Jak se podniká v regionech: Královéhradecký kraj.* 

Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně.* 

Možnosti úhrady pojistného bezhotovostně.* 

Znepřístupnění veřejné části evidence skutečných majitelů.* 

Devizový trh.* 

Jak se podniká v regionech: Královéhradecký kraj.

Portál BusinessInfo.cz pro vás připravuje seriál věnovaný podnikání v regionech ČR. Každý měsíc představujeme čtenářům vybraný kraj z hlediska podmínek pro podnikání, zaměřujeme se na úspěšné firmy a přinášíme rozhovory se zajímavými osobnostmi ze světa byznysu.

14.11.2025 | BusinessInfo.cz

V listopadu jsme se zaměřili na Královéhradecký kraj. Jaké jsou v kraji podmínky pro podnikání, jaké jsou jeho silné a slabé stránky, kterým odvětvím se v regionu nejvíce daří a kdo jsou regionální „šampioni“? Zjišťovali jsme, jak je to s dostupností pracovní síly a po kterých profesích je v kraji největší poptávka. Přečtete si také, jak je na tom region s podnikatelskou infrastrukturou (průmyslové zóny, inkubátory, dopravní obslužnost) a konečně, jaké hlavní překážky podnikatelé na Královéhradecku vnímají a co by se z jejich pohledu mělo zlepšit.

Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový region s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn primárně do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí. Po Praze nejoblíbenějším cílem turistů a nejvýznamnějším centrem cestovního ruchu v Česku jsou Krkonoše.

• Kraj v číslech a faktech
• Řekli o Královehradeckém kraji
• Kde se na východě Čech daří byznysu?
• Představujeme úspěšné firmy z Královéhradeckého kraje
• Aktuálně z Královéhradeckého kraje

Kraj v číslech a faktech

Královehradecký kraj je sedmým nejlidnatějším krajem České republiky se zhruba 560 tisíci obyvateli. Na počet obyvatel je zde poměrně velké množství firem a OSVČ. V posledních letech ovšem toto číslo stagnuje nebo roste jen mírným tempem.

Ke konci roku 2024 bylo v kraji podle údajů Českého statistického úřadu více než 128 tisíc podnikatelských subjektů (4,5 procenta ČR), z nichž 79 tisíc vykazovalo ekonomickou aktivitu.

Jde o bohatý region, jehož obyvatelé mají vyšší průměrné výdělky než lidé ve většině zbylých krajů. Vyšší průměrné mzdy zaznamenali v loňském roce statistici pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji.

Počet OSVČ na Královéhradecku každoročně roste, v posledních letech ovšem tempem, které je významně nižší než republikový průměr. Během loňského roku zde přibylo pouze 226 firem a OSVČ, což je meziroční nárůst podnikatelských subjektů o 0,2 procenta (průměr ČR byl 1,3 procenta). Počet fyzických osob se zvýšil o 0,3 % a naopak ubylo právnických osob (o 0,2 %).

Mezi podnikatelskými subjekty dominují stejně jako v celém Česku fyzické osoby. Na Královehradecku nicméně převažují nad firmami výrazněji než v jiných krajích (kromě Středních Čech). V regionu je jich 77,6 procent z celkového počtu, což je zhruba o osm procentních bodů více, než představuje průměr ČR. Třetina podnikatelských subjektů sídlí v Hradci Králové.

Region se pyšní stabilními a dobře fungujícími podmínkami pro inovativní podniky. Systém je postavený na Regionální inovační strategii (RIS3). „Na její implementaci se přirozeně podílí všichni aktéři lokálního inovačního ekosystému. Prim však hraje Královéhradecké inovační centrum fungující při Centru investic, rozvoje a inovací (CIRI),“ říká ředitelka CIRI Vendula Hájková.

Královéhradecké inovační centrum se letos připojilo k národní síti inovačních center s názvem Ynovate, která je důležitým článkem v procesu transformace tuzemské ekonomiky.

Podprůměrné výdaje na vědu a výzkum

Přes slušný inovační potenciál patří Královehradecký kraj k regionům, které vynakládají nejméně peněz na výzkum a vývoj (v roce 2023 pouze 1 procento). Horší jsou v tomto ohledu pouze Vysočina, Karlovarský a Ústecký kraj. V poslední době se však výdaje přece jen zvyšují.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj tvořily v roce 2023 1,0 % regionálního hrubého domácího produktu vytvořeného v kraji, což byla srovnatelná hodnota s léty 2021 a 2022. Mezi kraji se tato hodnota pohybovala v rozmezí od 0,3 procenta na Karlovarsku až po 3,1 procenta v Jihomoravském kraji.

V regionu působí Univerzita Hradec Králové a Univerzita Karlova (v Hradci Králové), které nabízejí širokou škálu studijních oborů. Ekonomické obory najdete však pouze na Univerzitě HK.

