Evropa se dohodou s Mercosurem vzdává vlastního zemědělství a potravinářství.* 

Kontrolní činnost SZPI.* 

Od ledna 2026 platí nová pravidla pro drobné opravy. Co zaplatí nájemník a co už pronajímatel?* 

Zmrazení důchodového věku.* 

Devizový trh.* 

Evropa se dohodou s Mercosurem vzdává vlastního zemědělství a potravinářství.

5.2.2026, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)

Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR společně vyjadřují zásadní znepokojení nad schválením obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Parametry dohody představují nejen přímé ohrožení pro české zemědělství a potravinářství, ale současně podkopávají konkurenceschopnost všech podniků v celé Evropské unii. Evropští producenti jsou tímto krokem vystaveni nerovnému tržnímu boji, který bez ochranných mechanismů nemohou vyhrát.

Hlavním problémem je podle obou komor propastný rozdíl v nárocích na produkci. Zatímco unijní producenti musí splňovat čím dál přísnější zdravotní, environmentální, klimatické, etické a kvalitativní standardy, zboží z regionu Mercosur těmto náročným pravidlům nepodléhá. Evropští zemědělci a potravináři tak budou nuceni čelit nerovné konkurenci, která nemusí investovat do nákladných opatření vyžadovaných legislativou v EU.

Maso a cukr pod palbou

Dohoda nejvíc ohrozí tři nejzranitelnější sektory, a to hovězí maso, drůbež a cukr. V těchto odvětvích doslova hrozí existenční střet, který čeští a unijní producenti nemohou v nerovných podmínkách vyhrát.

Agrární komora ČR upozorňuje na alarmující praxi v Brazílii, kde lze zakoupit bez předpisu silná antibiotika používaná u zvířat pro podporu růstu. Tato praxe vede ke vniku nebezpečných bakterií odolných vůči léčbě, což představuje globální zdravotní hrozbu. V jihoamerických chovech jsou navíc běžně užívány růstové hormony, které jsou v EU už dávno zakázané.

„Nemůžeme hrát fér hru s někým, u koho nevíme, čím zvířata léčil, nebo čím ošetřoval plodiny. Zkontrolovat veškerou dovezenou produkci je v daném množství prakticky nemožné a u vysoce zpracovaných potravin nebo v případě veterinárních preparátů může uplynout ochranná lhůta, po které je daná látka jen těžko zjistitelná. Navíc máme z minulosti zkušenosti s korupčními skandály tamních dozorových orgánů a chybějící evidence o produkci jsou jasným důkazem, že rovnocenný souboj není možný. Je nepřijatelné, aby čeští zemědělci podléhali přísným kontrolám, zatímco u dovozu z druhého konce světa budeme nad pochybnou praxí zavírat oči,“ varuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Potravinářská komora ČR zase poukazuje na problematiku užívání zakázaných pesticidů. Zatímco Evropská unie v zájmu ochrany zdraví občanů zakazuje 43 látek používaných při pěstování cukrové řepy, paradoxně umožňuje dovoz cukru vyrobeného z cukrové třtiny z Brazílie, kde jsou tytéž jedovaté látky běžně používány.

Potravináři varují i před ekologickou daní. Studie Getulio Vargas Foundation potvrzuje, že 92 % nové produkce etanolu z cukrové třtiny vzniká záborem nové půdy, přičemž pětina této expanze vede k přímému odlesňování. I při využití staré zemědělské půdy hrozí vytlačení chovu dobytka hlouběji do lesů, což devastaci pralesů podporuje nepřímo.

„Už přes dva roky v Evropě řešíme přísné nařízení o odlesňování. Přitom u nás v Evropě k tomuto jevu nedochází, v Česku lesní plochy dokonce přibývají. A do této situace Unie podepíše dohodu, která devastaci pralesů jinde na světě fakticky podpoří. Jde to proti zdravému rozumu i proti všem klimatickým závazkům, které EU tak hlasitě prosazuje,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Efekt sněhové koule: I malý dovoz rozvrátí celý trh

Často zmiňovaný argument, že nízké kvóty jihoamerických dovozů nemohou evropský trh ohrozit, je v rozporu s ekonomickou realitou. Zkušenosti z posledních let ukazují, že i malé objemy levné produkce z dovozu dokážou zlomit tržní cenu v celé Unii, protože vytvoří naprosto nerealistické signály, kterými se trh řídí. Jasným varováním jsou bezcelní dovozy levného cukru z Ukrajiny, které způsobily dramatický propad výkupních cen. Tento šok vedl k uzavírání cukrovarů a nevratnému omezení pěstebních ploch v mnoha členských státech. V případě dohody s Mercosurem hrozí zcela identický scénář.

