Okamžité ukončení pracovního poměru spočívající v porušení pracovní kázně.* 

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.* 

JMHZ – evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců.* 

Navrhované změny vyplývající ze zákona o pobytu cizinců.* 

Okamžité ukončení pracovního poměru spočívající v porušení pracovní kázně.

5.2.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ustanovení § 55 zákoníku práce vymezuje důvody, kdy zaměstnavatel může zrušit okamžitě pracovní poměr se zaměstnancem. To, co se zdá jako jasná formulace, v praxi vyvolává řadu pochybností a konečné rozhodnutí nezřídka pronese Nejvyšší soud.

Podle ustanovení 55 zákoníku práce může k výjimečnému způsobu ukončení pracovního poměru zaměstnavatel sáhnout tehdy, když:

• byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
• zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Druhý důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru spočívá v porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. Porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem znamená, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby dotčeného zaměstnance nadále zaměstnával, a nepřichází v úvahu ani možnost rozvázání pracovního poměru „pouze“ výpovědí dle ustanovení § 52 písm. g) ZP.

Podle soudní praxe se za porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem považuje např. přímý nebo nepřímý útok na majetek zaměstnavatele, déletrvající neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci, fyzické napadání, požívání alkoholických nápojů apod. Z jednotlivých rozhodnutí Nejvyššího soudu lze pak vysledovat, jakými případy se v této souvislosti zabýval a v čem by bylo možno takové porušení spatřovat:

• hrubý a vulgární slovní útok zaměstnance vůči zákazníkovi zaměstnavatele,
• zneužití poskytnuté zaměstnanecké výhody, tj. nad rámec jejího účelu a v rozporu se zájmy zaměstnavatele,
• používání internetového připojení u zaměstnavatele k soukromým účelům, a to po značnou část pracovní doby zaměstnance,
• výkon výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, ovšem bez jeho předchozího písemného souhlasu,
• nedovolená manipulace s majetkem zaměstnavatele, jeho odcizení,
• podávání důvěrných informací spadajících pod pojem „obchodní tajemství“ třetí osobě, a to přes výslovný zákaz zaměstnavatele,
• nedodržování pracovní doby, svévolné překračování rozsahu pracovních cest služebním automobilem a nezajištění řízení společnosti z pozice vedoucího zaměstnance,
• ohrožení (porušení) obchodního tajemství zaměstnavatele kopírováním dat,
• odmítnutí podrobit se lékařské preventivní prohlídce po uznání invalidity a následná neomluvená absence,
• déletrvající neomluvená absence zaměstnance,
• šikana a vynucování si kázně žáků ve škole nepřiměřeným způsobem,
• zneužití internetu a přístupu k datům a účtům zákazníků,
• neoprávněné užívání výpočetní techniky zaměstnavatele (jeho internetového připojení) k soukromým účelům,
• vyhrožování fyzickou újmou jinému zaměstnanci a falšování evidence pracovní doby,
• falšování evidence pracovní doby s úmyslem získat mzdu za práci, která nebyla vykonána,
• krádež majetku zaměstnavatele nebo jiný způsob nabourání jeho ochrany,
• snaha o „likvidaci“ zaměstnavatele neoprávněnou výhrůžkou (neloajalita zaměstnance) v tom smyslu, že zaměstnanec zajistí, aby zaměstnavatel přišel o zdroj svých příjmů.

---

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.

6.2.2026, Zdroj: SUIP

Jedním z důvodů, kdy zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, je ten, kdy mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Praktickou aplikaci tohoto ustanovení zákoníku práce ilustruje následující příklad.

Dotaz

Protože mi můj zaměstnavatel nevyplatil mzdu za leden ani do 15 dnů po splatnosti lednové mzdy, doručila jsem zaměstnavateli okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnavatel to neuznal a sdělil mi písemně dopisem, že toto skončení neuznává, nechce mi dát zápočtový list ani odstupné s tím, že pracovní poměr skončený není, dokud o tom nerozhodl soud. Chce po mně, že mám chodit do práce, jinak že po mně bude požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla. Mám chodit do práce? Jak ale můžu chodit do práce, když jsem zaměstnavateli doručila okamžité skončení pracovního poměru? Také nevím, jestli zaměstnavatel podal žalobu o neplatnost okamžitého skončení pracovního poměru.

