálním aspektům provozu.
Elektronický dokument je volně ke stažení na webu Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven,
Krajský soud potvrdil správnost rozhodnutí předsedy Úřadu o Janáčkově kulturním centru
Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze 30. října 2025 zamítl žalobu společnosti Gardenline s.r.o. proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci zadávacího řízení zadavatelů statutárního města Brna a Brněnských komunikací a.s. „Výstavba Janáčkova kulturního centra v Brně“. Soud tak potvrdil správnost rozhodnutí Úřadu v dané věci poté, co se řídil předchozím rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
Předseda Úřadu v červnu 2024 zamítl návrh dodavatele Gardenline s.r.o. proti údajně diskriminačním požadavkům zadavatelů na technickou kvalifikaci spočívající v doložení referenční zakázky na jednu významnou stavbu nebo rekonstrukci objektu občanské vybavenosti v hodnotě nejméně 1 mld. korun bez DPH. Podle rozhodnutí předsedy Úřadu byl daný požadavek vymezen natolik široce, že ho dodavatelé mohli prokázat dostatečně velkým okruhem staveb, což ostatně dokazoval i počet obdržených žádostí o účast. Využití této podmínky tedy zadavatelé nebyli povinni podrobněji odůvodňovat (původní tisková zpráva Úřadu k druhostupňovému rozhodnutí).
Krajský soud v Brně žalobě sice v březnu 2025 vyhověl, nicméně s jeho rozsudkem se na počátku září tohoto roku neztotožnil Nejvyšší správní soud. Krajský soud tedy nyní rozhodoval o věci podruhé, a to v intencích právního názoru kasačního soudu.
Na základě toho Krajský soud nyní konstatoval, že podmínka omezení reference na stavbu občanské vybavenosti je snadno splnitelná, což podporuje i skutečnost, že zadavatelé obdrželi celkem 4 žádosti o účast. Ve světle závazného právního názoru kasačního soudu je okruh takových staveb nepochybně mnohem širší, neboť zahrnuje veškeré stavby, které alespoň částečně plní účel stanovený v § 6 odst. 1 bezbariérové vyhlášky a jsou určeny pro užívání veřejností.
Dodavatel Gardenline se v žalobě vymezoval proti údajně diskriminačnímu charakteru požadavku, vycházel však z vlastní omezující definice kategorie staveb občanské vybavenosti, která je nicméně podle závěrů Nejvyššího správního soudu výrazně širší.
Tiskové oddělení ÚOHS
Biometan se stane významnou součástí plynového mixu v ČR.
23.10.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Evropská unie se zavázala dosáhnout v roce 2050 uhlíkovou neutralitu. To předpokládá zákaz používání fosilních paliv včetně zemního plynu. Jako jedna z alternativ se nabízí tzv. zelené plyny, mezi které patří i biometan. Ten může v České republice dosáhnout až 18% podíl na dodávkách plynového mixu při dosažení maximální celkové produkce 14 TWh. Vyplývá to z analýzy nezávislé konzultační společnosti EGU. Výrobu biometanu by měly zajistit transformované bioplynové stanice (BPS) společně s nově postavenými biometanovými stanicemi (BMS).
- V České republice může produkce biometanu dosáhnout celkově
až 14 TWh a podílet se na 18 % dodávek plynového mixu - V současné době funguje v ČR 540 bioplynových a 13 biometanových stanic
- Výrazný rozvoj vtláčení biometanu do plynárenské soustavy se očekává po roce 2030
- Zelený plyn bude více než potřeba – dekarbonizace bez využití plynu a plynových sítí je výrazně dražší a pomalejší
Stávající bioplynové stanice a jejich potenciál
V současné době se v ČR nachází celkem 540 BPS, z nich 411 je klasifikováno jako zemědělské a odpadové. Právě tyto provozy mají největší potenciál transformace na BMS. Provozovatelé BPS nyní mohou využívat formu provozní podpory v podobě zaručené výkupní ceny nebo zeleného bonusu, jenž se přičte k prodejní ceně sjednané obchodníkem. Provozní doba byla vypsána na 20 let a provozovatelé z toho důvodu nejsou dostatečně motivováni transformovat svoji BPS na BMS a vtláčet biometan do plynárenské sítě. Většině provozů však skončí podpora v letech 2031 a 2032.
V praxi lze pozorovat při transformaci na BMS i rozšíření výrobní kapacity provozoven. To ovšem nebude možné u všech, mimo jiné i vlivem dostupnosti lokálních surovin pro výrobu bioplynu. Pro transformaci současných provozů jsou vhodné především ty s možností vtláčení plynu do existujících plynovodů. Potenciál současných zemědělských BPS z pohledu vzdálenosti do 500 metrů od vysokotlakého potrubí činí přibližně 115 milionů metrů krychlových. V případě uvažované transformace 15 % současných zemědělských BPS do roku 2030 lze očekávat nárůst produkce biometanu v rozmezí 20–41 milionů metrů krychlových. Potenciál pro rok 2040 pak vychází z vysoké transformace BPS na BMS, konkrétně se jedná až o 95 % zemědělských BPS v dané vzdálenosti.
Nové biometanové stanice
Na území ČR vznikají, a i do budoucna budou vznikat další BMS se zaměřením především na zpracování živočišné výroby a rozložitelného odpadu. Objem dostupných surovin tohoto typu přitom vytváří potenciál pro dalších 207 nových BMS. Pro dosažení celkové produkce až 14 TWh je potřebná kapacita nových biometanových zdrojů 628 milionů metrů krychlových.
Varianty rozvoje
Rozvoj BMS se očekává především až po skončení provozní podpory stávajících stanic, tedy v období let 2030–2032. Do té doby lze předpokládat pozvolný růst projektů, které budou zkoušet pilotní režimy a inovativní funkce při řízení provozu. V první řadě se předpokládá transformace BMS v blízkosti vysokotlaké plynárenské soustavy s postupnou transformací a rozšířením kapacity téměř všech provozů BMS. Následovat by měly první projekty vtlačování do středotlakých plynovodů. Biometan je z podstaty lokální výrobnou a transport odpadů na větší vzdálenosti z okolních zemí není výhodný.
Zemní plyn zůstane i nadále klíčovým zdrojem energií, vodík až v dlouhodobém horizontu
S blížícím se rokem 2050 bude do hry stále aktivněji vstupovat vodík. Ten může v podmínkách ČR dosáhnout roční produkce až 24 TWh, což představuje přibližně 31 % dodávek plynového mixu. Zbytek bude muset být pravděpodobně doplněn z dovozu. Zvrátit by to mohl technologický pokrok v oblasti využití především jaderných technologií na úrovni SMR (malých modulárních reaktorů).
Zemní plyn přitom zůstane v roli přechodného paliva nezbytnou součástí energetického mixu. Z analýz EGU vyplývá, že po následujících 25 let bude jeho využívání i po zohlednění systému EU ETS2 výhodnější. Vůči plynu totiž aktuálně neexistuje v místech jeho dostupnosti cenová konkurence.
Devizový trh.
25-12-02 IN Devizový trh