Upozornění Státního úřadu inspekce práce.* 

Povinnosti zaměstnavatele spojené s vydáním potvrzení o zaměstnání.* 

Když zaměstnanec onemocní během pracovní cesty.* 

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele v dotazech a odpovědích.* 

Informování o uznání odborné kvalifikace.* 

Upozornění Státního úřadu inspekce práce.

17.9.2025, Zdroj: SUIP

Státní úřad inspekce práce upozorňuje, že s účinností od 1. října 2025 dojde ke změně povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle § 87 zákona o zaměstnanosti.

Nově je povinností zaměstnavatele informovat Úřad práce České republiky nejpozději před okamžikem nástupu těchto osob k výkonu práce.

Pokud zahraniční pracovník bude vykonávat práci bez splnění informační povinnosti, dopustí se jeho zaměstnavatel přestupku nehlášené práce dle ust. § 5 písm. j) zákona o zaměstnanosti. Věnujte proto prosím této agendě náležitou pozornost, aby nedopatřením nedošlo z vaší strany k porušení zákona.

---

Povinnosti zaměstnavatele spojené s vydáním potvrzení o zaměstnání.

29.8.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Vydání potvrzení o zaměstnání je vymahatelným právem zaměstnance, nelze je proto podmiňovat splněním jakýchkoliv závazků z jeho strany.

Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) je dle ustanovení § 313 odst. 1 ZP povinen zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti vždy, u skončení dohody o provedení práce jen v případě, že byl z tohoto pracovněprávního vztahu zaměstnanec nemocensky pojištěn nebo z jeho odměny z této dohody jsou prováděny srážky.

Právní úprava spojuje okamžik vydání potvrzení o zaměstnání se skončením pracovněprávního vztahu. Nesprávné jsou domněnky některých zaměstnavatelů, že na vydání „zápočtového listu“ mají lhůtu 8 či více dnů.

Upozornění: Z povinnosti vydat potvrzení o zaměstnání nevylučuje zákoník práce žádnou kategorii zaměstnanců. Neobstojí proto závěr, že zaměstnancům odcházejícím do starobního důchodu nebo studentům na „prázdninové brigádě“ není potřeba zmíněné potvrzení vydávat.

Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat a zaměstnavatel je tedy povinen do něho zaměstnanci uvést:

• údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a o době jejich trvání,
• druh konaných prací (bude korespondovat s vymezením uvedeným v pracovní smlouvě, v dokumentu, kterým byl zaměstnanec jmenován na vedoucí pracovní místo, nebo v dohodách o jejich změně),
• dosaženou kvalifikaci,
• odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby pro účely zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů,
• zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
• údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Vydání potvrzení o zaměstnání je vymahatelným právem zaměstnance, nelze je proto podmiňovat jakýmikoliv potenciálními závazky z jeho strany (např. úhradou jím způsobené škody, vrácením pracovních pomůcek, apod.). Pokud zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr potvrzení o zaměstnání nesplní a tomuto vznikne v důsledku takového jednání škoda, odpovídá za ni zaměstnavatel dle ustanovení § 265 odst. 2 ZP.

Jak vyplývá z ustanovení § 313 odst. 2 ZP, v souvislosti s vydáním potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost na žádost zaměstnance uvést v odděleném potvrzení ještě další údaje týkající se jeho pracovněprávního vztahu. Nejenom z výčtu těchto údajů je patrné, že zmíněné potvrzení je určeno pro případ, že se zaměstnanec zaregistruje po skončení svého pracovněprávního vztahu do evidence uchazečů o zaměstnání u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Jde totiž o údaje rozhodné pro posouzení jeho nároku na podporu v nezaměstnanosti, konkrétně o:

• výši průměrného výdělku (v měsíční čisté podobě),
• uvedení toho, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení povinnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem,
• dalších skutečnostech (způsob a důvod rozvázání pracovněprávního vztahu, vznik práva, výše a výplata odstupného atd.).

Pokud zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nesouhlasí, může se dle ustanovení § 315 ZP domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně je upravit. Zmíněná lhůta je lhůtou propadnou, jejím uplynutím právo zaměstnance zaniká.

---

Když zaměstnanec onemocní během pracovní cesty.

19.8.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Na řešení situace, kdy zaměstnanec na pracovní cestě onemocní, existuje více názorů. Podle některých končí pracovní cesta nástupem na nemocenskou, podle některých až návratem do původně stanoveného místa ukončení pracovní cesty, podle jiných názorů se pracovní cesta v uvedeném případě přerušuje.

Lze tedy v případě onemocnění zaměstnance pracovní cestu ukončit, anebo se pracovní cesta přerušuje či tato pokračuje až do uzdravení pracovníka a jeho návratu do stanoveného místa ukončení pracovní cesty? V každém případě by zaměstnanec měl neprodleně informovat zaměstnavatele o vzniklé situaci a ten podle toho rozhodnout o dalším postupu. Pokud je zaměstnanec schopen návratu, rozhodne zaměstnavatel pravděpodobně o odjezdu zaměstnance zpět a o ukončení pracovní cesty.

