RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Svaz: Stavební materiály v ČR kvůli ropě zdražují, výrobci omezují objednávky.*
Kavárny na jedno použití? Víc, než polovina firem do pěti let od startu skončí.*
Identifikátor datové schránky pro podání JMHZ.*
Změny technických norem komplikují projektování. Čtyři z pěti projekčních firem musely přepracovat projekt.
10.3.2026, Zdroj: CEEC Research (www.studiestavebnictvi.cz)
Technické normy zůstávají hlavním nástrojem pro zajištění kvality a bezpečnosti staveb, jejich současná podoba však podle většiny projekčních firem výrazně komplikuje přípravu projektů a zvyšuje jejich náklady. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti CEEC Research mezi 111 projekčními firmami v České republice. „Problémem není jejich existence, ale nadměrná složitost a pře regulovanost, která v praxi často komplikuje a prodlužuje přípravu projektů, aniž by vždy přinášela odpovídající přidanou hodnotu,“ říká Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
Plných 80 % projekčních firem muselo v posledních dvou letech přepracovat projekt kvůli změně normy. Nejčastěji se tyto změny týkaly požární bezpečnosti, kterou jako nejproblematičtější oblast označilo 60 % firem. V odpovědích pro více možností pak následovaly tepelné normy (42 %) a problematika elektromobility a parkování.
Chybí výklad a jednotný přístup úřadů
Téměř třetina firem (29 %) uvádí jako největší problém nedostatek jasného výkladu nebo metodiky, jak normy správně aplikovat v praxi. Dalších 38 % firem naráží na střet požadavků úřadů a stavebníků, což často vede k prodlužování projektové přípravy a opakovaným úpravám dokumentace.
„Normy jsou klíčovým prvkem pro udržení kvality v projektování. Komplikace však často nezpůsobují normy samotné, ale souběh dalších předpisů a požadavků – od zákonů a vyhlášek až po specifická zadání investorů. To vede k překryvům, nejasnostem a někdy i ke sporům mezi jednotlivými požadavky. Za zásadní pomoc považujeme především dekomercializaci norem, protože zpoplatnění přístupu k nim je zcela nevhodné,“ tvrdí Ondřej Budík, generální ředitel společnosti HBH Projekt.
Pokud dojde ke změně normy v průběhu přípravy projektu, 61 % firem reaguje pouze úpravou nezbytných částí, nikoli kompletním přepracováním, a to zejména z časových a finančních důvodů.
Normy zvyšují cenu projektů i staveb
Změny technických norem mají podle většiny respondentů přímý dopad na cenu. 64 % projekčních firem uvádí, že změny norem zvyšují náklady jak na projektování, tak na samotnou realizaci, dalších 25 % hovoří o mírném nárůstu nákladů.
Více než třetina firem (35 %) tvrdí, že splnění konkrétní normy pravidelně vede ke znatelnému navýšení ceny projektu nebo stavby, dalších 42 % se s tímto jevem setkává občas. Podle 31 % firem mohou aktuálně platné normy zvýšit cenu projektu oproti „čistému“ návrhu bez regulací o 6 až 10 %, zatímco 19 % firem odhaduje nárůst dokonce nad 20 %.
Potřebné, ale zbytečně složité
Přesto projektanti význam norem nezpochybňují. 56 % firem považuje současné normy za potřebné, avšak zbytečně komplikované, 23 % je vnímá jako často neodpovídající reálným potřebám trhu. Pouze 10 % respondentů se domnívá, že normy v současné podobě jednoznačně pomáhají udržovat kvalitu. „Nejvíce by pomohlo zjednodušení a zpřehlednění norem a otevřený dialog mezi státem, odbornými komorami a praxí. Právě o tento dialog se dlouhodobě snažíme prostřednictvím kulatých stolů s řediteli firem a zástupci ministerstev. Cílem není snižovat kvalitu, ale odstranit zbytečné bariéry, které dnes výstavbu brzdí,“ dodává Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
Největší pomoc by podle firem přinesla srozumitelná metodika od profesních organizací (40 %) a lepší komunikace mezi úřady a investory (25 %). Podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, by rezignace na technické normy měla zásadní negativní dopad: „Rezignace na české technické normy by se automaticky propsala do kvality staveb a vystavěného prostředí a znamenala by ještě větší chaos v celém stavebnictví. V případě opomíjení požární bezpečnosti je dopad často tragický, jak jsme mohli vidět u událostí ve švýcarské Crans-Montaně s 40 oběťmi nebo u Grenfell Tower v Anglii v roce 2017, kde zemřelo 72 lidí.“
Svaz: Stavební materiály v ČR kvůli ropě zdražují, výrobci omezují objednávky.