Unie sice slovně deklaruje podporu malým a středním firmám, avšak schválením této dohody je v citlivých sektorech vystavuje přímému tlaku obřích jihoamerických latifundií. Místo rozvoje evropského venkova se tak fakticky podporuje expanze největších globálních konkurentů na úkor unijních podniků.

Podle komor navíc zcela nelogicky působí kroky v oblasti financování. Zatímco nový rozpočet zemědělské politiky po roce 2027 se má krátit, rozpočet pro krizová opatření se má zdvojnásobit. Skutečnost, že Unie do budoucího krizového nástroje předem zahrnula kompenzace dopadů obchodu, jasně potvrzuje, že si je Evropská komise vědoma nevyhnutelného poškození evropského zemědělského a potravinářského sektoru.

Agrární a Potravinářská komora ČR rozhodně neodmítají princip volného obchodu. Pro exportně orientované státy, jako je Česká republika, je pevná síť mezinárodních dohod výhodná. Tyto dohody však musí být vyvážené. V současné době je Evropa potravinově soběstačná téměř ve všech klíčových komoditách s výjimkou skopového masa. Přijetím dohody v této podobě si však Unie obrazně řečeno podřezává větev výměnou za exportní výhody pro automotive a riskuje, že se stane kriticky závislou na dovozech potravin z třetích zemí.

Celý proces schvalování dohody s Mercosurem ještě není u konce. Před vstupem v platnost bude o dokumentu hlasovat Evropský parlament. Pokud dohoda skutečně vstoupí v platnost, je nezbytné zajistit ochranu evropského trhu a evropských producentů potravin. Obě komory proto apelují na to, aby byly dovozy ze třetích zemí důsledně kontrolovány, zda splňují vysoké evropské standardy, a aby bylo v případě narušení trhu možné efektivně uplatnit takzvanou záchrannou brzdu a bezcelní dovozy pozastavit. Současně komory požadují, aby se tato pravidla vztahovala na všechny dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi.

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Zdroj: https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/10604-evropa-se-dohodou-s-mercosurem-vzdava-vlastniho-zemedelstvi-a-potravinarstvi

---

Kontrolní činnost SZPI.

6.1.2026, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)

SZPI je organizační složka státu, která je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad bezpečností, jakostí a řádným označováním potravin. V rámci stanovených kompetencí kontroluje zemědělské výrobky, potraviny nebo tabákové výrobky, a rovněž předměty a materiály přicházející do styku s potravinami. Od roku 2015 přibyla do kompetencí SZPI také kontrola reklamy a kontrola pokrmů v některých zařízeních společného stravování. Tyto kompetence se vztahují na uvádění na trh, tedy mimo jiné na výrobu, uchování, přepravu i prodej (včetně dovozu).

Kontrolní činnost zahrnuje provádění auditů u provozovatelů potravinářských podniků (dále jen „PPP“), provádění komplexních kontrol hygienických podmínek, HACCP a sledovatelnosti potravin při výrobě a uvádění potravin na trh, provádění kontrol v oblasti doplňků stravy, internetového obchodu, dovozu, kontrol na odhalení falšování, kontrol chráněných označení atd.

Základním typem kontrol jsou audity a komplexní kontroly zaměřené na bezpečnost potravin. Plánování těchto hloubkových kontrol zajišťuje jejich pravidelné opakování, takže provozovny klasifikované vysokým rizikem jsou kontrolovány výrazně častěji, než provozovny klasifikované jako málo rizikové. Výsledky kontrol včetně auditů jsou zohledňovány při plánování dalších kontrol typu inspekce.

