RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
ostatní informace
RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

6. 2. 2023

Svaz stavebníků: Řemeslo je opovrhované. Navrhuje například páteřní síť škol.

Úřad publikoval metodický dokument k objasňování a doplňování nabídek v zadávacích řízeních.

Novela zákona o službách – transpozice směrnice EU EET.

Cirkulární už je polovina podniků. Některé nevědomky, vyplynulo z průzkumu.

Devizový trh 5. týden.

Svaz stavebníků: Řemeslo je opovrhované. Navrhuje například páteřní síť škol.

2.2.2023, Zdroj: ČTK

V Česku se podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) dívá na řemeslníky skrz prsty, i proto klesá zájem o technické obory. Technický ředitel SPS Pavel Ševčík ČTK řekl, že je potřeba ročně více než zdvojnásobit počet absolventů. I proto svaz připravil strategii nazvanou Perspektiva a vize vzdělávání stavebních řemesel 2030, v níž mimo jiné navrhuje páteřní síť škol a nenadřazovat v nich teoretické vzdělání nad řemeslné.

Nejsme ten špinavý obor, jak se traduje. Stavebnictví je atraktivní a perspektivní odvětví s širokými možnostmi uplatnění. Na druhé straně pak řemeslo paradoxně podléhá silné kritice z pohledu kvality, ale i kvantity,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

Ševčík řekl, že v Česku pracuje ve stavebnictví asi 400.000 lidí, což znamená, že by ročně bylo potřeba až 20.000 nových absolventů, ale na trh se jich včetně vysokoškoláků dostane 8500. „Je otázkou, kdy se nedostatek projeví a dojde k havarijnímu scénáři,“ uvedl Ševčík.

Zvýšit zájem o řemeslo má pomoci strategie vzdělávání SPS, která byla v půlce ledna představená tripartitě. Od stavbařů tak mimo jiné i premiér Petr Fiala (ODS) slyšel, že zejména u mladé generace musí být celospolečenským zájmem odstranění pohrdání manuální řemeslnou prací.

Stavební firmy si často stěžují, že jim chybí kvalifikovaná pracovní síla. Například Skanska ČTK sdělila, že aktuálně má v Česku 55 volných míst. Největší problém podle společnosti není sehnat jen stavební dělníky, ale i elektromontéry, řemeslníky či obsluhu stavebních strojů.

„Stavebnictví vyžaduje stále kvalifikovanější zaměstnance i na dříve čistě dělnických pozicích. Třeba strojníci na dozerech či finišerech musí umět obsluhovat 3D navádění. Investujeme do technologií, ale pokud se nezmění zájem o stavebnictví, nebude je mít za pár let kdo obsluhovat,“ řekla Slavomíra Sedláčková, personální ředitelka Skanska Central Europe.

Mezi 15 bodů vize svazu patří návrh na daňová a jiná zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří spolupracují se školami. A postupně vytvoření páteřních škol zaměřených na vzdělávání pro stavebnictví. Ševčík uvedl, že by měly vznikat podle požadavků trhu a poptávky krajů. „Někde to bude třeba pět škol, jinde méně. Jde o to, aby byly dostatečné kapacity i vyvážená dostupnost,“ řekl Ševčík.

SPS vyzývá, že výuka řemesel se nesmí stávat okrajovou záležitostí a za zásadní považuje zavedení mistrovské zkoušky, která by měla přinést vyšší punc odbornosti.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví chce svoji vizi prosadit zlepšením komunikace s ministerstvem školství. Vedle metodiky či finanční podpory upozorňuje i na klesající úroveň přijímacích řízení na takzvané výběrové školy (například gymnázia), díky čemuž se na ně podle SPS dostávají horší žáci a o to méně se jich hlásí do řemeslných oborů. Jednat o podpoře chce svaz také s kraji jako zřizovateli středních škol, městy a s dalšími oborovými svazy, třeba Hospodářskou komorou ČR.

smr rdo

Úřad publikoval metodický dokument k objasňování a doplňování nabídek v zadávacích řízeních.