Jak ale postupovat v případě, že zaměstnanec schopen návratu není? Podle mého názoru v případě, že podle ošetřujícího lékaře zaměstnanec schopen návratu není, také nesporně není schopen ani výkonu práce, a nastupuje tedy na nemocenskou. Tím ale musí skončit anebo být přerušena i jeho pracovní cesta, protože jinak by to bylo v rozporu také s definicí pracovní cesty (§ 42 ZP), kterou je cesta za účelem výkonu práce a výkon práce po dobu nemocenské není prováděn (nezaměňovat např. se dny pracovního volna po dobu pracovní cesty, to je zcela jiná, nesrovnatelná situace). Dobu pobytu v místě výkonu práce po dobu nemocenské pak také nelze považovat za dobu trvání pracovní cesty, neboť za tuto dobu nepřísluší zaměstnanci mzda, ale nemocenská, příp. další náhrady od příslušné zdravotní pojišťovny anebo komerční pojišťovny při pojištění zvýšených léčebných výloh, a tedy i náhrada jízdních výdajů po hospitalizaci zpět do místa bydliště. Po dobu nemocenské tak zaměstnanci nemohou příslušet žádné náhrady cestovních výdajů, tedy např. ani stravné (opět nezaměňovat např. se dny pracovního volna po dobu pracovní cesty).

Pokud nastane situace, kdy zaměstnanec po ukončení nemocenské bude pokračovat v určeném místě v činnosti, pro kterou byl do tohoto místa na pracovní cestu vyslán, je podle mého názoru možné dohodnout přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance. Pak budou cestovní náhrady příslušet zaměstnanci do doby nástupu na nemocenskou a opětovně po ukončení nemocenské od obnoveného počátku výkonu práce až do návratu zpět do místa ukončení pracovní cesty. Je tedy podle mého názoru na zaměstnavateli, který z uvedených způsobů v příslušném případě zvolí.

---

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele v dotazech a odpovědích.

19.8.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Místo 25 hlášení jedno. Zaměstnavatelé se mohou těšit na snížení administrativní zátěže, a to díky zákonu o jednotném měsíčním hlášení. Podívejme se na několik otázek spojených s jeho uvedením do praxe.

Kdo je zaměstnanec?

Kdo se pro účely zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen „JMHZ“) považuje za zaměstnance, je upraveno v § 3 zákona o JMHZ (Senátní tisk 161).

Kdo je zaměstnavatel?

Kdo se pro účely zákona o JMHZ (Senátní tisk 161) považuje za zaměstnavatele je upraveno v § 2 zákona o JMHZ.

Nástup cizinců bude nadále možné řešit přes Informační karty cizinců?

Ne. Tato služba k 31. 3. 2026 zanikne a cizinci budou registrováni přes proces Registrace zaměstnance.

Co se mění u registrace cizince od 1.4.2026?

Cizinci budou muset být registrování v evidenci zaměstnanců podle zákona o JMHZ nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce.

Co se mění u registrace zaměstnance od 1.7.2026?

Všichni zaměstnanci budou muset být registrování v evidenci zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce.

Registrace občana ČR bude moci být provedena buď jako úplná, nebo alespoň jako částečné přihlášení (vždy ale před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce). Při zvolení varianty částečného přihlášení je pak ještě nutné dohlásit zbývající údaje zaměstnance ve lhůtě 8 dní po nástupu.

Bude se lišit registrace zaměstnance od současné podoby?

Ano. Registrace běžného zaměstnance bude obsahovat širší sadu položek. Pokud již bude zaměstnanec registrován před datem 1. 4. 2026, budou muset být tyto údaje zaměstnavatelem po 31.3.2026 dohlášeny.

Bude se lišit registrace zaměstnavatele od současné podoby?

Ano. Registrace zaměstnavatele bude obsahovat širší sadu položek. Tyto údaje bude muset zaměstnavatel registrovaný před datem 1. 4. 2026 po 31.3.2026 dohlásit.

Jaké údaje obsahuje částečné přihlášení?

Jméno a příjmení. Rodné příjmení, Rodné číslo, Místo narození, Státní občanství zaměstnance, Předpokládaný den nástupu zaměstnance do zaměstnání, Variabilní symbol zaměstnavatele.

Koho se povinnost registrace a zasílání měsíčního hlášení netýká?

Osob samostatně výdělečně činných, pokud nezaměstnávají zaměstnance.

Jak budou v měsíčním hlášení identifikováni zaměstnanci?

Každý zaměstnanec bude mít přidělené osobní identifikačním číslo (OIČ), které zaměstnavateli na základě registrace bez zbytečného odkladu sdělí ČSSZ.