Spolupráce s výzkumnou a akademickou sférou je přitom pro podnikatelskou veřejnost klíčová. Potvrzuje to i ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest Martina Ceplová: „Kraji by pomohlo větší propojení škol a firem, širší nabídka rekvalifikací a zlepšení dopravní dostupnosti i dostupného bydlení.“

Královéhradecký kraj přitahuje zahraniční investice zejména do oblastí s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou výrobní podniky, strategické služby a technologická centra.

Investice směřují do regionu primárně prostřednictvím agentury CzechInvest, která se zabývá propagací a podporou investičních projektů v kraji, včetně těch zaměřených na výzkum, vývoj a inovace.

Tempo růstu HDP v Královehradeckém kraji bylo v posledních letech vyšší, než byl národní i evropský průměr. Čísla jsou však značně proměnlivá.

V roce 2023 byl dokonce kraj v tomto ohledu nejúspěšnějším regionem v celé ČR. Jeho HDP narostlo o 3,4 procenta. V celkovém vyjádření je čtvrtým nejbohatším regionem s výší ročního HDP 614 568 korun (2023) na hlavu. Napomáhají tomu také kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla i dlouhá tradice průmyslové výroby.

Královéhradecký kraj v uplynulých čtyřech letech rekordně investoval. V součtu mířilo na rozvoj kraje více než deset miliard. Krajské samosprávě se také dařilo významně snižovat zadlužení. Kraj od roku 2021 do roku 2023 snížil svůj dluh dokonce o 40 procent na 540 milionů korun.

Při porovnání HDP na hlavu u mimopražských krajů dosáhl region před dvěma lety úrovně 105,3 procenta. HDP na obyvatele v PPS (standardu kupní síly) je zde dlouhodobě pod průměrem EU, v roce 2023 dosáhl hodnoty 80 procent.

Instituce podporující podnikání v kraji

Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Krajská hospodářská komora (Královéhradecko)
Regionální kancelář agentury CzechInvest pro Královéhradecký kraj
Regionální investiční a rozvojová agentura Královéhradeckého kraje Centrum investic a inovací (CIRI)
Královehradecké inovační centrum Plus inovace
Technologické centrum Hradec Králové
Živnostenské úřady HK kraje
Rada pro výzkum, vývoj a inovace Královehradecký kraj
Regionální inovační fond Královéhradeckého kraje
Centrum textilních technologií a vzdělávání Inotex s.r.o. – Dvůr Králové nad Labem
Centrum transferu biomedicinských technologií Hradec Králové
Coworkingová centra

Klíčový automobilový průmysl

Kraj má dobře rozvinutou průmyslovou infrastrukturu, klíčový je automobilový průmysl. Region disponuje Strategickou průmyslovou zónou Solnice – Kvasiny a Průmyslovou zónou Vrchlabí, kde sídlí závody ŠKODA AUTO a její subdodavatelé.

Výroba dopravních prostředků a jejich komponent má také největší podíl na krajském exportu. Firmy se primárně zaměřují na oblast vývoje a výroby osobních automobilů, výrobu pryžových a plastových výrobků a dále na vývoj, konstrukci a testování celků a dílčích komponent s využitím informačních technologií.

K významným subdodavatelům největšího českého průmyslového podniku patří rudnický Akwel Automotive, jaroměřský KARSIT HOLDING a jičínský Ronal CR. V Hořicích pak sídlí přední tuzemský poskytovatel vývojových služeb pro automotive, společnost Altran CZ.

Strojírenské firmy (Bühler Motor, KASPER KOVO, Wikov MGI, Farmet nebo ZVU STROJÍRNY) směřují svou činnost na vývoj a výrobu dílů i strojních celků, engineering a projektování.

Historickou tradici má na Královéhradecku textilní průmysl. Firmy (Juta, GRUND, Inotex MILETA, Veba) se zaměřují na výzkum, vývoj a výrobu textilních materiálů, například na využití nových ekologicky šetrných postupů zušlechťování a barvení.

Mezi progresivní obory v kraji se řadí elektronika, optika, elektrotechnika a IT. Rozvinutá je zejména výroba elektrických, elektronických a elektroinstalačních zařízení a součástek včetně měřících, regulačních, zkušebních a navigačních přístrojů. V rámci IT se v regionu jedná o vývoj softwarových řešení, zpracování velkých dat, aplikaci znalostních a mobilních technologií a smart senzorů.

Přítomnost celé řady výzkumných organizací a vzdělávacích kapacit (například Fakultní nemocnice, Lékařská a Farmaceutická fakulta UK, Fakulta vojenského zdravotnictví UO a Univerzita Hradec Králové) přispívá k významnému postavení výzkumu, vývoje a výroby léčiv, zdravotnických prostředků a potravinových doplňků. V Královéhradeckém kraji je rozvinuté také zemědělství a lesnictví a přidružené obory.

