RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Plovoucí bar a živnostenský zákon.*
Jak mohou daně pomoci byznysu: Správné nastavení pohání ekonomický růst.*
Datové schránky na nové doméně.*
Od 1. července 2026 a v průběhu druhé poloviny roku vstoupí v platnost několik legislativních změn z gesce MPSV.
8.7.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Změny se týkají zejména převodu stávajících příjemců sociálních dávek na novou dávku státní sociální pomoci, snížení minimálních odvodů osob samostatně výdělečně činných, nových povinností zaměstnavatelů v rámci jednotného měsíčního hlášení, vyšší ochrany matek při opakovaném čerpání mateřské a rozšíření možností péče v domácím prostředí.
- Přechod stávajících příjemců dávek na superdávku
Zákon č. 35/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 360/2025 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zákon upravuje harmonogram zavádění dávky státní sociální pomoci, tzv. superdávky. U stávajících příjemců přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení se vznik nároku na novou dávku posouvá z 1. dubna 2026 na 1. července 2026.
Úprava poskytla Úřadu práce ČR více času pro posouzení nároku klientů a zajištění plynulého přechodu na nový systém. Současně zůstala zachována kontinuita výplaty dosavadních dávek tak, aby domácnosti nezůstaly bez podpory. Přechodná ustanovení zároveň řeší situaci osob, kterým již bylo o nové dávce rozhodnuto před přijetím této novely. První výplata superdávky stávajícím příjemcům proběhne v srpnu.
Platnost změn: 1. července 2026
- Nižší odvody pro osoby samostatně výdělečně činné
Zákon č. 90/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon snižuje minimální měsíční vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost ze 40 % na 35 % průměrné mzdy.
Změna povede ke snížení minimálních záloh na sociální pojištění. Současně zákon řeší i situaci osob, které již v průběhu roku odváděly vyšší zálohy podle dosavadní právní úpravy. Rozdíl bude možné získat zpět na základě žádosti podané příslušné správě sociálního zabezpečení, případně bude automaticky zohledněn při ročním zúčtování pojistného.
Platnost změn: 1. července 2026
- Nové povinnosti zaměstnavatelů v rámci jednotného měsíčního hlášení
Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Od 1. července 2026 nabývají účinnosti další části zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Nově vzniká povinnost zaměstnavatele přihlásit se do evidence zaměstnavatelů nejpozději dva pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance. Ve stejné lhůtě bude nutné přihlásit také jednotlivé mzdové účtárny.
Současně se mění pravidla pro přihlašování zaměstnanců do evidence zaměstnanců. Zaměstnanec musí být přihlášen nejpozději před nástupem do práce, přičemž zákon umožňuje využít institut částečného přihlášení a některé údaje doplnit dodatečně.
Platnost změn: 1. července 2026
- Vyšší ochrana matek při opakované mateřské
Zákon č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zákon přináší významné změny v oblasti peněžité pomoci v mateřství. Nově chrání ženy, kterým by při narození dalšího dítěte vznikl nárok na nižší mateřskou než při předchozím dítěti. V takovém případě se použije výhodnější denní vyměřovací základ z předchozí mateřské.
Rozšiřuje se také okruh žen, které budou mít na dávku nárok i tehdy, pokud již v době nástupu na další mateřskou nejsou zaměstnané nebo účastné nemocenského pojištění. Nárok vznikne ženám, které splní zákonem stanovenou dobu předchozí účasti na nemocenském pojištění a porodí další dítě do čtyř let od narození předchozího dítěte.
Součástí zákona jsou také dílčí změny v oblasti posuzování zdravotního stavu pro účely důchodového pojištění a dávek pro osoby se zdravotním postižením.
Platnost změn: 1. července 2026
- Zlepšení dostupnosti pomoci při péči o zdraví v domácím prostředí
Vyhláška č. 100/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška zavádí novou volitelnou základní činnost sociálních služeb s názvem „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví“. Po absolvování specializovaného kurzu budou moci pracovníci osobní asistence a pečovatelské služby pomáhat klientům například při užití některých léčivých přípravků nebo při výměnách sáčků z vývodů. Pracovníci sociálních služeb se stávající kvalifikací budou moci u všech vhodných druhů služeb pomáhat s používáním některých zdravotnických pomůcek, zajištěním bezpečné polohy, sledováním tělesných projevů a funkcí a ošetřením drobných poranění.
