RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Právník: Za škody způsobené pádem sněhu ze střech mohou správci či majitelé.*
Změna povinností pro osoby podnikající ve službách péče o tělo od ledna 2026.*
Vývoz zboží neobchodní povahy do třetích zemí od roku 2026.*
Přehled nejdůležitějších novinek v oblasti zdravotní péče od 1. ledna 2026.*
Průmyslová výroba potravin – definice?*
Právník: Za škody způsobené pádem sněhu ze střech mohou správci či majitelé.
12.1.2026, Zdroj: ČTK
Za možné škody způsobené padajícím sněhem ze střech domů mohou lidé, kteří mají mít nad nemovitostí dohled, potažmo sami majitelé. Neplatí to pouze tehdy, pokud správce či majitel přijali opatření, která by škodám mohly přecházet. Při poškození majetku musí správce či majitel uhradit poškozenému způsobenou škodu. Pokud by sníh někoho zranil, musí nahradit bolestné, ve výjimečných případech by pak mohli být i trestně stíháni za ublížení na zdraví či usmrcení z nedbalosti. ČTK to sdělil Lukáš Syrový, vedoucí týmu pro oblast práva nemovitostí ve společnosti Havel & Partners.
Aby se majitelé a správci nemovitostí vyhnuli eventuálním škodám či zraněním způsobeným sněhem či ledem, měli by pravidelně kontrolovat stav střechy a v případě větších srážek zajistit odstranění sněhu nebo ledu. Důležitým preventivním prvkem jsou pak podle Syrového například také sněholamy, tedy zábrany sloužící proti sesuvu sněhu.
Například ale výstražné cedule upozorňující na nebezpečí pádu sněhu samy o sobě odpovědnosti nezbavují. Mohou však podle Syrového platit jako polehčující okolnost, zejména pokud majitelé a správci budov současně činili i další preventivní opatření.
Pokud v důsledku pádu sněhu či ledu nastane poškození například zaparkovaného vozidla, musí zodpovědná osoba nahradit poškozenému škodu rovnající se nákladům na opravu vozidla do původního stavu, náklady na odtah a případně také náklady na zapůjčení náhradního vozidla či ušlý zisk.
„Pokud padající sníh zraní osobu, může poškozený požadovat náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění, náhradu nákladů spojených s léčením či ztrátu na výdělku. Ve výjimečných případech by dokonce mohla nastoupit odpovědnost trestněprávní, a to za ublížení na zdraví z nedbalosti či za usmrcení z nedbalosti,“ dodal Syrový.
Případy, kdy na chodce spadne kus ledu, nejsou podle Syrového příliš časté. Tyto spory často končí mimosoudní dohodou, výjimkou ale není ani soudní řízení. Nejčastěji se podle něj řeší poškození zaparkovaných vozidel v centrech měst, kdy dojde k pádu zledovatělého sněhu na vozidlo zaparkované před domem. V takových případech musí odpovědná osob hradit opravu v řádech desítek tisíc korun.
Západní polovinu republiky v pátek od časného rána zasáhlo intenzivní sněžení, které zkomplikovalo provoz na dálnicích, horských silnicích i ve městech. Evidované nehody se tak týkaly převážně silničního provozu. Občasné sněžení nebo sněhové přeháňky budou podle meteorologů pokračovat na většině území v ČR i dnes.
jbr mha
Změna povinností pro osoby podnikající ve službách péče o tělo od ledna 2026.
31.12.2025, Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která mění povinnosti provozovatelů kadeřnictví, kosmetických a masérských služeb. Provozní řád už nebude potřeba schvalovat ani vyvěšovat, přesto musí každý podnikatel zajistit bezpečné a hygienické prostředí. Cílem je snížit administrativu a zároveň zachovat vysoké standardy ochrany zdraví klientů i personálu.
Od 1. ledna 2026 vstupuje v platnost novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Podnikající osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické služby, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, je povinna nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu činnosti – vzorový formulář.