20.12.2022, Zdroj: ÚOHS (www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html)

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zpracoval metodický dokument k aplikaci ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek z hlediska své aktuální rozhodovací praxe. Uvedené ustanovení zákona obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli.

Postup podle § 46 ZZVZ poskytuje zadavateli možnost, aby si vyžádal od dodavatele objasnění nebo doplnění nabídky, může se ale jednat i o objasnění či doplnění jakýchkoli dalších úkonů účastníků zadávacího řízení, například žádostí o účast nebo dokladů předkládaných před uzavřením smlouvy. Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný. V takovém případě lze vyžadovat objasnění již předložených informací, přičemž není rozhodné, čeho se objasňovaná informace týká. Může tedy jít o informaci týkající se podmínek účasti v zadávacím řízení i informací vztahující se ke skutečnostem rozhodným pro hodnocení nabídek. Objasnění však nemůže vést k věcné změně nabídky, která je naopak zákonem zapovězena.

Úřad se ve své metodice zabývá například otázkou, vůči jakým subjektům je zadavatel oprávněn postup dle § 46 ZZVZ aplikovat, jak zajistit při objasňování nabídek rovnost mezi účastníky řízení a zda je nutno odstraňovat všechny vady nabídky. Dále řeší využití § 46 v souvislosti s kvalifikačními požadavky, požadavky na předmět plnění veřejné zakázky, ve vztahu k hodnoceným údajům nebo položkovému rozpočtu.

Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – pdf ke stažení

Evropská komise upravila výši základní sazby pro výpočet referenční a diskontní sazby v ČR

V souladu se Sdělením o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úřední věstník C 14, 19. 1. 2008, str. 6) upravila Evropská komise výši základní sazby pro výpočet referenční a diskontní sazby v České republice. Nová základní sazba je od 1.1.2023 ve výši 7,43 %.
Referenční a diskontní sazby se používají jako náhrada tržní sazby k výpočtu grantového ekvivalentu podpory, zvláště v případě, kdy se podpora vyplácí v několika splátkách, a k výpočtu části podpory, která vyplývá z režimů dotace úroků. Slouží rovněž ke kontrole souladu s pravidlem de minimis a s předpisy o blokové výjimce.
Konkrétním příkladem využití referenční sazby je situace, kdy Evropská komise rozhodne, že nelegálně poskytnutá veřejná podpora je neslučitelná s vnitřním trhem a nařídí členskému státu, aby učinil veškerá nutná opatření k získání podpory od příjemce zpět včetně úroků. Tyto úroky se stanovují právě na základě referenční sazby.

České předsednictví stihlo schválit zmocňovací nařízení pro modální a ekologickou dopravu

Rada Evropské unie pod vedením českého předsednictví včera formálně schválila zmocňovací nařízení pro přijetí blokových výjimek v oblasti modální a ekologické dopravy. Na základě tohoto nařízení připraví Evropská komise v příštím roce prováděcí nařízení, které stanoví konkrétní blokové výjimky z oblasti veřejné podpory v oblasti dopravy.
Kladné stanovisko k nařízení vyslovil Evropský parlament a legislativní dokument tak mohl být oproti původnímu plánu přijat ještě na poslední Radě ministrů za českého předsednictví. Návrh zmocňovacího nařízení byl pod vedením zástupců České republiky – Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Stálého zastoupení České republiky v Bruselu – projednán na Pracovní skupině pro hospodářskou soutěž začátkem září 2022. Na navazujícím jednání koncem září CZ PRES předložilo kompromisní text, který byl upraven na základě obdržených komentářů členských států. Kompromisní text obsahoval jedinou změnu, a sice vypuštění části jedné věty. Tímto se sjednotil postup s postupy podle obecného zmocňovacího nařízení.
Zmocňovací nařízení reaguje na potřebu zavést zvláštní pravidla, jež umožní zjednodušení postupů při schvalování státní podpory v souvislosti s podporou železniční, vnitrozemské vodní a multimodální dopravy. Podpořena tak má být ekologická transformace, mimo jiné snížením emisí skleníkových plynů a zlepšením kvality ovzduší.
Je pravomocí Rady, aby určila kategorie podpory, které mohou být osvobozeny od oznamování státní podpory a je na Evropské komisi, aby přijímala nařízení, jež pro tyto výjimky stanoví přesná pravidla.
Zmocňovací nařízení z roku 2015 (Nařízení Rady 2015/1588) vymezuje určitý počet kategorií podpory, jež mohou být osvobozeny od oznamovací povinnosti. Toto nařízení se však vztahuje pouze na opatření státní podpory prohlášená za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU.
Na státní podporu pro železniční, vnitrozemskou vodní a multimodální dopravu se vztahuje čl. 93 SFEU, který nebyl zahrnut ve zmocňovacím nařízení z roku 2015, což Evropská komise vnímá jako právní mezeru, která by měla být urychleně zaplněna v zájmu zjednodušení postupů v této oblasti pro členské státy. Cílem nového zmocňovacího nařízení je sladit pravidla státní podpory pro železniční, vnitrozemskou vodní a multimodální dopravu se strategií EK pro udržitelnou a inteligentní mobilitu.
Nařízení samo o sobě nebude mít žádný přímý dopad, pouze představuje právní základ pro přijetí možných nařízení o blokových výjimkách.

