RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Úřad vlády a Ministerstvo průmyslu a obchodu zvou veřejnost na akci Od řemesla k technologiím.*
Houby, lesní plody a zavařeniny na prodej?*
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Výrobci potravin varují před byrokracií a zdražováním, při revizi budou prosazovat změny.
14.8.2026, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
- Zákaz PFAS a výrobce obalu na výrobku
- Odtržení Bruselu od reality
- Účet za obalovou reformu
- Komora žádá zjednodušení pravidel
Ve středu 12. srpna vstoupilo v účinnost unijní nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Na některé sporné okolnosti tohoto nařízení Potravinářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje. V první fázi jde například o omezení takzvaných věčných chemikálií PFAS nebo povinné uvádění výrobce obalu přímo na etiketě výrobku. Přitom další opatření budou vstupovat v účinnost postupně. Už nyní je ale zřejmé, že nová pravidla přinesou spíše nárůst byrokracie a zřejmě také povedou ke zbytečnému zdražení potravin. Komora proto plánuje aktivně vstoupit do chystaných revizí a prosadit v nařízení změny.
„Rozhodně nejsme proti ekologickým cílům, naopak je plně podporujeme. Musí ale být v praxi reálné a proveditelné. Obal v potravinářství plní v první řadě ochrannou funkci a prodlužuje trvanlivost potravin. Pokud kvůli nefunkční regulaci slevíme z funkcí obalu, vzroste plýtvání potravinami, což má na životní prostředí ve výsledku podstatně horší dopad než samotný obal,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Zákaz PFAS a výrobce obalu na výrobku
Změny začínají povinností dokládat omezení takzvaných věčných chemikálií PFAS u každého nového obalu. Komora však upozorňuje, že většina firem tyto látky už dávno nepoužívá, a novinka tak pro ně představuje především zbytečnou byrokratickou překážku. Testování jednoho obalu vyjde na stovky eur a v celé Evropě existuje pouze 6 laboratoří, které analýzu dokážou provést. Vzhledem k obrovskému množství obalů na trhu je tak plošné testování technicky i kapacitně nemožné. Další povinností je uvádění výrobce obalu přímo na výrobku. U příliš malých obalů pak musí být tato informace obsažena alespoň v průvodní dokumentaci.
„Povinnost označovat výrobce obalu je ukázkový úřednický nesmysl. Podívejte se na obyčejnou pomazánku v plastovém kelímku s kovovým víčkem. Firmy, které kelímek a víčko vyrobí, EU za výrobce nepovažuje. Výrobcem se stává až ten, kdo to spojí dohromady a naplní. To ale platí jen do chvíle, než vyrobíme privátní značku pro řetězec. V tu ránu se zničehonic stává „výrobcem obalu“ samotný supermarket, který přitom s jeho výrobou nemá nic společného. Je to nepřehledný chaos, který jen vytahuje firmám peníze z kapes, aniž by přinesl cokoli užitečného zákazníkovi nebo přírodě,“ uvedl jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.
V následujících letech se chystají navazující kroky, které přinesou další změny. Opakovaně použitelné obaly budou muset nově nést jednotné označení. Desítky různých národních symbolů pro recyklaci nahradí piktogramy, které spotřebitelům jasně řeknou, do kterého kontejneru obal patří. Nařízení navíc ukládá firmám povinnost využívat alespoň 40 % vratných a opakovaně použitelných přepravních obalů, pokud na nich používají strečové folie nebo vázací pásky, jinak musejí být přepravní obaly ze 100 % opětovně použitelné. Počítá se také s úplným koncem lehkých igelitových sáčků, malých plastových obalů na omáčky i jednorázových toaletních a kosmetických potřeb.
Odtržení Bruselu od reality
Absurditu celé situace podtrhuje fakt, že Evropská komise upřesňovala výklad některých klíčových pojmů ještě v minulém týdnu, tedy doslova pár dnů před nabytím účinnosti. V takto nepředvídatelném a chaotickém prostředí se podniká jen s velkými obtížemi. Výrobci přitom pro investice potřebují především stabilní a čitelná pravidla.
Evropská komise sice ve svých strategiích dlouhodobě zdůrazňuje podporu malým podnikům, nová pravidla však de facto míří přímo proti nim. Malé rodinné firmy nemají celá oddělení pro legislativu ani specialisty na udržitelný rozvoj. Často v nich pracují rodinní příslušníci, kteří musí vedle samotné výroby a provozu řešit i „stohy“ jiné administrativy.
