Kobra 26 – boj proti nelegálnímu zaměstnávání.* 

Mistrovské zkoušky podle komor zvýší prestiž řemesel, podle svazu chybí systém.* 

Clo na dovoz malých zásilek.* 

Devizový trh.* 

Kobra 26 – boj proti nelegálnímu zaměstnávání.

7.5.2026, Zdroj: Ministerstvo financí

Tři ministerstva spojí síly v boji s nelegální prací.

Ministerstvo financí společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra a podřízenými organizacemi uzavřeli memorandum o spolupráci, která významně omezí nelegální a zastřenou práci. Cílem je získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně zejména na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

Memorandum o spolupráci KOBRA 26 kromě uvedených resortů uzavřely Finanční správa, Celní správa, Finanční analytický úřad, Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení a Policie České republiky. Úřady posílí a výrazně zintenzivní svou koordinaci při odhalování nelegální a zastřené práce prostřednictvím sdílení informací, společného postupu a rychlejší reakce na zjištěná porušení.

„Iniciativa Kobra 26 je výsledkem tří měsíců intenzivních příprav a překonávání historických překážek. Před deseti lety jsme kontrolním hlášením a projektem Daňové kobry dokázali výrazně potlačit karuselové podvody na DPH. Dnes zahajujeme cestu k podobně razantnímu omezení černé a nelegální práce v Česku,“ říká vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. „Naší motivací sice nejsou jenom peníze, ale i nejkonzervativnější odhady přisuzují tomuto fenoménu úniky ve výši dvou desítek miliard korun ročně, což je dvojnásobek rozpočtu Ministerstva zdravotnictví,“ dodává Schillerová.

Součástí spolupráce bude okamžité zahájení koordinovaných kontrolních akcí, které přinesou rychlé a konkrétní výsledky v praxi. Cílené kontroly se budou opírat o analytická data, která umožní lépe vyhodnotit rizika a zaměřit se na zaměstnavatele a pracovní agentury s vyšší pravděpodobností nelegálního zaměstnávání. Memorandum zároveň rozšiřuje sdílení dat mezi zapojenými institucemi. Propojení dostupných informací a zkušeností má přispět nejen k efektivnějšímu odhalování porušování pravidel, ale také k prevenci nelegálního zaměstnávání do budoucna.

„Nelegální zaměstnávání ohrožuje nejen státní rozpočet, ale hlavně samotné zaměstnance, kteří přicházejí o sociální jistoty. Zaměstnanci si zaslouží pracovněprávní ochranu, nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo třeba odškodnění při pracovním úrazu. O tom všem si mohou oběti nelegálního zaměstnávání nechat jen zdát,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. „Kromě operativních kroků už pracujeme na konkrétních legislativních úpravách, jako je úprava odpovědnosti v subdodavatelských řetězcích nebo zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání,“ dodává Juchelka.

„Nelegální zaměstnávání zařadíme mezi absolutní priority policie. Nejde jen o porušení pracovněprávních předpisů, ale v mnoha případech je práce na černo přímo napojená na organizovaný zločin. Černý trh práce vytváří prostor pro skupiny, které padělají doklady, zprostředkovávají nelegální zaměstnání a následně legalizují výnosy z této trestné činnosti. Proto se chceme zaměřit právě na organizované skupiny, které na nelegální práci dlouhodobě profitují,“ doplnil ministr vnitra Lubomír Metnar.

Mistrovské zkoušky podle komor zvýší prestiž řemesel, podle svazu chybí systém.

11.5.2026, Zdroj: ČTK

Zavedení mistrovské zkoušky podle Hospodářské komory vytvoří pro české řemeslníky srovnatelné podmínky pro vysoce kvalifikovanou práci jako v okolních státech a dodá jim garanci kvality a profesionality. Zavedení zkoušky podporuje i Agrární komora, podle které zároveň posílí konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství. Svaz průmyslu ale upozornil na to, že mistrovská zkouška nevyřeší to, že v ČR chybí ucelený systém získávání a uznávání profesních znalostí a dovedností. Komory a svaz to uvedly ve vyjádření, které má ČTK k dispozici. Dobrovolné složení mistrovské zkoušky dnes schválila vláda.