Mezi další povinnosti v provozovně pro tyto podnikající osoby patří zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu je třeba uvést podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace. Součástí jsou také zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a postupy očisty prostředí provozovny. Vzorové provozní řády pro jednotlivé činnosti, včetně poskytování mobilní (docházkové) služby, jsou k dispozici tady.
Provozní řád je podnikající osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných. Typicky se jedná o změnu rozsahu činnosti, např. poskytování služeb rozšířeno o tetování, permanentní make-up, piercing, mikrojehličkování, nehtovou modeláž, manikúru, suchou pedikúru, klasickou pedikúru, barbershop, dámské, pánské, dětské kadeřnictví, přístrojovou kosmetiku, změnu přístrojového vybavení s uvedením nových nebo zrušených přístrojů.
Podnikající osoba již nebude předkládat provozní řád ke schválení krajské hygienické stanici. Provozní řád již nebude muset být vyvěšen v provozovně. Podnikající osoba (včetně zaměstnanců) je však povinna se jím při výkonu své činnosti řídit. V rámci státního zdravotního dozoru bude orgán ochrany veřejného zdraví požadovat jeho předložení.
Nadále zůstává povinností podnikatelských subjektů nastavit pravidla pro bezpečné poskytování činností epidemiologicky závažných. Profesionální salóny obvykle otázky zákazníků týkající se provozních podmínek, hygieny, úklidu či nakládání s prádlem vítají a klientům ochotně vše vysvětlují. Pokud provozovatel odmítá cokoli doložit, může to být varování, že hygienické standardy nejsou plně dodržovány.
Také kontroly prováděné zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví plní důležitou edukační roli – hygienici vysvětlují správné postupy, upozorňují na možná rizika a pomáhají předcházet případným zdravotním komplikacím. Tím přispívají k profesionálnímu a bezpečnému prostředí pro všechny klienty služeb péče o tělo a bezpečnému pracovišti obecně.
Cílem nové právní úpravy bylo snížení administrativní zátěže pro provozovatele vyjmenovaných služeb. Provozovatel se tak může více soustředit na samotný provoz, jeho rozvoj a dodržování zásad správné praxe. Odstranění administrativní zátěže v tomto případě neznamená zrušení hygienických pravidel, ale přechod od formálních povinností k odpovědnosti provozovatele. Ochrana veřejného zdraví je prioritou a zůstává zachována, s předpokladem jejího snadnějšího docílení, bez byrokracie a s výraznou odpovědností provozovatelů.
Právní předpisy vztahující se ke službám péče o tělo v současné době poskytují stabilní rámec pro zajištění bezpečnosti klientů i personálu. Vzhledem k rychlému vývoji technologií, rostoucímu používání aktivních látek s možným vyšším rizikem a apelaci na ochranu zdraví i životního prostředí lze však očekávat, že požadavky budou dále zpřesňovány. Tento vývoj napomůže k vyšší profesionalizaci oboru, kvalitnějším a bezpečnějším službám a k posílení důvěry veřejnosti v kosmetické a estetické procedury.
Vývoz zboží neobchodní povahy do třetích zemí od roku 2026.
24.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2026 vstupuje v účinnost nové znění § 66 zákona o DPH, které umožní osvobodit vývoz zboží neobchodní povahy.
Při vývozu zboží fyzickými osobami do třetích zemí je podle § 84 zákona o DPH v současném znění možné využít vracení daně.
Od 1. 1. 2026 bude možné vývoz zboží v osobním zavazadle cestujícího rovnou osvobodit. Bydliště cestujícího a místo, kde se obvykle zdržuje, musí být v třetí zemi mimo EU. Zboží musí být neobchodní povahy a zboží musí být vyvezeno do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci dodání. Cena zboží vč. daně uvedena na dokladu o prodeji musí být nad 2 000 Kč.
Plnění se považuje do okamžiku splnění podmínek pro osvobození za zdanitelné.
Přehled nejdůležitějších novinek v oblasti zdravotní péče od 1. ledna 2026.
1.12.2025, Zdroj: VZP
K 1. lednu 2026 dochází k řadě změn nejenom v rozsahu poskytované zdravotní péče, kdy jsou zaváděny nové výkony či četnější vyšetření v rámci preventivních prohlídek, ale i ve způsobu komunikace se zdravotními pojišťovnami nebo placení pojistného. Podívejme se na nejdůležitější změny.
