RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
ostatní informace
RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

1. 2. 2026

Vláda schválila pravidla pro lepší opravitelnost výrobků.*

Pozice Svazu průmyslu a dopravy ČR k revizi globální minimální daně.*

Mobilní provozovna: Jak na stánkový prodej.*

ČOI uskutečnila ve třetím čtvrtletí 133 kontrol internetových obchodů.*

Devizový trh.*

Vláda schválila pravidla pro lepší opravitelnost výrobků.

11.12.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu 10. prosince 2025 schválila vláda návrh zákona, jehož cílem je výrazně podpořit opravitelnost výrobků a prodloužit jejich životnost.

Česká republika tak plní svou povinnost transponovat evropskou směrnici, která zavádí společná pravidla na podporu oprav zboží v celé EU.

„Podpora opravitelnosti je jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších způsobů, jak chránit spotřebitele i životní prostředí. Chceme, aby se lidem vyplatilo nechat věci opravit, a zároveň aby měli jistotu, že výrobci budou tuto službu poskytovat férově a transparentně,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Nový zákon zavádí povinnost výrobců zajistit opravu vybraných typů zboží, u kterých evropské předpisy stanovují požadavky na opravitelnost. Jde například o pračky, sušičky, myčky, ledničky, vysavače, mobilní telefony nebo tablety. Povinnost se vztahuje jen na výrobky a v rozsahu, který stanovuje právo EU.

Spotřebitelé získají také nové nástroje, aby mohli snadněji rozhodnout, zda opravit výrobek nebo ne. Evropský informační formulář o opravě poskytne informace o ceně, druhu a době trvání opravy. K vyhledání vhodného opraváře bude sloužit Evropská online platforma pro opravy, kterou bude v ČR spravovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad dodržováním zákona převezme Česká obchodní inspekce.

Pozice Svazu průmyslu a dopravy ČR k revizi globální minimální daně.

30.12.2025, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)

Svaz průmyslu a dopravy ČR průběžně sleduje současný vývoj tzv. Pilíře 2 globální minimální daně, jehož cílem je zajistit, aby mezinárodní společnosti s obratem nad 750 milionů EUR odváděly minimální daň ve výši alespoň 15 % ve všech jurisdikcích, v nichž působí.

V souvislosti s odstoupením Spojených států od těchto pravidel a s vyjmutím amerických firem z části globálního zdanění existuje reálné riziko zhoršení konkurenceschopnosti českých podniků ve srovnání s podniky z jiných částí světa.

Svaz průmyslu dlouhodobě prosazuje, aby mezinárodně koordinovaná opatření v oblasti daní nezhoršovala postavení českých podnikatelů. V rámci režimu minimální 15% daně z příjmů právnických osob jsou nyní ohroženy zejména efektivní daňová podpora výzkumu a vývoje (daňové odpočty) a určité formy investičních pobídek. Jejich omezení by ztížilo nejen konkurenceschopnost českých firem, ale také snížilo investiční atraktivitu České republiky, což by se negativně projevilo na potenciálu dlouhodobého ekonomického růstu.

Z těchto důvodů Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje přehodnocení stávajícího konceptu Pilíře 2 a požaduje otevření diskuse o alternativním, konkurenceschopnost méně poškozujícím řešení.

Zdroj: https://www.spcr.cz/pozice-svazu-prumyslu-dopravy-cr-k-revizi-globalni-minimalni-dane

Mobilní provozovna: Jak na stánkový prodej.

Uvažujete o stánkovém prodeji? Pokud ano, s čím vším byste měli počítat? Jaké požadavky musí splňovat takzvaná mobilní provozovna? A jak vůbec fungují jarmarky či farmářské, vánoční, adventní a další trhy?

10.12.2025 | BusinessInfo.cz

Stánkový prodej je jednou z tradičních forem maloobchodního prodeje, který má své místo například i na veletrzích. Někteří živnostníci a firmy využívají stánkový prodej sezónně (v období různých svátků, například o Vánocích či Velikonocích) nebo u příležitosti jednorázových speciálních akcí, jiní prakticky celoročně.

Přeskočit seznam kapitol

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Ne každý drobný stánek je mobilní provozovnou

Co všechno odlišuje mobilní provozovnu od konvenční kamenné prodejny nebo stánku trvale umístěného na určitém místě?

