PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: co musíte vědět a kde se často chybuje?*
Povinné spoření pro vybrané rizikové profese.*
Sjednání druhu a místa výkonu práce v pracovní smlouvě.*
Zdravotní pojištění a doplatek do minimálního vyměřovacího základu v roce 2026.*
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele: co musíte vědět a kde se často chybuje?
26.1.2026, Zdroj: ČSSZ
Evidence zaměstnanců se nebude týkat jen „klasických“ pracovních poměrů. Do hry vstupují nepojištěné dohody, zahraniční pracovníci, nové registrační povinnosti, změny u hlášení i nejistota kolem přechodného období prvních měsíců roku. Kdy registrovat, co hlásit, jak opravovat chyby a jak nepřijít o slevy na pojistném? Odpovědi na nejčastější otázky nabízí ČSSZ níže.
- Je nutné přihlásit do evidence zaměstnanců zaměstnance, kterým nevznikla účast na pojištění? Např. zaměstnance na dohodu o provedení práce s výdělkem do 11 500 Kč či dohodu o pracovní činnosti s výdělkem nepřevyšující 4 499 Kč?
V evidenci zaměstnanců podle zákona o JMHZ budou muset být nově evidováni i zaměstnanci, kteří dosud nebyli vedeni v registru pojištěnců ČSSZ, protože nebyli účastni nemocenského pojištění. Zákon o JMHZ nově definuje, kdo je zaměstnancem, a to bez ohledu na sjednaný nebo zúčtovaný příjem.
- Jaké údaje bude zaměstnavatel dohlašovat za zaměstnance, kteří byli přihlášeni do registru pojištěnců ČSSZ prostřednictvím Oznámení o nástupu do zaměstnání?
Byl-li zaměstnanec veden v registru pojištěnců ČSSZ podle zákona o nemocenském pojištění v období od 1. ledna 2026 do 31. března 2026 alespoň jeden den a je po 1. dubnu 2026 stále zaměstnancem, je zaměstnavatel povinen dohlásit rozšířený set údajů týkajících se tohoto zaměstnance. Jde o údaje, které budou součástí nové evidence zaměstnanců, ale dosud nebyly evidovány ve stávající evidenci ČSSZ. Seznam údajů, které musí zaměstnavatel dohlásit, naleznete v dokumentu Seznam údajů dohlašovaných za zaměstnance (PDF 120,47 kB).
Dohlášení se provádí prostřednictvím podání registrace zaměstnance (REGZEC) – Akce „Změna“ v termínu do 30. dubna 2026.
- Do kdy musí zaměstnavatel registrovat všechny zaměstnané osoby, které nově spadají pod definici zaměstnance (např. nepojištěné DPČ)?
Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit v období od 1. dubna 2026 do 30. dubna 2026. - Budou si muset externí zpracovatelé mezd vyřizovat nově plné moci na MPSV nebo budou stačit plné moci udělené pro OSSZ?
Dosud platná zmocnění udělená zaměstnavatelem externím zpracovatelům mezd k úkonům činěným vůči OSSZ budou platná a účinná i pro účely podávání JMH a souvisejících podání (např. pro úkony, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele při evidenci zaměstnance). Udělení jiného či rozšíření již uděleného zmocnění tedy nebude pro ten účel požadováno. - Jak chápat problematiku evidence zahraničních zaměstnanců?
Zaměstnavatel je od 1. 4. 2026 povinen přihlásit zahraničního zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce, nejdříve však jej půjde přihlásit ve lhůtě 8 dní před předpokládaným dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. - Jaké datum uvést při přihlášení zaměstnance, pokud dochází k uzavírání smluv s jiným datem, než je skutečný nástup zaměstnance do zaměstnání?
Zákon o JMHZ jasně stanoví, jaký den se považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání, jedná se o den nástupu do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud tento den nelze použít, tak den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti, pokud nelze použít ani tento den, tak se jedná o den, kdy pro účely zákona o daních z příjmů vznikla zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci plnění a pokud nelze použít žádný z předchozích dnů, tak se jedná o den, kdy zaměstnavatel pro účely zákona o daních z příjmů poprvé poskytl plnění zaměstnanci. - Bude se stále zasílat i výkaz příjmů u DPP (tzv. VPDPP)?