Odpověď

Obdobím splatnosti podle §141 odst. 1 zákoníku práce je následující kalendářní měsíc po vykonání práce, za kterou mzda náleží, tj. období splatnosti mzdy za leden končí poslední den v únoru. Teprve nevyplatí-li zaměstnavatel mzdu nebo její část do 15 dnů od tohoto data, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Prvním dnem, kdy lze okamžitě skončit pracovní poměr pro nevyplacení lednové mzdy, je tedy 16. březen. Pokud jste tedy okamžité zrušení pracovního poměru předala zaměstnavateli nejdříve 16. března a na svém důvodu trváte, je na zaměstnavateli, aby se bránil žalobou, považuje-li skončení pracovního poměru za neplatné. Pokud žalobu v zákonné lhůtě 2 měsíců nepodá, pak samozřejmě platí, že Váš pracovní poměr dnem doručení okamžitého zrušení skončil. Neplatnost rozvázání pracovního poměru může vyslovit jedině soud a do té doby je třeba na právní úkon skončení pracovního poměru pohlížet oběma stranami jako na platný. Tj., i když zaměstnavatel s tímto rozvázáním nesouhlasí a hodlá jeho platnost napadnout u soudu, přesto je povinen Vám vydat zápočtový list a vyplatit dlužnou mzdu + odstupné. Vy nejste povinna dále pro tohoto zaměstnavatele konat práci a můžete i nastoupit do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli. Věta první §70 odst. 1 zákoníku práce „…zrušil -li neplatně zaměstnanec pracovní poměr…a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci…., že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále“ se uplatní zpětně teprve ve chvíli, kdy soud vysloví, že zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr neplatně (pak nastupuje podle okolností i případná náhrada škody, vrácení odstupného atd..).

Výzvě zaměstnavatele podle § 70 odst. 1 zákoníku práce, abyste nadále konala svou práci, nejste povinna vyhovět. Je na Vás, abyste zvážila pravděpodobnost, která strana v případném soudním sporu bude úspěšná, zda Vy nebo Váš zaměstnavatel. Vyhovět výzvě zaměstnavatele a nastoupit zpět do práce má význam, pokud hrozbu neúspěchu ve sporu a náhradu škody shledáváte reálnou. Nástupem do práce pak ovšem svůj zájem na okamžitém skončení pracovního poměru fakticky popřete.

---

JMHZ – evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců.

27.1.2026, Zdroj: ČSSZ

• Evidence zaměstnavatelů (přihlášení, změna, odhlášení)
• Evidence zaměstnanců (přihlášení, změna, odhlášení)

Následující řádky přiblíží základní pravidla pro přihlašování a odhlašování do dvou nově zřízených registrů, tzv. evidence zaměstnance a evidence zaměstnavatele.

Evidence zaměstnavatelů (přihlášení, změna, odhlášení)

Evidence zaměstnavatelů je podle zákona o JMHZ nově zřízený registr, který slouží pro účely měsíčního hlášení podávaného podle téhož zákona. V této evidenci musí být evidovaní všichni zaměstnavatelé, které zákon o JMHZ za zaměstnavatele považuje a též všechny jejich mzdové účtárny, pokud je zaměstnavatelé mají.

Podání týkající se přihlášení zaměstnavatele do evidence zaměstnavatelů lze učinit pouze elektronicky prostřednictvím e-podání ve formátu PDF. Podání týkající se hlášení změny nebo opravy údajů týkajících se zaměstnavatele nebo jeho odhlášení je možno učinit pouze elektronicky prostřednictvím e-podání ve formátu XML. Podání lze odeslat datovou schránkou nebo pomocí ePortálu ČSSZ.

Povinnost přihlásit se do evidence zaměstnavatelů

Jakmile započnete vykonávat svou činnost a stanete se zaměstnavatelem, bude třeba, abyste se přihlásil do evidence zaměstnavatelů nejpozději 2 pracovní dny přede dnem, ve kterém má nastoupit k výkonu práce první zaměstnanec, nejdříve však 15 dnů před tímto dnem. Totéž platí i pro registraci všech mzdových účtáren.

Změna údajů o zaměstnavateli či jeho mzdové účtárně v evidenci zaměstnavatelů

Nastane-li jakákoli změna v evidovaných údajích o zaměstnavateli v evidenci zaměstnavatelů, je třeba, abyste tuto změnu oznámil, a to do 8 dnů ode dne, kdy jste se o této změně dozvěděl. To platí i o změně údajů Vaší mzdové účtárny.

Odhlášení zaměstnavatele či jeho mzdové účtárny z evidence zaměstnavatelů

Jakmile přestanete zaměstnávat posledního zaměstnance, jste povinen odhlásit se z evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dní ode dne, kdy jste přestal tohoto posledního zaměstnance zaměstnávat.

V případě zrušení mzdové účtárny je lhůta 8 kalendářních dní pro její odhlášení, a to ode dne, kdy došlo k jejímu zrušení.