Novinky v preventivních prohlídkách
Preventivní prohlídky u praktického lékaře mohou dospělí i nadále absolvovat jednou za dva roky, budou ale podrobnější a více přizpůsobeny věku a zdravotnímu stavu jednotlivce. Rozšiřuje se také spektrum a četnost laboratorních vyšetření, která umožní včas odhalit případná onemocnění srdce, cév, metabolismu či ledvin. Do screeningu kolorektálního karcinomu budou nově zařazeni všichni lidé starší 45 let.
Modernější metody při operacích, nové výkony či terapie
Aktuálně vydaný Seznam zdravotnických výkonů přináší do zdravotní péče některé novinky. Může jít o šetrnější či efektivnější metody při operativních zákrocích nebo třeba o zcela nové typy výkonů, které budou zdravotními pojišťovnami hrazeny. Jedná se například o psychosomatické konzultace, digitální formu kognitivně-behaviorální terapie či distanční sledování pacientů s Parkinsonovou chorobou. Změny se dotknou také třeba radioterapie nebo péče o onkologické pacienty.
Konec papírových podání, on-line komunikace od 1. ledna 2026 povinně pro zaměstnavatele i živnostníky
Zaměstnavatelé budou muset skutečnosti týkající se zaměstnanců oznamovat zdravotním pojišťovnám pouze elektronicky. Jedná se především o tzv. přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele (PPZ) a hromadná oznámení zaměstnavatele (HOZ).
Stejně tak již OSVČ budou muset přehledy o výši daňového základu podávat pojišťovnám pouze elektronickou formou. Odevzdání přehledu v listinné podobě (zaslaných poštou či odevzdaných do
Hradí za vás pojistné stát na základě péče o děti? Nově je věková hranice dětí snížena na 7 let
Zákon o zdravotním pojištění mění podmínky zařazení osob mezi státní pojištěnce na základě péče o děti. Nově budou do této kategorie patřit pouze ti, kdo pečují o jedno či více dětí do sedmi let věku.
Pojistné uhradíte už jen bezhotovostně
Zaplatit hotově zálohy nebo dluh na pojistném už nebude možné. Změna legislativy totiž přijímat hotovost zdravotním pojišťovnám zakazuje. Samoplátci tak budou posílat zálohy na zdravotní pojištění pouze bezhotovostně, tedy například bankovním převodem. Povinnost se vztahuje na veškeré platby, tedy například i úhradu pokut či penále.
Průmyslová výroba potravin – definice?
25.11.2025, Mgr. Ing. Eva Singrová, Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)
Dotaz:
Dobrý den,
existuje definice průmyslové výroby potravin?
V souvislosti s kybernetickou bezpečností a NIS2 se v návrhu vyhlášky o regulovaných službách uvádí tyto popisy regulovaných služeb s odkazem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin:
8.1 Průmyslová výroba potravin
Potravinářský podnik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, který se zabývá průmyslovou výrobou potravin, je poskytovatelem regulované služby v režimu nižších povinností v případě, že je velkým podnikem, nebo středním podnikem.
8.2 Průmyslové zpracování potravin
Potravinářský podnik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie ), který se zabývá průmyslovým zpracováním potravin, je poskytovatelem regulované služby v režimu nižších povinností v případě, že je velkým podnikem, nebo středním podnikem.
Přímo v nařízení jsem definici výše uvedených služeb nenašla. Existuje prosím někde jinde anebo je nějaká obecně uznávaná definice?