Sestavením plánu frekvence kontrol provozoven PPP zajišťuje SZPI jejich pravidelné opakování podle požadavků legislativy. Za tím účelem jsou všechny provozovny PPP detailně popsány informacemi z hlediska principu hodnocení jejich rizika (Risk Assessment), konkrétně:

• postavení komodity ve spotřebním koši;
• rizikovost komodity;
• rizikovost analytu;
• kontrolovaná osoba (objem její produkce);
• nové potraviny na trhu.

Při hodnocení rizika provozovny pro účely účinné četnosti kontrol potom zvažuje SZPI následující čtyři kritéria, zjištěná rizika spojená:

• s typem potravin;
• s dosahem potravinářských provozoven na konečného spotřebitele;
• s historií kontrol a z nich plynoucího dosavadního chování provozovatelů;
• s důvěrou SZPI v systémy kontroly (certifikace) od certifikačních společností.

Takto komplexně pojatá kontrola umožňuje účinně zaměřit pozornost na komodity, na analyty nebo do míst, kde lze předpokládat nejvíce nedostatků nebo kde lze očekávat nejvyšší efekt kontroly. Jedná se tedy o kontrolu cílenou, jejímž účelem není monitorování, ale ochrana ekonomických zájmů občanů i státu – ochrana spotřebitele před nebezpečnými potravinami, před potravinami, které jsou klamavě označené, dále s prošlým datem použitelnosti nebo neznámého původu. Nedílnou součástí cílené kontroly jsou podmínky výroby a prodeje.

Pojetí a realizace kontroly potravin vycházejí z právní úpravy (zejména ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 146/2002 Sb., o SZPI, ve znění pozdějších předpisů nebo zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů) a odpovídají principům kontroly potravin uplatňovaným v členských státech Evropské unie. Seznam zde: https://www.szpi.gov.cz/clanek/vybrane-predpisy-cr.aspx?q=JmNobnVtPTEmaGw9MTcyLzIwMTUg

Pod pojmem kontrola bezpečnosti potravin je zahrnuta kontrola mikrobiologických požadavků a kontrola obsahu cizorodých látek (tedy např. chemických prvků, aditiv, reziduí pesticidů atd.).

Pod pojmem kontrola jakosti je zahrnuta kontrola analytických znaků (např. obsah tuku, obsah cukru, vlhkost apod.), kontrola senzorických znaků. Zvlášť se posuzuje správnost označování výrobku.

Při rozhodování o zacílení kontroly se zohledňuje maximum dostupných informací. Kritéria pro rozhodování o kontrole mohou mít buď obecnou a šířeji definovanou platnost (obecná kritéria), nebo vycházejí z určitých konkrétních zjištění (konkrétní kritérium).

Konkrétními kritérii pro rozhodování o kontrole jsou:

• poznatky z minulých kontrol;
• analýzy dat v informačním systému;
• aktuální zjištění inspektorů v terénu;
• zjištění jiných orgánů státní správy (orgánů ochrany veřejného zdraví, veterinární správy, policie, celní správy, živnostenských úřadů, ČOI ad.);
• podněty spotřebitelů;
• podněty masmédií (tisku, rozhlasu a televize);
• zjištění partnerských organizací v zahraničí, např. VWA (The Dutch Food and Consumer Product Safety Authority) či DGCCRF (Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes) a další;
• doporučení Evropské komise;
• informace ze systému rychlého varování RASFF;
• atd.

Zaměření kontroly SZPI podle druhu rozborů

Při kontrole potravin odebírají inspektoři SZPI z jednotlivých šarží výrobků vzorky. Každý odběr vzorků je doložen záznamem o odběru vzorku. Pouze vzorky odebrané inspektorem jsou předány laboratořím a jsou podrobeny zkouškám (čili rozborům) podle zaměření kontroly.

Jedná se především o zkoušky na mikrobiologické požadavky a na obsah cizorodých látek ve smyslu platných právních předpisů (v obou uvedených případech se jedná o prokázání bezpečnosti zkoušené potraviny).

Dále se uskutečňují analytické a senzorické rozbory (tedy rozbory jakostních znaků, jejichž parametry jsou závazně stanoveny), hodnotí se také správnost označení a dodržování doby minimální trvanlivosti a použitelnosti výrobků.

Vzhledem k operativnosti kontroly je nutné, aby bylo o některých vzorcích rozhodnuto hned na místě, bez rozborů v laboratořích. Je to např. kontrola doby použitelnosti, doby minimální trvanlivosti, správnosti označování výrobků, jakosti čerstvého ovoce a zeleniny atd.