Novela zákona o službách – transpozice směrnice EU EET.

22.12.2022, JUDr. Pavla Schödelbauerová MMR ČR, Zdroj: Verlag Dashöfer

Přijatou novelou zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty má být dovršena transpozice směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti., přičemž gestorem transpozice je Ministerstvo průmyslu.

Původní Směrnice 2012/27/EU měla za cíl zlepšit energetickou účinnost o 20 % do roku 2020 ve srovnání s úrovní z roku 1990 a začlenila požadavek na všechny země EU, aby stanovily národní cíle energetické účinnosti, aby toho dosáhly.

Tato směrnice tak, jak je revidována směrnicí (EU) 2018/2002, je společně se směrnicí o obnovitelné energii a novým nařízením o správě součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany.

Hlavní změny směrnice z roku 2012 zahrnovaly:

dosažení cíle energetické účinnosti 32,5 % do roku 2030 a předpokládání následných dalších zlepšení,
odstraňování překážek na trhu s energiemi, které brání účinnosti dodávek a využívání energií,
stanovení vlastního přispívání zemí EU pro rok 2020 a 2030,
to, že od roku 2020 budou země EU vyžadovat, aby organizace poskytující veřejné služby pomáhaly svým spotřebitelům používat o 0,8 % méně energie každý rok,
jasnější pravidla pro měření energií a vyúčtování, posilováním práv spotřebitelů, zvlášť pro lidi žijící v budovách s více byty,
posílení společenských aspektů energetické účinnosti tím, že bude v navrhování schémat energetické účinnosti a alternativních opatření zohledněna energetická chudoba.

Směrnice 2012/27/EU je v platnosti od 4. prosince 2012 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 5. června 2014.

Doplňující Směrnice (EU) 2018/2002 je v platnosti od 24. prosince 2018 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 25. června 2020.

To platilo s výjimkou pro jistá pozměněná pravidla, u nichž byl nejzazší termín uzákonění 25. října 2020. Ta se týkala:

měření plynu a elektřiny,
měření vytápění, chlazení a užitkové teplé vody,
dílčího měření a rozdělování nákladů za vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu,
požadavku vzdáleného odečtu,
informací k vyúčtování plynu a elektřiny,
informací k vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody,
nákladů na přístup k informacím o měření a vyúčtování elektřiny a plynu,
nákladů na přístup k informacím o měření, vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody,
minimálních požadavků na vyúčtování a informace o vyúčtování založených na aktuální spotřebě elektřiny a plynu (v příloze VII) a
nové přílohy VIIa o minimálních požadavcích pro informace o vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody.

Lhůta pro transpozici této směrnice uplynula tedy 25. října 2020. Z důvodu prodlení, které však bylo způsobeno souhrnem řady skutečností i objektivní povahy (covid-19 apod.), zahájila Evropská komise proti České republice řízení o porušení povinnosti, které však bylo 15. července tohoto roku zastaveno v návaznosti na projednání a předpokládané přijetí předkládané novely v Parlamentu České republiky. Pokud by se tak nestalo, řízení o porušení povinnosti ČR s důsledkem finančních sankcí by bylo obnoveno.