Hospodářská komora vnímá zavedení zkoušek jako zásadní nástroj pro zvýšení kvality řemesel, lepší uplatnění odborníků na trhu práce i pro posílení důvěry zákazníků v poskytované služby.

„V zemích jako Německo nebo Rakousko má mistrovská zkouška silnou tradici a v některých oborech dává skutečnou garanci kvality a profesionality, kterou se může mistr prokázat. Díky zákonu o mistrovské zkoušce máme šanci tento handicap dohnat a vytvořit pro české řemeslníky srovnatelné podmínky pro vysoce kvalifikovanou práci nejen v okolních státech, ale také na celém evropském trhu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Podle Agrární komory ČR mistrovské zkoušky povedou k vyšší profesionalitě, stabilitě oborů i lepšímu postavení řemeslníků na trhu práce. „Držitel takového osvědčení by zákazníkům i obchodním partnerům garantoval špičkovou kvalitu práce. To by se mělo promítnout nejen do vyšší společenské prestiže řemesel, ale také do odpovídajícího finančního ohodnocení,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Doležal si od zavedení mistrovských zkoušek slibuje také posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářství. Významný přínos spatřuje i pro spotřebitele. „Jasně definovaný a státem uznávaný standard kvality jim usnadní orientaci na trhu a zvýší důvěru v poskytované služby a výrobky,“ dodal Doležal.

Podle ředitelky Svazu průmyslu ale samotná mistrovská zkouška nevyřeší to, že v ČR chybí ucelený systém získávání a uznávání profesních znalostí a dovedností, provázaný s podporou zdokonalování dovedností a rekvalifikace v reakci na rychlé změny požadavků na trhu práce.

„Proto společně s ostatními sociálními a hospodářskými partnery prosazujeme vytvoření komplexního systému celoživotního učení dospělých. Podle složení naší členské základny si nemyslíme, že by členské firmy mistrovskou zkoušku ve velké míře využívaly. Například jim může pomoci při vypisování výběrových řízení na konkrétní služby, kde mistrovský list by mohl posloužit k prokázání kvality nabízené práce či služby,“ uvedla Blanka Šefránková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu.

Obecně však Svaz průmyslu snahu o zavedení mistrovské zkoušky vnímá jako smysluplnou. Svaz dlouhodobě podporuje všechna opatření směřující ke zvýšení společenské prestiže řemeslných a odborných dovedností, dodala Šefránková.

Zkouška umožní získat osvědčení ve 48 kvalifikacích. Vyžadované standardy budou schvalovat ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo zemědělství. Zkouška bude mít tři části, a to prokázání praktických dovedností, teoretické znalosti v daném oboru a teoretické znalosti v ekonomice.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu mistrovská kvalifikace nespočívá pouze v symbolickém ocenění zkušeností, ale je důležitá také pro zatraktivnění řemesel pro mladé lidi.

Clo na dovoz malých zásilek.

18.5.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Celní správa se připravuje na změny u dovozu zásilek malé hodnoty.

S ohledem na neustálý nárůst objemu i hodnoty malých zásilek ze zemí mimo EU dovezených do jednotlivých členských států se mění strategie ohledně proclení těchto zásilek.

Současné osvobození od cla u zásilek v hodnotě do 150 EUR má být zrušeno a počínaje 1. 7. 2026 se zavádí specifické clo 3 EUR na položku. Přitom jednou položkou se rozumí jedna položka celního sazebníku. Tedy u balíčků obsahující zboží zařazené ve dvou různých položkách celního sazebníku se zaplatí 6 EUR, i kdyby od každé položky bylo v balíčku více druhů zboží. Zároveň je možné podat celní prohlášení, které má výrazně omezený rozsah údajů (pokud zboží nepodléhá zákazům a omezením).

Pokud však existuje speciální dohoda mezi EU a zemí původu zboží, může být uplatněno nižší clo podle celního sazebníku. V takovém případě je však nutné podat standardní celní prohlášení stejně jako u dovozu zboží, které podléhá zákazům a omezením.

Osvobození od DPH při dovozu zboží malé hodnoty bylo zrušeno již před několika lety (v ČR od 1. 10. 2021).

Devizový trh.