RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Vláda schválila Podnikatelský balíček. Má snížit administrativní zátěž a ulehčit podnikání.*
O zapojení do projektu malých modulárních reaktorů se zajímalo více než 60 podniků.*
Novela vyhlášky o požadavcích na výstavbu.*
Nová informační služba pro začínající podnikatele.*
Vláda schválila Podnikatelský balíček. Má snížit administrativní zátěž a ulehčit podnikání.
Dokončení digitalizace státní správy, jednodušší platby, lepší koordinace kontrol, kvalitnější mobilní signál nebo méně administrativy v energetice. Vláda schválila Podnikatelský balíček Ministerstva průmyslu a obchodu, který obsahuje 11 konkrétních opatření, jež mají za cíl snížit administrativní zátěž firem a živnostníků.
24.08.2026 | BusinessInfo.cz
Opatření budou realizována postupně do 30. září 2027. Podnikatelský balíček připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Expertní skupinou pro snižování administrativní zátěže podnikatelů. Každé jednotlivé opatření má svého gestora a konkrétní návrh řešení. Podle Hospodářské komory ČR balíček sám o sobě nestačí.
Havlíček: Stát nemá podnikatelům komplikovat život
„Chceme, aby stát podnikatelům co nejméně komplikoval život. Podnikatelský balíček proto přináší konkrétní a rychle realizovatelné kroky, které povedou k jednodušší komunikaci se státem, menšímu množství administrativy a efektivnějšímu fungování veřejné správy. Na snižování byrokracie budeme dál pracovat společně s podnikateli a dalšími resorty,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
„Na posledním jednání vlády byl schválen materiál k prvnímu Podnikatelskému balíčku s 11 opatřeními, který jsme zpracovali na základě námětů podnikatelských svazů. Již nyní jsme zahájili přípravu hlavního balíčku, jehož návrh chceme zpracovat do konce roku a zároveň do stejného termínu předložíme návrh tzv. Antibyrokratického zákona,“ dodává vrchní ředitel sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler.
Podnikatelé stále žádají o systémové řešení přebujelé regulace. Antibyrokratické balíčky jsou málo
Jedním z opatření je legislativní ukotvení Portálu podnikatele, který má soustředit veřejné služby pro firmy na jednom místě. Balíček počítá také s napojením informačních systémů finančních úřadů a zdravotních pojišťoven.
Podnikatelům má pomoci také Jednotný portál evidence kontrol (JePEK). Ten umožní evidenci a koordinaci kontrol na jednom místě, sdílení jejich termínů a výsledků mezi úřady a jejich zpřístupnění podnikatelům. Pilotní provoz je plánován na první polovinu roku 2027.
Dalším opatřením je jednotná platební brána v Portálu živnostenského podnikání, která umožní centralizovanou úhradu správních poplatků při elektronických podáních.
MPO se chce zaměřit na levnější energie a energetickou bezpečnost, investice a podporu firem
Pokrytí bílých míst 5G signálem
Balíček počítá také se spoluprací státních organizací s mobilními operátory při zlepšování pokrytí mobilním signálem. Cílem je přispět k pokrytí alespoň 1 000 „bílých míst“ 5G signálem. Spolupráce se zaměří například na železniční a silniční koridory, tunely, nové dálnice, vysokorychlostní tratě a odlehlé oblasti.
Dvě opatření v gesci MPO se týkají energetiky. Držitelé energetických licencí už nebudou muset ministerstvu zasílat havarijní plán, s výjimkou havarijního plánu plynárenské soustavy. Povinnost havarijní plán vypracovat a aktualizovat zůstává. Zároveň se má zvýšit limit pro nutnost autorizace výstavby výrobny elektřiny z 1 MW na 100 MW instalovaného elektrického výkonu. Opatření má zjednodušit a urychlit přípravu nových výrobních zdrojů.
Další informace o opatřeních ke snižování byrokracie podnikatelů
Další opatření se týkají především trhu práce, environmentálních povinností a veřejných rejstříků. Patří mezi ně například využití jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele pro evidenci rizikových prací nebo zjednodušení vstupních pracovnělékařských prohlídek.
Země pro budoucnost 2.0
Podnikatelský balíček je součástí naplňování Programového prohlášení vlády a Hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0, která stanovuje cíl snížit administrativní zátěž podnikatelů o 20 procent do roku 2029.