V prvé řadě bych ráda upozornila, že novela nestanoví povinnost k instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domech s byty. Tato povinnost je již od 1. ledna 2022 stanovena v § 7 odst. 11 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, včetně definice dálkově odečitatelného měřidla

Dále je třeba mít na paměti že přijatá novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty zasahuje do širší oblasti energetiky a dotýká se především následujících předpisů:

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU „o energetické účinnosti“ = novelizovaná směrnice

2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 = novelizující směrnice

3) Doporučení Komise (EU) 2019/1660

4) vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (MMR)

5) zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (MPO)

6) vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie (MPO)

7) zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (MPO)

8) vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích (ERÚ).

Transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 byla v oblasti poskytovaných služeb spojených s bydlením již provedena částečně novelou vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (MMR), přijatou pod č. 376/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, přičemž část vyhlášky nabývá účinnosti od 1.1.2023.

Novela zákona o službách č. 424/2022 Sb. tuto transpozici v oblasti služeb spojených s bydlením dokončuje-

V zákoně č 67/2013 Sb., lze vysledovat čtyři nejdůležitější změny:

povinnost měsíčního informování o spotřebě
povinnost poskytnout vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb
výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování na splatnost nedoplatku
domněnka souhlasu s vyúčtováním v případě nepodání námitek ve stanovené lhůtě

Měsíční informování o spotřebě

Nejvíce probíraným ustanovením novely je právě ustanovení stanovující povinnost měsíčního informování o spotřebě. Tato povinnost nastává pouze v případě, že jsou v domě instalována dálkově odečitatelná měřidla. Pokud instalována nejsou, povinnost informování nevzniká.

Jak již bylo v úvodu řečeno Instalace nových měřičů tepla, vodoměrů na teplou vodu a indikátorů na radiátorech, které budou považovány za dálkově odečitatelné, je v Česku povinná od 1. 1. 2022, a to zejména při jejich výměně. Od ledna 2027 by se pak měla používat už pouze měřidla s dálkovým odečtem.

Velkou roli tedy hraje i definice toho, co je považováno za dálkově odečitatelné měřidlo, přičemž zde Evropská komise ponechává definici na vůli národních států.

Parlament České republiky přijal v oblasti služeb spojených s bydlením následující řešení:

Do 31. prosince 2026 se za dálkově odečitatelné měřidlo bude považovat takové měřidlo, které umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů.

Od 1. ledna 2027 se bude za dálkově odečitatelné měřidlo považovat takové měřidlo, pro jehož odečet není nutný přístup do jednotlivých bytů a nebytových prostor. Tato druhá definice odpovídá definici dálkově odečitatelného měřidla v zákoně o hospodaření energií.

V době od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026 tedy budou muset poskytovatelé služeb informovat příjemce služeb o jejich měsíční spotřebě, pouze pokud jsou v domě instalována měřidla umožňující odečet na vzdálenost větší než 250 metrů. V těchto případech nehrozí, že by odečet každý měsíc způsoboval poskytovatelům služeb nadměrné potíže nebo náklady.

Od 1. ledna 2027 se okruh osob s povinností informovat o měsíční spotřebě rozšíří. Informační povinnost se zavede i pro všechny domy, kde jsou instalována měřidla, pro jejichž odečet není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Pokud poskytovatel služeb vyhodnotí, že by mu vznikly s odečtem každý měsíc vysoké náklady, bude mít do konce roku 2026 dostatek času, aby přešel na modernější technologie, které podstatně snižují náklady na odečty.

Vyúčtování energetických služeb za poslední 3 roky

Druhou změnou je povinnost poskytovatele služeb, aby na žádost příjemce služeb předal poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií vyúčtování příjemce služeb a informace o jeho spotřebě za poslední 3 roky, jsou-li dostupné.

