Flexinovela zákoníku práce a závěrečná etapa pracovněprávního vztahu.* 

Odměňování zaměstnance při převedení na jinou práci.* 

Rozšíření možnosti využívat práci z domova.* 

Závěrečný finiš flexinovely zákoníku práce.* 

Flexinovela zákoníku práce a závěrečná etapa pracovněprávního vztahu.

9.4.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jednou se zásadních změn, které flexinovela zákoníku práce přináší, je zpřesnění a zpružnění pravidel pro dání výpovědi z pracovního poměru.

Shrňme si hlavní změny. Ty spočívají v tom, že:

• výpovědní doba nově běží již ode dne dání výpovědi, resp. ode dne doručení výpovědi z pracovního poměru druhé smluvní straně, nedohodnou-li se strany jinak;
• v případě výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nově činí výpovědní doba 1 měsíc (dohodou smluvních stran pak může být výpovědní doba prodloužena), v ostatních případech i nadále činí minimální délka výpovědní doby 2 měsíce;
• prodlužuje se subjektivní a objektivní lhůta pro dání výpovědi z důvodu podle § 52 písm. g) zákoníku práce;
• dochází k úpravě výpovědních důvodů podle § 52 písm. d) a e) zákoníku práce a namísto odstupného se zavádí zvláštní právo zaměstnance na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy v případě, kdy s ním byl rozvázán pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodu, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.

Odměňování zaměstnance při převedení na jinou práci.

1.4.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Když zaměstnavatel převede zaměstnance na jinou práci, za níž přísluší nižší mzda či plat, je povinen mu vždy rozdíl mezi jeho dosahovaným a průměrným výdělkem doplatit?

Povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci doplatek do průměrného výdělku při převedení na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, se vztahuje pouze na vybrané důvody převedení na jinou práci, které je zaměstnavatel podle § 41 zákoníku práce povinen provést, a to většinou i bez souhlasu zaměstnance.

Je-li zaměstnanec převeden z zákonem uvedených důvodů na jinou práci, než je sjednána v pracovní smlouvě, za niž přísluší nižší mzda, poskytne mu zaměstnavatel po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Důvody převedení na jinou práci se podle § 41 zákoníku práce týkají pouze situací, jestliže:

• zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice [41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce],
• to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním [41 odst. 1 písm. d) zákoníku práce],
• to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků (41 odst. 4 zákoníku práce), nebo
• nemůže konat svoji práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (41 odst. 5 zákoníku práce).

Zaměstnavatel je v těchto případech povinen poskytovat zaměstnanci doplatek ke mzdě nebo k platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením po celou dobu převedení.

Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci proto, že proti němu bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení [ § 41 odst. 2 písm. b) zákoníku práce], než byla sjednána, přísluší mu mzda nebo plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Podmínky, za jakých uhradí příslušný správní úřad náklady na případný doplatek mzdy nebo platu poskytnutý zaměstnanci převedenému na jinou práci z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. d) zákoníku práce zaměstnavateli, který jej poskytl, vláda nařízením nestanovila, ačkoliv tyto podmínky stanovit může. Doplatky ke mzdě nebo platu proto poskytuje ze svých prostředků vždy zaměstnavatel.

Rozšíření možnosti využívat práci z domova.

14.3.2025, Zdroj: ČTK

Zhruba pětina státních zaměstnanců a zaměstnankyň využívá práci z domova. O takzvaný home office stojí ale dvě pětiny lidí ve službách státu.

Ukázal to loňský průzkum mezi 21.000 pracovníky, jehož výsledky představil nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč. Podle něj se připravují změny ve státní službě. Práce by měla být pružnější s lepší možností sladit zaměstnání a soukromí. Podle údajů ministerstva vnitra je od letoška ve státní službě 8842 míst představených a 56.792 postů pro pracovníky.

„Téma je nesmírně důležité. Vytváří předpoklady pro to, aby se nám dařilo do státní služby lákat lidi a díky dobrým podmínkám pro sladění práce a rodiny je udržet. Je to jedna z věcí, kde může státní správa v komparativním střetu s privátní sférou obstát. Pracujeme na systémovém, novém pohledu na rozvoj fungování státní služby. Říkáme tomu pracovně Státní služba 2.0,“ uvedl Fryč.