MPO zároveň připravuje další Podnikatelský balíček se systémovými opatřeními, jejichž realizace se předpokládá nejpozději do konce roku 2028. Zaměří se také na další oblasti, například zemědělství, potravinářství, dopravu, vodní a lesní hospodářství nebo daně.
Bez systémové brzdy byrokracie jen dílčí úleva
Další podnikatelský balíček Ministerstva průmyslu a obchodu ocenila Hospodářská komora ČR – sám o sobě ale podle ní nestačí.
Soubor rychlých opatření může podle komory pomoci firmám odstranit některé zbytečné povinnosti a je signálem, že kabinet bere snižování administrativní zátěže vážně. HK ČR ale současně upozorňuje, že jednorázové balíčky samy o sobě problém přerostlé regulace nevyřeší – při tempu, jakým přibývají nové povinnosti (z národní i evropské legislativy), jde bez systémového řešení jen o dílčí úlevy a kapku v moři.
Hospodářská komora se na přípravě balíčku podílela ve zmíněné Expertní skupině pro snižování administrativní zátěže a v připomínkovém řízení předložila další praktické podněty od svých členů.
Byrokracie stále dusí podnikání. HK ČR představila antibyrokratický zákon
„Každé odstranění zbytečné povinnosti firmám pomůže, proto za podnikatelský balíček patří vládě poděkování. Zároveň ale platí, že tempo, jakým vznikají nové regulace, už přestává být pro podniky únosné. Firmy dnes neřeší jednu povinnost, ale celý balík pravidel, která se kupí, překrývají a jejichž dopady se sčítají. Potřebujeme systémovou brzdu regulace a byrokracie, a proto navrhujeme u každého zákona vytvořit tabulku povinností, aby každá nová povinnost byla jasně viditelná, srozumitelná, netrpěla výkladovými problémy, měla spočítané dopady a aby zároveň existoval trvalý tlak na rušení povinností, které už nemají smysl nebo neplní svůj účel,“ prohlašuje prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
„Tuto systémovou změnu má vláda ve svém programovém prohlášení a očekáváme, že na dílčí balíčky naváže skutečnou reformou v podobě přijetí Antibyrokratického zákona. V právním státě totiž jinak, než zákonem nemůžete uložit povinnosti ani zpracovatelům zákonů a ani zákonodárcům, kteří je uvádějí svým hlasováním do života,” doplňuje Zajíček.
Stovky tisíc povinností
V českém právním řádu dnes platí více než 30 tisíc předpisů, z nichž vyplývají až stovky tisíc povinností. Jejich plnění podnikatelům zabírá miliony hodin práce a stojí je desítky miliard korun, které potom chybějí v investicích, inovacích a rozvoji firem, připomíná HK ČR.
Podle šetření Hospodářské komory se byrokracie dlouhodobě drží mezi třemi nejčastějšími překážkami podnikání. V jednom z posledních Komorových barometrů označilo 47,6 procent respondentů rostoucí byrokratickou a administrativní zátěž za jednu z hlavních brzd české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.
Hospodářská komora již připravila paragrafové znění možné podoby systémového řešení v rámci iniciativy Byrokratický detox v podobě návrhu antibyrokratického zákona včetně kompletního hodnocení dopadů (RIA). Základem reformy jsou tabulky povinností, které u každého předpisu přehledně ukáží, kdo, co, kdy a vůči komu musí plnit a jaké sankce mu hrozí, když nebude povinnost plnit.
Očekáváme, že vláda na dílčí balíčky naváže skutečnou reformou v podobě přijetí Antibyrokratického zákona
Zdeněk Zajíček, prezident HK ČR
Návrh počítá také s průběžným hodnocením dopadů nové i platné regulace a s pravidelným přezkumem a odstraňováním neúčelných nebo duplicitních povinností. Podle analýzy Hospodářské komory dosahují celkové náklady administrativní zátěže českých podnikatelů až 71,8 miliardy korun ročně. Přijetí systémových opatření obsažených v návrhu antibyrokratického zákona by podle zpracovaného hodnocení dopadů mohlo českým firmám ušetřit až 25,1 miliardy korun ročně.
Česká vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k systémové reformě připravené společně se zástupci podnikatelů. Premiér Andrej Babiš na dubnové konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie, kterou Hospodářská komora uspořádala společně s dalšími podnikatelskými organizacemi, uvedl, že Česko bude pro omezování evropských regulací aktivně hledat spojence v ostatních členských státech. Antibyrokratický zákon má podporu také mezi poslanci hospodářského výboru napříč politickým spektrem.