Odpověď:
Na konci roku 2022 byla přijata směrnice (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1146 (tzv. směrnice NIS2), která přináší významné změny v oblasti regulace kybernetické bezpečnosti. Tato směrnice je implementována návrhem nového zákona o kybernetické bezpečnosti (dále „návrh zákona“), který oproti stávajícímu zákonu č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pouze jeden typ povinné osoby, kterým je tzv. „poskytovatel regulované služby“. Samotný návrh zákona vyjmenovává regulovaná odvětví a rámcově vymezuje podmínky významnosti poskytovatele regulované služby. Konkrétní stanovení kritérií je obsaženo v návrhu vyhlášky o regulovaných službách tak, aby bylo možné zohlednit specifický kontext jednotlivých odvětví a proporcionálně nastavit relevantní kritéria v souladu s implementovanou směrnicí NIS2
Odvětví Potravinářského průmyslu je dalším z odvětví uvedených v příloze návrhu vyhlášky. Regulace tohoto odvětví je v souladu s požadavky směrnice, protože je vyžadováno v její příloze II.
Odvětví podle tohoto návrhu vyhlášky obsahuje tři služby, kterými jsou průmyslová výroba potravin, průmyslové zpracování potravin a velkoobchodní distribuce potravin. Regulovanou službou ve smyslu zákona se daná služba stává, jakmile orgán nebo osoba, která tuto službu vykonává, naplní také alespoň jednu podmínku významnosti (dříve kritérium) poskytovatele regulované služby – zároveň se tak tento orgán nebo osoba stává poskytovatelem regulované služby. Směrnice NIS 2 se vztahuje na veřejné a soukromé subjekty, jejichž druhy jsou uvedeny v příloze I nebo II. V příloze II je pro odvětví Výroba, zpracování a distribuce potravin uveden jako druh subjektu potravinářský podnik ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 178/2002, který se zabývá velkoobchodní distribucí a průmyslovou výrobou a zpracováním. Pod definici potravinářského podniku spadá každý veřejný nebo soukromý podnik, který vykonává činnost související s jakoukoliv fází výroby, zpracování a distribuce potravin.
Služba průmyslové výroby potravin – co je výrobou potravin definuje § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1977 Sb. výrobou potravin se rozumí čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení.
Pojem „průmyslová výroba“ nemá v českém ani evropském právu svou definici. Jeho význam je tak nutno hledat ve smyslu a účelu regulace směrnice NIS2. Smyslem uvedeného ustanovení směrnice NIS2 je regulace subjektů zapojených do potravinového výrobního řetězce. Regulace však necílí na malé zemědělce, lokální výrobce nebo dodavatele konečným zákazníkům, naopak míří na společnosti na společném trhu zaměřené na velkoobchodní vztahy a průmyslovou výrobu velkých objemů. Obecně lze průmyslově vyráběné potraviny popsat jako takové potraviny, které byly v důsledku určitého výrobního procesu přeměněny na nové a s rozdílnými vlastnostmi (může jít např. konzervování, mražení, předvaření nebo fermentaci). Stejně tak může jít o potraviny průmyslově zpracované za účelem zjednodušení nebo zlevnění výroby, skladování, přípravy nebo konzumace potravin, případně úpravy jejich chuti. Vycházet lze také z klasifikace CZ-NACE, která v rámci kategorie C – Zpracovatelský průmysl definuje činnosti výroby potravinářských výrobků a nápojů a věnuje se jejich charakteristice z pohledu úrovně zpracování.
Co se týče průmyslového zpracování potravin, ačkoli je tato činnost s ohledem na definici výroby potravin obsaženou v zákoně o potravinách obsahově zahrnuta v pojmu výroba potravin, návrh vyhlášky o regulovaných službách jej uvádí explicitně vedle výroby z toho důvodu, že nařízení č. 178/2002 mezi těmito pojmy rozlišuje a používá je nezávisle. Návrh vyhlášky tedy zcela jasně deklaruje, že regulovány jsou obě činnosti ve smyslu nařízení č. 178/2002, tedy jak výroba, tak zpracování za uplatnění průmyslového omezení. Výše uvedený výklad vztahující se k jednotlivým prvkům služby průmyslová výroba potravin však lze z toho důvodu analogicky aplikovat i na službu průmyslového zpracování potravin.[1]
Informace jsem čerpala z Portálu informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky.
https://www.odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDGQGJKME/
A ze směrnice (EU) 2022/2555 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2).
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32022L2555&qid=1750834096047
[1] Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky o regulovaných službách
Devizový trh.
26-01-20 IN Devizový trh