Pokud byste se přihlásil do evidence zaměstnavatelů v době, kdy teprve má nastoupit k výkonu práce první zaměstnanec, a tento zaměstnanec k výkonu práce nenastoupí (a ani žádný jiný zaměstnanec), jste povinen tuto skutečnost oznámit ve lhůtě 8 dní ode dne, kdy měl tento zaměstnanec nastoupit.

Postupy v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026

Evidence zaměstnavatelů se provádí dosavadním způsobem podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na tiskopisu Přihláška do registru zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen přihlásit též každou svou mzdovou účtárnu.

Zaměstnavatel je povinen se odhlásit na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem.

Postupy v období od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026

Stávající zaměstnavatel (vzniklý před 1. 4. 2026)

Všichni stávající zaměstnavatelé zapsaní v evidenci zaměstnavatelů ČSSZ mají povinnost v období od 1. dubna do 30. dubna 2026 dohlásit údaje, které o nich doposud ČSSZ v registru zaměstnavatelů neeviduje, a nově budou vedeny v registru zaměstnavatelů. Dohlášení se provádí jednorázově pomocí podání Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání (REGZELDOPL), které je možno zaslat do datové schránky ČSSZ nebo prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Konkrétně jde o tyto údaje:

• Finanční úřad / Specializovaný finanční úřad,
• Územní pracoviště Finančního úřadu,
• VČP (vlastní číslo plátce) – nepovinný údaj,
• ID datové schránky pro notifikace zpracování – nepovinný údaj,
• Agentura práce,
• Písemná dohoda o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti,
• Integrační sociální podnik.

Tento postup platí i pro zaměstnavatele, který je plátcem daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a k této dani podal vyúčtování v letech 2023 nebo 2024, nebo v roce 2025 (či v prvním čtvrtletí roku 2026) byl jako plátce daně registrován, a byl do evidence zaměstnavatelů přihlášen ČSSZ z moci úřední (a byl mu přidělen variabilní symbol).

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance před 1. dubnem 2026, je povinen, trvá-li toto zaměstnání alespoň ještě 1. dubna 2026, přihlásit se do evidence zaměstnavatelů nejpozději do 15. dubna 2026, pokud nebyl přihlášen do registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění nebo nebyl přihlášen z moci úřední (jako plátce daně).

Nový zaměstnavatel (vzniklý v období od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026)

Jste-li nově vzniklým zaměstnavatelem, musíte se přihlásit do evidence zaměstnavatelů ve lhůtě 8 dnů ode dne nástupu do zaměstnání prvního zaměstnance, pokud je dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání nejdříve 1. duben 2026.

Má-li být tímto zaměstnancem zahraniční zaměstnanec, jste povinen se přihlásit do evidence zaměstnavatelů nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání. V uvedených lhůtách je třeba též přihlásit i všechny své mzdové účtárny.

Evidence zaměstnanců (přihlášení, změna, odhlášení)

Evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ obsahuje údaje o zaměstnancích pro potřeby jednotného měsíčního hlášení.

Podání týkající se evidence zaměstnance lze zaslat prostřednictvím:

• informačního systému datových schránek do datové schránky ČSSZ,
• ePortálu ČSSZ, nebo
• datového rozhraní ČSSZ (APEP/VREP).

Povinnost přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců

Zaměstnavatel je povinen přihlásit svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce, nejdříve však jej půjde přihlásit ve lhůtě 8 dní před předpokládaným dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Pokud  nejde o zahraničního zaměstnance, můžete přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců jen částečně (dále jen „částečné přihlášení“). Při částečném přihlášení uvedete údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, státní občanství zaměstnance a předpokládaný den nástupu zaměstnance do zaměstnání a variabilní symbol zaměstnavatele. Ostatní údaje stanovené pro přihlášení zaměstnance do evidence zaměstnanců budete povinen oznámit ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy tento zaměstnanec nastoupil k výkonu práce. Výčet údajů, které budou součástí evidence zaměstnanců, naleznete v přiloženém souboru (DOCX 26,51 kB).

Nenastoupil-li zaměstnanec do práce, je nutné, abyste do 8 dnů od předpokládaného dne nástupu tuto skutečnost oznámil ČSSZ.

Ve specifických případech jste povinen přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy:

• Vám vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nebo
• poprvé poskytnete plnění zaměstnanci.
• Změna údajů o zaměstnancích v evidenci zaměstnanců

Jakmile dojde ke změně údajů, které jsou evidovány v evidenci zaměstnanců, je třeba tuto změnu nahlásit. Lhůta pro nahlášení je 8 dní ode dne, kdy jste se o této změně údajů dozvěděl.

Odhlášení zaměstnance z evidence zaměstnanců

S povinností přihlásit zaměstnance do příslušné evidence se váže i povinnost daného zaměstnance odhlásit, a to opět ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy:

• zaměstnání skončilo,
• skončila Vám jako zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, pokud nelze postupovat podle bodu 1, nebo
• jste přestal takovému zaměstnanci poskytovat plnění.