Příjemce služeb může písemně požádat poskytovatele služeb, aby poskytovateli energetických služeb podle zákona o hospodaření energií, kterého příjemce služeb v žádosti určí, poskytl vyúčtování příjemce služeb za poslední 3 roky a informace o jeho zjištěné spotřebě tepla a spotřebě teplé vody.

Poskytovatel služeb této žádosti vyhoví buď tím, že poskytovateli energetických služeb vyúčtování a informace o spotřebě přímo zašle, nebo tím, že tato vyúčtování a informace o spotřebě poskytovateli energetických služeb zpřístupní na internetu a poskytne mu patřičné přístupové údaje.

Uvedené samozřejmě platí pouze v případě, že jsou vyúčtování a informace o spotřebě dostupné. Příčinou nedostupnosti vyúčtování a informací o spotřebě může být zejména to, že příjemce služeb bydlí v domě příliš krátkou dobu.

Důsledky vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku služby

Třetí změnou je navrhované výslovné stanovení důsledků vad vyúčtování pro splatnost nedoplatku za služby v § 7 odst. 3. Pokud vada vyúčtování nebude mít vliv na vypočtenou výši nedoplatku, stane se nedoplatek splatným. Cílem je zabránit tomu, že se nedoplatek nestane splatným, např. kvůli uvedení rodného příjmení ženy, která se během zúčtovacího období provdala a příjmení si změnila. Informace, které musejí být ve vyúčtování uvedeny a které nemají souvislost s vypočtenou výší nedoplatku, byly navíc podstatně rozšířeny transpoziční novelou prováděcí vyhlášky k zákonu.

Pokud však vada vyúčtování spočívá ve špatném výpočtu nedoplatku, ke splatnosti nedojde. Poskytovatel služeb musí příjemci služeb doručit opravené vyúčtování, aby mohl nedoplatek po příjemci služeb vymáhat.

Vady, které mají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, jsou např.:

Chybné uvedení podlahové plochy bytu příjemce služeb, které vede k chybně vypočtené výši nedoplatku.
Chybné údaje o odečtech na měřidlech (ať už tepla nebo na vodoměrech), které vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku.
Uvedení chybné částky nákladů na služby za celou zúčtovací jednotku, která se rozúčtovává mezi příjemce služeb, vedoucí k chybně vypočtené výši nedoplatku.
Prosté matematické chyby při výpočtu, které vedou k chybně vypočtené výši nedoplatku.

Naopak vady, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku, jsou např.:

Chybně uvedené číslo bytu.
Chybně uvedené jméno příjemce služeb.
Neuvedení informace o použité skladbě zdrojů energie a o souvisejících ročních emisích skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok v případech stanovených prováděcí vyhláškou.

Samozřejmě pokud se jedná o přeplatek, není vada vyúčtování jakoukoliv překážkou jeho splatnosti. Přeplatek platí poskytovatel služeb, který zároveň vypracovává vyúčtování. Bylo by absurdní, aby jím způsobená vada zapříčinila, že nemusí přeplatek příjemci služeb vrátit.

Nevyvratitelná domněnka souhlasu s vyúčtováním

Čtvrtou změnou je nevyvratitelná domněnka souhlasu s vyúčtováním, pokud příjemce služeb nepodá proti vyúčtování námitky do 30 dnů od doručení vyúčtování. Zabrání se tak nepoctivému jednání některých příjemců služeb, kteří namítají nesprávnost vyúčtování až po delší době, např. ve chvíli, kdy mají zaplatit nedoplatek, nebo až po mnoha měsících, kdy zároveň požadují po poskytovateli služeb uhrazení vysoké soukromoprávní pokuty. Soudy nyní rozhodují tak, že neuplatnění námitek příjemcem služeb v zákonné lhůtě nemá vliv na jeho nárok domáhat se bezvadného vyúčtování a zákonné soukromoprávní pokuty (podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb.) ani na možnost odepřít úhradu nedoplatku vyměřeného vyúčtováním.