S výsledky kontroly je kontrolovaná osoba seznámena formou protokolu o kontrole.

Vzorky potravin, které doručí na SZPI sám spotřebitel v rámci podání podnětu ke kontrole, nemohou být předmětem rozborů prováděných v rámci úřední kontroly.

SZPI celou záležitost zaprotokoluje a s kontrolovanou osobou může podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájit správní řízení o uložení pokuty.

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/kontrolni-cinnost-szpi.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

---

Od ledna 2026 platí nová pravidla pro drobné opravy. Co zaplatí nájemník a co už pronajímatel?

6.1.2026, JUDr. Pavla Schödelbauerová MMR ČR, Zdroj: Verlag Dashöfer

• Úplné znění nařízení vlády č. 493/2025 Sb.

Od 1. ledna 2026 začne platit novela nařízení vlády č. 308/2013 Sb., která zpřesňuje, co se považuje za běžnou údržbu a drobné opravy v nájemním bytě. Novela reaguje na dlouhodobé nejasnosti v praxi a znovu jasně vymezuje finanční limity i odpovědnost nájemce v návaznosti na občanský zákoník.

Novela nařízení vlády č. 308/2013 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu přijatá pod číslem 493/2025 Sb., s účinností od 1.1.2026

Vláda České republiky přijala dne 29. října 2025 návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 308/2015 Sb.

Nařízení vlády souvisí s § 2257 odst. 2 OZ, který stanoví, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Protože po vydání občanského zákoníku, vyvstaly diskuse, zda bude zřejmé, co se bude rozumět běžnou údržbou a drobnými opravami, bylo následně zpracováno a vládou přijato výše citované nařízení vlády, avšak nikoli k provedení § 2257, neboť ten neobsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu, ale k provedení OZ jako takového.

Nařízení vlády obsahuje limitní částky, které je povinen vynaložit nájemce na běžnou údržbu a drobní opravy.

Vzhledem k tomu, že od přijetí původního nařízení vlády již uplynulo více než 10 let, bylo shledáno vhodným tyto limitní částky upravit. Úprava byla odvozena od míry růstu cen spotřebního zboží od rou 2015.

Přijatou novelou č. 493/2025 Sb., byly změny promítnuty do původního textu nařízení. Dochází tedy ke úpravě ve vymezení limitních částek, které je povinen při provádění oprav a běžné údržby vynaložit nájemce.

Nejde však přímo o zvyšování finanční účasti nájemce, ale o zohlednění inflačních vlivů.

První změna se týká § 5 nařízení vlády. Kromě věcného vymezení konkrétních drobných oprav jsou v § 5 stanoveny i opravy limitované výší nákladů. Nově se podle výše nákladů za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení včetně výměn součástí jednotlivých předmětů vybavení, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 500 Kč, oproti původním 1000 Kč.

Další limit pro vynaložení nákladů ze strany nájemce je stanoven v § 6 a jedná se o maximální roční limit pro veškeré drobné opravy, které je nájemce povinen provádět. Celkové výdaje nájemce na drobné opravy nesměly v kalendářním roce dosud překročit 100 Kč/m2, náklady nad tuto výši hradil pronajímatel. Od 1.1. 2026 se tato částky zvyšuje na 150 Kč/m².

Pokud se týká běžné údržby, došlo zde k drobnému zpřesnění textu. V § 2 je definováno, co se rozumí běžnou údržbou pronajatého bytu, kterou provádí nájemce. Mimo jiné se zde uvádí, že do činností spadajících pod udržovací práce se zahrnují též prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g). Z toho vyplývá, že nájemce je povinen provádět pravidelné prohlídky a čištění vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. Nicméně i písmeno h) obsahuje výčet předmětů, u kterých by bylo nezbytné také provádět pravidelné prohlídky a čištění. Jedná se o kamna na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovody, kotle etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovody a uzavírací a regulační armatury a ovládací termostaty etážového topení. Z uvedeného důvodu byl rozšířen odkaz týkající se § 4 písm. g) i na písmeno h).