Cílem změny je zvýšit dostupnost podpory v domácím prostředí a umožnit lidem se zdravotním omezením nebo vyšším věkem setrvat déle doma namísto pobytových zařízení.
Platnost změn: 1. července 2026
- Nová pravidla pro poradenskou psychoterapii
Vyhláška č. 106/2026 Sb., o stanovení obsahu a minimálního rozsahu vzdělávacího programu pro získání odborné způsobilosti k provozování živnosti s předmětem podnikání „Poskytování služeb v oblasti poradenské psychoterapie“
Vyhláška stanoví požadavky na odbornou přípravu osob, které budou poskytovat poradenskou psychoterapii na základě živnostenského oprávnění.
Stanoven je minimální rozsah vzdělávání v délce 1 450 hodin rozložených nejméně do pěti let. Součástí vzdělávacího programu je teoretická výuka, sebezkušenostní příprava, psychoterapeutická praxe, odborná supervize i závěrečné zpracování případu. Cílem je zajistit vysokou odbornou úroveň a bezpečnost poskytovaných služeb.
Platnost změn: 1. července 2026
- Trvalá vyšší podpora pro osoby využívající domácí oxygenoterapii a domácí umělou plicní ventilaci
Zákon č. 92/2026 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zákon převádí dosavadní dočasnou úpravu zvýšeného příspěvku na mobilitu pro osoby využívající dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci do trvalého režimu. Současně se výše příspěvku zvyšuje o 100 Kč měsíčně, tedy z 2 900 Kč na 3 000 Kč.
Cílem změny je lépe zohlednit pravidelné náklady spojené s provozem těchto zdravotnických zařízení v domácím prostředí a zajistit dlouhodobou stabilitu podpory pro osoby, které je využívají.
Platnost změn: 1. ledna 2027
- Změny v evidenci zaměstnanců a nehlášené práci
Zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
V souvislosti se zaváděním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele dochází ke změně definice nehlášené práce a k úpravě informačních a evidenčních povinností zaměstnavatelů. Nová pravidla navazují na elektronizaci pracovněprávní agendy a mají přispět k efektivnější evidenci zaměstnanců a lepšímu odhalování nelegálního zaměstnávání.
Zákon současně upravuje související přestupky a sankce a zavádí možnost zániku odpovědnosti za některé přestupky v případě, že zaměstnavatel zaměstnance dodatečně řádně zaeviduje.
Platnost změn: 1. července 2026
- Koeficienty pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028
Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2027 a 2028
Nařízení stanoví koeficienty, které budou použity pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028 podle valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce.
Koeficient určuje vztah minimální mzdy k predikované průměrné mzdě v národním hospodářství a představuje technický předpoklad pro následné vyhlášení konkrétní částky minimální mzdy. Navržené koeficienty mají zajistit další postupný růst minimální mzdy v souladu s pravidly schválenými v zákoníku práce. Konkrétní částka minimální mzdy bude následně vyhlášena samostatným sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.
Platnost změn: do konce září 2026
Plovoucí bar a živnostenský zákon.
29.7.2026, Zdroj: MPO/Portál ŽP
Věděli jste, že za mobilní provozovnu ve smyslu živnostenského zákona lze považovat též plavidlo, které je vhodně konstrukčně upraveno pro prodej občerstvení a na němž k takovému prodeji dochází?
Podle § 17 odst. 2 živnostenského zákona je mobilní provozovnou provozovna, která:
- je přemístitelná a
- není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce
– obě tyto podmínky musí být přitom splněny zároveň.
Dochází-li tak k prodeji občerstvení v právním režimu živnostenského zákona, lze plavidlo (za předpokladu současného splnění obou výše uvedených zákonných podmínek) považovat za mobilní provozovnu podle živnostenského zákona.