V krajské metropoli sídlí Technologické centrum Hradec Králové, jež pomáhá v rozvoji začínajícím podnikatelům a startupovým projektům. Ke zviditelnění výzkumu, vývoje a inovací napomáhá regionální inovační značka +inovace. Rozvoj krajských aktivit podporuje Platforma investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje. Vyzdvihnout lze také klastrové iniciativy (Czech Stone Cluster, Omnipack a Technologický klastr).

Řekli o Královehradeckém kraji

Na to, jaké jsou podmínky pro podnikání v regionu, jak rozvinutá je jeho podnikatelská infrastruktura a co by nejvíce pomohlo firmám a živnostníkům, kteří si často stěžují na přílišnou byrokracii, odpovídají ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest Martina Ceplová (MC) a ředitelka Centra investic, rozvoje a inovací Vendula Hájková (VH).

Jaké jsou podmínky pro podnikání v regionu? Kde vidíte největší výhody pro podnikatele?

MC: Královéhradecký kraj patří mezi regiony se silnou průmyslovou tradicí a rostoucím inovačním potenciálem. V mnoha ohledech má příznivé prostředí – jako je například strategická poloha s napojením na dálnici D11, blízkost Prahy i hranice s Polskem. Díky množství turistických a přírodních památek se také daří rozvíjet a podporovat podnikání v cestovním ruchu. Velký potenciál rozvoje představují zajímavé lokality typu brownfieldů. Na druhou stranu kraji chybějí připravené průmyslové zóny a kancelářské prostory pro zasídlení nových či expanzi stávajících firem.

VH: Kraj má pro inovativní podniky stabilní a prakticky fungující systém podpory postavený na Regionální inovační strategii (RIS3). Na její implementaci se přirozeně podílejí všichni aktéři lokálního inovačního ekosystému. Prim však hraje Královéhradecké inovační centrum fungující při Centru investic, rozvoje a inovací (CIRI). Silnými nástroji, které propojují firmy, výzkumné organizace i veřejnou správu, jsou projekty Smart Akcelerátor a EDIH – Northern&Eastern Bohemia, tedy jeden z Evropských digitálních inovačních hubů.

Královéhradecké inovační centrum +inovace slouží firmám i univerzitám jako kontaktní místo, které nabízí rozmanité spektrum služeb od poradenství, propojování na nové partnery a finanční vouchery, až po možnost otestovat nové technologie ještě před vlastní investicí. Díky letošnímu zapojení do sítě Ynovate rozšířil kraj spolupráci s dalšími inovačními centry v České republice. Vzniká tak ucelený ekosystém, ve kterém může firma snadno přetavit nápad v konkrétní produkt či službu s podporou regionálních i evropských nástrojů.

Je v kraji dostatek pracovní síly? Po kterých profesích je největší poptávka firem?

MC: Firmy dlouhodobě narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v technických profesích. Největší poptávka je po pracovnících ve strojírenství, elektrotechnice, logistice a IT. Pomohlo by propojení škol a firem, širší nabídka rekvalifikací a zlepšení dopravní dostupnosti i dostupnosti bydlení. Z pohledu lidských zdrojů je potenciál pro uplatnění v rozvoji menších projektů z oblasti cestovního ruchu, řemesel a služeb zejména v horských a příhraničních oblastech. K řešení této situace přispívá i CzechInvest, který prostřednictvím programů a projektů podporuje spolupráci mezi firmami a školami nebo pomáhá se získáváním odborníků ze zahraničí.

VH: Trh práce v kraji je stabilní, ale technicky zaměřené firmy narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků – zejména technologů, vývojářů, IT specialistů, konstruktérů a odborníků na automatizaci a digitalizaci výroby. Zásadní je proto posilování spolupráce škol a podniků, které zajišťují právě +inovace, jednak prostřednictvím Krajských inovačních platforem, setkáváním managementu středních škol s budoucími zaměstnavateli, ale také skrze půlroční mentoringový program TaluntHub, díky němuž získávají nadaní studenti expertní podporu. Díky systematickému propojení technického školství a firem či vyšší motivaci mladých lidí k technickým oborům kraj reaguje na potřeby firemního sektoru.

Jak je to s podnikatelskou infrastrukturou (průmyslové zóny, inkubátory, VaVaI, doprava)?

MC: V Královéhradeckém kraji evidujeme množství kvalitních průmyslových zón – nejvýznamnější je strategická průmyslová zóna Solnice–Kvasiny s velmi dobrým dopravním napojením. Aktivní podpora kraje směrem k rozvoji podnikatelského prostředí je v oblasti infrastrukturních staveb. Postupně se rozvíjí i inovační prostředí kolem univerzit, výzkumných institucí a technologických firem. Nelze opomenout nově vzniklé Královéhradecké inovační centrum.