Podle paragrafu 17 živnostenského zákona je mobilní provozovna taková provozovna, která „není přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.“

„Obecně se pro účely živnostenského zákona rozumí provozovnou každý prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a dále i mobilní provozovna,“ doplňuje Jaroslav Salavec z Jednotného kontaktního místa (JKM) na Praze 7.

Mobilní provozovny a automaty se podle Salavce označují jako provozovny, ale do živnostenského rejstříku se nezapisují. Dokonce se ani nenahlašují živnostenskému úřadu.

Živnost řemeslná, vázaná a koncesovaná – k čemu slouží, jaké jsou rozdíly

U mobilních provozoven je podnikatel povinen pouze prokázat, že má k umístění provozovny oprávnění. Automaty, které poskytují službu nebo zboží čistě automatizovaně, bez lidské obsluhy, zase nemají stanovenou zodpovědnou osobu.

Ze živnostenského zákona tedy vyplývá, že mobilní provozovnou není například kiosek s novinami a časopisy, který dlouhodobě stojí někde u nádraží nebo na rohu ulice.

Přes zdánlivě subtilní charakter novinový kiosek nesplňuje klíčový požadavek pro mobilní provozovny: Překračuje stanovený limit záboru. Stojí na svém místě déle než tři měsíce. Z hlediska živnostenského zákona jde tedy o klasickou pevnou provozovnu, která musí být nahlášena na živnostenském úřadu.

Podobné je to s některými drobnými prodejnami květin, pečiva nebo občerstvení. Pokud není stánek mobilní provozovnou, vztahují se na něj jiné požadavky.

Malý slovník stánkového prodeje

Mobilní provozovna je z hlediska živnostenského zákona prodejní stánek, který je na stanoveném místě umístěn po dobu kratší než tři měsíce. Pokud je tato lhůta překročena, jedná se o klasickou pevnou provozovnu (bez ohledu na charakter zdánlivé dočasnosti stavby) a podnikatel musí provozovnu nahlásit na živnostenském úřadě.
Stánkový prodej je obecné označení pro komerční nabídku produktů a služeb prostřednictvím dočasného stánku, případně prodeje z vozidla. Některé prodejní stánky zákonné požadavky pro mobilní provozovnu splňují, jiné nikoli. Stánkem se podle zákona č. 65/2017 Sb. rozumí prostor ohraničený pevnou nebo přenosnou konstrukcí (pult nebo stolek), kde je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby.
Pojízdná prodejna je obecné označení pro vozidlo (motocykl, kolo, auto, autobus apod.), upravené k prodeji zboží. Většinou se jedná se mobilní provozovny, byť mohou existovat i jiné obchodní modely.
Farmářské, zemědělské, řemeslné, adventní a jiné podobné trhy jsou speciální trhovecké akce, pořádané v rámci určitého ideového konceptu (např. zdravý životní styl, potraviny z venkova apod.) nebo u příležitosti některých svátků. Za provoz trhu zodpovídá organizátor, respektive správce trhu. Z hlediska živnostenského zákona se většinou jedná o uskupení mobilních provozoven. Některé trhy jsou však stálé (například Havelské tržiště v Praze) a jednotlivé stánky jsou ve skutečnosti stálými provozovnami.
Jarmark neboli výroční trh by z povahy svého původu měl být jedno či několikadenní prodejní událostí, kde fungují mobilní provozovny. Z hlediska využívání mobilních provozoven se jarmareční akce nijak neliší od jakýchkoli jiných trhů.
Individuální stánkový prodej je v obecné rovině prodej v mobilní provozovně mimo místa a termíny organizovaných trhů. Vyžaduje zákonné označení stánku (obchodní firma/jméno, IČO, adresa, odpovědná osoba), dodržování místních tržních řádů (žádost na úřad/správci trhu), splnění hygienických či veterinárních požadavků u potravin (HACCP, KHS/SZPI, KVS) a viditelné označení cen
Kiosek je drobná užitková stavba sloužící k maloobchodnímu prodeji novin, časopisů, tabákových výrobků, balených nápojů a jídla. Ovšem pozor: Většina kiosků není mobilní, ale pevnou provozovnou, protože stojí na svém místě déle než tři měsíce.