Postupy v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026

Evidence zaměstnanců se provádí dosavadním způsobem podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je povinen oznámit územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání.

Upozornění – dohody o provedení práce

Tiskopis Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (VPDPP) bude možné podat naposledy za prosinec 2025. Pro období od 1. 1. 2026 je povinnost podávat tento tiskopis zrušena a bude od 1. 4. 2026 nahrazena JMH. Do 31. 3. 2026 bude možné využívat pro osoby zaměstnané na DPP přihlášení prostřednictvím tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání.

Postupy v období od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026

Stávající zaměstnanci

Byl–li zaměstnanec veden v registru pojištěnců ČSSZ podle zákona o nemocenském pojištění v období od 1. ledna 2026 do 31. března 2026 alespoň jeden den, a je po 1. dubnu 2026 stále zaměstnancem, je zaměstnavatel povinen dohlásit rozšířený set údajů tohoto zaměstnance. Jde o údaje, které budou součástí nového registru zaměstnanců, ale dosud nebyly evidovány ve stávající evidenci ČSSZ – seznam údajů zde (PDF 120,47 kB).

Dohlášením se provádí prostřednictvím podání registrace zaměstnance (REGZEC) – Akce „Změna“ v termínu do 30. dubna 2026.

Dále je zaměstnavatel povinen registrovat prostřednictvím REGZEC všechny zaměstnané osoby, které nově spadají pod definici zaměstnance – např. nepojištěné DPČ, včetně rozšířeného setu údajů REGZEC. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit do 30. dubna 2026.

Zaměstnavatelé, kteří byli přihlášení do registru zaměstnavatelů z moci úřední (jako plátci daně), jsou povinni přihlásit své zaměstnance do registru pojištěnců do 30. dubna 2026.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávali zaměstnance před 1. dubnem 2026, ale nebyli přihlášeni v registru zaměstnanců ČSSZ, ani nebyli dohlášeni z moci úřední (jako plátci daně) a přihlásili se po 1. dubnu 2026 sami do registru zaměstnavatelů, jsou povinni přihlásit své zaměstnance do evidence zaměstnanců ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy jim byla doručena písemnost obsahující variabilní symbol.

Noví zaměstnanci

Zaměstnavatel je povinen registrovat nové zaměstnance prostřednictvím Registrace zaměstnance (REGZEC).

Zaměstnance je třeba přihlásit ve lhůtě 8 dní ode dne, kdy:

• zaměstnanec nastoupí do zaměstnání
• zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění,
• zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci,
• anebo v den, kdy zaměstnavatel předal žádost o dávku nemocenského pojištění správě sociálního zabezpečení, pokud zaměstnanec uplatnil nátok na výplatu dávky nemocenského pojištění dříve, než jste tohoto zaměstnance přihlásil do evidence zaměstnanců.

Pokud by zaměstnanec měl být zaměstnanec zahraniční, je třeba přihlásit jej do evidence nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání.

---

Navrhované změny vyplývající ze zákona o pobytu cizinců.

29.1.2026, Zdroj: Ministerstvo vnitra

Digitalizace řízení o pobytu cizinců, která umožní jejich důslednou evidenci, nebo třeba posílení možnosti zrušit pobyt pachatelům trestných činů. To přináší nový zákon o pobytu cizinců.

Ministerstvo vnitra předložilo nový zákon o pobytu cizinců, který se zaměřuje hlavně na digitalizaci řízení o pobytu cizinců a posílení bezpečnosti celého pobytového procesu. Návrh mimo jiné reaguje na nepřehlednost a roztříštěnost aktuálního zákona o pobytu cizinců na území Česka.

Hlavní novinky, které nový cizinecký zákon přináší:

• Digitalizace řízení a evidence cizinců – návrh umožní online komunikaci a lepší prověřování díky napojení na příslušné databáze státu.
• Posílení možnosti zrušit pobyt pachatelům trestných činů a osobám, které ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost – kromě nových podmínek pro rušení pobytu digitalizace současně zrychlí příslušné procesy.
• Povinná registrace občanů EU – zavedení povinnosti registrovat se umožní evidovat pobyt všech cizinců žijících v ČR.

Návrh se nevěnuje problematice azylu a dočasné ochrany. Nedochází ani ke změnám klíčových podmínek nutných pro udělení oprávnění k pobytu v Česku, ani k rozvolnění pravidel nutných pro získání oprávnění v České republice pobývat. Naopak dojde k posílení bezpečnosti. Účinnost zákona je navržena na 1. leden 2029.