Zaměstnávání cizinců s dočasnou ochranou.* 

Řízení referentského vozidla z pohledu pracovního práva.* 

Překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu.* 

Pracovní cesta soukromým vozidlem řízeným nezaměstnancem.* 

Nový přestupek v zákoně o zaměstnanosti od 1. 10. 2025.* 

Zaměstnávání cizinců s dočasnou ochranou.

12.9.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

V případě zániku dočasné ochrany cizinec ztrácí s pobytovým oprávněním i volný přístup na trh práce a zaměstnavateli pak hrozí sankce za nelegální zaměstnávání.

Lex Ukrajina VII zavedl zánik dočasné ochrany pro cizince, kteří jsou déle než 90 dní hlášeni na adrese sídla správního orgánu Ministerstva vnitra (ke zrušení hlášeného místa pobytu může dojít např. nesprávným nahlášením změny adresy, prohlášením ubytovatele, na základě pobytové kontroly Policie ČR nebo informace od obce). V případě zániku dočasné ochrany cizinec ztrácí s pobytovým oprávněním i volný přístup na trh práce! Zaměstnavateli pak hrozí sankce za nelegální zaměstnávání.

Jak se cizinec dozví o zániku dočasné ochrany?

Pokud má cizinec uživatelský účet na Informačním portálu pro cizince, přijde mu v případě zániku dočasné ochrany notifikace na e-mail propojený s tímto uživatelským účtem.

Doporučujeme tedy cizincům:

• založit si uživatelský účet na Informačním portálu pro cizince,
• pravidelně si kontrolovat svoji e-mailovou schránku a
• ověřit si na Portálu občana, zda mají správně zavedenou aktuální adresu místa pobytu v ČR.

Podrobnosti o pravidlech hlášení změny adresy jsou dostupné na Informačním portálu pro cizince na Hlášení změn u držitelů dočasné ochrany – ipc.gov.cz

Doporučení pro zaměstnavatele

Aby se předešlo problémům, doporučujeme zaměstnavatelům, aby pravidelně (alespoň však jednou za tři měsíce) požadovali od svých zaměstnanců s dočasnou ochranou písemné potvrzení, že:

• prostřednictvím Portálu občana provedli kontrolu skutečnosti, že mají nahlášenou správnou adresu svého pobytu v ČR,
• provedli kontrolu e-mailové schránky, kterou mají propojenou s uživatelským účtem na Informačním portálu pro cizince z důvodu zasílání e-mailových notifikací o zániku dočasné ochrany.

Toto potvrzení by mělo být podepsáno zaměstnancem a sloužit zaměstnavateli jako doklad, že pravidelně kontroluje aktuální právní postavení cizince.

Zjistili vaši zaměstnanci při kontrole Portálu občana nebo e-mailu, že mají hlášenou jinou adresu nebo jim zanikla dočasné ochrana?

Doporučte jim obrátit se neprodleně na jejich spádové pracoviště Ministerstva vnitra nebo kontaktovat Klientské centrum pro poskytování informací cizincům.

V případě již zaniklé dočasné ochrany je co nejdříve odkažte na Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v jejich kraji.

V první řadě je nezbytné vyřešit pobytové oprávnění. Až na základě platného pobytového oprávnění je možné řešit podmínky pro přístup na pracovní trh.

Cizinci, kterému zanikla dočasná ochrana, nelze umožnit výkon práce.

---

Řízení referentského vozidla z pohledu pracovního práva.

30.9.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Obchodní zástupci, opraváři nebo techničtí pracovníci – všichni často usedají za volant firemního auta. Nejsou ale řidiči z povolání, a přesto mají povinnosti, které mohou být pro jejich práci klíčové. Jak správně sjednat dohodu o používání referentského vozidla, aby později nevznikaly zbytečné spory?

Jedním ze znaků závislé práce, jejíž definice je uvedena v § 2 odst. 1 zákoníku práce, je osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele na jeho náklady. Všechny náklady spojené se závislou prací proto nese výhradně zaměstnavatel. Všechny náklady vynakládá zaměstnavatel přímo tím, že vytváří pro zaměstnance prostor pro výkon práce, zabezpečuje jeho vybavení potřebnými nástroji, stroji, zařízením, vytváří vhodné pracovní prostředí, ale také zaměstnance vybavuje předměty, které jsou pro výkon konkrétní práce nezbytné. Pro plnění pracovních úkolů může proto zaměstnanci přidělit i motorové vozidlo, které slouží k pracovním účelům.