Tento princip získává podporu také na evropské úrovni. Evropský hospodářský a sociální výbor doporučil připojovat přehled povinností ke každému novému právnímu aktu EU a postupně takto zpracovat i stávající legislativu.
S využitím tiskových zpráv MPO a HK ČR
O zapojení do projektu malých modulárních reaktorů se zajímalo více než 60 podniků.
Hospodářská komora ČR 25. 6. 2026
Unikátní příležitost pro české firmy.
Praha, 25. června 2026 – Více než 60 českých firem se zúčastnilo odborného setkání věnovaného projektu malých modulárních reaktorů (SMR) v Temelíně a možnostem zapojení českého průmyslu do jeho dodavatelského řetězce. Akci uspořádaly Hospodářská komora ČR a Svaz energetiky ČR za účasti zástupců vlády, společnosti Rolls-Royce SMR, Skupiny ČEZ a předních českých průmyslových podniků.
„Malé modulární reaktory se postupně stávají realitou a Česká republika má díky spolupráci se společností Rolls-Royce SMR možnost být mezi zeměmi, které budou u jejich rozvoje od samého počátku. Naší prioritou je, aby se české firmy staly pevnou součástí globálního dodavatelského řetězce této technologie a dokázaly využít příležitosti, které přinese její rozvoj v Evropě i ve světě,“ uvedl místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Projekt prvního malého modulárního reaktoru v lokalitě Temelín již vstoupil do fáze přípravných prací. Vedle budoucí výstavby v České republice se českým firmám otevírá možnost podílet se na mezinárodním dodavatelském řetězci této technologie.
„Český průmysl dnes stojí před příležitostí, která se nenaskytuje každý rok. Projekt malých modulárních reaktorů může českým firmám otevřít cestu k významným zakázkám v České republice i v zahraničí. Právě proto chceme, aby měly informace o připravovaných soutěžích a požadavcích na dodavatele co nejdříve a mohly se na ně včas připravit,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory ČR Zuzana Krejčiříková.
Podle výkonného ředitele Svazu energetiky ČR Josefa Kotrby přichází český průmysl do projektu s významnou konkurenční výhodou: „Malé modulární reaktory představují pro Česko a další země jednu z cest k zajištění energetické bezpečnosti, dekarbonizace a hospodářského růstu. Zároveň jde o významnou příležitost pro české firmy, které mají desítky let zkušeností s jadernou energetikou, strojírenstvím, výrobou technologických celků i vysoce specializovaných komponent. Je dobře, že se dostáváme do fáze, kdy se bavíme z pohledu byznysu o konkrétních podmínkách a produktech, které budou pro realizaci SMR potřeba.“
Ředitel dodavatelského řetězce společnosti Rolls-Royce SMR Rich Everett představil účastníkům harmonogram budování dodavatelského řetězce, požadavky na budoucí dodavatele i oblasti, ve kterých bude společnost hledat partnery.
„Společně s našimi mezinárodními partnery budujeme dodavatelské řetězce v zemích, kde budou naše projekty vznikat. Chceme tak zajistit, aby se na rozvoji malých modulárních reaktorů mohly podílet i místní firmy ve Spojeném království, České republice a Švédsku,“ uvedl Rich Everett.
Součástí programu bylo představení konkrétních komodit a oblastí, které budou v následujících letech v rámci programu Rolls-Royce SMR soutěženy. Zástupci společností Rolls-Royce SMR a Skupiny ČEZ přiblížili také další harmonogram projektu a možnosti zapojení českých podniků do přípravy prvního malého modulárního reaktoru v lokalitě Temelín.
Akce navázala na uzavřené strategické partnerství mezi Skupinou ČEZ a Rolls-Royce SMR, jehož cílem je rozvoj malých modulárních reaktorů v České republice a současně zapojení českého průmyslu do vznikajícího evropského dodavatelského řetězce této technologie.
Novela vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
15.6.2026, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Ve Sbírce zákonů vyšla vyhláška č. 97/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
Vydáno: 11. 6. 2026
Účinnost: 1. 7. 2026
Předložený návrh novely vyhlášky č. 146/2024 Sb. reaguje primárně na nutnost transpozice směrnice EU 2024/1275 o energetické náročnosti budov, čímž zavádí nové požadavky na infrastrukturu pro udržitelnou mobilitu. Stěžejním prvkem je ukotvení povinností souvisejících s výstavbou dobíjecích bodů pro elektrická vozidla a jízdní kola, včetně povinné přípravy kabeláže a kabelovodů v nových i vybraných stávajících budovách. Vedle plnění evropských závazků novela systematicky řeší nedostatky identifikované v dosavadní aplikační praxi, odstraňuje legislativně-technické chyby a zpřesňuje výklad problematických ustanovení, čímž napomáhá stabilizaci nového stavebního práva.
