RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Řemeslníci budou moct dobrovolně skládat mistrovskou zkoušku, schválila vláda.*
Dva sněmovní výbory podpořily celkovou úpravu koaliční novely stavebního zákona.*
Zákon č. 348/2005 Sb. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.*
Řemeslníci budou moct dobrovolně skládat mistrovskou zkoušku, schválila vláda.
11.5.2026, Zdroj: ČTK
Řemeslníci zřejmě budou moct dobrovolně skládat mistrovskou zkoušku. Její zavedení dnes schválila vláda, řekl novinářům po jednání kabinetu vicepremiér a ministr po místní rozvoj Karel Havlíček (ANO). Zkouška umožní řemeslníkům získat oficiální ověření o vykonávání praxe na nejvyšší úrovni. Podle Havlíčka řemeslné cechy naznačují, že zájem o složení zkoušky by mohl být velmi slušný. Návrh zákona, který mistrovskou zkoušku zavádí, nyní posoudí Parlament. V případě schválení by bylo možné zkoušky skládat od ledna 2027.
Zkouška umožní získat osvědčení ve 48 kvalifikacích, když vyžadované standardy budou schvalovat ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo zemědělství. Zkouška bude mít tři části, a to prokázání praktických dovedností, teoretické znalosti v daném oboru a teoretické znalosti v ekonomice.
„Chceme tím zároveň ukázat, že příslušnost k nějakému řemeslu je něco, na co může být člověk hrdý. Chceme, aby česká řemeslná škola se udržela,“ řekl Havlíček. Zkouška, která se v obdobné podobě využívá v devíti zemích Evropské unie, podle něj může posílit prestiž učňovských oborů i profesních činností.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě k návrhu zákona předpokládá,že by zkoušku v prvních pěti letech od jejího zavedení ročně skládalo kolem 2000 zájemců, zhruba 1600 ročně by ji mohlo úspěšně absolvovat. Náklady na složení zkoušky pro jednoho zájemce ministerstvo odhaduje na 30.000 korun. Pro státní rozpočet by zavedení zkoušky nemělo přinést dodatečné nároky, protože náklady s ní spojené by nesly Hospodářská komora a Agrární komora.
Myšlenka znovuzavedení mistrovských zkoušek se objevila v polovině 90. let. Nynější vláda v programovém prohlášení uvádí, že systém mistrovských zkoušek má vzniknout kvůli posílení kvality řemesel bez znevýhodnění ostatních podnikatelů nebo oslabení konkurenčního prostředí. Označení mistra řemesel zaniklo na začátku 50. let minulého století. Do té doby bylo nejvyšším stupněm posloupnosti učeň – tovaryš – mistr.
Ministerstvo průmyslu za minulé vlády plánovalo zkoušky zavést od letošního roku, aktuálně návrh počítá s účinností od roku 2027. Podle úřadu zákon zavádí transparentní, jednotný a všeobecně uznávaný systém mistrovských zkoušek. Má napravit fakt, že nynější zákony neposkytují řemeslníkům, kteří vykonávají odbornou činnost na nejvyšší úrovni, možnost si tuto skutečnost nechat institucionálně ověřit.
Dva sněmovní výbory podpořily celkovou úpravu koaliční novely stavebního zákona.
1.5.2026, Zdroj: ČTK
Sněmovní hospodářský výbor a po něm také výbor pro veřejnou správu dnes podpořily rozsáhlou koaliční novelu nového stavebního zákona z roku 2021. Doporučily ji schválit v podobě celkového pozměňovacího návrhu, který na základě debat se zúčastněnými stranami vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Hospodářský výbor kromě toho podpořil na rozdíl od správního výboru i některé dílčí úpravy, například prodloužení platnosti stanovisek k vlivu záměrů na životní prostřed (EIA). Doporučil schválit i návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), aby se jeho ministerstvo přejmenovalo na ministerstvo hospodářství.
Nový název ministerstva bude podle zdůvodnění lépe odrážet vymezení působnosti resortu. Výbor schválil návrh svého místopředsedy Ivana Adamce (ODS) na prodloužení obecné platnosti stanoviska EIA, tedy posuzování vlivů na životní prostředí, a to ze sedmi na deset let. Dosavadní sedmiletá lhůta je podle Adamce nedostačující. Prodlužuje i dobu, o kterou lze stanovisko následně prodloužit, a to z pěti na sedm let. Podpory se dostalo i Havlíčkovu návrhu, který zavádí zvláštní úpravu pro přípravu jaderných zdrojů a staveb s nimi souvisejících. Na návrh Romana Kubíčka (ANO) doporučil výbor snížit počet radních Energetického regulačního úřadu z pěti na tři.
Výbor podpořil i další Adamcův návrh, který má zjednodušit scelování a rozdělování pozemků tím, že ze schvalování vyřazuje stavební úřad. „Odstraníme administrativu na místě, kde je naprosto zbytečná,“ řekl. Poukazoval na to, že nejprve je na řadě geodet, který si může říct o značnou částku, poté stavební úřad a nakonec katastrální úřad.