VH: Kraj má dobře rozvinutou průmyslovou infrastrukturu, klíčový je automobilový průmysl. Disponuje Strategickou průmyslovou zónou Solnice – Kvasiny a Průmyslovou zónou Vrchlabí, kde sídlí závody Škoda Auto a její subdodavatelé. V současné době finišuje realizace akcí na podporu rozšíření PZ Solnice – Kvasiny ve výši cca 12 miliard do regionu, především v oblasti dopravní obslužnosti (výstavba nových obchvatů pro plně funkční napojení na dálnice D11 a D35), zdravotnictví, bezpečnosti, bydlení, školství a na podporu volnočasových aktivit v městech a obcích regionu. Základním prvkem projektu je centrální průmyslová zóna Solnice–jih o výměře 32 hektarů. V této lokalitě kraj nabízí pozemky a technickou infrastrukturu pro výrobní i inovační podniky, zejména z oblasti automotive a zpracovatelského průmyslu. Zóna je připravena pro investory s kompletní dopravní obslužností a veškerou technickou infrastrukturou. V průmyslové zóně je nyní zaměstnáno více než 11 tisíc zaměstnanců.

Kterým odvětvím se daří a kdo jsou byznysoví „šampioni“ regionu?

MC: Nejsilnějšími obory jsou automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika, IT, biomedicína ale také textilní výroba. Mezi regionální lídry patří ŠKODA AUTO se závody v Kvasinách a Vrchlabí (největší zaměstnavatel v regionu). Jsou mezi nimi i KASPER KOVO a z Trutnova či SQS vláknová optika z Nové Paky. Z biomedicíny můžeme zmínit například společnosti vývíjející a vyrábějící zdravotnické komponenty – Contract Medical International a ELLA-CS či GENERI BIOTECH. Za textil pak firmy JUTA (technické textilie) a INOTEX (textilní výzkum).

VH: Mezi klíčová odvětví regionu patří biomedicína, strojírenství, (opto)elektronika a ICT, automotive, pokročilé zemědělství a udržitelný textilní průmysl. Právě v těchto oborech se daří propojovat firemní a akademické prostředí, rozvíjet aplikovaný výzkum a posouvat výrobu k vyšší přidané hodnotě. V Kraji jsou vyvíjeny a vyráběny například světově unikátní stenty do trávicího traktu; diagnostické sady a produkty pro vědecký výzkum; optické a laserové sestavy či ultralehká letadla. V Královéhradeckém kraji působí stabilní síť výrobců i dodavatelů pro globální značky. Tyto firmy v posledních letech investují do automatizace, robotizace a digitálního řízení výroby – často s využitím služeb inovačního centra +inovace.

Jaké jsou hlavní překážky podnikání a co by pomohlo (i na úrovni státu/legislativy)?

MC: Podnikatelé nejčastěji zmiňují nedostatek pracovní síly, dopravní přetíženost, složitou administrativu a vysoké náklady na energie. Vyplývá to z rozhovorů, které vedou pracovníci CzechInvestu s podnikatelskými subjekty v každém kraji. Naším úkolem je podporovat dialog mezi podnikatelskou sférou, samosprávou a státní správou, aby se tyto bariéry dařilo systematicky odstraňovat. Naším cílem je, aby Královéhradecký kraj zůstal atraktivním místem pro investice, podnikání a kvalitní život.

VH: Podnikatelé nejčastěji zmiňují složitou administrativu dotačních programů či nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Malé a střední podniky navíc často postrádají kapacity na řízení inovací a digitalizaci. Právě proto kraj prostřednictvím +inovací nabízí konkrétní pomoc: inovační, akcelerační, digitální či dekarbonizační vouchery, které umožňují firmám zapojit odborníky a ověřit nové technologie bez zdlouhavé administrace. A co by mohlo pomoci našemu kraji v rozvoji? Opět snížení administrativní zátěže a efektivní mezioborová spolupráce. Z pohledu firem pak zjednodušení certifikačních procesů, rychlejší stavební a investiční řízení a stabilní dlouhodobé financování inovačních aktivit. Tím by se¨zvýšila jistota investorů i tempo růstu regionálních podniků.

Kde se na východě Čech daří byznysu?

Největší koncentrace podnikání je v centrální oblasti v blízkosti krajské metropole. V Hradci Králové sídlí asi třetina firem a podnikatelů a v přepočtu na obyvatele patří množství subjektů k nejvyšším nejen v kraji, ale i v rámci celé ČR.

Počtem 262 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel se Královéhradecký kraj v mezikrajském srovnání řadí na pátou pozici v Česku.

Nejvyšší počet podnikatelů a firem na 1 000 obyvatel mezi okresy najdeme právě v okrese Hradec Králové (281 subjektů). Lépe je na tom pouze deset českých okresů. Rekordní čísla pro srovnání nabízejí Praha (478) a Brno-město (357).

Pokud jde o nejlepší podmínky pro podnikání v obcích, nabízí je v regionu právě Hradec Králové. Dokazuje to alespoň srovnávací výzkum Město pro byznys, který hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí ve všech českých krajích. Hradec se loni stal dokonce celorepublikovým vítězem.

