Příspěvek na stravování v roce 2026.* 

Pojištěncům v dočasné pracovní neschopnosti ePortál ČSSZ nabízí přehled všech důležitých informací.* 

Práce na dálku a náhrada nákladů.* 

Pravděpodobný výdělek a jeho stanovení.* 

Příspěvek na stravování v roce 2026.

5.3.2026, Zdroj: Finanční správa

Zaměstnavatel musí zaměstnancům stravování umožnit. Zda a kolik na něj přispěje a kdy je příspěvek osvobozen od daně, záleží na splnění několika konkrétních podmínek.

Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům příspěvek na stravování?

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Poskytuje-li zaměstnavatel stravování, musí být způsob jeho poskytování obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Za jakých podmínek je příspěvek na stravování v roce 2026 u zaměstnance osvobozen od daně?

• zaměstnanec musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny,
• během této směny mu nevznikl nárok na stravné, v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu,
• výše příspěvku nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
• horní hranice stravného byla stanovena vyhláškou č. 573/2025 Sb. na částku 185 Kč,
• u zaměstnance je proto příspěvek na stravování pro rok 2026 osvobozen od daně do výše 129,50 Kč.

Pojištěncům v dočasné pracovní neschopnosti ePortál ČSSZ nabízí přehled všech důležitých informací.

26.2.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná pojištěncům, kteří jsou v dočasné pracovní neschopnosti (DPN), že na ePortálu mohou rychle a pohodlně zjistit všechny podstatné údaje týkající se jejich neschopenky i souvisejících dávek.

Elektronické služby představují nejrychlejší cestu k získání aktuálních informací bez nutnosti osobní návštěvy pracoviště ČSSZ.

Online služba na ePortálu ČSSZ umožňuje snadné vyhledávání a vyřizování požadavků spojených s DPN. Informace jsou přehledně rozdělené a dostupné klientům 24 hodin denně. Řadu úkonů si pojištěnci mohou pohodlně vyřídit bez nutnosti návštěvy úřadu či telefonické komunikace. Mají tak možnost rychle získat přehled o všech potřebných údajích. Pro dotazy ohledně výplaty dávek, potvrzení o DPN nebo zasílání potvrzení od lékaře již nemusí volat na územní či okresní pracoviště ČSSZ. Pojištěnci si mohou snadno ověřit, zda jsou údaje správně evidovány a odpovídají informacím od jejich lékaře nebo zaměstnavatele. Místo čekání na doručení dokumentů poštou nebo řešení dotazů telefonicky mají všechny informace okamžitě k dispozici elektronicky.

Klíčové údaje na dosah

Ke každému případu DPN je tak možné získat klíčové údaje online a výhodou služby je bezpečný přístup prostřednictvím elektronické identifikace. Jedná se o aktuální a spolehlivě ověřené informace z oficiální evidence ČSSZ. Klienti se tak mohou rychle zorientovat v historii vyplacených dávek nebo sledovat průběh zpracování jednotlivých dávek nemocenského pojištění. Služba Informace o dočasné pracovní neschopnosti například poskytuje seznam všech DPN pojištěnce, jež vznikly v aktuálním roce a až 5 let zpětně. Zobrazit lze i detailní informace, jako jsou údaje o ošetřujícím lékaři, o místě pobytu nebo povolených vycházkách. Pojištěnci mohou elektronicky vyplnit také nezbytné žádosti a doložit potřebné doklady k průběhu nemoci. Pokud potřebují doložit průběh DPN zaměstnavateli či úřadům, mohou využít službu Potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti a přímo na ePortálu si vyžádat online potvrzení, aniž by museli osobně navštěvovat úřad ČSSZ.

Přihlášení do služeb ePortálu ČSSZ je možné prostřednictvím identity občana (např. eObčanka, bankovní identita, mobilní klíč eGovernmentu) nebo přihlašovacích údajů k datové schránce, případně zahraničním identifikačním prostředkem podle unijního nařízení eIDAS.

Práce na dálku a náhrada nákladů.

6.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Práce na dálku přináší zaměstnanci výdaje navíc. Zákoník práce proto stanoví, kdy je zaměstnavatel musí uhradit, kdy je možné náhradu vyloučit dohodou a jak postupovat při stanovení paušální částky náhrady.

V souvislosti s výkonem práce na dálku sjednaným mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem podle § 317 ZP písemně, příp. nařízeným zaměstnanci podle § 317 odst. 3 ZP, vznikají zaměstnanci zpravidla vždy nějaké výdaje (náklady).

Podle § 2 odst. 2 ZP musí být závislá práce vykonávána mj. na náklady zaměstnavatele, nicméně v případě výkonu práce na dálku si zaměstnavatel se zaměstnancem mohou individuálně předem písemně sjednat, že náhrady takových nákladů nebo jejich část zaměstnanci poskytovány nebudou.