U mobilních provozoven je podnikatel povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat oprávněnost umístění provozovny (§ 17 odst. 3 živnostenského zákona). Podnikatel je dále povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (např. hygienických, požárních, technických apod.).
Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny (§ 17 odst. 4 živnostenského zákona).
Pro všechny provozovny platí, že musí být trvale a zvenčí viditelně označeny obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Mobilní provozovna musí být dále označena údajem o sídle podnikatele (§ 17 odst. 7 živnostenského zákona). Mobilní provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům, musí být navíc trvale a zvenčí viditelně označena také jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost této provozovny [§ 17 odst. 8 písm. a) živnostenského zákona].
Pokud by na plavidle docházelo k poskytování služeb spotřebitelům (prodej občerstvení), vztahovala by se na tuto provozovnu také podmínka přítomnosti osoby splňující znalost českého nebo slovenského jazyka (§ 31 odst. 8 živnostenského zákona).
Jak mohou daně pomoci byznysu: Správné nastavení pohání ekonomický růst.
21.7.2026, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)
Daňový systém může být strategický nástroj pro investice do infrastruktury či prostředek pro inovace. Dobře nastavené daňové úlevy mohou stimulovat výzkum a lákat klíčové investory: Stát může vytvářet skrze chytré zdanění konkurenceschopnější trh.
Ve veřejné diskusi se pravidelně objevují apely na zvyšování daní, které je často považováno za jediné řešení rozpočtových deficitů. Praxe však ve skutečnosti ukazuje, že přesný opak je pravdou: Nižší daně zpravidla motivují k vyššímu reálnému výběru prostředků. Snížení některých daní má přímý dopad na motivací lidí k aktivitě, investicím či k podnikání. Jako typický příklad se nepřekvapivě nabízí daň z příjmů právnických osob.
Česká republika má sazbu této daně ve výši 21 %. Jedná se de facto o průměr OECD a sazba se tedy na první pohled nezdá příliš vysoká. Důležité je však srovnání zejména s našimi přímými konkurenty v regionu, jako jsou Polsko, Maďarsko či Pobaltí. Sazba v ČR vychází povětšinou hůře a v souvislosti s obecně vysokým zdaněním práce a jinými neduhy nepatříme mezi příliš atraktivní země z pohledu ochoty založit či udržovat zde byznys (např. Estonsko má dokonce sazbu korporátní daně 0 %, pokud jsou zde zisky reinvestovány).
Případné snížení korporátní daně zpět na 19 % může – ve spojení s nápravou jiných faktorů jako například zrychlením povolovacích procesů – výrazněji vylepšit konkurenční pozici ČR v regionu. Ačkoliv se negativní rozpočtový dopad nižší korporátní daně odhaduje na cca 23 miliard korun ročně, efekty v podobě příznivějšího prostředí pro investice a vyšší ochoty alespoň udržet či rozšířit některé významné projekty by v dlouhodobém horizontu mohly pomoci kompenzovat tento výpadek a posunout ČR o stupeň výš při rozhodování o umístění investičních záměrů.
Daňové odpočty jako cílená podpora prioritních projektů
Nižší daň z příjmů právnických osob představuje pozitivní, avšak plošnou formu podpory. Efekt na konkurenceschopnost může být mnohem vyšší, pokud se pomoc firem doplní o cílenou a dostupnou daňovou podporu vybraných prioritních projektů.
Jedním z klíčových nástrojů jsou v tomto případě daňové odpočty na výzkum a vývoj. O jejich dlouhodobém přínosu svědčí například i to, že jsou zavedeny ve 34 z 38 zemí OECD a obecně se zvyšuje jejich uplatnitelnost – kolem roku 2000 byly zavedeny pouze v 19 zemích.
Po řadu let jsou ukotveny i v tuzemské legislativě. Dle nových pravidel může poplatník odečíst navíc až 150 % uznatelných nákladů souvisejících s výzkumnou aktivitou od základu daně do 50 milionů korun, při vyšším základu pak odečítá 100 %. Praxe uplatňování odpočtů má však své limity, firmy nechtějí tuto podporu šířeji využívat z důvodu často náročných a obsáhlých kontrol, evidenční zátěže či nejistoty. Od roku 2015 klesl počet firem využívajících odpočty o 45 %. V moderní době technologické transformace je nutné tento trend otočit. Svaz dále jedná se státní správou, aby využití odpočtů bylo pro firmy přívětivější.