Loňský vítěz se v rámci silné konkurence může pochlubit vysoce nadprůměrným počtem firem s více než 250 zaměstnanci na celkovém počtu podniků. Meziroční nárůst je zde v tomto směru také nejvyšší v regionu. V metropoli také nejrychleji přibývá obyvatel, což je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucích let.

Město může těžit také z výborné dopravní dostupnosti. Pokud jde o přístup veřejné správy, je třeba zmínit nejlepší výsledek v mystery testování, které prostřednictvím fiktivních podnikatelských dotazů zjišťuje rychlost a kvalitu odpovědí živnostenských úřadů.

Celkové pořadí – Město pro byznys 2024 v Královehradeckém kraji

1. Hradec Králové
2. Nové Město nad Metují
3. Broumov
4. Dobruška
5. Rychnov nad Kněžnou
6. Nový Bydžov
7. Vrchlabí
8. Hořice
9. Náchod
10. Trutnov
11. Kostelec nad orlicí
12. Dvůr Králové nad Labem
13. Jičín
14. Nová Paka
15. Jaroměř

Představujeme úspěšné firmy z Královéhradeckého kraje

Jsem lidumil, proto nemám zaměstnance, říká Živnostník roku Královéhradeckého kraje. A ví, co je to práce jako na kostele
Nikdy si neplatil reklamu, přesto musí odmítat víc zakázek, než kolik jich přijme. Jaroslav Dvořák strávil na střechách rodinných domů a památkově chráněných objektů už padesát let. A i když je vyučený klempíř, proslul citlivými opravami krovů církevních staveb.

Chci dát radost z módy i ženám plných křivek, říká návrhářka
Podnikatelka Gabriela Novotná založila módní značku GABANOVO, která se specializuje na modely pro plnější ženy, kterým pomáhá najít sebevědomí a krásu. „Najednou zjišťují, že čemu se dřív vyhýbaly, to jim sluší,“ říká v rozhovoru pro BusinessInfo.cz návrhářka. Motto značky proto zákaznicím říká: Zamiluj si své křivky.

Inovace pro zdraví: České stenty zachraňují životy po celém světě
Unikátní stenty ELLA-CS vracejí vážně nemocným pacientům šanci na kvalitní život. Více než 90 procent produkce inovativní firmy z Hradce Králové míří na export a znají ji lékaři a pacienti v sedmdesáti zemích světa. Firma klade velký důraz na patentovou ochranu svých vynálezů.

Stačí špičkový design a úpravy na přání na to, aby české hodinky Robot nahradily rolexky?
Doslova na zelené louce vybudoval Josef Zajíček po více než dvaceti letech podnikání v automobilovém průmyslu novou značku luxusních náramkových hodinek. Jeho firma Bohematic se snaží značkou Robot konkurovat takovým hráčům, jako je třeba legendární Rolex.

Výrobci unikátních lyží a kol: S designem nám pomáhají děti
Pro výrobce sportovního vybavení jako sjezdové lyže, snowboardy nebo jízdní kola nebývá dětská klientela příliš atraktivní. Pro malou rodinnou firmu Beany z krkonošského Vrchlabí platí pravý opak.

---

Čína zavádí vysoká cla na mléčné výrobky z EU, podle Bruselu neoprávněně.

29.12.2025, Zdroj: Automatizace v potravinářství (www.prumyslovaautomatizace.com)

Čína začne vybírat prozatímní clo na některé mléčné výrobky dovážené z Evropské unie. Je to důsledek antisubvenčního vyšetřování, které Peking zahájil loni.

Cla budou v rozmezí 21,9 až 42,7 procenta a vybírat se začnou od úterý, uvedlo dnes čínské ministerstvo obchodu. Evropská komise opatření podle tiskových agentur označila za neoprávněné a bezdůvodné. Podle ministerstva zemědělství je clo v příkrém rozporu s pravidly mezinárodního obchodu.

Antisubvenční vyšetřování, které čínské úřady zahájily loni v létě, je považováno za odvetu Pekingu, uvedl Reuters. Číně se totiž nelíbila cla, která předtím zavedl Brusel na dovoz čínských elektromobilů do EU. Vyšetřování, které Čína loni zahájila, se týkalo i České republiky.

Peking své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že mléčné výrobky dovážené z EU jsou dotovány. To pak způsobuje značné škody čínskému hospodářství. Většina evropských vývozců čínským celníkům odvede 30procentní clo. Poplatky se budou vztahovat na produkty jako mléko a sýry, včetně francouzského modrého sýra Roquefort.

„Komise se domnívá, že vyšetřování je založeno na sporných obviněních a nedostatečných důkazech, a že opatření jsou proto neoprávněná a bezdůvodná,“ uvedl mluvčí komise Olof Gill.

České ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého považuje cla uvalená Čínou za neodůvodněná a v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu. Jejich výše je podle ministerstva v zásadě prohibitivní, tedy de facto znemožňuje dovoz zboží. To je dáno tím, že se evropské výrobky v posledních letech na čínském trhu prosazují stále obtížněji a vývoz do Číny klesá. Vývoz českých produktů v roce 2021 dosahoval 155 milionů korun, letos za prvních deset měsíců nedosáhl ani 5,5 milionu korun.