Tiskopis Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (VPDPP) bude možné podat naposledy za prosinec 2025. Pro období od 1. 1. 2026 je povinnost podávat tento tiskopis zrušena a bude od 1. 4. 2026 nahrazena vykázáním údajů v JMH. K tomu se ještě poznamenává, že do 31. 3. 2026 bude možné využívat pro osoby zaměstnané na DPP přihlášení prostřednictvím tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ). - Jakým způsobem máme oznamovat nástup zaměstnance do zaměstnání v období mezi lednem až březnem 2026?
V tomto období zůstane zachována povinnost oznámit nástup zaměstnance užitím formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ); to i pro účely odhlášení v případě skončení zaměstnání. Pokud zaměstnání trvá i po 31. březnu 2026, je zaměstnavatel povinen dohlásit rozšířený set údajů týkajících se tohoto zaměstnance. Dohlášení se provádí prostřednictvím podání registrace zaměstnance (REGZEC) – Akce „Změna“ v termínu do 30. dubna 2026. - Jakým způsobem mohu provést opravu vykázaných údajů v měsíčním hlášení po tom, co již bylo podáno? Např. jsme chybovali při vykázání zúčtovaných příjmů u jednoho zaměstnance (jeho vyměřovací základ pro odvod pojistného), jak v tomto případě postupovat?
Pokud už jste odeslali měsíční hlášení, musíte provést opravu formou opravného hlášení. V opravném hlášení opravíte příslušný údaj, aby odpovídal skutečnosti, a případně další údaje, které s jeho opravou souvisí. Např. v případě zjištění uvedené chyby opravíte měsíční hlášení opravným hlášením v části vykázaného vyměřovacího základu. Nutné v souvislosti s tím bude pak třeba opravit všechny části měsíčního hlášení, které touto změnou budou dotčeny (pojistná část). - Oznámení záměru uplatňovat slevu na pojistném zaměstnavatele, tzv. „OZUSPOJ“ – bude tento formulář také součástí registrace zaměstnance nebo bude nutné ho zasílat i nadále zvlášť?
OZUSPOJ jako formulář zůstává zachován beze změny. - Jak budeme moci uplatnit slevu na pojistném zaměstnavatele? Tuto slevu nyní uplatňujeme na Přehledu o výši pojistného za příslušný kalendářní měsíc, pokud tyto přehledy v měsících leden až březen 2026 již nebudeme podávat, jak slevu uplatníme?
Pro toto období platí, že za uplatnění slevy na pojistném zaměstnavatele se považuje její odečtení z částky pojistného. Za uvedené měsíce nebude tedy sleva uplatňována na Přehledu o výši pojistného. Přehled nebude zaměstnavatel podávat, následně bude sleva pouze vykázána v rámci JMH za leden, únor a březen 2026, které bude zaměstnavatel povinen dodatečně podat v období od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Na povinnosti odvádět pojistné za uvedené kalendářní měsíce se nic nemění, pojistné je potřeba odvést standardně od 1. do 20. dne následujícího měsíce. - Jak to bude za měsíce 1-3/2026 s podáním ELDP, VPDPP v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr v jednom z těchto měsíců. Má se mu ELDP a VPDPP udělat po staru a poslat hned v měsíci skončení pracovního poměru nebo platí i v těchto případech, že data za 1-3/2026 se neposílají a dopošlou se v 4/2026?
V případě, že zaměstnání skončí před 1. 4. 2026, je zaměstnavatel povinen za toto období vést a předložit evidenční list důchodového pojištění podle ustanovení 38 a 39 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025. Dále je zaměstnavatel povinen na výzvu České správy sociálního zabezpečení nebo územní správy sociálního zabezpečení vyhotovit evidenční list důchodového pojištění s údaji za rok 2026 a předložit je do 8 dnů ode dne obdržení této výzvy.
Tiskopis Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (VPDPP) bude možné podat naposledy za prosinec 2025. Pro období od 1. 1. 2026 je povinnost podávat tento tiskopis zrušena. Pokud tedy DPP skončí v období leden – březen 2026, je možné zaměstnance odhlásit prostřednictvím tiskopisu ONZ, popř. od 1. 4. 2026 formulářem REGZEC, ale v tomto případě budete muset nejprve dohlásit rozšířený set údajů prostřednictvím podání registrace zaměstnance (REGZEC) – Akce „Změna“.