V technické rovině novela přináší úpravy parametrů větrání, denního osvětlení, stínění, ochrany proti hluku a vibracím či přístupnosti staveb. Zavádí jasnější definice klíčových pojmů (např. podkroví, kabeláž, kabelovod, parkovací místo pro jízdní kolo) a reviduje požadavky na vymezování pozemků a odstupové vzdálenosti, včetně nového geometrického kritéria pro zastínění. Cílem těchto změn je zvýšení právní jistoty prostřednictvím jednoznačnější formulace technických kritérií, přičemž dochází i k revizi odkazů na technické normy tak, aby byla zajištěna lepší orientace v aplikaci předpisů a omezeny interpretační rozpory.
Ekonomické dopady novely jsou spojeny především s dodatečnými investičními nároky na zajištění infrastruktury pro elektromobilitu a cyklistiku, což se dotkne zejména novostaveb bytových a nebytových objektů. Návrh však zachovává princip přiměřenosti a reflektuje reálnou technickou proveditelnost, přičemž u změn dokončených staveb umožňuje zohlednit limitující územní a technické faktory. Novela jako celek nezakládá novou administrativní zátěž, ale transformuje zákonné povinnosti do technicky uchopitelné podoby, která má podpořit dekarbonizaci stavebnictví a celkovou kvalitu vnitřního prostředí budov.
Nová obalová legislativa zasáhla především malé a střední podniky. Některým může hrozit konec zakázek.
27.8.2026, Zdroj: Potravinářská komora ČR (www.foodnet.cz)
Unijní nařízení o obalech a obalovém odpadu (PPWR) představuje pro mnohé potravinářské firmy obrovskou zátěž. Přestože se většina firem na nové povinnosti, které začaly platit minulý týden, aktivně připravovala, reálně naráží na nedostatečně definované postupy a metodiky. Nejtěžší situace je pak u některých menších podniků, které o legislativě dosud vůbec nevědí. Z trhu navíc přicházejí varovné signály, kdy někteří odběratelé hrozí ukončením spolupráce všem dodavatelům, kteří splnění nových požadavků nedokážou doložit.
Velká část potravinářských podniků má jasnou strategii pro ekologii a udržitelné hospodaření. Z rychlé interní ankety Potravinářské komory ČR vyplývá, že se přípravě na zavedení opatření vyplývajících z nové obalové legislativy náležitě věnuje většina našich členů, konkrétně 23 z 25 oslovených firem. Podniky ale upozorňují, že chybí potřebné prováděcí a delegované akty i konkrétní metodiky. Absurditu celé situace podtrhuje fakt, že Evropská komise upřesňovala výklad některých klíčových pojmů pouhý týden před nabytím účinnosti nařízení.
„Jsem ráda za pozitivní výsledky našeho rychlého anketního průzkumu mezi členy, které potvrzují, že naši členové k novým povinnostem přistupují odpovědně. Řada z nich odvedla obrovský kus práce. Bohužel však narážíme na to, na co jsme dlouhodobě upozorňovali, že řada věcí je nejasných a dodnes chybí důležité prováděcí předpisy a metodiky,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Potravináři nezůstávají sami
Významnou podporu poskytuje Potravinářská komora ČR prostřednictvím své specializované pracovní skupiny, zřízené již na podzim loňského roku. Její členové sdílejí praktické poznatky a hledají funkční řešení. Na pravidelných jednáních mohou zástupci firem své dotazy konzultovat přímo s experty z autorizované obalové společnosti EKO-KOM nebo příslušnými úředníky ministerstva životního prostředí.
„Zřízení pracovní skupiny Potravinářské komory se ukázalo jako trefa do černého. I poslední setkání před tím, než nařízení začalo platit, bylo mimořádně produktivní a přineslo konkrétní odpovědi na důležité otázky. Mnoho zúčastněných firem si díky němu ujasnilo, jak k novým povinnostem správně přistoupit. Přesně takovou podporu teď všichni potřebujeme,“ uvedl předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.