„Evropské legislativě se věnuji dlouho, ale s takovou mírou zbytečné byrokracie jsem se zatím nesetkal. Po nařízení o odlesňování řadím obalovou legislativu k tomu nejbyrokratičtějšímu, co z Bruselu vzešlo. Výrobci vůbec netuší, co přesně mají plnit, protože nařízení je nejasné a místy nesplnitelné a prováděcí předpisy vycházejí se zpožděním a některé stále chybí. Pokud mají firmy měnit obaly, musí jít o jednorázový promyšlený krok. Chtít po nich, aby každý rok předělávaly výrobu podle toho, jak zrovna vyjde nový předpis EU, ukazuje na úplnou neznalost toho, jak podniky fungují,“ řekl ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory ČR Jiří Šír.
Účet za obalovou reformu
Přechod na nové obaly si vyžádá obrovské investice do nových technologií, testování i samotných materiálů. Ostatně i sama Evropská komise ve svých dopadových studiích vyčísluje celkové náklady na 36 miliard eur. Lze předpokládat, že se tyto výdaje postupně promítnou i do finálních cen potravin. S novou legislativou totiž vznikají vysoké náklady nejen samotným potravinářům, ale všem článkům celého dodavatelského řetězce.
Komora žádá zjednodušení pravidel
Potravinářská komora ČR v této souvislosti vyzdvihuje přístup ministerstva životního prostředí, které se aktivně snažilo prosadit odklad některých nejproblematičtějších částí legislativy. Právě díky tlaku Komory si celá řada firem vůbec poprvé uvědomila, co pro ně nová obalová pravidla v praxi znamenají. Dosud totiž téma stálo stranou pozornosti a drtivá většina podniků na změny nebyla připravena. Komora se proto zaměří na nadcházející revize předpisů, do kterých chce prosadit konkrétní úpravy ke snížení byrokratické zátěže. Cílem je celou legislativu zásadním způsobem zjednodušit a přizpůsobit ji reálným možnostem podnikatelů v praxi.
Zdroj: Potravinářská komora ČR
Úřad vlády a Ministerstvo průmyslu a obchodu zvou veřejnost na akci Od řemesla k technologiím.
10.8.2026, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Tradiční řemesla, české startupy, umělá inteligence, virtuální realita i vesmírné aktivity představí veřejnosti akce Od řemesla k technologiím, kterou společně pořádají Úřad vlády České republiky a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Uskuteční se v sobotu 29. srpna 2026 od 10.00 do 18.00 hodin v zahradách Strakovy akademie v Praze. Vstup je zdarma.
Celodenní program propojí tradiční řemeslnou tvorbu s moderními technologiemi a inovacemi. Návštěvníci se mohou těšit na praktické ukázky řemesel, ochutnávky řemeslných výrobků i možnost seznámit se s technologiemi, na jejichž vývoji pracují české startupy.
Předseda vlády Andrej Babiš společně s 1. místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem se akce zúčastní od 13.00 hodin. Během odpoledne si prohlédnou připravený program, zapojí se do některých z aktivit, ale hlavně se setkají s návštěvníky resortního dne, pobaví se s nimi o činnosti vlády, resortu průmyslu a obchodu i o tématech, která je zajímají.
„Resortní dny v zahradách Strakovy akademie postupně představují veřejnosti práci jednotlivých ministerstev prostřednictvím témat, která jsou lidem blízká. Po úspěchu resortního dne Ministerstva zemědělství a následném programu Ministerstva práce a sociálních věcí bude tentokrát zahrada patřit průmyslu, podnikání, inovacím, moderním technologiím a zároveň i tradičním řemeslům, která jsou nedílnou součástí českého průmyslového dědictví. Těší nás, že se tento formát stává místem, kde mohou návštěvníci poznat práci státní správy zblízka, vyzkoušet řadu aktivit, něco zajímavého se dozvědět, inspirovat se a setkat se i s odborníky z jednotlivých resortů,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha.
Součástí programu budou také ukázky využití umělé inteligence, modely planet a aktivity věnované poznávání vesmíru. Zájemci si budou moci vyzkoušet virtuální realitu, například virtuální prohlídku jaderné elektrárny, nebo navštívit samoobslužný obchůdek budoucnosti.