Povinné spoření pro vybrané rizikové profese.
7.1.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Od 1. 1. 2026 začal platit nový zákon, který se týká lidí pracujících v náročných a rizikových podmínkách. Zaměstnavatelé mají nově povinnost přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Příspěvek bude směřovat buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.
Cílem zákona je dát těmto lidem možnost postupně si vytvářet finanční rezervu navíc. Ta jim má pomoci překlenout období před odchodem do důchodu a zajistit větší klid a jistotu poté, co už nebudou schopni nebo chtít pracovat v tak náročných podmínkách.
Více informací, příklady a odpovědi na časté dotazy ZDE ke stažení.
Sjednání druhu a místa výkonu práce v pracovní smlouvě.
6.1.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pracovní smlouva je jedním z nejčastějších způsobů, kterými se zakládá pracovní poměr. Může obsahovat řadu ujednání mezi oběma smluvními stranami. Nicméně pro vznik pracovního poměru jsou podstatné tři, a to druh práce, místo jejího výkonu a den nástupu. Podívejme se podrobně na první dvě.
Ujednání o druhu práce a místě (místech) výkonu práce je třeba věnovat velkou pozornost. Jejich určitost a šíře totiž vymezují, které práce a kde je bude moci zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat.
Mnozí zaměstnavatelé používají k bližšímu vymezení druhu práce tzv. pracovní náplň (nebo též popis pracovní činnosti). Tento dokument je třeba vnímat jako jednostrannou informaci zaměstnavatele zaměstnanci, které pracovní činnosti po něm bude v rámci sjednaného druhu práce vyžadovat. Pokud je tato naopak definována jako nedílná součást pracovní smlouvy a stane se předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pak jakákoliv její změna podléhá odsouhlasení oběma stranami pracovního poměru, nejde již o pracovní náplň, ale o bližší smluvní vymezení sjednaného druhu práce. Pro zaměstnavatele je proto jednodušší, jestliže zaměstnance s takovým vymezením pouze seznámí, a nezbaví se tak možnosti je do budoucna jednostranně měnit. Je samozřejmostí, že jednotlivé práce obsažené v takovém dokumentu nemohou překročit rámec druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Občas se lze v některých pracovních náplních po výčtu konkrétních pracovních činností setkat se závěrečnou formulací typu „…a další úkoly stanovené zaměstnanci jeho nadřízeným“ nebo „… další úkoly dle potřeby zaměstnavatele“. Zaměstnanec se nemusí obávat, že se podpisem takové pracovní náplně zavazuje k jakékoliv činnosti pro zaměstnavatele. Jednak pracovní náplň nemá primárně smluvní povahu (viz Upozornění na možné chyby), jednak by se i ony „další úkoly“ musely pohybovat v mantinelech sjednaného druhu práce. Uvedené formulace je nutné chápat spíše tak, že zaměstnavatel tím dává zaměstnanci najevo, že výčet činností není úplný, není konečný, a může vzniknout i potřeba jiných než v pracovní náplni uvedených činností. Ani ty ovšem nesmí překročit dohodu o druhu práce v pracovní smlouvě.
Zákoník práce nebrání tomu, aby byl druh práce sjednán kumulativně (např. řidič – údržbář). Stejně tak je možné, aby bylo v odůvodněných případech vyplývajících z charakteru práce dohodnuto širší místo výkonu práce (např. Česká republika) nebo více míst výkonu práce (např. Brno a Vyškov). Sjednání kumulovaného druhu práce dává zaměstnavateli možnost vyžadovat po zaměstnanci práci ve více druzích zároveň, ale též jen v rámci jednoho z nich, kterým zaměstnavatel naplňuje zaměstnanci celou jeho pracovní dobu (s tím, že ty další jsou potencionální). Tomu většinou odpovídá i pracovní náplň. Pokud jde o více míst výkonu práce, v praxi jde často o situaci, kdy zaměstnanec část své týdenní pracovní doby vykonává z místa svého bydliště (výkon práce na dálku, v režimu tzv. home office).