Jestliže takovéto ujednání není sjednáno písemně předem a zaměstnanec výdaje, které mu v souvislosti s výkonem práce na dálku vznikly, prokáže, je zaměstnavatel povinen je zaměstnanci nahradit.

Náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem práce na dálku může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat paušální částkou za každou započatou hodinu práce. Může tak ale učinit pouze v případě, že je takový způsob písemně se zaměstnancem nebo kolektivně sjednán anebo stanoven zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu.

Přestože osoby, se kterými je sjednána dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) anebo dohoda o pracovní činnosti (§ 76 ZP), jsou také považovány za zaměstnance (viz § 6 a § 3 ZP), lze jim poskytnout náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s výkonem práce na dálku pouze v případě, že je toto právo s nimi písemně sjednáno. Také v tomto případě lze náhradu nákladů poskytovat formou paušální částky nebo jako náhradu prokázaných výdajů, případně jen v určitém dohodnutém rozsahu.

Výši paušální částky náhrady nákladů za každou hodinu započaté práce stanoví MPSV vyhláškou, a to vždy k 1. lednu kalendářního roku, příp. v mimořádných termínech, dojde-li ke zvýšení nebo snížení její naposledy vyhláškou stanovené hodnoty nejméně o 20 %.

Celková paušální náhrada nákladů se stanoví jako součin paušální částky stanovené pro příslušné období ve vyhlášce MPSV a počtu hodin výkonu práce na dálku v kalendářním měsíci, přičemž do počtu hodin se zahrne i případná započatá hodina skutečného výkonu práce v kalendářním měsíci. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci paušální částku nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.

Zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP (tzv. státní a příspěvková sféra) mohou zaměstnancům poskytovat paušální náhradu zjištěnou pouze s použitím paušální částky stanovené ve vyhlášce MPSV platné pro příslušné období. Zaměstnavatelé neuvedení v § 109 odst. 3 ZP (tzv. podnikatelská sféra) mohou svým zaměstnancům poskytovat paušální náhrady i ve vyšších částkách, než vyplývají z paušální částky stanovené vyhláškou MPSV.

Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly. Její poskytnutí však nevylučuje poskytnutí náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a jiných předmětů potřebných pro výkon práce podle § 190 ZP. Náhrada nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce na dálku nesmí být zahrnuta do mzdy (platu) ani do odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

Pravděpodobný výdělek a jeho stanovení.

17.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pravděpodobný výdělek je zvláštním způsobem zjištění průměrného výdělku. Využívá se tehdy, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů.

Interním předpisem lze upřesnit, co se považuje za odpracovaný den pro účely posouzení, zda bylo odpracováno alespoň 21 dnů v rozhodném období – zejména jak se přistupuje k odpracovaným částem směn. Bylo by správné odpracování kratších částí směn, v nichž zaměstnanec neodpracoval celou pracovní dobu, pro tento účel sčítat, nebo je možné za odpracovaný považovat den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část směny. Stejně tak je možné, aby si zaměstnavatel stanovil bližší pravidla zjišťování pravděpodobného výdělku, neboť právní úprava je pouze rámcová.

Pravděpodobný výdělek se vypočte z pravděpodobné výše mzdy s přihlédnutím k nadtarifním složkám mzdy, které by zaměstnanec pravděpodobně měl. Zákoník práce stanoví tyto způsoby určení pravděpodobného výdělku:

1. Pravděpodobný výdělek se stanoví z předpokládané mzdy, tedy ze mzdy, která byla se zaměstnancem sjednána, nebo ji zaměstnavatel určil mzdovým výměrem.
2. Pravděpodobný výdělek se vypočte jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků alespoň tří zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Tento postup stanovil zaměstnavatel ve vnitřním předpisu.
3. Pravděpodobný výdělek se stanoví ze mzdy, které zaměstnanec dosáhl v předchozím čtvrtletí, i když neodpracoval ani 21 dnů.

Příklad č. 1

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do 20. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho tarifní mzda činí 23 000 Kč a nadtarifní složky jsou stanoveny ve výši 20 % tarifní mzdy. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně, která je rovnoměrně rozvržena a směny jsou stanoveny v délce 8 hodin. V dubnu čerpá dovolenou. Zaměstnavatel zvolil pro výpočet pravděpodobného průměrného hodinového výdělku postup, kdy přihlíží ke stanovené mzdě a fondu pracovní doby předchozího čtvrtletí (520 hodin). Tento postup určil vnitřním předpisem.

Výpočet pravděpodobného výdělku:

Celková pravděpodobná výše mzdy = tarifní mzda + nadtarifní složka = 23 000 + 4 600 = 27 600 Kč

27 600 x 3 : 520 = 159,23 Kč

V případě čerpání dovolené se použije pravděpodobný hodinový výdělek ve výši 159,23 Kč a náhrada za jeden den dovolené se poskytne za 8 hodin.