Dopady na ČR budou podle ministerstva omezené. „V případě, že by se konečná cla od prozatímních zásadně nelišila, zastavení vývozu z dalších členských států EU by bezpochyby přispělo k přebytkům mléčné produkce na unijním trhu a bude dalším negativním faktorem negativně ovlivňujícím již tak složitou situaci na trhu mléka a mléčných komodit v EU,“ sdělil ČTK Bílý.

Čína podle ministerstva označuje za podporu mléčného sektoru i kompenzace vyplácené v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními, která byla nařízená za účelem tlumení a eradikace (vymýcení) ptačí chřipky, salmonely drůbeže či afrického moru prasat.

Obchodní napětí mezi Čínou a EU vypuklo v roce 2023, kdy EK, která v unii dohlíží na obchodní politiku, zahájila antisubvenční vyšetřování čínských elektromobilů. Peking později zahájil vyšetřování dovozu brandy, vepřového masa a mléčných výrobků z EU, což bylo vnímáno jako odveta za vyšetřování dovozu elektromobilů.

Čína zahájila antisubvenční vyšetřování dovozu mléčných výrobků z Evropské unie loni v srpnu. Peking se rozhodl prověřit 20 dotačních programů z celé EU, speciálně se ale chtěl zaměřit na osm zemí, a to na Českou republiku, Rakousko, Finsko, Rumunsko, Chorvatsko, Itálii, Irsko a Belgii.

Mluvčí Gill se dnes vyjádřil i k unijním clům na čínské elektromobily. Uvedl, že životaschopnou alternativou k nynějším unijním clům na čínské elektromobily, která dosahují desítek procent, by mohly být minimální ceny.

Evropská unie byla podle údajů čínské celní správy na začátku vyšetřování druhým největším dodavatelem mléčných výrobků do Číny, hned za Novým Zélandem. Podle údajů EU z roku 2023 byla Čína druhým největším odběratelem sušeného odstředěného mléka a čtvrtým největším odběratelem másla a sušeného plnotučného mléka.

Zdroj: https://www.prumyslovaautomatizace.com/cina-zavadi-vysoka-cla-na-mlecne-vyrobky-z-eu-podle-bruselu-neopravnene/

---

Možnosti úhrady pojistného bezhotovostně.

18.11.2025, Zdroj: VZP

• Od nového roku zaměstnavatelé podávají zdravotním pojišťovnám přehledy už jen online, zákon papírové podání neumožní
• Ve Sněmovně už je novela, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků

Od ledna nebudou moci zdravotní pojišťovny přijímat hotovost. Jak tedy uhradit zálohy nebo dluh na pojištění?

Od 1. ledna 2026 nebudou mít zdravotní pojišťovny možnost přijímat hotovost. Nařizuje to novela zákona č. 592/1992 Sb. Od nového roku tak samoplátci budou posílat zálohy na zdravotní pojištění pouze bezhotovostně, tedy například bankovním převodem. Klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny budou moci na pobočkách i nadále využívat platebních terminálů a transakci hradit kartou. Povinnost se vztahuje na veškeré platby, tedy například i úhradu pokut či penále. Novinka se týká všech zdravotních pojišťoven.

Platbu lze realizovat platebním příkazem, například prostřednictvím internetového bankovnictví. Tento způsob je rychlý, bezpečný a šetří čas. Je však důležité věnovat pozornost správnému zadání všech údajů, včetně variabilního symbolu, protože chybné uvedení může způsobit, že se platba připíše jinému samoplátci. Další možnosti zahrnují úhradu platební kartou, využití QR kódu na pobočkách VZP nebo platbu složenkou. Níže uvádíme podrobné informace o jednotlivých způsobech úhrady.

Kdo a kdy musí platit zdravotní pojištění?

Povinnost platit zálohy nebo pojistné na zdravotní pojištění mají OSVČ a OBZP. OSVČ platí zálohy na pojistné, zatímco OBZP hradí pojistné ve stanovené výši. Splatnost pojistného pro OSVČ a OBZP je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, nejpozději do 8. dne měsíce následujícího.

Pojistné hradí také zákonní zástupci dětí cizinců s dlouhodobým pobytem. V takovém případě se pojistné hradí ve výši stanovené pro OBZP a ve stejné lhůtě splatnosti.