26.3.2026, Zdroj: ČTK
Nedostatek ropy kvůli válce v Íránu, která začala 28. února, se už výrazně promítá do cen stavebních materiálů v Česku. Od začátku konfliktu u některých stavebních materiálů stouply ceny o pět až 15 procent, u některých se očekává i stoprocentní nárůst a omezená dostupnost. Základním důvodem je nedostatek ropy na trhu a s tím související růst cen ropných produktů. ČTK to dnes řekl člen představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Rudolf Borýsek. Aktuální údaje svaz získal od svých členů, kteří představují významnou část produkce stavebních materiálů na českém trhu.
Zdražování energií se dotkne nejvíce výrobců, kteří jsou závislí na plynu. „Kdo je na zemním plynu, tak v téhle chvíli se mu zvyšuje cena vlastně o 100 procent proti tomu, co bylo před měsícem. Elektřina víceméně se zvedá o zhruba 15 procent na trhu,“ uvedl Borýsek. Největší dopad je ale patrný u dopravních nákladů, kde výrazně zdražuje nafta. „Už všichni dopravci, ale i firmy avizují od 1. dubna zvýšení dopravních nákladů. Tam platíte samozřejmě za surovinu, musíte ji do fabriky dostat, a pak musíte dostat ten produkt k zákazníkům. A ty dopravní výkony, jak to vypadá, půjdou nahoru někde mezi pěti až 15 procenty,“ řekl Borýsek.
Větším problémem podle něj možná bude nedostatek některých materiálů. „V této chvíli už víme, že nejsou dostupné materiály, u nichž výroba probíhá na bázi ropných produktů. Což je třeba živice. Za tři týdny o 100 procent nárůst ceny a avízo, že vůbec nebude,“ poznamenal. Další dopady jsou patrné u veškerých plastů, což se promítá opět do všeho. „Plasty jsou v oknech, dveřích, trubky jsou dnes z velké části plastové,“ vyjmenoval.
Ropná krize se podle něj projeví také v izolantech, polystyrenech a dalších izolačních materiálech, které se také vyrábějí z ropných produktů. Zdražuje ale i beton o zhruba deset procent, zdicí materiály o pět procent, rychle rostou ceny rovněž u hutních výrobků. Stejně tak geotextilie, geomříže, kde během týdne stoupla cena zhruba o pět procent, vyplývá z údajů SPS.
U tepelných izolací už podle Borýska situace na trhu dospěla tak daleko, že výrobci přestávají přijímat další objednávky. Hrozí tam nedostatek například polystyrenu a dalších stavebních izolačních materiálů. Podobné je to i s hydroizolací, která už zdražila asi o 15 procent a předpokládá se, že cena dál poroste.
Podle Borýska, který je i předsedou představenstva SUAS GROUP a zastupuje ve svazu i společnost Liapor, jsou tyto údaje relevantní k dnešnímu dni. Je však pravděpodobné, že se kvůli nestabilnímu trhu a nejistotě vývoje války na Blízkém východě budou ceny i nadále zvyšovat a výroba omezovat.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února začaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Členské země Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se 11. března kvůli prudkému růstu globálních cen ropy dohodly na uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy ze strategických zásob, což představovalo asi 20 procent celkových zásob. IEA nyní jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, bude-li to v souvislosti s válkou nutné.
pnp gcm
Kavárny na jedno použití? Víc, než polovina firem do pěti let od startu skončí.
Padesát na padesát. Zhruba taková je v České republice šance, že nově založený podnik bude ještě po pěti letech dál fungovat. Největší úmrtnost mladých firem je hlavně v obchodu a ve službách.
24.02.2026 | BusinessInfo.cz
Celkový počet aktivních podniků v Česku přesto utěšeně roste, když jich tu funguje už víc než 1,3 milionu. Vyplynulo to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.
V Česku skončí přes 100 tisíc firem ročně, což je asi osm procent z celkového počtu podniků.