Zaměstnávání cizinců.
18.12.2025, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy je třeba dodržet podmínku minimální výše mzdy a délky pracovní doby?
Dotaz:
Zaměstnavatel zaměstnává kromě občanů ČR i pracovníky z ciziny, a to jak ze zemí EU (např. Bulhary), tak ze třetích zemí (převážně Ukrajince). Tito zaměstnanci pracují v ČR na základě různých oprávnění:
1) zaměstnanecká karta
2) povolení od Úřadu práce
3) zaměstnanci s volným vstupem na trh práce, kterými jsou:
3a) občan EU
3b) vízum dočasné ochrany
3c) cizinec s trvalým pobytem
3d) student prezenčního studia.
Můj dotaz spočívá v tom, zda jsou stanoveny pro jednotlivé výše uvedené varianty podmínky týkající se minimální výše mzdy a minimální délky týdenní pracovní doby?
Vím, že u cizinců se zaměstnaneckou kartou nesmí být měsíční mzda cizince nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy platná pro dané období a týdenní pracovní doba musí činit nejméně 15 hodin. Jak je to u ostatních variant?
Odpověď:
Ukrajinci mají volný přístup na trh práce, a proto nejsou stanoveny žádné další podmínky pro jejich zaměstnávání. Zaměstnavatel může uzavřít jakýkoliv pracovněprávní vztah s respektováním minimální mzdy v měsíční formě odměňování. Jde-li o hodinovou mzdu, jde o hodinovou minimální mzdu vázanou na stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně. Při jiné stanovené týdenní pracovní době se hodinová minimální mzda poměrně zvýší. Znamená to, že pro Ukrajince platí stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance, kteří nejsou zahraničními zaměstnanci.
Výše uvedené platí i pro občany EU, kde ještě do hry vstupuje příslušnost k právním předpisům.
Pokud jde o studium, tak pro účely volného přístupu na trh práce je rozhodujícím aspektem zejména, zdali se jedná o akreditované vysokoškolské studium, které lze považovat za „soustavnou přípravu na budoucí povolání“ podle § 5 zákona o zaměstnanosti. V těchto případech má cizinec volný přístup na trh práce dle § 98 zákona o zaměstnanosti.
Ani v zákoně o pobytu cizinců není žádné omezení, pokud se jedná o dlouhodobé vízum za účelem studia.
V několika stanoviscích byla zmínka o tom, že při souběhu studia je omezený výkon práce maximálně na polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Z právních předpisů to však nevyplývá.
Zdravotní pojištění a doplatek do minimálního vyměřovacího základu v roce 2026.
7.1.2026, Ing. Antonín Daněk, Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy a jak řešit doplatek do minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění v roce 2026, má-li zaměstnanec souběžně více zaměstnavatelů?
Dotaz:
V lednu 2026 k nám nastoupila zaměstnankyně na zkrácený pracovní úvazek 20 hod. týdně, jedná se o pracovní poměr. Zároveň má jiného zaměstnavatele, u kterého má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti (DPČ). U nás ani u zaměstnavatele, kde má DPČ, nedosáhne její výše příjmu minimální mzdy. Bude jeden z nás dorovnávat do minimální mzdy a tomu druhému vydá potvrzení o tom, že odvod je alespoň z minimální mzdy, nebo budeme každý měsíc v kontaktu s druhým zaměstnavatelem ohledně výše jeho příjmu na DPČ a dorovnávalo by se do minima pouze v tom případě, kdyby součet obou příjmů nedosáhl výše minimální mzdy?
Odpověď:
Pokud úhrn příjmů (v daném měsíci roku 2026) nedosáhne 22 400 Kč, bude zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dorovnávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu se zohledněním (započtením) výše příjmu u dalšího zaměstnavatele, ze kterého bylo odvedeno pojistné.
Bude-li činit úhrn příjmů podléhajících u obou zaměstnavatelů odvodu pojistného alespoň 22 400 Kč, odvede každý zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu bez dopočtu. Pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny bude zaměstnavatel disponovat potvrzením o odvodu pojistného druhým zaměstnavatelem za daný kalendářní měsíc. I v tomto případě je nutná komunikace obou zaměstnavatelů, a to také v podstatě každý měsíc.