Dalším nástrojem cílené podpory by bylo z pohledu Svazu průmyslu také zavedení nových daňových odpočtů na robotizaci a digitální transformaci podniků. Česká republika v této disciplíně dlouhodobě zaostává za průměrem EU a výrazné limity jsou patrné například i v zavádění umělé inteligence. Nízký stupeň technologické transformace ve srovnání s jinými průmyslovými zeměmi představuje pro českou exportně založenou ekonomiku riziko ztráty konkurenceschopnosti.
Pomocí vhodně nastavených odpočtů podporujících tuto aktivitu by tuzemské firmy mohly proces robotizace a digitalizace urychlit. Inspirací může být například praxe z Polska či z Itálie, kde jsou zavedeny daňové úlevy na nákup zařízení, software, ale také cloudové služby (bližší informace viz box).
Zrychlené odpisy majetku = modernizace firem a ekonomiky
Výše zmíněné snížení korporátní daně či cílené odpočty ale nemusí znamenat konečný výčet prorůstových opatření. Velmi efektivním klíčem k akceleraci rozvoje podniků jsou zrychlené odpisy majetku. Jejich výhoda spočívá v dočasně snížené daňové povinnosti (vlivem opticky vyšších nákladů na opotřebení majetku) a zkrácení návratnosti investic či inovací. Firmy jsou tak motivovány zavést či urychlit investice, čímž udržují svojí technologickou pozici a celkově se zvyšuje i ekonomická aktivita.
Zrychlené odpisy jsou navíc v dlouhodobém horizontu rozpočtově neutrální, neboť se mění pouze tempo, nikoliv odepisovaná částka. Možnost jejich uplatnění je již v omezené míře zakotvena v tuzemských daňových pravidlech, návrh programového prohlášení vlády však slibuje výraznější zatraktivnění. Vláda se zavázala zavést rychlejší a efektivnější daňové odpisy investic, mimo jiné specificky i do startupů.
Daně mohou pomáhat i ke zdraví
Zní to provokativně, ale je to tak. Svaz průmyslu se spolu s dalšími partnery z řad podnikatelských asociací zasazuje o nový náhled na zdravotní preventivní programy firem vůči svým zaměstnancům.
Na uvedené dobrovolné preventivní programy by dle názoru Svazu mělo být nahlíženo nikoliv jako na benefit zaměstnance, ale jako na snahu zaměstnavatele zvyšovat produktivitu práce zaměstnanců formou například preventivních prohlídek, očkování či jiné zdravotní péče. Prostředky podniků na programy by tedy měly patřit mezi uznatelné náklady zaměstnavatele na zlepšování pracovních podmínek, přičemž na straně zaměstnance by se nejednalo o příjem.
Právě systematická podpora zdraví zaměstnanců má totiž prokazatelně pozitivní dopady v podobě snížení nemocnosti a celkového zachování zdravotního stavu a pracovní schopnosti. Dané skutečnosti se následně promítají do vyšší výkonnosti pracovních kolektivů a do posílení konkurenceschopnosti zaměstnavatele. A v dalších letech, kdy se očekává čím dál silnější poptávka po kvalifikovaných pracovnících a obecné zvyšování průměrného věku zaměstnanců, bude tato péče čím dál důležitější – s konkrétními pozitivními dopady i na veřejný zdravotní systém.