Správný podnikatel nejdřív třikrát zkrachuje, říká jedna provokativní poučka. Pak teprve s nabytými zkušenostmi konečně postaví funkční podnik. Zatímco třeba na americkém kontinentě je vnímáno zastavení startupu – pokud to není spojeno s nesplacenými dluhy – jako cenná zkušenost a začínající podnikatel jako hrdina, který se opět postaví na nohy a zkusí štěstí znovu, v Česku s sebou nese ukončení firmy pořád ještě jisté stigma.
Dynamické vznikání a zanikání firem je ovšem přirozenou součástí byznysového prostředí. Ročně v Česku zanikne kolem 8 procent aktivních firem, což je ale zhruba stejné číslo, jako v celé Evropské unii. „Sledování počtu přežitých podniků v období 2010 až 2023 ukázalo, že zhruba 53 procent aktivních podniků do pěti let zaniklo. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo více než 55 procent aktivních podniků,“ informoval Michal Čigáš, ředitel odboru statistických registrů Českého statistického úřadu.
I když to může působit jako znepokojující čísla, důležitější je celkový počet aktivních firem. A ten naopak od roku 2010 stoupl skoro o víc než pětinu. V roce 2023 tak působilo v tržních odvětvích 1,3 milionu aktivních podniků, které vytvořily pracovní místa pro téměř 4,3 milionu osob.
Zaměstnanec je čím dál dražší
Nejvíc aktivních podniků – skoro čtvrt milionu – mělo hlavní činnost evidovánu ve velkoobchodu a maloobchodu nebo údržbě motorových vozidel. Následovalo stavebnictví či věda.
K nejdynamičtějším segmentům ekonomiky patří kavárny, jejichž počet se za uplynulou dekádu v Česku zdvojnásobil na víc než 2500 provozů. Zároveň jde ale o podnikání, kde některé projekty nepřežívají dlouho.
Vysoká „úmrtnost“ se týká typicky podniků jako jsou kavárny nebo malé obchůdky se zaměřením na úzký segment. Těch vzniká hodně, protože je relativně jednoduché takový byznys rozjet a často k němu sáhnou lidé, kteří dosud pracovali jako zaměstnanci a chtějí zkusit životní změnu a postavit se na vlastní nohy.
Na druhou stranu ale právě vysoká konkurence a kolísání spotřebitelské síly přesně tento typ provozů někdy rychle stáhne k ledu. V posledních letech opakovaně tyto segmenty zasáhly důsledky pandemie covidu, zdražení energií a dalších vstupů nebo nedostatek pracovníků.
Právě vyluxovaný trh práce patří k největším problémům. Chybí lidé s potřebnou kvalifikací nebo s vůlí pracovat. Tento nedostatek zároveň šroubuje nahoru mzdové požadavky. I proto je mezi aktivními firmami nejmenší počet podniků-zaměstnavatelů od roku 2014. Je to jen necelých 240 tisíc firem.
Ekonomika roste, ale i tak mohou firmy strádat
Že rizika pro začínající hráče jsou v českém podnikání v současnosti nemalá, to naznačilo i aktuální zhoršení takzvaného Indexu stability firem. V Česku ve 4. čtvrtletí uplynulého roku výrazně oslabil.
Tento index, který vydává Mezinárodní obchodní komora v ČR, mezikvartálně poklesl o 0,6 bodu na hodnotu 5,5 bodu z 10, což představuje nejnižší úroveň od zahájení měření ve třetím čtvrtletí roku 2024. „Ekonomika postupně zrychluje svůj růst, a přesto u firem vidíme horší finanční stabilitu. To na první pohled může vypadat jako protimluv, ale ilustruje to, jak zavádějící může být sledování pouze celkového indexu HDP,“ podotýká k vývoji tohoto indexu Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
„HDP totiž roste i skrze stále vysoké státní deficity, zatímco mnohé firmy i za takové situace pociťují pokles zakázek. A to nejen z Německa. Firmy trpí i obnovenou konkurencí z Číny která snižuje své evropské ceny aby prodala to, co se nedostane do USA přes Trumpova cla. České firmy tak mohou strádat i v zdánlivě rostoucí ekonomice,“ vysvětluje Bartoň.