„Akce Od řemesla k technologiím ukáže, že tradice a inovace nestojí proti sobě. Naopak, řemeslná zručnost, tvořivost a zkušenosti jsou základem, na kterém mohou vyrůstat nové technologie i úspěšné české firmy. Chceme návštěvníkům nabídnout možnost vše nejen vidět, ale také si řadu novinek osobně vyzkoušet,“ dodal Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu.
Akce je určena široké veřejnosti, rodinám s dětmi i všem, kteří se zajímají o českou tradici, podnikání, vědu a nové technologie. Jejím cílem je přiblížit návštěvníkům, jak se řemeslná zručnost, tvořivost a zkušenosti mohou doplňovat s inovacemi a technologickým pokrokem.
Návštěvníci mohou přijít kdykoliv v průběhu dne mezi 10. a 18. hodinou. Registrace není nutná.
Houby, lesní plody a zavařeniny na prodej?
17.6.2026, Zdroj: Finanční správa
Nezapomeňte na daňové povinnosti!
Sezona sběru hub, lesních plodů a ovoce je v plném proudu. Prodej těchto produktů, přebytků ze zahrádky či zavařenin může být příjemným přivýdělkem, je ale dobré vědět, jaké daňové povinnosti se na něj vztahují. Přinášíme proto přehled základních pravidel a několik praktických daňových rad.
Pro správné zdanění si musí každý nejprve posoudit, jestli se u něj jedná o činnost příležitostnou nebo nahodilou. Pokud ano a zároveň jeho celkové příjmy z takových činností za celý rok nepřesáhnou 50 000 korun, jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Žádnou daň z nich tedy nezaplatí. Jestliže by ale příjmy z těchto činností byly vyšší než 50 000 korun, vzniká povinnost podat daňové přiznání, všechny tyto příjmy v něm uvést a zdanit jako tzv. ostatní příjmy.
„V praxi je nejsložitější najít hranici mezi příležitostnou a soustavnou činností, což má velký vliv na případné daňové povinnosti. I sběr a prodej lesních plodů nebo produktů ze zahrádky totiž může mít povahu podnikání, pokud jej někdo provádí pravidelně za účelem dosažení zisku – a to i když jde o činnost sezónní. Zisky pak musí být zdaněny jako příjmy ze samostatné činnosti. Pozor si musí dát také OSVČ s předmětem činnosti nákup a prodej zboží, aby své příjmy správně zahrnuly do daňového přiznání,“ uvádí generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
Pokud někdo uskutečňuje podobné prodeje častěji, měl by se včas poradit s daňovým odborníkem, aby měl své daňové povinnosti v pořádku. Konzultační podporu mohou poskytnout i pracovníci finančních úřadů, je však potřeba jim sdělit přesné a kompletní informace. Více informací k daňovým povinnostem lze nalézt na webu finanční správy.
Na co si dát také pozor z nedaňové oblasti
- Prodejci hub musí mít platné osvědčení o znalosti hub a prodávají-li houby nasbírané v lese za účelem podnikání, potřebují také živnostenské oprávnění.
- Prodej lesních plodů a hub ze sběru v lese by měl být vždy se souhlasem vlastníka lesa.
- Základem jsou pravidla poctivého prodeje – zejména vydávání dokladů o nákupu, uvádění správných cen a dodržování hygienických norem.
Veškeré prodejní aktivity musí být v souladu s platnými právními předpisy.
Sběr v Česku
Češi patří k národům, které mají ke sběru lesních plodů výjimečný vztah. Každoročně nasbírají desítky tisíc tun borůvek, malin nebo hub. V roce 2024 dosáhl sběr lesních plodů a hub objemu 31 tisíc tun. Nejvíce se tradičně sbíraly houby (21,3 tis. tun), následované borůvkami (4,4 tis. tun), malinami (2,2 tis. tun) a ostružinami (1,6 tis. tun). Například houby sbíralo 68 % domácností a průměrný sběr na domácnost byl ve stejném období 6,91 kg. Vyplývá to z pravidelného šetření Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Sběr a prodej tak zůstávají oblíbenou letní aktivitou, která má ale i svá daňová pravidla.
Devizový trh k 14.08.2026.