RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Práce přes platformy a detaily o nové právní úpravě.*
Kvůli nedostatku dovedností firmy přicházejí až o 40 procent přínosů AI.*
Stavebnictví je nejslabším místem českého trhu práce. Do pěti let může na stavbách chybět přes 70 tisíc lidí.
18.3.2026, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)
Nedostatek pracovní síly se v české ekonomice šíří napříč profesemi, nejvíc ale pálí firmy v oblasti stavebnictví. Podle průzkumu Hospodářské komory hlásí chybějící klíčové profese bezmála šedesát procent stavebních firem, v celém segmentu se mezi nejžádanějšími objevují montážní dělníci či elektrotechnici. Bez zahraničních pracovníků by se řada staveb zpomalila, odborníci proto volají po změnách ve vzdělávání i rychlejší migraci.
Šetření Hospodářské komory ČR mezi 450 firmami napříč regiony ukazuje, že nedostatek lidí systémově brzdí české stavebnictví. Montážní dělníci a elektrotechnici chybějí více než pětině podniků a nedostatek řemeslníků na stavbách se propisuje do potíží zhruba 17 procent podniků, které označují chybějící personál jako bariéru v podnikání.
Celkově postrádá klíčové nadpoloviční většina stavebních firem, konkrétně 57,9 %. „Stavebnictví je dlouhodobě svázané zdlouhavými povolovacími řízeními a přebujelou administrativou. Nedostatek lidí je dalším střípkem do mixu překážek, s nimiž se sektor potýká, a které prohlubují problémy s dostupností bydlení,“ říká Roman Renda, analytik Hospodářské komory ČR.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví zároveň varuje, že do pěti let může na trhu chybět až 74 tisíc lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve shrnutí výsledků stavebnictví za prosinec 2025 připouští, že i při zlepšující se kondici oboru zůstávají hlavními bariérami růstu nedostatečná poptávka a nedostatek zaměstnanců.
„Stavebnictví je nejslabším místem českého trhu práce. Nové projekty brzy nebude mít kdo stavět, přestože tento segment podle posledních statistik patří k tahounům tuzemské ekonomiky,“ namítá Petr Přichystal ze společnosti Lomax. Čísla mu dávají za pravdu – tuzemská stavební produkce podle Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 9,3 %, objem nových stavebních zakázek pak narostl o 8,8 %. Celkově bylo české stavebnictví v průběhu roku 2025 nad úrovní unijní sedmadvacítky.
Stavební firmy sužuje tlak na termíny, ceny i kvalitu
Z pohledu provozu budov je montážní práce klíčová a často rozhoduje o tom, jestli stavba „funguje“ i po předání. A právě tady se nedostatek lidí projevuje nejtvrději. „Úbytek lidských i materiálních kapacit je nejvýraznější za posledních pět let, pociťujeme to především u montérů, jejichž práce je technicky velice náročná,“ popisuje Přichystal. Firmy proto častěji přesouvají část činností do dílen, standardizují montážní postupy a u servisních zásahů více plánují. Přesto se tlak nakonec přelévá do cen i čekacích dob.
V praxi to znamená rozkouskované zakázky, delší čekání na subdodávky a vyšší náklady na koordinaci. To se v technické správě budov typicky projeví na servisu, reklamacích i dostupnosti montážních kapacit pro opravy. „Řada společností už naráží na limity svých provozních kapacit, což do budoucna může vést k prodlužování dodacích lhůt a vytvářet tlak na růst cen stavebních prací,“ upozorňuje Michal Vacek, ředitel poradenské společnosti CEEC Research.
Změny ve vzdělávání i řízená migrace
Čísla Svazu podnikatelů ve stavebnictví jsou výmluvná, ve stavebnictví pracuje zhruba 415 tisíc lidí, z toho přibližně 40 tisíc tvoří Ukrajinci a dalších 35 tisíc cizinci z ostatních zemí světa. To je pracovní síla, která drží při životě hlavně „tvrdé profese“ – od hrubé stavby po montáže technologií. „Už několik let vidíme, že například ve stavebnictví, péči o seniory či zdravotnictví by se Česká republika bez ukrajinských uprchlíků v tak velkém množství neobešla,“ připustil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Krátkodobě ale bez rychlejšího zapojení pracovních sil ze zahraničí nepůjde udržet tempo stavební produkce. I proto vláda představila novou hospodářskou strategii, která klade důraz na modernizaci vzdělávání. „Chybí mi větší podpora technických oborů ze strany státu, tam totiž leží budoucnost naší ekonomiky. Také větší zapojení moderních technologií, včetně využití robotizace či umělé inteligence při výuce na specializovaných středních školách může být jednou z cest, jak k oboru přitáhnout mladou generaci,“ uzavírá Přichystal.