Podívejte se na další informace o aktuální stabilitě tuzemských firem
Přesto dál počet firem, které na trhu zkoušejí štěstí, postupně roste. Zatímco aktuálně jich v České republice vzniká ročně asi 120 tisíc, činnost jich ve stejné době ukončí zhruba 105 tisíc.
(tos)
Identifikátor datové schránky pro podání JMHZ.
12.3.2026, Zdroj: ČSSZ
Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, ukládá České správě sociálního zabezpečení zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikátor datové schránky určené k činění podání podle tohoto zákona.
Aktuálně byla tato datová schránka zřízena, veškerá podání týkající se výhradně jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele tak budou muset být vůči České správě sociálního zabezpečení činěna pouze elektronicky a v případě, že za tím účelem bude užito informačního systému datových schránek, pak do datové schránky s tímto identifikátorem (ID):
Identifikátor (ID): iie254d
Návod na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele do praxe můžete získat s výhodným balíčkem – kniha + webinář. V knize najdete podrobné vysvětlení celého procesu, ale také přehled souvisejících změn ve vedení mzdové agendy, které se JMHZ týkají. Na webináři se můžete doptat na nejasnosti a čerpat inspirace z odpovědí a tipů lektorek.
AI mění trh práce.
16.3.2026, Zdroj: ČTK
S rozvojem umělé inteligence se mění poptávka po některých profesích. Některé obory mohou postupně ztrácet význam, jiné si naopak své postavení udrží.
K nejohroženějším patří například sekretářky nebo tvůrci webových stránek, menší riziko naopak hrozí lidem, kteří se živí úklidem, nebo hasičům. Vyplývá to ze studie think tanku Brookings Institution a výzkumné skupiny GovAI, o kterém informoval deník The Washington Post.
Autoři upozorňují, že o budoucnosti pracovníků nerozhoduje jen míra ohrožení jejich profese, ale i schopnost přizpůsobit se změnám. Tu ovlivňují zejména úspory, věk, vzdělání, ale i všeobecné schopnosti a znalosti, které lze uplatnit i v jiných odvětvích. „Většina tvůrců webových stránek se dokáže novému prostředí přizpůsobit, u sekretářek je to složitější,“ uvedli výzkumníci z GovAI Sam Manning a Tomás Aguirre.
Právě kombinace vysokého ohrožení a omezené schopnosti přechodu na jinou práci dopadá podle autorů nejvíce na administrativní profese. V těch pracuje zhruba 6,1 milionu lidí a asi 86 procent z nich tvoří ženy. Tyto pozice často vyžadují úzce zaměřené dovednosti, které se hůře uplatňují jinde, a zároveň bývají hůře placené, což snižuje finanční rezervy potřebné k rekvalifikaci. Ženy tak mohou při hledání nové práce čelit větším překážkám než jiné skupiny.
Zkušenosti z minulosti tento vývoj částečně potvrzují. Ekonomka Allison Eliasová z Virginské univerzity upozorňuje, že administrativní pracovníci si od nových technologií opakovaně slibovali kariérní postup. Místo toho ale často dostali více práce bez odpovídajícího růstu mzdy nebo možnosti posunu na kvalifikovanější pozice.
Ekonomové zároveň varují před rychlými závěry. Odhady dopadů AI na zaměstnanost se v minulosti často nepotvrdily. Například původní předpovědi o masivním úbytku pracovních míst kvůli automatizaci se nenaplnily. Bankomaty nenahradily bankovní úředníky a dřívější formy AI nezměnily některé profese tak výrazně, jak se čekalo.
Podle autorů studie proto nejde o přesnou předpověď, ale o jeden z možných scénářů. Většina lidí si podle nich dokáže najít nové uplatnění, i když jejich práce projde proměnou. Menší část pracovníků, zejména v administrativě, však může mít situaci složitější.
Mark Muro z Brookings Institution upozornil, že nejohroženější skupiny často stojí mimo pozornost politiků i veřejnosti. To podle něj ztěžuje přípravu účinných opatření. Studie proto doporučuje sledovat nejen ohrožení jednotlivých profesí, ale i schopnost lidí reagovat na změny.
Dosavadní vývoj podle odborníků ukazuje, že technologické změny – od zavedení elektřiny po nástup internetu a chytrých telefonů – sice některá pracovní místa ruší, zároveň ale otevírají nové příležitosti, které lidé předem nedokázali odhadnout.