Klasická vs. mobilní provozovna (označení)

„Všechny provozovny musí být trvale a zvenčí viditelně označeny obchodní firmou nebo názvem či jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem,“ připomíná Jaroslav Salavec.

Provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být navíc označeny:

Jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, netýká se pouze automatů.
Prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli – pokud nejde o mobilní provozovnu nebo automat.
V případě ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování je nutné označení kategorií a třídou.

U označování mobilní provozovny a automatu musí podnikatel kromě jména, názvu nebo jména a příjmení a identifikačního čísla uvést také sídlo, nebo adresu, kde je umístěn odštěpný závod zahraniční osoby, původně označovaný jako organizační složka zahraniční osoby.“

Dodejme, že pod pojmem „odštěpný závod“ obecně rozumíme pobočku společnosti sídlící v jiném státě, než ve kterém působí mateřská firma. Tato hospodářsky a funkčně samostatná část podniku je samostatně zapsaná v obchodním rejstříku, nemá ale vlastní právní subjektivitu.

Právně nicméně jedná jménem mateřské společnosti, což z něj dělá efektivní, rychlý a levnější způsob expanze do zahraničí nebo do jiného státu.

Každý prodejní stánek musí být viditelně označen

Povinná cedule na mobilní provozovně musí ze zákona obsahovat:

Název firmy nebo jméno a příjmení podnikatele (fyzické osoby)
Identifikační číslo (IČO), je-li přiděleno
Kontaktní adresu sídla (u právnické osoby) či místa podnikání (u fyzické osoby) v ČR
Jméno a příjmení odpovědné osoby

Tržní či trhový řád

Kromě pravidel stanovených (nejen) živnostenským zákonem se trhovec musí řídit místní obecní vyhláškou, známou jako tržní řád. Tato vyhláška jasně definuje pravidla k fungování mobilní provozovny na území určité obce.

Tržní řád je obecní nařízení, které stanovuje pravidla pro prodej zboží a poskytování služeb mimo stálé provozovny (například na chodnících, tržištích, parkovištích), včetně vymezení míst, časů a podmínek pro tyto činnosti.

Obce ho vydávají na základě živnostenského zákona k regulaci pouličního prodeje, trhů a podobných aktivit, přičemž může stanovit i omezení prodeje (například žebrání, podomní prodej)

Někdy se takové vyhlášce dodnes říká trhový řád, byť už je to poněkud anachronické. Právě tak byl soupis povinností pro trhovce na obecních trzích označován po staletí.

Uváděl například: Kdy se trhy odbývají. Které věci se mohou prodávati. Kdo má právo prodávati. Které věci jest prodávati zapovězeno. Jaké se hradí tržné. Jaké jsou tresty. Kdo tržiště dozoruje a podobně.

Podobný účel mají i současné tržní řády. Živnostník provozující mobilní provozovnu by ale měl vědět, že žádný univerzální tržní řád neexistuje. Každá obec si vydává svůj vlastní. Vypadají sice podobně, některá ustanovení však mohou být v každém tržím řádu trochu jiná.

Je proto užitečné seznámit se přímo s tím tržním řádem, který aktuálně platí v obci, v níž se se svým stánkem hodláte účastnit trhu nebo jarmarku. Pokud míříte na veletrh, vyžádejte si veletržní řád, abyste měli jasno, jaké podmínky diktuje pořadatel veletrhu.

Za fungování tržiště odpovídá správce trhu

Každý trh, velký či malý, má nějakého správce. Jestliže chcete na určitém trhu prodávat, sdělí vám správce trhu místní požadavky.

Výjimkou jsou situace, kdy si v obci chcete otevřít nějaký individuální stánek, mimo stanovené termíny oficiálních týdenních trhů nebo jarmarků. Může se to týkat pojízdných prodejen, které pendlují mezi vesnicemi, ale nejen jich. Podmínky k individuálním záborům vám sdělí na příslušném obecním úřadě.

A s jakými kontrolami musíte u svého stánku počítat?