Mezi náklady zaměstnavatele spojené s výkonem práce zaměstnanců patří i náklady spojené s výkonem práce na jiném než sjednaném místě výkonu práce v pracovní smlouvě, což je nejčastěji při pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště zaměstnance. Obecně se tyto náklady označují jako cestovní náhrady upravené v § 151 až 190 zákoníku práce. Mezi náhrady patří i jízdní výdaje za cesty do jiného místa výkonu práce. Cestu lze konat veřejnými hromadnými dopravními prostředky, zaměstnavatel potom zaměstnanci poskytuje náhradu za jízdní výdaje, cestovní výdaje však může řešit i tak, že zaměstnanci svěří k výkonu sjednaného druhu práce motorové vozidlo. Může se jednat o vozidlo, jehož je vlastníkem, může se však jednat i o vozidlo, k němuž má pouze právo jej používat a je oprávněn je poskytnout k použití i svým zaměstnancům. Zákoník práce tento postup nijak blíže neupravuje. Zaměstnanec je však povinen konat pouze práce, které si dohodne jako druh práce v pracovní smlouvě a proto požaduje-li zaměstnavatel, aby současně používal k výkonu práce motorové vozidlo, které sám bude řídit, musí se na tom se zaměstnancem dohodnout. Je také časté, že požadavkem zaměstnavatele pro řádný výkon některých druhů práce je podmínkou řízení referentského vozidla, např. opraváři, obchodní zástupci apod.

Řidič referentského vozidla  není řidič z povolání, protože nemá jako druh práce sjednáno řízení motorového vozidla. Pojem „řidič referentského vozidla″ není ani nijak definován žádným právním předpisem, zvykově se za řidiče referentského vozidla považuje zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel sjednal kromě druhu práce v pracovní smlouvě také to, že k výkonu práce bude používat svěřené motorové vozidlo.

Sjednání dohody není žádným právním předpisem (zákoníkem práce ani občanským zákoníkem) výslovně upraveno, není proto ani stanovena forma a obsah této smlouvy. Smlouvu lze proto sjednat i ústně. Ústní sjednání smlouvy se ale vždy hůře prokazuje, pokud následně vznikne spor smluvních stran ohledně toho, zda a s jakým obsahem byla sjednána. V dohodě lze sjednat jakékoliv podmínky použití referentského vozidla podle konkrétních podmínek (např. povinnost parkování vozidla na určeném místě), na kterých budou mít smluvní strany zájem nebo které budou považovat za potřebné upravit a na kterých se shodnou.

Zákoník práce právní jednání, tedy ani smlouvy jako druh právního jednání, neupravuje. Podle § 4 zákoníku práce se proto sjednání smluv řídí podpůrně ustanovením občanského zákoníku. Sjednání smlouvy upravují § 1724 až 1766 občanského zákoníku. Smlouvou projevují strany vůli zřídit závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1759 občanského zákoníku smlouva strany zavazuje a lze ji změnit či zrušit jen se souhlasem všech stran. Smlouva musí mít písemnou formu, pokud to zákon stanoví nebo si tak smluvní strany dohodnou. Dohodnou-li se strany, že pro uzavření smlouvy užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna strana vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné podobě.

---

Překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu.

23.9.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Překážky v práci na straně zaměstnance, které spočívají v obecném zájmu a u nichž je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, dělí zákoník práce do několika kategorií.

Patří k nim:

• výkon veřejné funkce,
• výkon občanské povinnosti,
• jiné úkony v obecném zájmu,
• překážky v práci související s brannou povinností,
• překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia.

I pro překážky v práci z důvodu obecného zájmu platí, že pracovní volno zaměstnavatel poskytuje, jen jestliže nelze činnost zaměstnance provést mimo pracovní dobu.