| Daňové zvýhodnění robotizace a digitalizace
Česko dlouhodobě zaostává v míře automatizace a robotizace za průměrem EU. Nízký stupeň robotizace a digitalizace ve srovnání s jinými průmyslovými zeměmi představuje pro českou exportně založenou ekonomiku ve střednědobém horizontu riziko ztráty konkurenceschopnosti. Podle Mezinárodní federace pro robotizaci IFR mělo v roce 2023 Česko 207 robotů na 10 000 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, hustota robotů tak zůstává pod průměrem EU a v porovnání s Německem je zhruba dvakrát nižší. Podle Českého statistického úřadu se průmyslové roboty nejvíce využívají v automobilovém průmyslu, kde je hustota robotů šestkrát vyšší než ve zbytku zpracovatelského průmyslu. Statistiky rovněž potvrzují, že nejvíce roboty využívají velké podniky nad 250 zaměstnanců, zatímco malé podniky jsou výrazně pod evropským průměrem. Český průmysl má silnou robotizaci ve výrobě, ale zaostává v logistické automatizaci, což je v současnosti nejrychleji rostoucí segment robotizace, transformující fungování celých dodavatelských řetězců. Do budoucna je tedy záhodno rozšířit využívání robotů i mimo automobilový průmysl, mezi malé a středně velké podniky a posunout se od robotizace výroby k automatizaci celé továrny. Jak podpořit robotizaci a digitalizaci skrze daně Některé země se rozhodly podpořit proces robotizace prostřednictvím cílených daňových nástrojů. Například Polsko zavedlo pro období 2022–26 „robotizační daňovou úlevu“, která umožňuje podnikům odečíst od základu daně 150 % uznatelných nákladů vynaložených na robotizaci – tedy nad rámec jejich standardního zaúčtování jako nákladu. Daňovou úlevu lze použít nejen na nákup nových průmyslových robotů a příslušenství (např. zařízení pro vzdálené řízení robotů, senzory, přepínače, bezpečnostní zámky), ale i na nehmotný majetek jako software, licence a systémy řízení výroby a profesní školení obsluhy robotů a leasing. Podle zkušeností polských firem odpočty zafungovaly jako účinná pobídka k investicím do nového zařízení a nového digitálního řešení. Polské ministerstvo financí zatím nemá k dispozici konečné vyhodnocení tohoto opatření, nicméně uvažuje o jeho prodloužení i za rok 2026. Jiným příkladem je Itálie, kde k podpoře robotizace využili daňový kredit, tedy možnost odečíst si část investice z daní. Výše kreditu se v průběhu platnosti opatření 2020–25 postupně snižovala z 20 % na 5 %. Způsobilé investice byly definovány v katalogu a zahrnovaly hmotný i nehmotný majetek (včetně propojení se závodními IT systémy) jako v případě Polska. U větších investic nad 300 000 eur byl vyžadován posudek způsobilosti ze strany inženýra nebo akreditovaného orgánu. Podpora robotizace a digitalizace prostřednictvím daňového zvýhodnění rozhodně stojí za zvážení i v případě Česka. Konkrétní nastavení daňového zvýhodnění není jednoduché, musí brát v úvahu i administrativní jednoduchost a náklady pro státní rozpočet. Dosavadní zkušenosti jiných zemí však potvrzují, že vhodně nastavená daňová podpora skrze odpisy, daňové odpočty či kredity působí jako účinná pobídka pro rozhodování firem o investicích, s pozitivními dopady na hospodářský růst. |
Milan Klempíř a Pavlína Žáková
Zdroj: https://www.spcr.cz/jak-mohou-dane-pomoci-byznysu-spravne-nastaveni-pohani-ekonomicky-rust
Datové schránky na nové doméně.
20.8.2026, Zdroj: BusinessINFO.cz (https://www.businessinfo.cz/)
Datové schránky budou od 26. srpna dostupné už jen na doméně datovka.gov.cz. Automatické přesměrování uživatelů z původní domény mojedatovaschranka.cz na novou doménu datovka.gov.cz startuje 26. srpna 2026.
Uživatelé, kteří mají hesla ke své datové schránce uložená přímo v prohlížeči svého počítače, je budou muset při první návštěvě nové domény zadat znovu. Postupný přechod na novou doménu byl zahájen 25. června letošního roku. Na blížící se automatické přesměrování z původní domény na novou doménu datovka.gov.cz byli všichni uživatelé datových schránek dvakrát upozorněni systémovou zprávou.