Prodávající má vůči spotřebiteli mnoho informační povinnosti. Výrobky musí být viditelně a srozumitelně označeny z hlediska názvu, materiálu, data trvanlivosti či použitelnosti a podobně. Pokud prodáváte vlastní domácí výrobky, berte si sebou na trh i všechny certifikace.

Mezi nejčastější úřední kontroly mobilních provozoven patří kontroly ze strany živnostenského úřadu, správce daně (finanční úřad) či České obchodní inspekce:

Zástupci živnostenského úřadu mohou kontrolovat vaše živnostenské oprávnění nebo řádné označení vaší mobilní provozovny. Vždycky sebou proto mějte doklad o své živnosti a průkaz totožnosti.
Finanční úřad nejčastěji zajímá, zda je každý jednotlivý prodávaný produkt označen jasnou a dobře viditelnou cenovkou. Může se vyplatit mít u sebe i přehled vývoje cen k jednotlivým produktům, tj. za kolik se prodávaly v minulosti.
Pracovníci obecního úřadu například ověřují, že vám správce trhu nebo obecní úřad vydal souhlas k obchodní činnosti na příslušném tržišti a v uvedeném termínu.
Česká obchodní inspekce (ČOI) může kontrolovat vše, co souvisí s uvedením výrobků na trh nebo s maloobchodem obecně. Součástí kontroly může být mimo jiné kontrola značení a dodržení spotřební lhůty.

Jiné kontroly mohou probíhat v součinnosti s Celní správou ČR, ve spolupráci s Mezinárodní federací hudebního průmyslu (IFPI), Českou protipirátskou unií (ČPÚ), často za asistence Policie ČR a dalších dozorových orgánů.

Další důležité informace najdete v článku Mobilní provozovna a úřední kontroly stánkového prodeje na BusinessInfo.cz.

ČOI uskutečnila ve třetím čtvrtletí 133 kontrol internetových obchodů.

18.12.2025, Zdroj: Česká obchodní inspekce (http://http://www.coi.cz/)

Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 119 kontrolách, tj. 89,47 % provedených kontrol.

Praha, 16. prosinec 2025

Česká obchodní inspekce i ve třetím čtvrtletí letošního roku pokračovala v kontrolách internetových obchodů se zaměřením na ty, u nichž existuje podezření na neplnění právních povinností. V období od 1. července do 30. září 2025 bylo provedeno celkem 133 kontrol, při nichž bylo ověřováno dodržování povinností vyplývajících ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a dalších právních předpisů. Porušení právních předpisů bylo zjištěno ve 119 kontrolách, tj. 89,47 % provedených kontrol.

Kontrolní akce je trvale zaměřena na plnění povinností prodávajících – právnických a podnikajících fyzických osob při prodeji prostřednictvím internetu včetně mobilních aplikací a sociálních sítí. V rámci kontrolní akce bylo ve 119 kontrolách zjištěno celkem 465 případů porušení zákonů a nařízení, které souvisí s nabídkou a prodejem výrobků a služeb prostřednictvím komunikace na dálku.

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, byl ve třetím čtvrtletí porušen ve 213 případech. Nejčastějším zjištěním bylo v 73 případech porušení § 13, který stanoví prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění, společně s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit. Dalším nejčastějším zjištěním bylo v 68 případech používání nekalých obchodních praktik, které mohou narušit ekonomické chování spotřebitele a vést k tomu, že spotřebitel učiní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Jednalo se především o porušení § 4 odst. 4 v návaznosti na § 5 odst. 1, 2, 3 (28 případů), kdy bylo zjištěno klamavé konání prodávajícího vůči spotřebiteli ve smyslu poskytování nepravdivých informací či informací uvádějících v omyl o výrobku, službě, ceně, servisu, prodávajícím, právech spotřebitele atp. Dále § 4 odst. 4 v návaznosti na § 5a odst. 1, 2, nebo 5 (38 případů), kdy bylo zjištěno klamavé opomenutí, neboť prodávající či poskytovatel služby opomenul spotřebiteli poskytnout podstatné informace o výrobku či službě, popř. informace zatajil nebo je poskytl nejasně, nejednoznačně či nesrozumitelně. Z toho 23 případů se týkalo spotřebitelských recenzí podle ust. § 4 odst. 4 v návaznosti na § 5a odst. 5, kdy prodávající neinformoval o tom, zda a jak zajišťuje, aby zveřejněná spotřebitelská recenze pocházela od spotřebitele, který výrobek nebo službu skutečně použil nebo si jej zakoupil.