První nařízení vlády č. 258/1995 Sb., které řešilo tuto problematiku obsahovalo nynější úpravu písmen g) a h) v jednom odstavci. Při koncipování dalšího nařízení vlády č. 308/2015 Sb., došlo nedopatřením k rozdělení na dvě samostatná písmena a odkaz byl uveden pouze na písmeno g). Proto se v celém období tento nedostatek překlenoval výkladem opřeným o větu první, kde se stanoví „Běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu.“. Nejde v podstatě o věcnou změnu, ale o upřesnění.

Úplné znění nařízení vlády č. 493/2025 Sb.

493

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 29. října 2025,

kterým se mění nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 31/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2024 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 78/2025 Sb., zákona č. 120/2025 Sb., zákona č. 176/2025 Sb., zákona č. 268/2025 Sb., zákona č. 270/2025 Sb., zákona č. 290/2025 Sb. a zákona č. 333/2025 Sb.:

Čl. I

Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, se mění takto:

1. V § 2 se za slovo „g)“ vkládají slova „a h)“.
2. V § 5 se číslo „1000“ nahrazuje číslem „1500“.
3. V § 5 se slova „a jiné náklady spojené s opravou“ zrušují.
4. V § 6 odst. 1 se číslo „100“ nahrazuje číslem „150“.
5. V § 6 odst. 1 se na konci doplňuje věta „Náklady na dopravu se do nákladů na tyto opravy nezapočítávají a hradí je nájemce.“.

Čl. II

Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr pro místní rozvoj:

Ing. Kulhánek v. r.

---

Zmrazení důchodového věku.

15.1.2026, Zdroj: ČTK

Zaměstnavatelé nesouhlasí s plánem vlády zmrazit důchodový věk na 65 letech.

Zaměstnavatelé nesouhlasí s plánem vlády znovu zastropovat důchodový věk na 65 letech. S ohledem na demografický vývoj nepovažují tento krok za šťastný. Chtějí s vládou ANO, SPD a Motoristů spolupracovat aspoň na motivačních opatřeních, která pomohou lidi udržet v práci i v penzi. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odbory naopak záměr kabinetu penzijní věk znovu zmrazit na 65 letech vítají.

Důchodový věk se zvyšuje už léta, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se má dostat na počátku 30. let. Podle reformy minulé vlády by pak posouvání mělo pokračovat do 67 let, ale pomalejším tempem než dosud – o měsíc ročně. Na hranici 67 let by měl penzijní věk skončit v roce 2057. Kabinet ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení počítá se zrušením navyšování a stropem na 65 letech.

Podle Rafaje se zaměstnavatelé s tímto záměrem nemůžou ztotožnit. „Jednak je to špatný signál veřejnosti, že jednotlivé vlády co čtyři roky mění strategie a vize, což je nesrozumitelné pro občany. I s ohledem na vývoj demografie se domníváme, že ten krok není úplně šťastný. Vyzvali jsme vládu, abychom spolupracovali aspoň na konceptu motivace k práci v důchodovém věku,“ uvedl Rafaj.

Česko čeká ve 30. letech obří výpadek pracovních sil. Do důchodu začnou odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí ze 70. let. Na trh práce naopak nastupují slabé generace. Lidí v aktivním věku tak ubude, počet seniorů v penzi naopak výrazně vzroste.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) naopak po opětovném stropu na důchodový věk volala.

Pracující starobní důchodci nemusí po reformě minulé vlády od loňska posílat státu odvody na důchodové pojištění 6,5 procenta ze základu výdělku, když o to sociální správu požádají. Opatření má motivovat k setrvání na trhu práce. Nahradilo dřívější mírné zvyšování starobní penze za odpracovanou dobu navíc. Vláda ANO, SPD a Motoristů se k původnímu modelu chce vrátit. Slibuje za každý odpracovaný rok navíc zvýšení důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu i ponechání „stávajícího systému slev na sociálním pojištění“. Odpuštění penzijního pojistného využilo loni za říjen podle sociální správy 145.600 seniorů a seniorek. V říjnové výplatě tak měli v průměru o 2257 korun víc. Loni od ledna do října si mohli nechat celkem 3,56 miliardy korun. Podle správy pracujících důchodců postupně přibývá.

---

Devizový trh.

26-02-17 IN Devizový trh