Tři čtvrtiny státních úředníků tvoří ženy. Ve srovnání se soukromým sektorem je vyšší podíl lidí nad 40 let a nižší pod 30 let. „Populace státních zaměstnanců stárne. Nábor se prostě nedaří a promítá se to do všech oblastí,“ řekl nejvyšší státní tajemník.

Dvě pětiny státních zaměstnanců pečují o děti. Pracovat na kratší úvazek umožňuje 91 úřadů. V roce 2023 částečnou práci mělo 3090 lidí ve státní službě, z toho 2845 žen. Částečné úvazky jsou tak o třetinu méně časté než ve firmách, uvedl Fryč. V Česku podle nedávné studie IDEA pracuje na kratší čas asi desetina zaměstnaných. Mateřskou školu zajišťovalo 14 úřadů a dětskou skupinu 33.

Devět z deseti úřednic a úředníků nechce dojíždět do práce déle než 45 minut. Průměrný dojezd činí půl hodiny. Nejkratší čas tráví na cestě úřednice a úředníci od přepážek, delší pak ti z ministerstev. Zaměstnanci s delší dojížďkou častěji dělají z domova. Home office mívá 22 procent lidí, a to nejčastěji jeden až dva dny v týdnu. Dvě pětiny lidí mají potřebu práci na dálku mít.

„Pokud někdo potřebuje mou službu, neměl by poznat, jestli sedím v kanceláři, nebo někde jinde,“ míní Fryč.

Lidé volí práci pro stát hlavně kvůli stabilitě a jistotě zaměstnání. Druhým nejčastějším důvodem je zajištění rovnováhy mezi prací a rodinou. Pří nenaplnění je to jedna z příčin odchodu. „Je to důležité pro generaci do 30 let, kam chceme napřít úsilí,“ uvedl státní tajemník.

Experti na dnešní debatě doporučili pracovat s vedoucími, aby byli schopni lidí na dálku vést. Stát by měl také zapracovat na „své značce“, opatřeních ke slaďování práce a soukromí i na nabídce benefitů.

„Práce může být zajímavá a dávat smysl. Generace Z, která přichází na trh práce, hledá smysl. Nechtějí šplhat na vysoké pozice, chtějí dobře slaďovat volný čas a pracovní život. Zaměstnavatelé i ve státní správě budou vystaveni tomu, že se budou muset přizpůsobit požadavkům této generace,“ řekla šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.

Závěrečný finiš flexinovely zákoníku práce. 

8.4.2025, Zdroj: ČTK

Schválit flexinovelu zákoníku práce doporučují Senátu jeho sociální a ústavně-právní výbor. Jak dopadne středeční rozhodování?

Sociální výbor odmítl opětovnou snahu zástupců ODS a TOP 09 doplnit novelu o možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným, s níž se ani Sněmovna neztotožnila. Hospodářský výbor se na žádném stanovisku neshodl, když pro schválení novely beze změn hlasovali čtyři z jeho osmi členů a stejný počet byl i pro doplnění předlohy o výpověď bez udání důvodu, které je podle ministerstva práce a sociálních věcí v rámci zemí EU zavedeno spíše ojediněle.

Zaměstnavatelé budou muset podle novely rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Pracovníci s osobní vazbou k cizí zemi by mohli výdělek dostávat v zahraniční měně, ale jen té, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje kurz vždy na následující pracovní den. Novela má od druhého měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů zpružnit trh práce pro zaměstnance i zaměstnavatele, rozhodovat za týden.

Zaměstnanci by si mohli nově sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Museli by se však na tom písemně dohodnout se zaměstnavatelem. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřebný bude písemný souhlas rodičů.

Novela mění i výši podpory v nezaměstnanosti, která by se měla v prvních měsících zvýšit ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Déle by peníze od státu dostávali lidé od 52 let, nyní je to od 50 let. Stejná částka by se vyplácela při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci by měla být vyšší, činit by měla 80 procent čistého výdělku. Vzrostly by i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory by se zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.

Výpovědní lhůta bude podle vládní novely nově začínat doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Předloha naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců.