Nevyplacení mzdy v termínu sjednaném v pracovní smlouvě.* 

Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.* 

Chyby a omyly při sjednávání zkušební doby.* 

Evidence pracovní doby.* 

Nevyplacení mzdy v termínu sjednaném v pracovní smlouvě.

24.10.2025, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

V pracovní smlouvě máme stanovený termín výplaty 20. každého měsíce. Ale každý měsíc nám výplatu posílají jinak. Mzdová účetní mi říkala, že to 20. poslala, ale že to banka poslala pozdě. Ptala jsem se majitele, ale ten se různě vymlouvá, říká, že peníze vždy dostaneme. Já ale musím platit účty včas. Musí zaměstnavatel dodržet termín výplaty mzdy?

Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. V rámci období, v němž je mzda splatná, musí zaměstnavatel určit pravidelný výplatní termín, není-li tento termín sjednán v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě anebo v jiné smlouvě. Tato povinnost je stanovena proto, aby zaměstnavatelé nevypláceli mzdu nepravidelně, v neprospěch zaměstnanců, kteří v důsledku toho pak nemohou realizovat své pravidelné platby. Zaměstnavatel je tudíž povinen zaslat na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem mzdu, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. Pokud máte 20. den v měsíci sjednán jako pravidelný termín výplaty mzdy, pak Vám musí být mzda v tento den k dispozici, musí být k tomuto dni na Vašem účtu, pokud máte sjednáno, že mzda bude zasílána bezhotovostně. Nedodržení termínu výplaty mzdy lze postihnout jako přestupek nebo správní delikt na úseku odměňování dle zákona o inspekci práce.

Zákoník práce: § 141, § 143

---

Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.

29.10.2025, Zdroj: ČTK

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od ledna zvýší.

Vláda schválila příslušné nařízení s úpravou výše průměrného příjmu. Růst by měly stejně jako důchody. Ty se při valorizaci na začátku příštího roku zvednou všem penzistům a penzistkám o 240 korun a k tomu se jim navýší zásluhový díl penze o 2,6 procenta.

Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Od ledna mají vzrůst o 2,6 procenta. Stejně by se měl zvednout i příjem, z něhož se pak kompenzace počítají. Ministerstvo práce navrhlo ale připočítat ještě 240 korun, o které vzroste od ledna solidární část penzí.

---

Chyby a omyly při sjednávání zkušební doby.

27.10.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Institut zkušební doby upravuje zákoník práce v § 35. Může se zdát, že jde o notoricky známé ustanovení, které nemůže „překvapit“. Přesto v praxi dochází k řadě pochybení. Podívejme se na ně.

Účel zkušební doby

Účel zkušební doby nesmí být využíván způsobem, který se příčí dobrým mravům. Má se tím na mysli zejména případy, kdy zaměstnavatel opakovaně předkládá zaměstnanci návrh na uzavření pracovního poměru (zpravidla) na dobu určitou ke stejnému druhu práce a v rámci pracovní smlouvy hodlá vždy sjednat zkušební dobu v zákonem maximálně dovolené délce. Zde je namístě pracovní poměr prodloužit formou dodatku k pracovní smlouvě (dohodou o změně jejího obsahu, konkrétně doby trvání pracovního poměru), protože účel zkušební doby byl již naplněn.

Forma sjednání zkušební doby

Různé názory se objevují ve vztahu k otázce, jaké následky má skutečnost, že zkušební doba byla sjednána v jiné než zákonem požadované písemné podobě. Ačkoliv lze uvažovat o případném použití pravidla obsaženého v § 582 odst. 1 občanského zákoníku o dodatečném zhojení nedostatku formy, musíme doporučit, aby zaměstnavatel dbal důsledně o dodržení písemné formy hned od počátku, a nevystavil se tak riziku, že zmíněné ujednání bude shledáno soudem jako neplatné.

Prodlužování zkušební doby

Prodloužení zkušební doby váže právní úprava k celé zameškané směně. Zamešká-li zaměstnanec toliko část směny, zkušební doba se neprodlouží a tyto kratší části nelze pro tento účel ani sčítat (neplatí stejné pravidlo jako např. u krácení dovolené).

K prodlužování zkušební doby dochází nejen o překážky, které jsou právními předpisy výslovně upraveny (např. dočasná pracovní neschopnost), ale též o překážky v práci, které zákoník práce ani jiný právní předpis neupravují a které jsou takto posouzeny z povahy věci (např. zdravotní volno poskytované zaměstnavatelem jako benefit zaměstnancům – sick days nebo tzv. neplacené volno). Stejně tak se zkušební doba prodlouží, pokud zaměstnanec ve zkušební době zameškal celou směnu v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele.

---

Evidence pracovní doby.