V praxi pak někdy dochází k tomu, že příjemce služeb čeká delší dobu, než se začne dožadovat u poskytovatele služeb nápravy vad vyúčtování a zároveň zákonné soukromoprávní pokuty, případně, než začne namítat vady vyúčtování jako důvod neuhrazení nedoplatku. Tím narůstá sankce vůči poskytovateli služeb.

Jelikož se zákonná soukromoprávní pokuta navyšuje o každý den prodlení, je pro příjemce služeb výhodné čekat, až se celková výše pokuty zvýší na maximum. (Jelikož se splnění hlavní povinnosti promlčí po 3 letech, může se příjemci služeb vyplatit čekat až 3 roky.)

Takové jednání by však právo nemělo podporovat, a proto je správné stanovit, že nejsou-li námitky předloženy poskytovateli služeb ve stanovené lhůtě, platí, že příjemce služeb se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.

Úplné znění novely zákona o službách č. 424/2022 Sb. na odkaze zde.

Cirkulární už je polovina podniků. Některé nevědomky, vyplynulo z průzkumu.

Polovina malých a středních podniků využívá principy cirkulární ekonomiky. Alespoň jeden z těchto principů využívají téměř všechny firmy, jen si to část z nich neuvědomuje.

30.11.2022 | Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

Zjištění vyplynula z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v rámci Roku nových technologií 2022 uskutečnila agentura Ipsos. „Nejčastějšími důvody zájmu o cirkulární ekonomiku jsou snaha ušetřit, přizpůsobení se trendu udržitelnosti podnikání a také požadavky majitelů společností,“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš.

Podniky podle Jaroše nejčastěji v rámci principů cirkulární ekonomiky třídí odpady, využívají ekologické materiály a soustředí se na opravitelnost svých výrobků.

Menším firmám, které se o toto téma nezajímají, je podle místopředsedkyně AMSP ČR Pavly Břečkové třeba srozumitelně a jednoduše vysvětlit, že cirkulární ekonomika není jen o odpadech, ale o udržitelnosti jejich podnikání, které přináší finanční efekt pro firmu. „Malé a střední podniky využívají principy cirkulární ekonomiky intuitivně, aniž by to věděly, což je dobrá zpráva,“ podotýká Břečková. „Hlavním efektem cirkulární ekonomiky je a musí být finanční úspora – pouze z přesvědčení to firmy nedělají,“ dodává s tím, že zatím chybí osvěta k tomuto tématu. AMSP ČR se ji nyní chystá razantně podpořit.

Scházejí peníze i informace

Průzkum také zjistil, že největšími překážkami zavedení cirkulární ekonomiky jsou nedostatek informací, finančních prostředků, expertů či pracovních sil v oboru. „To že více než polovina firem využívá principy cirkulární ekonomiky, je pozitivní zpráva. S nejčastěji zmiňovanými překážkami v podobě nedostatku informací, zkušeností, či finančních prostředků, je Komerční banka připravena pomoci. Prostřednictvím společnosti KB Advisory a ENVIROS ze Skupiny KB poskytujeme firemním klientům poradenství v oblasti ESG, energetiky, životního prostředí včetně zavádění principů cirkulární ekonomiky. To vše doplněné o kompletní poradensko-dotační servis a udržitelné financování,“ uvádí k průzkumu Blanka Svobodová, Corporate Strategy and Financing Tribe Leader Komerční banky.

Dobrou zprávou je, že i na zavádění principů cirkulární ekonomiky jsou už nyní k dispozici dotace. Další výzvy budou ještě vypsány.

Odpad z výroby může být cenným materiálem

Malé firmy podle Pavly Břečkové nemusejí hned panikařit a platit externisty ke zpracování obřích strategií. „Stačí začít menšími krůčky a postupně na nich stavět – tedy provést analýzu současné vlastní činnosti, což stoprocentně objeví řadu principů cirkulární ekonomiky, které firmy aplikují již dnes,“ doporučuje místopředsedkyně AMSP ČR.

Pokud tedy mají například odpady z výroby, které opravdu nelze nijak využít, měly by si položit otázku, proč tomu tak je a zda se to dá změnit. Jde o efektivnější využívání materiálů/výrobků, jejich recyklaci a celkové snížení spotřeby a snížení množství odpadu – tedy snížení nákladů firmy.