Způsoby platby zdravotního pojištění:

• Převodem na bankovní účet určený zdravotní pojišťovnou – čísla účtů VZP pro jednotlivé kraje jsou uvedena na webu zdravotní pojišťovny. Tato forma úhrady je preferovaná.
• Bezhotovostně na pobočce VZP – pojistné a zálohy lze uhradit platební kartou (příp. bezkontaktně chytrým telefonem, hodinkami atp.). Úřední hodiny jednotlivých poboček VZP a další podrobnosti najdete vždy u konkrétní pobočky na webu VZP.
• Prostřednictvím QR kódu – nově připravovaná forma bezhotovostní úhrady na pobočkách VZP. Po naskenování QR kódu chytrým telefonem se v bankovní aplikaci automaticky vyplní platební příkaz.
• Složenkou typu A – pojistné lze uhradit také prostřednictvím složenky typu A. Při vyplňování je nutné uvést správné číslo účtu zdravotní pojišťovny (dle kategorie plátce a kraje), variabilní symbol a částku k úhradě.

Platba převodem na bankovní účet zdravotní pojišťovny

Všeobecná zdravotní pojišťovna používá pro všechny platby bankovní účty u České národní banky. Čísla účtů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění najdete na www.vzp.cz/cisla-uctu. Pro zobrazení potřebných údajů a provedení platby vybere plátce na webu příslušnou kategorii a následně zvolí kraj.

OSVČ, OBZP a zákonní zástupci dětí cizinců s dlouhodobým pobytem mají pro platbu zdravotního pojištění stejný účet. Penále a pokuty se hradí na odlišný účet.

Příklad:

• Jsem OSVČ, chci platit zálohu na zdravotní pojištění, bydlím/podnikám v Plzni

Na odkazu www.vzp.cz/cisla-uctu vyberu v „Kategorii účtu“ možnost „Pojistné samoplátců (OSVČ, OBZP a děti cizinců)“ – v poli „Kraj“ vyberu „Plzeňský“ – zobrazí se mi příslušné bankovní číslo pro mou kategorii a můj kraj.

Variabilní symbol

Důležité je také věnovat pozornost variabilnímu symbolu. Chybné vyplnění může zapříčinit, že se platba připíše jinému samoplátci. Pokud by k tomu došlo, platba by nebyla správně přiřazena. To by mohlo vést k předepsání penále z důvodu neobdržení platby pojistného za daného plátce. Před odesláním platby je proto vhodné zkontrolovat správnost všech údajů, zejména variabilního symbolu.

Variabilní symbol **:

• OSVČ, OBZP a zákonní zástupci dětí cizinců s dlouhodobým pobytem uvádějí jako variabilní symbol číslo pojištěnce. Zpravidla je to rodné číslo, tedy celé desetimístné číslo bez lomítka, nebo u cizinců číslo pojištěnce přidělené VZP ČR. Je-li rodné číslo pouze devítimístné, uvádějí na jeho konci nulu.
• Pro úhradu penále/pokuty uvede plátce jako variabilní symbol taktéž číslo pojištěnce. Zpravidla je to rodné číslo, tzn. celé desetimístné číslo bez lomítka, nebo číslo přidělené VZP ČR. Je-li rodné číslo pouze devítimístné, uvádí plátce na jeho konci nulu.

** Podrobnější informace viz Čísla účtů u jednotlivých kategorií.

Bezhotovostní platba na pobočce (platební karta, chytré zařízení, QR kód)

Platbu je možné provést všemi druhy platebních karet vydaných společnostmi VISA a MasterCard. Kromě klasické platební karty lze využít i chytrá zařízení s funkcí bezkontaktní platby, jako jsou mobilní telefony, chytré hodinky atp. Alternativně lze využít platbu QR kódem, který umožní rychlé vyplnění platebního příkazu v bankovní aplikaci. Hradit lze jakkoli vysokou částku – s ohledem na limity plateb, které má nastavené sám její držitel.

Platba složenkou

Při platbě složenkou je třeba počítat s časovou rezervou na převod mezi poštou a jejím poskytovatelem platebních služeb (bankou).

Co se považuje za den platby?

Je to až den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky zdravotní pojišťovny. Podrobnější informace k jednotlivým způsobům platby naleznete na webu VZP.

Od nového roku zaměstnavatelé podávají zdravotním pojišťovnám přehledy už jen online, zákon papírové podání neumožní

Hlášení od zaměstnavatele bude od 1. ledna 2026 možné podávat zdravotním pojišťovnám pouze elektronicky. Novela zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. podání v papírové formě po tomto datu již neumožňuje. Jde zejména o tzv. přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ).

VZP ČR doporučuje realizovat přechod na elektronickou formu komunikace co nejdříve, aby se plátci vyhnuli případným komplikacím. Všeobecná zdravotní pojišťovna začíná v těchto dnech oslovovat všechny subjekty, kterých se změna dotkne, dopisem s informací o nutném přechodu na elektronickou komunikaci.