Co se týče náhrady mzdy nebo platu, zákoník práce stanoví obecné pravidlo, že zaměstnanci od zaměstnavatele v těchto případech nenáleží a příslušnou kompenzaci může zaměstnanec požadovat po tom, pro koho byl uvolněn.

Zmíněný princip neplatí, pokud zákoník práce, jiné právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu nebo vnitřní předpis zaměstnavatele stanoví nebo je dohodnuto jinak. V takovém případě je podle ustanovení § 206 odst. 3 zákoníku práce povinna právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady. Náhrada mzdy nebo platu se hradí pouze do výše vypočtené podle zákoníku práce, nikoliv nad tento rozsah.

Upozornění

I ve vztahu k překážkám v práci z důvodu obecného zájmu se uplatní pravidlo dle ustanovení § 77 odst. 3 zákoníku práce, tj. že zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti náhrada odměny z dohody po dobu jejich trvání až na výjimky nepřísluší.

---

Pracovní cesta soukromým vozidlem řízeným nezaměstnancem.

29.9.2025, Ing. Karel Janoušek, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsme PO zřízená obcí. Jak postupovat při vystavení cestovního příkazu na použití vlastního automobilu? Paní učitelka jela s dětmi na recitační soutěž, ale necítila se dobře, tak automobil řídil její manžel. Odvezl je a pak pro ně přijel. Současně by paní učitelka měla nárok na stravné, protože strávila na soutěži 6 hodin.

Odpověď:

Na pracovní cestu vysílá zaměstnance zaměstnavatel, přičemž stanoví i podmínky konání pracovní cesty (viz § 153 ZP). Při určení dopravního prostředku, který má zaměstnanec k pracovní cestě použít, může zaměstnanci kromě veřejné hromadné dopravy povolit i použití soukromého vozidla místo před tím určeného vlaku či autobusu, anebo může zaměstnance požádat, aby použil soukromé vozidlo (viz § 157 odst. 2 a 3 ZP). Zaměstnanci, kterému bylo takto povoleno použití soukromého vozidla, nebo byl o jeho použití požádán, a zaměstnanec určené vozidlo použil, tedy řídil, vznikly jízdní výdaje, jejichž náhrada mu přísluší ve výši uvedené v ustanoveních § 157 odst. 2, příp. § 157 odst. 3 a § 158 ZP.

Ve vyúčtování cestovních náhrad je zaměstnanec povinen uvést skutečné informace a údaje potřebné ke správnému stanovení výše cestovních náhrad a tedy i náhrady jízdních výdajů. Jestliže zaměstnanec povolené vozidlo neřídil a cestoval ve vozidle jako spolujezdec, žádné jízdní výdaje mu nevznikly a nemá tedy ani nárok na žádnou náhradu jízdních výdajů.

Povolit zaměstnankyni použití na pracovní cestě soukromé vozidlo s tím, že ho bude řídit její manžel, není legálně jednoduše možné. To by musela být s manželem sjednána např. dohoda o provedení práce nebo tzv. nepojmenovaná smlouva podle občanského zákoníku, jejímž předmětem by byla doprava vaší zaměstnankyně do místa, kde má vykonat práci a zpět. A to asi není zrovna průchodné a ani příliš čisté. Jednodušší by v uvedeném případě bylo použití služebního vozidla s řidičem anebo taxislužby. Kromě toho zřejmě ani nebylo z bezpečnostních a zdravotních důvodů vhodné, aby zaměstnankyně uvedenou pracovní cestu uskutečnila.

Stravné vaší zaměstnankyni nepřísluší za dobu trvání uvedené soutěže, ale za skutečnou dobu trvání pracovní cesty.

---

Nový přestupek v zákoně o zaměstnanosti od 1. 10. 2025.

26.9.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Nové opatření spočívá ve změně zákona o zaměstnanosti. Od 1. 10. 2025 dojde ke změně ohlašovací povinnosti práce cizinců, kdy nově cizinec již nebude moci začít vykonávat práci bez splnění ohlašovací povinnosti zaměstnavatelem, jinak by se zaměstnavatel dopustil přestupku nehlášené práce. Podívejme se na detaily.

Jak se mění lhůta pro hlášení nástupu do zaměstnání a k výkonu práce?