Ve správním výboru se sešla vedle celkové úpravy čtveřice pozměňovacích návrhů, z nichž tři podala Veronika Kovářová (Piráti) a jeden Marie Kršková (KDU-ČSL). Výbor je hlasy koaliční většiny odmítl.
Novela především vrací do zákona centralizovanou státní stavební správu vedenou Úřadem rozvoje území a sítí jeho krajských úřadů. Tuto novinku ze zákona schváleného v roce 2021 naopak vyřadila v minulém volebním období tehdejší vládní koalice. Zachovala tak dosavadní síť obecných stavebních úřadů pod obcemi a pro významné infrastrukturní stavby vznikl Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).
Nynější podpořený návrh počítá s tím, že až od 1. ledna příštího roku, o půl roku později proti plánu, vznikne ze současného DESÚ nový Úřad rozvoje území, který bude zastřešovat stavební správu. O rok později, od 1. ledna 2028, nastane změna v území a začnou fungovat úřady rozvoje v krajích. „Ty úřady se zařadí do té struktury pod ten centrální úřad,“ řekla ČTK vládní zmocněnkyně Hana Landová.
„Dneska z nějakých 620 úřadů víc než 100 má nula až jednoho zaměstnanců. Tak tam ten stavebník ani nemá kam přijít a podat tu žádost. Tam se prostě nestaví, nepovoluje a ten úřad nepovoluje tu agendu vůbec,“ uvedla. Sjednocení do jedné státní soustavy proto podle ní nabízí možnost sdílet personální kapacity úřadů.
V mezidobí, tedy během roku 2027, se podle ministryně Zuzany Mrázové (ANO) bude pokračovat postaru a bude se připravovat náběh na nový systém. Pokud půjde občan až do konce příštího roku žádat o stavební povolení třeba na rodinný domek, novinka se ho zatím týkat nebude a bude potřebovat stejný počet razítek jako dosud. „Budete běhat po těch úřadech tak, jako jste běhal doteď,“ řekla zmocněnkyně. Od 1. ledna už půjde žadatel na jeden úřad a bude potřebovat o několik razítek méně.
Nový komplexní pozměňovací návrh má v elektronické podobě téměř 1100 stran. Původní novela předložená ještě loni jich má 854. „Tisíc stran, to je dobrej román,“ komentoval rozsah nového pozměňovacího návrhu místopředseda Adamec. „Ten návrh má tisíc stran a nikdo z nás není schopen ho přečíst celý,“ řekl lidovec Bohuslav Niemiec. Neúspěšně navrhoval vrátit předlohu k přepracování. Bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) vyzýval k zastavení projednávání zákona. Zákon by podle něj měl projít zkráceným meziresortním řízením, aby se podařilo odstranit chyby.
Pirátka Kovářová varovala před „nárazem do zdi“ po spuštění. Podle ní hrozí to, že zaměstnanci odejdou z nynějších stavebních úřadů, ale nové se nepodaří získat. Adamec varoval před tím, že náběh zákona nebude hladký a přinese plno problémů. Obavy měl také z toho, jakými návrhy zahrnou zákon poslanci ve druhém čtení. Předseda ODS Martin Kupka ocenil, že ze zákona zmizí dříve schválené jednotné environmentální stanovisko, se kterým měl problém. Za vážné riziko však pokládá nedostatek odborníků.
nlm mbc snm mha
Zákon č. 348/2005 Sb. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-348
- 5
Základ poplatků
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.
(2) Rozhlasový poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem rozhlasového poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2.
(3) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový poplatek a televizní poplatek
- a) při počtu 25 až 49 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši pětinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
- b) při počtu 50 až 99 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši desetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
- c) při počtu 100 až 199 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši dvacetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
- d) při počtu 200 až 249 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši třicetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku,
- e) při počtu 250 až 499 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši sedmdesátinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku a
- f) při počtu více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši stonásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku.
(4) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který zaměstnává nejvýše 24 osob, rozhlasový poplatek a televizní poplatek neplatí.
(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčena povinnost platit poplatky podle odstavce 1.
(6) Počtem zaměstnanců se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí počet zaměstnanců přepočetný na plné pracovní úvazky.
(7) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, která pronajímá dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač, platí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek. Ustanovení odstavců 3 až 5 tím nejsou dotčena.
(8) Změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona.
- 6
Výše poplatků
(1) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 55 Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 150 Kč.
(2) Měsíční výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zvýší o 6 % vždy k 1. červenci kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž součet inflace za předcházející roky od posledního zvýšení rozhlasového poplatku a televizního poplatku překročí 6 %. Výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Ministerstvo kultury vyhlásí měsíční výši rozhlasového poplatku a měsíční výši televizního poplatku podle odstavce 2 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Devizový trh.