24.10.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu i pravidelnou pracovní dobu. Měli jsme docházkový systém, který ale bohužel nefunguje. Lze i nadále vést písemnou evidenci odpracované doby, kde by zaměstnanci písemně zaznamenávali datum, dobu příchodu a odchodu, práce o víkendu, o svátcích atd.? Pracovní dobu máme 8,5 hod denně. Jak je to se záznamem přestávky? Půlhodinovou přestávku máme většinou po 4,5 hodinách práce. Musí být u každého dne vypsáno nebo stačí v kolonce každého zaměstnance uvést 0,5 hod přestávka? Může být i přestávka u HPP až po 6. hodinách? Měli bychom uvést vedení evidence pracovní doby ve vnitřním předpisu?

Odpověď:

Úvodem je třeba zdůraznit, že zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby. Nevedení evidence je přestupkem podle § 15 odst. 1 písm. l) a § 28 odst. 1 písm. l) zákona o inspekci práce postižitelným pokutou až do výše 400 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci podle jednotlivých zaměstnanců, tedy každý zaměstnanec musí mít svůj individuální evidenční spis (účet). Z uvedené evidence musí vyplývat údaje o odpracované pracovní době, včetně práce přesčas a noční práce. Zákon č. 365/2011 Sb. upřesnil evidenční povinnost v tom směru, že zaměstnavatel je od 1. 1. 2012 povinen vykazovat začátek a konec odpracované doby. Evidenční povinnost se týká rovněž pracovní doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti.

Formy evidence pracovní doby zákoník práce nestanoví. Dokonce i jediný judikát Nejvyššího soudu 21 Cdo 1916/2004 k tomu pouze uvádí: „Podle ustanovení § 94 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby. Zákoník práce v citovaném ustanovení neurčuje, jakým způsobem (jakou formou) má být pracovní doba evidována. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jemuž je povinnost vést evidenci pracovní doby uložena, jaký způsob evidence zvolí tak, aby byl průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval či neodpracoval stanovenou (nebo dohodnutou) pracovní dobu, kdy ji odpracoval, v jakém rozsahu, případně o dalších skutečnostech, které jsou významné pro posuzování nároků s odpracováním pracovní doby souvisejících. Lze souhlasit se soudy obou stupňů, že, má-li zaměstnavatel tuto svou povinnost plnit, je k tomu nezbytná určitá součinnost zaměstnance.“ V praxi proto záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, jaký způsob evidence zvolí tak, aby byl průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval stanovenou (nebo dohodnutou) pracovní dobu, kdy ji odpracoval, zda konal práci přesčas a v jakém rozsahu apod.

K Vašim dotazům:

1) Písemná evidence pracovní doby je stále v praxi nejrozšířenější. U některých zaměstnavatelů přetrvává z minulosti evidence pracovní doby přes tzv. píchací hodiny. Moderním způsobem evidence pracovní doby je evidence tzv. přes počítač, kdy zaměstnanec zaeviduje příchod na pracoviště do počítače. K tomuto způsobu však přistupují většinou pouze zaměstnavatelé kancelářského typu. Na některých pracovištích mají zaměstnanci čipové karty, kterými ve vrátnici označí svůj příchod a odchod. Evidence pracovní doby u vstupu do budovy nebo objektu zaměstnavatele má malou nevýhodu v tom, že nezohledňuje skutečný začátek výkonu práce, od kterého by měl být počítán i začátek pracovní doby. Zde záleží na tom, o jak velký objekt zaměstnavatele se jedná apod. a jaká je časová prodleva mezi vstupem do objektu a začátkem výkonu práce. To vše ale záleží výhradně na rozhodnutí zaměstnavatele.

2) O zaznamenávání přestávek v práci ustanovení § 96 ZP nehovoří. Jak jsem uvedla výše, novela zákoníku práce v roce 2012 zpřesnila ustanovení v tom smyslu, že stanovila, že zaměstnavatel je povinen vést začátek a konec směny, resp. ostatních odpracovaných dob. Důvodová zpráva k této novele říkala: „Navrhuje se zpřesnění § 96 odst. 1, podle kterého musí zaměstnavatel v evidenci pracovní doby vyznačit začátek a konec odpracované pracovní doby, noční práce atd. To je významné nejen z důvodu vzniku práva zaměstnance na příplatek (za noční práci, za sobotu a neděli a za svátek), které je vázáno na konkrétní kalendářní den nebo denní dobu, ale rovněž pro případ kontroly, zda byly ze strany zaměstnavatele dodrženy jeho povinnosti při poskytování minimálních odpočinků mezi směnami a v týdnu, práce v den pracovního klidu, noční práce, atd.“

Proto se většina odborné literatury přiklání k názoru, že pokud má zaměstnavatel stanoveny zásady rozvržení pracovní doby např. vnitřním předpisem a má tam stanoveno, že délka směny je např. od do, tedy 8,5 hodiny a že vedoucí zaměstnanci na jednotlivých úsecích dbají na to, aby nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce zaměstnanci čerpali přestávku v práci v rozsahu 30 minut, nemusí se začátek a konec přestávky přímo vypisovat do evidence pracovní doby. Není nic proti ničemu, když je přestávka v práci čerpána např. po 4,5 hodinách. Limit 6 hodin je nejzazší limit a uplatňuje je praktický zejména u zaměstnanců s kratší pracovní dobu (6 hodin denně), kterým se přestávka neposkytuje, protože na začátku a na konci směny se nečerpá. Proto když máte stanoven nějakým vnitřním předpisem začátek a konec směny pevně, pak nemusíte v konkrétní evidenci vykazovat začátek a konec přestávky na jídlo a oddech, když do předpisu uvedete, že zaměstnanec má povinnost čerpat přestávku na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut, a to nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce a že na to dohlíží vedoucí zaměstnanci.