Každé jednotlivé zaměstnání zaměstnance bude označeno identifikátorem zaměstnání, které rovněž zaměstnavateli na základě registrace bez zbytečného odkladu sdělí ČSSZ.

Jak budou identifikování zaměstnavatelé?

Každému zaměstnavateli, případně jeho mzdové účtárně, je přidělen variabilní symbol, kterým se identifikuje při posílání podání.

Kdo je povinen posílat měsíční hlášení?

Měsíční hlášení je povinen podat zaměstnavatel. Pokud má 2 a více evidovaných mzdových účtáren, podává měsíční hlášení každá z nich samostatně, a to za svou část zaměstnanců.

Bude zaměstnavatel nadále zasílat ELDP?

Nikoliv. ELDP zašlou zaměstnavatelé naposled za kalendářní rok 2025 a za rok 2026 a následující bude ELDP sestavovat ČSSZ na základě měsíčně reportovaných dat. ELDP bude po skončení roku 2025 zaměstnavatel vyhotovovat jen u zaměstnanců, jimž skončila účast na důchodovém pojištění před 1. 4. 2026. V ojedinělých případech chybějících informací bude na případnou výzvu ÚSSZ nebo ČSSZ zaměstnavatel povinen vyhotovit ELDP s údaji za celý kalendářní rok.

Pokud je např. monitorovací dotazník zasílán aktuálně jednou ročně, jak tomu bude v JMHZ?

Budou využity měsíční údaje od zaměstnavatelů a dotazník dle stávající právní úpravy zanikne.

Lze podat měsíční hlášení v papírové podobě v případě technických obtíží?

Nikoliv. Zaměstnavatelé mají 20 dní na podání, což je považováno za dostatečnou dobu i v případě technických obtíží. Měsíční hlášení lze podat přes ePortál, datovou schránku nebo API (APEP/VREP). Za řádně podané měsíční hlášení se považuje formálně správné a včas podané hlášení.

Počítá se s možností podání měsíčního hlášení v zastoupení?

Ano, měsíční hlášení lze podat na základě plné moci za jiný subjekt. Autentizace a autorizace subjektu zůstává zachována ve stávajícím stavu. Pakliže měsíční hlášení bude obsahovat chyby, informován bude subjekt, který hlášení podal.

Budou mít všichni uživatelé dat z JMHZ přístup k celému hlášení?

Nikoliv. Každý z uživatelů dat z JMHZ dostane přístup pouze k těm údajům, na které má ze zákona nárok. Okruh uživatelů údajů bude pro každý jednotlivý hlášený údaj uveden v prováděcím nařízení vlády.

K jakému datu nabývá zákon o JMHZ účinnosti?

Zákon o JMHZ nabývá účinnosti k 1. 1. 2026, některé povinnosti (např. nová registrace zaměstnance, zasílání měsíčních hlášení) mají posunutou účinnost na 1. 4. 2026.

Za měsíce leden až březen 2026 budou zaměstnavatelé povinni doposlat měsíční hlášení, a to v období duben až červen 2026 (dříve to možné nebude). Tato povinnost se netýká zaměstnavatelů, kteří se do systému JMHZ přihlásili v rámci pilotního provozu na základě právní úpravy účinné od 1. 7. 2025 a měsíční hlášení za měsíce leden až březen 2026 zaslali v rámci pilotu.

---

Informování o uznání odborné kvalifikace.

11.8.2025, Zdroj: ČTK

České úřady musí nově informovat žadatele o uznání kvalifikace do 30 dnů.

České úřady, které uznávají odbornou kvalifikaci pracovníků z dalších zemí, je budou muset od 6. 8. 2025 informovat do 30 dnů od podání jejich žádosti. Chybějící lhůtu zavedla novela, která po vyhlášení ve Sbírce zákonů nabyla účinnosti. Změnu si vynutil loňský nález Soudního dvora Evropské unie. Bez jejího přijetí by Česku podle vlády hrozilo řízení o uložení pokuty nejméně 40 milionů korun.

Uznávací úřady budou muset u nově podaných žádostí informovat uchazeče o přijetí jejich žádosti o uznání odborné kvalifikace a informovat je o případných chybějících podkladech. Budou muset také informovat žadatele, kterému uloží takzvané kompenzační opatření, o jeho právním postavení. Kompenzační opatření představuje rozdílová zkouška nebo adaptační období, které obecně nesmí přesáhnout tři roky.

Zákon o uznávání odborné kvalifikace zavedl do českého práva evropskou směrnici z roku 2005. Navzdory několika novelám se podle ministerstva školství dosud neprovedla jeho celková revize, která by odstranila problémy z praxe a technické problémy. Evropská komise navíc Česku vytýkala nedostatky v převedení směrnice do legislativy a Soudní dvůr EU loni v květnu uvedl, že Česko některá opatření směrnice nepřijalo.