Zaměstnavatel bude mít povinnost nahlásit pracovníka před okamžikem, než začne pracovník práci vykonávat. Stačí tedy, aby zaměstnavatel provedl ohlášení v ten den, kdy pracovník nastoupil, avšak musí tak učinit před tím, než pracovník začne práci vykonávat. Co tím sledujeme? Jestliže započne kontrola inspekce práce, již neobstojí argument: „pracovník práce nastoupil, my ho dnes nahlásíme“. Nově bude muset být již při zahájení kontroly inspekcí práce každý pracovník nahlášen.

Na které pracovníky se bude změna lhůty a přestupek nehlášené práce vztahovat?

Hlásit se nadále budou cizí státní příslušníci, tj. všichni ti, kteří nemají české státní občanství:

• občané EU, EHP a Švýcarska,
• osoby ze třetích zemí s pracovním oprávněním,
• osoby s volným přístupem na trh práce
• včetně osob pod dočasnou ochranou.

Bude se postih nehlášené práce vztahovat pouze na zaměstnané nebo i vyslané pracovníky z jiných států? 

Zákon hovoří, že je nezbytné nahlásit cizí státní příslušníky nejen při nástupu do zaměstnání, ale i k nástupu k výkonu práce. To znamená, že subjekt (uživatel), u něhož je práce vykonávána, nemusí být nutně zaměstnavatelem. Tato dikce cílí i na pracovníky vyslané ze třetího státu podle § 95 zákona o zaměstnanosti. Jediná skupina, na niž se ustanovení o ne[1]hlášené práci nebude vztahovat, jsou pracovníci vyslaní na vnitřním trhu EU zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě. Tam se nadále uplatní stávající lhůta i hlášení prostřednictvím portálu SÚIP na základě speciálního ustanovení v § 101a zákona o zaměstnanosti.

Jak provést hlášení nástupu, abyste předešli postihu?

Způsob hlášení není nový, ale funguje od 1. července loňského roku. Jedná se o tzv. in[1]fokarty a sdělení. Podání je tedy plně digitalizováno a na výběr má zaměstnavatel ze tří způsobů:

• Datovou schránkou a do ní vloží XML soubor určené struktury (např. editor MPSV)
• Prostřednictvím webového formuláře na https://www.mpsv.cz/digitalizace-informacnich-karet
• API (z personálního systému zaměstnavatele přímo do databáze MPSV)

A nakonec – co dělat, když…? …zaměstnavatel zapomene pracovníka nahlásit?

• Pokud učiní hlášení zpětně do 5 dnů od započetí práce a v mezidobí neproběhne kontrola, bude povinnost považována za nehlášenou práci, avšak postihována jako přestupek.
• Pokud hlášení proběhne zpětně tak, že od započetí práce uběhne více než 5 dní, dopustil se zaměstnavatel nehlášené práce, přičemž případná pokuta může zohlednit, že již byl zaměst[1]navatelem dohlášen.
• Pokud pracovník nebyl nahlášen zaměstnavatelem vůbec, situace se posuzuje jako nehlášená práce – zde hrozí pokuta až do výše 3 milionů Kč.

Takže doporučení pro všechny zaměstnavatele: vždy pracovníka nahlaste, byť si vzpomenete pozdě. Toto jednání může být zohledněno v případném přestupkovém řízení a při ukládání sankce.

…dojde k výpadku elektronického systému na straně MPSV a zaměstnavatel nebude moci z těchto důvodů pracovníky včas nahlásit?

• Uchovejte si doklad zachycující, co a kdy vám nešlo (printscreen obrazovky, komunikaci z datové schránky atd.)
• Obraťte se na technickou podporu: Helpdesk (nový) | MPSV. Tam vám potvrdí nefunkčnost systémů (anebo pomohou odstranit jiný problém, jehož příčina není na straně MPSV). • Po vyřešení dočasné nefunkčnosti systému co nejdříve pracovníky dohlaste.
• Pokud případ bude řešit inspektorát práce (SÚIP), můžete předložit při kontrole doklad o nemožnosti podat hlášení spolu s relevantní komunikací s technickou podporou. Tato skutečnost bude ověřována u Úřadu práce České republiky.