Pouze nerozumím, z jakého důvodu nějaké hodiny by měly přecházet z jednoho měsíce na druhý – to je možné u rovnoměrně rozvržené pracovní doby pouze u práce přesčas a u práce ve svátek, když je se zaměstnancem dohodnuto, že mu bude za odpracovanou práci přesčas nebo ve svátek poskytnuto příští měsíc náhradní volno.

U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby také žádné hodiny nepřechází z měsíce na další měsíc. Tam máte harmonogram směn na celé vyrovnávací období (asi 26 týdnů) a máte např. stanoveno, že týdenní pracovní doba je u zaměstnanců v dvousměnném pracovním režimu 38 ¾ hodin týdně. Pak je lhostejno, jestli dotyčný v konkrétním měsíci odpracoval 155 hodin (protože bylo 20 pracovních dnů) nebo jestli odpracoval jen 140 hodin. Rozhodující je harmonogram a skutečnost, že odpracoval všechny hodiny podle harmonogramu směn. Převod hodin se neděje v rámci kalendářního měsíce, ale z týdne na týden v rámci vyrovnávacího období. Zákoník práce v souvislosti s pracovní dobou s kalendářním měsícem nepracuje, pro něj je rozhodující veličinou týden a týdenní pracovní doba. Plánovací kalendář je pouze nemotechnická pomůcka pro účetní, ta se při sestavování harmonogramu pracovní doby ani při její evidenci používat nemůže.

3) Ano, přestávka v práci může být poskytnuta nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce, to záleží na organizaci práce a pracovních postupů. Máte pravdu v tom, že nejlépe je stanovit, aby ji určovali příslušní vedoucí zaměstnanci. Dlouhá léta platilo, že přestávka v práci se poskytuje nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Zde záleží hlavně na tom, kdy začíná směna, zaměstnanci, kteří pracují od 8 hodin, asi nebudou chodit do závodní jídelny na oběd ve 14 hodin. Proto je třeba v tomto směru dát zaměstnavateli, případně jednotlivým vedoucím zaměstnancům volnou ruku.

4) Uvedu Vám vzorovou tabulku (viz dále vzor).

Tabulku si musíte zpracovat podle Vašich podmínek. Předpokládám, že zaměstnanci pracující v rovnoměrně rozvržené denní době nemusí mít ve své tabulce evidence pracovní doby ani rubriku pro začátek a konec noční práce ani začátek a konec pracovní pohotovosti a výkonu práce v době pracovní pohotovosti.  Těm bych do tabulky uvedla pouze začátek a konec směny a začátek a konec práce přesčas

Jinak ale doporučuji zpracovat vnitřní předpis o rozvržení pracovní doby, tak popsat hlavní zásady rozvržení pracovní doby pro zaměstnance pracující v rovnoměrně i v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. U zaměstnanců, kteří pracují v rovnoměrně rozvržené pracovní době a jaký je jejich začátek a konec směny a že v rámci této směny jsou povinni čerpat přestávku na jídlo a oddech v rozsahu 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce a že na to budou dohlížet vedoucí zaměstnanci na jednotlivých úsecích. Podobně pak popsat i zásady nerovnoměrného rozvrhu. I tam je možno stanovit, že v jednotlivých směnách určují vedoucí zaměstnanci čerpání přestávky v práci. Můžete tam zdůraznit, že zaměstnavatel nepožaduje výkon pracovní pohotovosti a tím si hned zjednodušíte tabulku evidence odpracované doby, protože tam rubriku týkající se pracovní pohotovosti uvádět nebudete.

V případě kontroly ze strany inspekce práce byste jednoduše sdělili, že pracovní pohotovost (či práci v noci) neevidujete, protože ji podle vnitřního předpisu zaměstnavatel nestanoví.

Vzor:

Evidence docházky

Jméno zaměstnance:

Oddělení (útvar):

Měsíc:

Rok:

 

den	začátek směny	konec směny	začátek p. přesčas	konec p. přesčas	odpracované hodiny	hodiny p. přesčas
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.

Použité zkratky:

D – dovolená

DPN – dočasná pracovní neschopnost

OČR – ošetřování člena rodiny

S – svátky

PvP – překážka v práci

NV – náhradní volno

X – ostatní

 

Poznámka – u zaměstnanců pracujících v noci přidáte do tabulky pouze dva sloupce začátku a konce noční práce, příp. u zaměstnanců se sjednanou pohotovostí byste museli do tabulky přidat sloupce začátku a konce pohotovosti a začátku a konce výkonu práce během pohotovosti.