Práce přes platformy a detaily o nové právní úpravě.
11.3.2026, Zdroj: ČTK
Nový zákon o práci přes digitální platformy by neměl brzdit rozvoj platformové ekonomiky v sociálních službách, ve vzdělávání nebo zdravotnictví.
Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR prosazuje, aby její převedení do českého práva bylo minimalistické, tedy aby někteří pracovníci platforem mohli dále fungovat jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Na uvedení do praxe do letošního 2. prosince měly členské státy přes dva roky, jinak jim hrozí sankce. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto tento měsíc navrhne nový zákon.
„Ze zahraniční praxe se ukazuje, že platformová ekonomika se významně začíná projevovat v sociální péči, ve vzdělávání, zdravotnictví,“ řekl Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. V zahraničí tak například podle něho vznikají start-upová řešení, která ulevují tamním zdravotnickým systémům. Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR navrhuje minimální zásahy do současného systému, aby se i zde tyto projekty mohly rozvinout.
Evropská komise navrhla směrnici z obavy, že někteří lidé pracují jako OSVČ, ale fakticky fungují jako zaměstnanci, tedy naplňují definici závislé práce. Pracovník by tak nyní měl mít jednodušší způsob obrátit se na stát, aby přezkoumal, zdali už jeho práce takovou definici nenaplňuje.
Důkazní břemeno se posouvá na platformy, které musejí doložit, že pracovní poměr mezi nimi a pracovníkem nenaplňuje podstatu závislé práce. Pokud by se to prokázalo, budou ho muset zaměstnat a doplatit za něj daně a odvody. Druhým důvodem byla potřeba větší transparentnosti algoritmického řízení práce, uvedli zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Podle svazu by měl v ČR vzniknout takový právní rámec, který umožní, aby platformy bez rizika mohly svým spolupracovníkům poskytovat dobrovolné benefity, například příspěvky na pojištění nebo vzdělávání, aniž by se služba musela změnit na zaměstnanecký vztah. Tím se podle svazu zajistí rovná konkurence mezi platformami, které pracovníky nebudou lákat jenom na větší přivýdělek.
Průzkum Svazu obchodu a cestovního ruchu z roku 2023 mezi 766 kurýry a řidiči v Česku ukázal, že 96 procent z nich více oceňuje flexibiltu než jistoty zaměstnaneckého poměru. Většina z nich navíc tuto práci vnímá pouze jako přechodnou, která jim pomáhá překlenout těžké období nebo dobu, kdy čekají na dokončení rekvalifikačního kurzu, dodali zástupci SOCR.
Podle dřívější analýzy Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) téměř nikdo z pracovníků některé z 95 českých digitálních platforem neměl zaměstnaneckou smlouvu. Výzkumný tým poukazoval na možný švarcsystém i rizika takzvané prekarizace, tedy nejisté práce bez zaměstnanecké ochrany. Doporučil důslednější kontroly inspekcí práce, certifikování platforem, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků i úpravu zákonů.
Kvůli nedostatku dovedností firmy přicházejí až o 40 procent přínosů AI.
25.3.2026, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
- Zavádění technologií bez jasného cíle
- Nový nástroj bez změny práce
- Lidé nemají potřebné dovednosti
- Panuje chaos a „shadow AI“
- Špatná data a příliš mnoho experimentů
Od umělé inteligence firmy žádají vyšší produktivitu, nižší náklady nebo také nové obchodní příležitosti. Mnoho z nich investuje do chatbotů, automatizace nebo generativních nástrojů. Realita ale potvrzuje, že samotná technologie úspěch nezaručí. Většina projektů nedosáhne očekávaných výsledků kvůli překvapivě základním chybám.
Zavádění technologií bez jasného cíle
„Jednou z nejčastějších chyb je nasazování umělé inteligence jen proto, že ji mají i ostatní. Ve firmách vznikají projekty s neurčitým zadáním typu „musíme mít AI“, aniž by bylo jasné, jaký konkrétní problém má technologie řešit,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.
Podle analýz společnosti McKinsey & Company přináší očekávanou hodnotu jen asi 20 až 30 procent projektů využívajících umělou inteligenci. Hlavním důvodem selhání je právě absence konkrétního byznysového cíle – například úspory nákladů, zvýšení produktivity nebo růstu tržeb.
„Mnoho organizací dnes experimentuje s chatboty, asistenty nebo copiloty, ale často chybí měření jejich skutečného dopadu. Bez jasných metrik pak firmy jen obtížně nebo jen pocitem poznají, zda technologie skutečně přináší hodnotu,“ dodává Michal Černý z Audiopro.
Nový nástroj bez změny práce
Dalším problémem je představa, že stačí zaměstnancům dát nový nástroj a produktivita automaticky vzroste. Ve skutečnosti se ale bez změny pracovních procesů přínosy často nedostaví.
Podle Boston Consulting Group výrazně roste produktivita jen tam, kde firmy zároveň přeorganizují práci. Pokud zaměstnanci používají umělou inteligenci jen „navíc“ k původním úkolům, její dopad zůstává omezený.
„Typickým příkladem jsou kancelářské nástroje nebo generativní asistenti. Zaměstnanci je sice používají, ale workflow zůstává stejné. Výsledkem je vysoká míra používání technologie, ale relativně malý reálný efekt,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.
Lidé nemají potřebné dovednosti
Mnoho organizací také podceňuje školení zaměstnanců. Často panuje představa, že lidé si nové nástroje sami osvojí a postupně přijdou na jejich možnosti.
„Praxe ale ukazuje opak. Až o 40 procent potenciálních přínosů umělé inteligence firmy přicházejí kvůli nedostatku dovedností. Zaměstnanci pak technologii využívají jen pro jednoduché úkoly, například přepis textů nebo základní shrnutí,“ dodává Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS.
Pokročilejší využití – například analýzu dat, podporu rozhodování nebo tvorbu komplexních výstupů – přitom mnoho pracovníků vůbec nevyužívá. Rozdíl mezi základním a pokročilým používáním přitom může znamenat zásadní rozdíl v produktivitě.
Panuje chaos a „shadow AI“
S rychlým rozšířením generativních nástrojů se ve firmách objevuje také fenomén takzvané shadow AI. Zaměstnanci začnou používat veřejné nástroje bez vědomí IT oddělení nebo managementu.
„V řadě organizací významná část pracovníků umělou inteligenci používá neoficiálně. To může přinášet bezpečnostní rizika, například při sdílení citlivých dat s externími službami. Firmy tak často řeší dilema: technologie je pro zaměstnance užitečná, ale bez jasných pravidel může ohrozit bezpečnost či compliance,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz. „AI modely stále poměrně často fabulují, pokud zaměstnanci nedělají poctivou verifikaci všech tvrzení, mohou neúmyslně pouštět do oběhu „odborné fake news” a ohrozit tak reputaci své firmy,“ dodává.
Špatná data a příliš mnoho experimentů
Technologickou bariérou číslo jedna zůstávají data. Mnoho firem chce využívat umělou inteligenci, aniž by měly připravenou datovou infrastrukturu nebo kvalitně spravované informace.
Právě kvalita a dostupnost dat jsou hlavním důvodem, proč se projekty často zastaví ve fázi pilotu a nepřejdou do běžného provozu. Firmy podceňují zejména integraci dat do systémů nebo správu interních znalostí.
Podobný problém se objevuje i na úrovni řízení projektů. Organizace spouštějí desítky experimentů, ale jen málokterý z nich se podaří rozšířit napříč firmou. Studie Boston Consulting Group uvádí, že plošně dokáže umělou inteligenci škálovat jen zhruba 30 procent organizací.
„Zkušenosti z praxe tak ukazují, že zavádění umělé inteligence není primárně technologický projekt. Úspěch závisí především na tom, zda firmy dokážou změnit způsob práce, připravit data, vyškolit zaměstnance a nastavit jasné cíle. Bez těchto kroků zůstane i ta nejmodernější technologie jen zajímavým experimentem,“ uzavírá Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
Devizový trh.
26-04-14 IN Devizový trh