Ve 2 případech bylo zjištěno porušení § 4 odst. 4 v návaznosti na § 4 odst. 1, tedy nekalé obchodní praktiky jiné než spadající pod § 5, § 5a nebo § 5b. Dalším významně porušovaným ustanovením byl § 14 odst. 1, 2 (26 případů), kdy prodávající neinformoval žádným způsobem spotřebitele o subjektu mimosoudního narovnání spotřebitelských sporů (ADR).

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byl ve sledovaném období porušen celkem ve 176 případech. Nejčastěji bylo zjištěno porušení ustanovení § 1820 (95 případů), které se obecně týká sdělení před uzavřením smlouvy při využití prostředků komunikace na dálku, z toho v 55 případech bylo zjištěno, že spotřebiteli nebyly sděleny podmínky, lhůty a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy dle odst. 1 písm. i). Další časté porušení (7 případů) se týkalo odst. 1 písm. l), které se vztahuje k údaji o tom, že spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy nebo za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zaniká.

Dále, ve 39 případech bylo zjištěno, že prodávající neposkytli spotřebiteli znění smlouvy a všeobecných podmínek v textové podobě při použití elektronických prostředků při uzavírání smlouvy dle ustanovení § 1827 odst. 2 a 1 případ se týkal porušení ustanovení § 1827 odst. 1. Posledním více porušovaným ustanovením občanského zákoníku bylo ustanovení § 1826a, konkrétně odst. 2, které podnikateli ukládá povinnost zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musí být označeny snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Porušení této povinnosti bylo zjištěno celkem v 17 případech.

Porušení ostatních právních předpisů, které jsou předmětem dozoru ČOI, bylo prokázáno v dalších 76 případech.

Na základě porušení právních předpisů v dozorové působnosti ČOI, zjištěných v rámci kontrolní akce, nabylo v období od 1. července do 30. září 2025 právní moci celkem 107 pokut v celkové hodnotě 2 719 500 Kč.

Výsledky kontrol potvrzují dlouhodobě přetrvávající nedostatky v oblasti dodržování spotřebitelského práva při prodeji distančním způsobem. Mezi opakující se nedostatky mj. patří, že prodávající nedostatečně informují o právu na odstoupení od smlouvy, podmínkách jeho uplatnění, či nákladech na vrácení zboží. Kontroly internetových obchodů patří k nejnáročnějším z hlediska časové náročnosti i z hlediska potřebných odborností inspektorů.

Ve třetím čtvrtletí ČOI řešila také dva podněty od spotřebitelů, které se týkaly nekalých obchodních praktik spočívajících v klamání spotřebitele. Tyto podněty se vztahovaly k případům, kdy prezentace webových stránek či formulace na nich mohla u spotřebitelů vzbuzovat mylný dojem, že se jedná o oficiální stránky orgánů státní správy nebo jiných veřejných institucí. V prvním případě se jednalo o internetové stránky zabývající se exekucemi, kde jejich formulace odkazovala na využívání oficiálních databází a právních předpisů. Ve druhém případě internetové stránky zaměřeny na prodej dálničních známek obsahovaly prvky, které byly zaměnitelné s podobou oficiálních internetových stránek s prodejem dálničních známek. Takové jednání mohlo vést k nesprávnému vnímání důvěryhodnosti služby a ovlivnit rozhodování spotřebitele.

K uvedenému poměru kontrol se zjištěním porušení právních předpisů je třeba vztáhnout systém výběru konkrétních internetových obchodů k provedení kontroly – Česká obchodní inspekce se na základě prvotního screeningu zaměřuje na internetové obchody, které vykazují pravděpodobnost, že u nich dochází k nerespektování zákonných povinností jejich provozovatelů. Kontroly jsou prováděny na základě předchozí indikace porušování právních předpisů, ať už na základě vnějších podnětů, či na základě vlastního průzkumu a předchozí kontrolní činnosti.

Devizový trh.

26-02-03 IN Devizový trh