Významnou roli hraje Potravinářská komora ČR také při jednáních přímo v Bruselu. Téma obalové legislativy aktivně otevírala na klíčových unijních institucích, kde věcnost a hloubka českých připomínek překvapila i samotné evropské úředníky. Komoře se díky tomu podařilo mobilizovat další průmyslová odvětví napříč Evropou. Řada zahraničních firem i států začala konkrétní dopady nařízení řešit až na základě českého upozornění, přičemž se teprve dodatečně seznamovaly s tím, co všechno je v praxi čeká.
Miliardové investice
Přechod na nové obaly si vyžádá obrovské investice do nových technologií, testování i výroby samotných materiálů. Ostatně i sama Evropská komise ve svých dopadových studiích vyčísluje celkové náklady související s novou legislativou na 36 miliard eur. Lze předpokládat, že se tyto výdaje postupně promítnou i do finálních cen potravin. Výrazný tlak vzniká také na samotné personální kapacity firem. Z 25 dotázaných firem musela téměř polovina najmout zaměstnance výhradně pro obalovou agendu a další třetina firem spoléhá na externí poradce.
Komora žádá zjednodušení pravidel
Potravinářská komora ČR oceňuje přístup ministerstva životního prostředí, které se aktivně snažilo prosadit odklad některých problematických částí legislativy. Komora se nyní zaměří na nadcházející revize předpisů, do kterých chce prosadit konkrétní úpravy vedoucí ke snížení byrokratické zátěže. Cílem je celou legislativu zásadním způsobem zjednodušit a přizpůsobit ji reálným možnostem podnikatelů v praxi.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Zdroj: Potravinářská komora ČR
Nová informační služba pro začínající podnikatele.
24.6.2026, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Od 1. července 2026 bude Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Digitální informační agenturou zasílat nově vzniklým obchodním korporacím do datových schránek informační dopis upozorňující na povinnost v oblasti živnostenského podnikání.
Od 1. července 2026 bude do datových schránek nově vzniklých obchodních korporací zapsaných do veřejného rejstříku zasílán Dopis ředitele odboru živností a spotřebitelské legislativy (viz příloha), který upozorňuje, aby činnosti, které má právnická osoba vykonávat a které lze považovat za živnost ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění, byly řádně ohlášeny, případně aby byla podána žádost o koncesi, a to ještě před zahájením jejich faktického výkonu.
Dne 15. ledna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků. V důsledku tohoto zákona došlo ke změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, a změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), kdy došlo k usnadnění procesu vzniku obchodní korporace rozpojením procesu založení a zápisu do obchodního rejstříku a procesem získání živnostenského oprávnění. Nově vzniklá obchodní korporace již není povinna dokládat, mimo jiné, splnění podmínek pro vznik živnostenského oprávnění k předmětu podnikání, který je zapsán do obchodního rejstříku, jak tomu bylo před účinností výše uvedeného zákona, ale příslušnou živnost může ohlásit, resp. podat žádost o koncesi, až po vzniku obchodní korporace zápisem do obchodního rejstříku.
Tato právní úprava sice výrazně zjednodušila proces vzniku obchodní korporace a podnikatelům ulehčila začátky jejich podnikání, na druhé straně však přinesla i určité problémy. Hlavním problémem současné praxe je skutečnost, že někteří členové statutárního orgánu nové korporace si neuvědomují nebo neznají svoji právní povinnost ohlásit živnost/podat žádost o koncesi, která odpovídá předmětu podnikání zapsanému ve veřejném rejstříku, pokud tuto činnost hodlají aktivně provozovat, a domnívají se, že samotný zápis předmětu podnikání, který je živností podle živnostenského zákona, do veřejného rejstříku (tj. zpravidla obchodního rejstříku) zakládá oprávnění předmětnou živnost provozovat; v důsledku toho by se mohli dopouštět neoprávněného podnikání.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Digitální informační agenturou nově informuje začínající podnikatele o jejich povinnostech prostřednictvím datových schránek. Digitální informační agentura, která spravuje informační systém datových schránek, umožňuje rozesílání těchto upozornění přímo do nově zřízených datových schránek podnikatelů. Cílem je zajistit, aby měli podnikatelé hned od počátku své činnosti přehled o důležitých zákonných povinnostech.
Informace jsou zasílány formou oficiálního dopisu ředitele odboru živností a spotřebitelské legislativy Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento krok má přispět ke zvýšení informovanosti a snížení administrativních pochybení ze strany nových podnikatelů.
Devizový trh k 28.08.2026.