Co je cirkulární ekonomika?

„Cirkulární ekonomika nebo také oběhové hospodářství je koncept, který se zaměřuje na udržitelný rozvoj a zahrnuje tak jak sociální, ekonomické tak enviromentální aspekty. Z hlediska výroby je to model, který umožňuje firmám efektivně nakládat se zdroji a stát se dlouhodobě udržitelnými,“ přibližuje členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.

„Pro zjednodušení je možné si cirkulární ekonomiku představit pod pojmem ‚materiálová účinnost‘. Například pojem energetické účinnosti je dobře znám, přičemž jeho snahou je snižovat spotřebu energie a hledat alternativní nízkoemisní zdroje. Snahou materiálové účinnosti je podobně snižovat spotřebu materiálů, zamezit plýtvání a hledat alternativní nízkoemisní materiály jako základní zdroje ekonomiky,“ dodává Svobodová.

Z udržitelného přístupu mohou vyplynout třeba i lepší úroky v bance

Tématu cirkulární ekonomiky se podle průzkumu v současnosti věnuje třetina firem, dalších 15 procent se mu poté začne věnovat od příštího roku.

Většina firem, které využívají principy cirkulární ekonomiky, má zároveň strategii, jak postupovat při zavádění nových principů. Obecně jsou nejvíce známé pojmy sdílené ekonomiky, ekodesignu, 3R principů a materiálového auditu.

Podívejte se na rozhovor s výrobcem cirkulárního oblečení

„Rádi bychom poukázali na nízké povědomí problematiky ESG,“ zdůrazňuje Branislav Schvarc, odborný koordinátor eMobility na českém trhu společnosti ŠKODA AUTO, a dodává: „Naší snahou ve společnosti ŠKODA AUTO je šířit osvětu a poukazovat na důležitost tohoto tématu nejen v souvislosti s přicházející legislativou EU. Chceme, aby byli naši obchodní partneři připraveni na povinnost ESG reportingu, který pro ně bude v blízké budoucnosti povinný, a zároveň dokázali již v současné době čerpat jeho výhody – například lepší úrokové sazby u bankovních subjektů, nebo plnění požadavků stávajících i potencionálních klientů.“

„Cirkulární ekonomika není pouze trend, ale způsob řízení firmy, který tady už s námi zůstane,“ připomíná Laura Mitroliosová, ředitelka společnosti CIRA Advisory. Firmy, které si některé cirkulární projekty zkusily, podle ní vidí, že jim klesají náklady na provoz nebo výrobní vstupy a chtějí proto cirkularitu ve své firmě více rozvíjet.

„S nástupem ESG reportingu, který klade velký důraz na monitorování dodavatelsko-odběratelského řetězce, se navíc stupňuje tlak i na malé a střední podniky. Pokud nechtějí přijít o zakázky od velkých firem, musí se interně začít věnovat udržitelnosti. A potvrzují to i samotní ředitelé firem v průzkumu od IPSOS: aktivně se tématu cirkulární ekonomiky již věnuje třetina firem, do tří let tento plán deklaruje více než 70 % firem. Kdo nechce ztratit konkurenceschopnost, ten by měl co nejdříve hledat bližší informace, jak se stát cirkulárnějším,“ doporučuje Mitroliosová.

„Tomuto tématu se věnujeme již přes sedm let a máme tak radost, že pro celou řadu podniků se cirkulární ekonomika stává prioritou,“ říká Pavel Zedníček, výkonný a finanční ředitel Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). „Optimalizace nákladů, materiálová účinnost, dekarbonizace a zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců jsou základní benefity cirkulární ekonomiky, které mohou napomoci k dlouhodobé udržitelnosti a konkurenceschopnosti místních podniků. Pro ty jsou klíčové informace a jednoduchý návod na to, jak začít. Právě role AMSP ČR je v tomto ohledu klíčová a za INCIEN bude naší snahou asociaci v tomto ohledu co nejvíce podpořit,“ doplňuje Zedníček.

Devizový trh 5. týden.

23-02-07 IN Devizový trh 5. týden