Z celkového počtu přes 5,125 mil. (5 126 438) si zřídilo datovou schránku na vlastní žádost již 1 355 799 nepodnikajících fyzických osob. Datová schránka pro nepodnikající fyzickou osobu je dobrovolnou službou (podnikajícím fyzickým osobám byla datová schránka zřízena automaticky ze zákona v lednu 2023). Občané, kteří si ji zřídí, získávají efektivní a bezpečný nástroj pro komunikaci s úřady, díky kterému mohou snadno vyřizovat potřebné záležitosti digitálně, kdykoliv a odkudkoliv. Celkově již bylo odesláno 1 630 171 285 datových zpráv.
„Od zahájení přechodu na novou doménu datovka.gov.cz zaznamenáváme rostoucí počet uživatelů, kteří již přes tuto doménu ke své datové schránce přistupují – nyní je to již téměř 20 %. Od 26. srpna budou všichni uživatelé na novou doménu již automaticky přesměrováni, takže všem doporučuji, aby si včas ověřili znalost jména a hesla ke své datové schránce, nebo zvolili pro přihlašování bezpečnější způsob přes některý z prostředků digitální identity, který jim umožní obsluhovat i několik schránek najednou,“ uvedl Ondřej Menoušek, vedoucí oddělení Informačního systému datových schránek DIA.
Jak najít uložená hesla
Uživatelé, kteří mají hesla ke své datové schránce uložená přímo v prohlížeči svého počítače, je budou muset při první návštěvě nové domény datovka.gov.cz zadat znovu. Proto doporučujeme, aby si znalost jména a hesla své schránky včas ověřili, a nemuseli pak případně žádat o vydání nového hesla.
Ještě lepší a bezpečnější metodou přihlašování je ověření digitální identity, například přes Identitu občana nebo Mobilní klíč eGovernmentu, při kterém již nebudou své heslo potřebovat. V současné době se přes digitální identitu přihlašuje ke své datové schránce již více jak 28 % uživatelů a jejich počet stále roste.
Bezpečnější a důvěryhodnější státní weby
Sjednocování státních webů pod doménu gov.cz je důležité hlavně kvůli lepší orientaci uživatelů a snížení bezpečnostních rizik. Uživatel snáze pozná, že se nachází na oficiálním webu veřejné správy, a má menší riziko, že své údaje zadá na podvodné napodobenině státní služby.
- gov.cz je jasný identifikátor státu: jednotná doména pomáhá odlišit oficiální státní web od neoficiálních nebo podvodných stránek.
- Nižší riziko phishingu: méně různých domén znamená jednodušší kontrolu, zda uživatel zadává přihlašovací údaje na správném místě.
Bezpečnější přihlašování přes digitální identitu
Další novinkou spojenou s datovými schránkami je odklon od přihlašování do Portálu občana pouze pomocí přihlašovacích údajů datové schránky. Obecně platí, že bezpečnější je ověřovat konkrétního uživatele přes jeho digitální identitu a využívat silnější způsob přihlášení, který lépe chrání přístup k online službám státu pro všechny uživatele.
- Ověření konkrétního uživatele: přístup ke službám je navázán na osobu, která se skutečně přihlašuje.
- Nižší riziko sdílených údajů: omezuje se používání samotných přihlašovacích údajů k datové schránce jako univerzálního přístupu do Portálu občana.
- Možnost vícefaktorového ověření: digitální identita umožňuje využít další ověřovací prvek, který lépe chrání přístup k citlivým službám státu.
Nová adresa odesílatele upozornění
Se změnou domény na datovka.gov.cz se mění také adresa odesílatele systémových e-mailů, kdy původní adresa notifikace@mojedatovaschranka.cz) bude nahrazena novou adresou s jednotnou státní doménou gov.cz notifikace@datovka.gov.cz.
Pokud mají uživatelé nastaveno upozornění e-mailem na nové zprávy ve své datové schránce, bude potřeba si aktualizovat svá automatická třídění a e-mailové filtry. V případě jakýchkoli dotazů či pochybností se mohou obrátit na infolinku Datových schránek na čísle +420 954 200 200, která je jim k dispozici každý všední den od 8:00 do 18:00.
Devizový trh k 02.10.2026.