Novinka se dotkne všech zaměstnavatelských subjektů, které dnes předávají příslušné dokumenty v papírové podobě na pobočkách zdravotních pojišťoven. Ke splnění této povinnosti Všeobecná zdravotní pojišťovna zřídila pro své klienty zabezpečenou komunikaci prostřednictvím aplikace VZP Point. Aktuální a detailní informace včetně návodu na zřízení přístupu na VZP Point najdou plátci na stránce  www.vzp.cz/vzp-point. Pojišťovna apeluje na zaměstnavatele, kteří dodnes využívají papírovou formu podání, aby využili právě této možnosti komunikace s pojišťovnou. Jedná se o jediný způsob, který zaručuje přímé propsání údajů od zaměstnavatelů do informačního systému VZP, včetně jejich základní kontroly.

V aplikaci VZP Point je k dispozici:

• Přehled všech podání včetně stavu jejich zpracování
• Možnost podání prostřednictvím interaktivních formulářů nebo datového rozhraní
• Odpověď ke každému podání do několika minut

Elektronicky je možné si snadno vyžádat například: 

• Potvrzení o bezdlužnosti
• Vyúčtování zaměstnavatele
• Seznam zaměstnanců pojištěných u VZP, včetně jejich evidovaných státních kategorií
• Údaje o zaměstnavateli

Ke stažení:

• Informační dopis pro zaměstnavatele o povinné elektronické komunikaci

Ve Sněmovně už je novela, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zastavit plánované zvýšení sociálních odvodů pro živnostníky a udržet je na letošní úrovni. Podle Aleny Schillerové by si OSVČ mohly ročně ponechat přes osm tisíc korun. Návrh má platit zpětně od ledna a zachovat minimální vyměřovací základ na 35 % průměrné mzdy místo plánovaného zvýšení. Kritici ale připomínají, že nižší odvody mohou v budoucnu znamenat nižší důchody.

Podnikatelské svazy návrh vítají – upozorňují, že rostoucí odvody dopadají hlavně na drobné živnostníky. Konsolidační balíček totiž už dříve zvýšil minimální základy pro výpočet důchodového pojištění i paušální režimy. Pokud by novela prošla, OSVČ by na začátku roku sice zaplatily vyšší částku, ale vzniklý přeplatek by si mohly nechat vrátit. počet živnostníků v zemi dál roste, i když meziročně mírně klesl počet nově založených živností.

---

Znepřístupnění veřejné části evidence skutečných majitelů.

11.11.2025, Zdroj: Portál o veřejných zakázkách a koncesích (www.portal-vz.cz)

• Nová pravidla a legislativní změny po zrušení veřejného zápisu

V reakci na soudní rozhodovací praxi znepřístupní Ministerstvo spravedlnosti k 17. prosinci 2025 doposud veřejně dostupnou část evidence skutečných majitelů. Znepřístupnění evidence bude mít za následek, že již nebude docházet k neproporcionálnímu a protiústavnímu zásahu do základních práv skutečných majitelů tím, že informace o nich a jejich právních uspořádání jsou veřejně dostupné v podstatě komukoli.

Po znepřístupnění veřejné části evidence zůstane i nadále přístupná pro:

• evidující osoby ve vztahu k vlastnímu výpisu, a to po přihlášení prostřednictvím datové schránky evidující osoby,
• privilegované uživatele využívající tzv. dálkový přístup:
  • orgány veřejné moci prostřednictvím přihlášení do jednotného identitního prostoru (JIP), případně na základě žádosti,
  • tzv. povinné osoby plnící povinnosti podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to na základě žádosti,
  • další zákonem oprávněné subjekty na základě žádosti.

• Zadavatelům bude evidence skutečných majitelů nadále přístupná. K postupu zřízení dálkového přístupu pro orgány veřejné moci viz informace zde. Zadavatelé, kteří nejsou orgánem veřejné moci musí pro zřízení dálkového přístupu využít žádost.

Bližší informace k důvodům a důsledkům znepřístupnění evidence veřejnosti jsou uvedeny v samostatném dokumentu na odkaze zde.

Spolu se znepřístupněním bude zprovozněna nová funkcionalita umožňující velké části povinných osob zřídit dálkový přístup prostřednictvím nové žádosti, jejíž vyřízení bude automatizováno a přístup bude zřízen v zásadě okamžitě. Podobnosti jsou uvedeny ve výše zmíněném dokumentu.

Co k znepřístupnění evidence vedlo?

Rozhodnutí souvisí s vývojem na úrovni Evropské unie. Soudní dvůr EU už dříve zrušil část evropské směrnice, která stanovovala volný veřejný přístup do registru skutečných majitelů. Nejvyšší správní i Nejvyšší soud upozornily, že neomezené zveřejňování údajů na internetu je v rozporu s právem na ochranu soukromí.

Nová pravidla a legislativní změny po zrušení veřejného zápisu

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Česko připraví úpravu zákona (návrh na odkazu zde) tak, aby odpovídala nové evropské legislativě v oblasti boje proti praní špinavých peněz. Už nyní soudy nezahajují řízení s firmami, které skutečné majitele do evidence nezapsaly – stát je k tomu nemůže nutit ani je za nesplnění povinnosti sankcionovat.

---

Devizový trh.

26-01-06 IN Devizový trh